Společenstvo jako soubor populace biotopu

A)  Struktura společenstva
B) Ekosystém

-  Společenstvo je živá část ekosystému. Je to soubor populací žijících na určitém biotopu.
 
A) Struktura společenstva
-  Rostlinná část - fytocenóza; živočišná - zoocenóza. Ráz společenstva určují dominantní populace (les - stromy).
-  Rozvrstvení společenstva:
-  v prostoru:
-  svislé (vertikální) - patra
-  E0 - mechové
-  E1 - bylinné (do 1 m)
-  E2 - keřové (do 5 m)
-  E3 - stromové (nad 5 m)
-  Děláme tak fytocenologické snímkování.
-  vodoroovoné (horizontální):
-  př. střed lesa, okraj lesa
-  v čase:
-  sezónní změny, opadavost.....
 
-  Další možná struktura - např. podle životních forem rostlin:
-  terofyty: jednoletky, nepříznivé období v semenech
-  geofyty: podběl, starček, nepříznivá období vegetativními podzemními orgány (oddenky, cibulemi)
-  kryptofyty: obnovovací pletiva a pupeny jsou uloženy těsně při zemi a jsou kryty odumřelými listy
-  fanerofyty: hlavně stromy a keře, pupeny nad 30 cm
-  chameofyty: obnovovací orgány se nacházejí v přízemní vrstvě vzduchu do 30 cm.
Vztahy ve společenstvu
-  Vzájemná složitá závislost populací; společenstvo se s časem vyvíjí, stává se složitějším (více druhů, více pater...) = sukcese společenstva
-  Vztahy (interakce):
-  vnitrodruhové - konkurence, spolupráce
-  mezidruhové - parazitismus, symbióza.......
Stabilita společenstva
-  Je dána dlouhodobým vývojem. Složité vztahy mezi organismy.
-  Zachování stability závisí na:
1.   druhové pestrosti (diverzitě): nejvíce v trop. pralese, nejméně v biocenózách tunder a pouští
2.   zachování podmínek biotopu: člověk může narušit, může dojít až k vymizení pokryvu ---- poušť (dezertizace). Náhrada - umělé biocenózy, jsou ale nestabilní, může dojít k přemnožení urč. druhů --- škůdci.
Sukcese
-  je dlouhodobý vývoj společenstva, vedoucí až k vyváženému stavu - klimaxu.
-  primární sukcese: úplně nové stanoviště, nejsou tam žádné diaspóry ani živiny (sopečné ostrovy, lávové příkrovy). Trvá velice pomalu.
-  sekundární sukcese: stanoviště vzniklo odstraněním původního společenstva (požár, povodeň, laviny), zbyly po něm ale diaspóry a živiny. Probíhá rychleji:
-  počáteční - málo druhů, ale hodně početných, vřes, sítina, vrbka na pasekách...
-  vývojová - přibývá druhů, zmenšuje se početnost
-  vrcholová - dosahuje klimaxu, z paseky je vzrostlý les
-  Zhroucení ekosystému znamená vymření druhů.
Biomy
-  jsou soubory různých ekosystémů podobné struktury a funkce, které se vyvinuly v určitých podmínkách prostředí.
-  Podle klimatických podmínek rozdělujeme následné biomy:
-  tropické deštné pralesy: prům. roční teplota 25 C, roční srážky 2000 - 8000 mm; liány, epifyty; papoušek, kolibřík, opice, hmyz
-  tropické poloopadavé a opadavé lesy: chladné období 15 - 20 C, teplé období 25 - 30 C; srážky 1500 - 2000 mm; listnaté stromy opadávající v obd. sucha; opice, tapír
-  savany: klesají až k 0 C; srážky 400 - 1000 mm; trávy, stromy jen řídce; antilopy, zebry, lvi...
-  tropické pouště a polopouště: rozdíly mezi dnem a nocí až 40 C; 11 měsíců bez srážek; sukulenty, efemery; hadi, ještěrky
-  tvrdolisté lesy: 15 - 20 C; srážky 1000mm; okolo Středoz. moře, Austrálie, Již. Amerika.....; pinie, blahovičníky, cedry; kozy, ovce, koala
-  lesy s vlhkým, středně teplým klimatem: nejtepleji 22 C, chladnější místa 8 - 12 C; srážky 1000 - 2800 mm; lesy Číny, Koreje, Kanárské ostrovy; duby, javory, magnólie; cibetka, panda
-  opadavé listnaté lesy: nejchl. měsíc -5 - +2 C, nejteplejší 14 - 19 C; srážky 500 - 1500 mm; doubravy a bučiny Evropy s keřovým patrem; veverka, liška, plch
-  stepi (prérie, pampy): sucho, zimní teploty -10 - -15 C, letní 20 - 25 C; srážky 250 - 650 mm; Eurásie a Sev. Amerika; trávy, bez dřevyn; psoun prériový, sysel, bizon, koně
-  pouště a polopuště mírného klimatu: velké výkyvy teplot; srážky 200 mm; saxauly, tamaryšky; velbloud dvouhrbý, křečík džungarský
-  boreální jehličnatý les (tajga): rozdíly teplot 30 až 50 C; srážky 450 - 600 mm; jehličnaté lesy sev. polokoule; limba, jedle, vrby; medvěd, sobol, los
-  tundra: zima 9 - 11 měsíců, vegetační období zkrácené; srážky 150 - 300 mm; 65. až 70. stupeň s. š.; vrby, zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišejníky; sob, liška polární, medvěd lední, sovice sněžná
 
-  Složení společenstev se mění v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce.
-  Výše uvedené biomy se vytvářejí :
-  v horizontálním směru (od rovníku k pólům): vegetační pásma
-  ve vertikálním směru (nadm. výška): vegetační stupně
B) Ekosystém
-  je výsekem biosféry (louka, rybník, prales....)
-  V ekosystému jsou v úzkém vzájemném vztahu organismy (biocenózy) a abiotické podmínky (biotop)
Tok látek a energií v ekosystému
-  Organismy v ekosystému rozdělujeme podle způsobu výživy:
-  producenti (primární): autotrofní organismy (vždyzelené rostliny)---- utváří využitím sluneční energie organickou hmotu
-  konzumenti: heterotrofní organismy, živí se vytvořenou organickou hmotou
-  1. řádu - býložravci
-  2. řádu - masožravci
-  3. řádu - všežravci
-  (všichni jsou zároveň sekundárními producenty)
-  dekompozitoři  (reducenti): rozkládají organickou hmotu zpět na anorganické látky - houby, bakterie
-  Potravní řetězce:
-  řady organismů přímo na sobě závislých výživou
-  pastevně kořistnický: býložravci - masožravci (larvy hmyzu - dravý hmyz - pěvci - drobné šelmy - velcí dravci a šelmy.
-  dekompoziční (rozkladný): postupný rozklad organické hmoty (fáze tvorby humusu a potom jeho mineralizace)
-  Potravní pyramida: vzniká spojením potravních řetězců; koloběh látek a tok energií je jednosměrný
 
Dělení ekosystémů
-  Buď na přirozené a umělé (pole); nebo na suchozemské (lesní a nelesní) a vodní (slané, sladké a brakické).
-  přírodní (přirozené) ekosystémy: schopnost autoregulace (udržení stability, obnovy). Při výrazném narušení vnějších podmínek zhroucení ekosystému. Jsou schopny vývoje ---- klimax-------. Dnes jen velmi vzácně.
-  umělé ekosystémy: nejčastější, nejsou schopny autoregulace - nestabilní. Nutné udržovat člověkem.
Produktivita ekosystémů
-  množství organické hmoty vyprodukované na urč. ploše za časovou jednotku.
Rozbor ekosystémů
-  Moře a oceány
-  Biotop: slanost, malé kolísání teplot, velká rozloha, malé překážky pro pohyb organismů
-  Produktivita: nejvyšší v korálových mořích (nejproduktivnější ekosystém vůbec), také v šelfových mořích a u výstupů mořských proudů. Nízká je v hlubokých mořích
-  Množství žijících organismů závisí na konc. soli - salinitě.
-  přílivové pásmo - šelfové - do 200 m
-  neritické pásmo
-  oceánické pásmo:
-  batiální - do 1 km hloubky
-  alysální - 1 - 5 km
-  hadální - nad 5 km
-  Rybník
-  Biotop: menší rozloha, větší teplotní rozdíly
-  litorální pásmo - nejvíc osídlené, fotosyntéza převažuje nad dýcháním, sítina, orobinec, šípatka, třtina křovištní......
-  limnetické pásmo - plankton, okřehek, sinice, řasy, vodní mor kanadský
-  profundální pásmo - plovatka, okružák, larvy chrostíků... nekton - aktivně plovoucí (ryby, pulci); benthos - lezou po dně (rak, mlž)
-  Řeka
-  Biotop: proudění vody, víc kyslíku, odlišnosti částí toků
-  Horní tok - rychle proudí, hodně kyslíku, velké kameny, málo planktonu - chudá voda. Larvy jepic, blešivec, ploštěnky. Pstruhové pásmo.
-  Střední tok - víc vody, proudí pomaleji, písek na dně. Zvyšuje se produktivita. Plankton, pásmo lipanové a parmové.
-  Dolní tok - pomalý tok, hloubka, nánosy bahna, málo kyslíku, hodně živin. Plankton, benthos, pásmo cejnové
-  Brakické vody - v ústí řek (mísení slané se sladkou), vysoká produktivita
-  Mokřady
-  Vysoká produktivita u tropických, velká druhová pestrost, zdroj vody a vodní páry. Srovnatelné s lužními lesy na Již. Moravě
-  Les
-  U nás:
-  lužní (vysoká hladina spodní vody), velká produktivita, Již. Morava,
-  jehličnaté (původní v horských polohách, jinde smrková monokultura, bohatý podrost
-  smíšené (variabilní, odlišné), listnáče v nižších polohách, výš jehličnany.
-  Louka
-  Udržované a ovlivněné člověkem. Ubývá pestrosti - jen tráva. Řadíme sem i stepi a savany