Dědičnost mnohobuněčných organismů
Autor: Musilka
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 25.06.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 964 slov
Počet zobrazení: 5 825
Počet zobrazení: 5 825
Tlačení: 553
Uložení: 572
Uložení: 572
A) Dědičnost kvalitativních znaků
B) Gonozomální dědičnost
C) Dědičnost kvantitativních znaků
D) Vazba genů
A) Dědičnost kvalitativních znaků
- homonogenní znak – podmíněn 1 genem velkého účinku (majorgenem)
Křížení (hybridizace)
- pohlavní rozmnožování dvou jedinců
- základní metoda genetického výzkumu – šlechtitelská metoda
- při křížení pozorujeme proměnlivost – důsledek Mendelových zákonů
Mendelovy zákony
a) 1. Mendelův zákon:
- týká se křížení homozygotů – křížíme-li 2 homozygoty, dostaneme uniformní (stejnorodé) potomstvo (fenotypově i genotypově stejné). (2 homozygoti tvoří rodičovskou/parentální generaci (P), potomstvo tvoří 1. filiální generaci (F1).
AA x aa AA x AA aa x aa – křížení homozygotů, tvořících parent. generci
Aa (4x) AA (4x) aa (4x) – jejich 1.potomstvo – 1.filiální generace
b) 2. Mendelův zákon:
- týká se křížení heterozygotů – při křížení dvou heterozygotů získáme 2. filiální generaci F2, potomstvo F2, které se odštěpuje v poměru malých celých čísel.
- Genotypový štěpný poměr – 1:2:1 ( v F2: 1 homozygot dominantní(AA) : 2 heterozygotům(Aa) : 1 homozygotu recesivnímu(aa))
- Fenotypový štěpný poměr
- při neúplné dominanci 1:2:1 (projeví se obě alely)
- při úplné dominanci 3:1 (Ex: 3 černí – černá je dominantní – a 1 bílý)
c) 3. Mendelův zákon:
- týká se volné kombinovatelnosti alel, které leží na různých párech homologických chromozómů, souvisí se segregací (rozchodem) chromozómů v anafázi meiotických dělení.
a) monohybridismus – sledujeme křížení 1 znaku
- s úplnou dominancí – znak monogenně podmínkou, dominance se projeví ve fenotypu
- s neúplnou dominancí – vznikne heterozygot, který není fenotypově shodný s žádným z rodičů
b) zpětné křížení – křížení hybrida F1 s recesivním rodičem
- při vhodné volbě (např. reces.homozygot) lze prokázat, zda je znak heterozyg./homo., a že heterozigot tvoří 2 typy gamet ve stejném množství
- analytické zpětné křížení – hybrid s homozygotem recesivním
c) dihybridismus – při křížení sledujeme 2 znaky
- uplatňuje se 3. Mendelův zákon
- každý pár alel se chová jako samotný a platí pro něj tedy pravidla, jaká se uplatňují u monohybridizmu
- rozchod 1 páru alel (znaku) nezávisí na rozchodu alel 2. Páru
d) homozygotní dihybridi
- AABB – gamety AB (dominantní)
- aabb – gamety ab (recesivní)
- AABB x aabb – F1 s AaBb genotypem
- AaBb x AaBb – při neúplné dominanci:
a. Genotypový štěpný poměr = 1:2:1:2:4:2:1:2:1
b. Fenotypový štěpný poměr = 9:3:3:1
B) Gonozomální dědičnost
- gonozómy X a Y (22 párů autozómů u člověka)
- heterogametické pohlaví (samčí) – XY
- homogametické pohlaví (samičí) – XX
- homologická část chromozómu – shodné části chromozómu
- heterologická část chromozómu – chromozómy se jí liší
- geny umístěné na homologické části podmiňují znaky neúplně pohlavně vázané
- geny na heterologické části podmiňují znaky úplně vázané na pohlaví
- geny heterologická části chromozomu Y nemají párovou alelu, organismus je pro ně hemizygotní
- dědičnost přímá (z otce na syna, v nehomologické části Y, holarické geny (nadměrné ochlupení boltců,….))
- dědičnost křížem (z matky na syna, v nehomologické části X, hemofilie, daltonismus – barvoslepost,…)
- známe asi 50 genů v heterologické části chromozomu X (kromě hemofylie a daltonismu, chybění potních žláz (anhydrotická ektoderinální dysplesie) – alela většinou recesivní, je potlačena alelou u XX, u XY se projeví
XY x XX – přenašečka XX – homogametické pohlaví
XX XX XY XY XY – heterogametické pohlaví
Typy:
- Savčí typ (Drosophila)
Je homozygotní XX savci, plazi, obojživelníci,hmyz
Je heterozygotní XY
- Ptačí typ (Abraxas)
Je XX homogam. ptáci, ryby, motýli
Je XY heterogam.
- Protenor
Je AAXX, AAXO
- Znaky pohlavně vázané (úplně – na nehomolog.části chromozómu)
- Znaky pohlavně ovládané – geny v autozómech, pohlavní znaky
- Znaky pohlavně ovlivněné – u heterozygotů
- znaky řízené geny na autozomech
- projeví-li se (manifestace) v přítomnosti pohl.hormonů (hormonální dědičnost)
- plešatost (projev znaku záleží na přítomnosti pohlavního hormonu)
C) Dědičnost kvantitativních znaků
- podmíněna geny malého účinku – soustavou polygenů (polygenní soustava genů)
- podléhají vlivům vnějšího prostředí
- gen dán 2 alelami, znak dán např. 1 genem – fenotypové (genotypové) možnosti
- počet možných kombinací 3n, n– počet genů, kterými znak určen
- polygenní soubor – složený z neutrálních a aktivních alel
- neutrální alely – neovlivňují základní hodnotu kvantitativního znaku
- aktivní alely – zvyšují/snižují zákl.hodnotu znaku
- výsledná hodnota znaku je dána součtem všech alel
- kvantitativní znaky ukazují, že proměnlivost (variabilita) organismů je dána 2 nezávislými faktory:
a. vnější prostředí – nedědičná proměnlivost, způsobena vlivy vnějšího prostředí, týká se negenetické složky
- změna/složení genotypu – dědičná proměnlivost
- počet.dědičné a nedědičné složky proměnlivosti – dědivost
- koeficient dědivosti (k2) – hodnoty od 0 do 1
- 0 = vysoký poměr nedědičné složky proměnlivosti
- 1 = vysoký poměr dědičné složky – vývoj pohl.organismů
- geny na chromozómech se dědí společně, jsou v genooblastech, tvoří genovou skupinu
- při segregaci chromozómů přechází celá skupina genů, vyjímkou jsou geny, které leží na chromozomu blízko sebe (pevnější vazby)
D) Vazba genů
- týká se genů, které jsou na témže chromozómu, kombinovatelnost vyloučena
- geny jsou mezi sebou ve vazbě – čím blíž u sebe, tím větší vazba, čím dál od sebe, tím větší pravděpodobnost, že dojde k překřížení a k výměně genů
- alely jsou dál od sebe – neúplná vazba
- alely jsou blíž u sebe – úplná vazba (síla vazby je větší, vyjadřuje možnost vzniku překřížení)
- jsou-li rodiče v daných znacích homozygoti dominantní/recesivní – vazba ve fázi CIS
- jsou-li v jednom znaku recesivní a v druhém dominantní – vazba ve fází TRANS
- pokud dojde k překřížení – rekombinované gamety
- vzdálenost genů je v morganech – morganovo číslo
- Morganovo číslo – udává počet rekombinovaných gamet ku počtu všech možných typů gamet, udává sílu vazby
- Botesonovo číslo – dáno poměrem rodičovských gamet ku rekombinovaným
B) Gonozomální dědičnost
C) Dědičnost kvantitativních znaků
D) Vazba genů
A) Dědičnost kvalitativních znaků
- homonogenní znak – podmíněn 1 genem velkého účinku (majorgenem)
Křížení (hybridizace)
- pohlavní rozmnožování dvou jedinců
- základní metoda genetického výzkumu – šlechtitelská metoda
- při křížení pozorujeme proměnlivost – důsledek Mendelových zákonů
Mendelovy zákony
a) 1. Mendelův zákon:
- týká se křížení homozygotů – křížíme-li 2 homozygoty, dostaneme uniformní (stejnorodé) potomstvo (fenotypově i genotypově stejné). (2 homozygoti tvoří rodičovskou/parentální generaci (P), potomstvo tvoří 1. filiální generaci (F1).
AA x aa AA x AA aa x aa – křížení homozygotů, tvořících parent. generci
Aa (4x) AA (4x) aa (4x) – jejich 1.potomstvo – 1.filiální generace
b) 2. Mendelův zákon:
- týká se křížení heterozygotů – při křížení dvou heterozygotů získáme 2. filiální generaci F2, potomstvo F2, které se odštěpuje v poměru malých celých čísel.
- Genotypový štěpný poměr – 1:2:1 ( v F2: 1 homozygot dominantní(AA) : 2 heterozygotům(Aa) : 1 homozygotu recesivnímu(aa))
- Fenotypový štěpný poměr
- při neúplné dominanci 1:2:1 (projeví se obě alely)
- při úplné dominanci 3:1 (Ex: 3 černí – černá je dominantní – a 1 bílý)
- týká se volné kombinovatelnosti alel, které leží na různých párech homologických chromozómů, souvisí se segregací (rozchodem) chromozómů v anafázi meiotických dělení.
a) monohybridismus – sledujeme křížení 1 znaku
- s úplnou dominancí – znak monogenně podmínkou, dominance se projeví ve fenotypu
- s neúplnou dominancí – vznikne heterozygot, který není fenotypově shodný s žádným z rodičů
b) zpětné křížení – křížení hybrida F1 s recesivním rodičem
- při vhodné volbě (např. reces.homozygot) lze prokázat, zda je znak heterozyg./homo., a že heterozigot tvoří 2 typy gamet ve stejném množství
- analytické zpětné křížení – hybrid s homozygotem recesivním
c) dihybridismus – při křížení sledujeme 2 znaky
- uplatňuje se 3. Mendelův zákon
- každý pár alel se chová jako samotný a platí pro něj tedy pravidla, jaká se uplatňují u monohybridizmu
- rozchod 1 páru alel (znaku) nezávisí na rozchodu alel 2. Páru
d) homozygotní dihybridi
- AABB – gamety AB (dominantní)
- aabb – gamety ab (recesivní)
- AABB x aabb – F1 s AaBb genotypem
- AaBb x AaBb – při neúplné dominanci:
a. Genotypový štěpný poměr = 1:2:1:2:4:2:1:2:1
b. Fenotypový štěpný poměr = 9:3:3:1
B) Gonozomální dědičnost
- gonozómy X a Y (22 párů autozómů u člověka)
- heterogametické pohlaví (samčí) – XY
- homogametické pohlaví (samičí) – XX
- homologická část chromozómu – shodné části chromozómu
- heterologická část chromozómu – chromozómy se jí liší
- geny umístěné na homologické části podmiňují znaky neúplně pohlavně vázané
- geny na heterologické části podmiňují znaky úplně vázané na pohlaví
- geny heterologická části chromozomu Y nemají párovou alelu, organismus je pro ně hemizygotní
- dědičnost přímá (z otce na syna, v nehomologické části Y, holarické geny (nadměrné ochlupení boltců,….))
- dědičnost křížem (z matky na syna, v nehomologické části X, hemofilie, daltonismus – barvoslepost,…)
- známe asi 50 genů v heterologické části chromozomu X (kromě hemofylie a daltonismu, chybění potních žláz (anhydrotická ektoderinální dysplesie) – alela většinou recesivní, je potlačena alelou u XX, u XY se projeví
XY x XX – přenašečka XX – homogametické pohlaví
XX XX XY XY XY – heterogametické pohlaví
Typy:
- Savčí typ (Drosophila)
Je homozygotní XX savci, plazi, obojživelníci,hmyz
Je heterozygotní XY
- Ptačí typ (Abraxas)
Je XX homogam. ptáci, ryby, motýli
Je XY heterogam.
- Protenor
Je AAXX, AAXO
- Znaky pohlavně vázané (úplně – na nehomolog.části chromozómu)
- Znaky pohlavně ovládané – geny v autozómech, pohlavní znaky
- Znaky pohlavně ovlivněné – u heterozygotů
- znaky řízené geny na autozomech
- projeví-li se (manifestace) v přítomnosti pohl.hormonů (hormonální dědičnost)
- plešatost (projev znaku záleží na přítomnosti pohlavního hormonu)
C) Dědičnost kvantitativních znaků
- podmíněna geny malého účinku – soustavou polygenů (polygenní soustava genů)
- podléhají vlivům vnějšího prostředí
- gen dán 2 alelami, znak dán např. 1 genem – fenotypové (genotypové) možnosti
- počet možných kombinací 3n, n– počet genů, kterými znak určen
- polygenní soubor – složený z neutrálních a aktivních alel
- neutrální alely – neovlivňují základní hodnotu kvantitativního znaku
- aktivní alely – zvyšují/snižují zákl.hodnotu znaku
- výsledná hodnota znaku je dána součtem všech alel
- kvantitativní znaky ukazují, že proměnlivost (variabilita) organismů je dána 2 nezávislými faktory:
a. vnější prostředí – nedědičná proměnlivost, způsobena vlivy vnějšího prostředí, týká se negenetické složky
- změna/složení genotypu – dědičná proměnlivost
- počet.dědičné a nedědičné složky proměnlivosti – dědivost
- koeficient dědivosti (k2) – hodnoty od 0 do 1
- 0 = vysoký poměr nedědičné složky proměnlivosti
- 1 = vysoký poměr dědičné složky – vývoj pohl.organismů
- geny na chromozómech se dědí společně, jsou v genooblastech, tvoří genovou skupinu
- při segregaci chromozómů přechází celá skupina genů, vyjímkou jsou geny, které leží na chromozomu blízko sebe (pevnější vazby)
D) Vazba genů
- týká se genů, které jsou na témže chromozómu, kombinovatelnost vyloučena
- geny jsou mezi sebou ve vazbě – čím blíž u sebe, tím větší vazba, čím dál od sebe, tím větší pravděpodobnost, že dojde k překřížení a k výměně genů
- alely jsou dál od sebe – neúplná vazba
- alely jsou blíž u sebe – úplná vazba (síla vazby je větší, vyjadřuje možnost vzniku překřížení)
- jsou-li rodiče v daných znacích homozygoti dominantní/recesivní – vazba ve fázi CIS
- jsou-li v jednom znaku recesivní a v druhém dominantní – vazba ve fází TRANS
- pokud dojde k překřížení – rekombinované gamety
- vzdálenost genů je v morganech – morganovo číslo
- Morganovo číslo – udává počet rekombinovaných gamet ku počtu všech možných typů gamet, udává sílu vazby
- Botesonovo číslo – dáno poměrem rodičovských gamet ku rekombinovaným
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Dědičnost a genetika člověka | Referát | 1 704 slov | |
Dedičnosť a jej podstata | Učebné poznámky | 278 slov | |
Dedičnosť u mnohobunkových organizmov | Ostatné | 203 slov | |
Dedičnosť a jej podstata | Ostatné | 99 slov | |
Dedičnosť a premenlivosť organizmov | Referát | 295 slov | |
80. Dedičnosť s neúplnou dominanciou a kodominancia | Maturita | 136 slov | |
Molekulární základy dědičnosti | Referát | 2 565 slov | |
Bunka a dedičnosť | Ostatné | 412 slov | |
Dedičnosť a premenlivosť | Ostatné | 152 slov | |
Člověk a dědičnost | Referát | 819 slov | |
Dedičnosť a premenlivosť | Referát | 152 slov | |
Dedičnosť viazaná na pohlavie | Učebné poznámky | 270 slov | |
Molekulární základy dědičnosti | Referát | 1 423 slov | |
Molekulové základy dedičnosti | Ostatné | 435 slov | |
Dedičnosť viazaná na pohlavie – gonozómová dedičnosť | Ostatné | 457 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#kríženie homozygota a heterozygotaDiskusia: Dědičnost mnohobuněčných organismů
Pridať nový komentárVygenerované za 0.019 s.