Past Simple Tense

Past Simple and Past Continuous Tense

Minulý čas prostý
Tvoření: všechny osoby mají stejný tvar s vyjímkou slovesa to be (was, were). Pravidelná slovesa jsou zakončena na –ed v oznamovací větě, otázka a zápor se vytváří s pomocným slovesem to do v minulém tvaru + základní tvar významového slovesa.

V pravopise může dojít ke změně koncového y na i, jestliže před ním předchází souhláska (try – tried) nebo ke zdvojení koncové souhlásky, pokud je na konci krátkého slovesa samostatná souhláska po samohlásce nebo je na konci slova přízvuk.

Nepravidelná slovesa a jejich tvary jsou předmětem další otázky.
Používá se tehdy, když je přesně udán čas v minulosti, ve kterém k události došlo. Tento děj se v minulosti skončil a nemá vliv na současný stav. Používá se pro označení opakujícího se děje v minulosti, pro vyprávění v minulém čase, pro popis po sobě následujících minulých dějů. Otázka v minulém prostém čase obvykle zjišťuje kdy se daná událost konala, nikoli zda k ní došlo.
Popis opakovaných minulých dějů také vyjadřuje vazba used to.

Minulý čas průběhový
Tvoření: příslušný tvar minulého času slovesa to be + významové sloveso s příponou –ing. Otázka se vytváří přehozením podmětu věty a pomocného slovesa to be, zápor přidáním koncovky not za pomocné sloveso. Nezáleží na tom, zda je sloveso pravidelné nebo nepravidelné.

Použití: Vyjádření pozvolné změny v minulosti (It was getting colder), přenesení přítomného děje (at six I was getting up), vyjádření trvání děje v minulosti, vyjádření okamžitého děje jako pozadí nějaké události v minulosti, současně probíhající minulé děje, nelibost mluvčího s vyjadřovanou skutečností (he is always asking such a question) a děje, které probíhaly mimochodem.

Příklady:
I was talking to him yesterday. x I talked to him yesterday.
When I came, he started work. x When I came in, he was having lunch. x
He was having lunch and I was looking at him and my mouth was watering.