Populační exploze a potravinová krize (globální problémy Země)

Rozložení a vývoj populace sleduje věda zvaná demografie. Demografický růst (vzrůst počtu obyvatel světa) dlouho omezovaly sociální a přírodní vlivy - hladomory, epidemie a přírodní katastrofy, před nimiž se lidé neuměli chránit, a v neposlední řadě také války.

Pokroky v hygieně a lékařství značně snížily úmrtnost, takže dnes nás žije na Zemi 5,9 miliardy, což je čtyřikrát více než na počátku tohoto století. Naštěstí se tuto intenzitu rozrůstání populace podařilo zpomalit, dokonce více než polovina lidstva žije dnes v zemích, v nichž se růst počtu obyvatel do konce století zastaví. Již dnes přitom asi v desítce států včetně České republiky populace klesá - více lidí umírá, než se rodí. Příčin je celá řada: nemoci, války, antikoncepční prostředky, hlad, nebo naopak jistá míra blahobytu spojená s bezdětnými páry či s rodinami s jedním, nanejvýše dvěma dětmi.

Ještě přednedávnem demografové OSN předpovídali, že do roku 2050 bude na světě 9,4 miliardy lidí a na konci příštího století to bude ještě o miliardu více. Nová čísla však vše mění: v roce 2050 má žít „jen“ 7,7 miliardy lidí a na sklonku století má dokonce následovat dramatický pokles na 5,6 miliardy obyvatel planety.

To však ještě neznamená, že je hrozba populační exploze zažehnána. Přemnožení totiž nesouvisí s vysokou hustotou obyvatel na kilometr čtvereční, ale  s počtem lidí ve vztahu ke zdrojům na daném území a jejich obnovitelností. Přesto je to však úžasná zpráva ve světě, který není schopen plně nasytit lidstvo už dnes, natož kdyby přibylo několik dalších miliard.

V této souvislosti Populační zpráva, tj. studie z Ústavu Johna Hopkinse pro veřejné zdraví, upozorňuje, že současná produkce potravin by při lepší distribuci nasytila šestimiliardovou populaci. Ve skutečnosti však dvě miliardy lidí trpí podvýživou. A ačkoli v průměru zemědělská produkce držela krok s porodností, v mnoha oblastech se situace zhoršila.

Například hospodaření v rozvojových zemích tak nestačí uspokojovat potřeby obyvatelstva, neboť jsou zde jen nepatrné potravinové zdroje a zemědělská technika je stále na velmi nízké úrovni. Na světě se najedí dosyta jen 2 lidé ze 3. Dospělý člověk potřebuje denně alespoň 2300 kalorií při dostatečném a vyváženém přísunu potřebných živin, jako jsou cukry, bílkoviny, tuky, vitamíny atd. Zatímco v hospodářsky rozvinutých zemích  denní spotřeba dalece převyšuje 3000 kalorií, jinde ve světě ani zdaleka nedosahuje 2000 kalorií. Nejúčinnějším prostředkem boje proti hladu je zvýšit výrobu potravin, zvláště pak zajistit jejich rovnoměrné rozdělování a ochranu před škůdci, zejména z řad hlodavců. Za tímto účelem Založila OSN v roce 1945 Potravinovou a zemědělskou organizaci ( Food and Agriculture Organization, FAO).

Odborníci dále upozorňují, že se nepodařilo zastavit ubývání zemědělské půdy, vodních zdrojů, devastaci rybných lovišť, ani snižování genetické diverzity. Nejistý je také vývoj globálního klimatu. Ovšem i bez těchto tlaků se odborníci obávají sociálního napětí mezi jednotlivými oblastmi světa. Čtvrtina obyvatel planety žije v krajní bídě a roste migrační tlak na vyspělé průmyslové státy. Ty však již nyní hledají cesty, jak příval uprchlíků zastavit, neboť se samy potýkají s vysokou nezaměstnaností.