Android aplikácia Zones Referáty
Pondelok, 24. novembra 2014, meninyEmília, zajtra Katarína
Dnes prezretých 39658 študentských prácOnline: 2058 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Nižší rostliny a vyšší rostliny

Autor: Chlapec primak (19)
Hodnotenie: 0
Dátum: 27.07.2011
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1612 slov
Počet zobrazení: 2073
Tlačení: 297
Uložení: 319
Praktické!

Nižší rostliny a vyšší rostliny
· pro nový systém jsou hlavním kritériem vývojové vztahy
· některé taxony ze starého systému přesunuté do chromista či protozoa
· mechorosty vyřazeny z vyšších rostlin
 
Nižší rostliny
· převážně autotrofní rostliny
· tělo je tvořeno jedno nebo mnohobuněčnou stélkou (thallus) - tělo bezcévnatých rostlin, které tedy nejsou diferenciované na jednotlivé orgány
bičíkatá: nejjednodušší typ; tvar kapky; tělo nahé nebo kryté pelikulou (buněčná stěna z celulózy); při přítomnosti plastidu má buňka obvykle stigma; sladkovodní druhy mají pulsující vakuolu; na předním konci těla je jeden a více bičíků
kokální: jednobuněčná, jednojaderná, s buněčnou stěnou; nemá vakuoly ani stigma; v mladých buňkách je chloroplast miskovitý (ve stáří vyplňuje až na malý otvor celou buňku)
trichální: vláknitá, mnohobuněčná; v každé buňce je jeden stočený chloroplast; nevětvená/jednoduše větvená vlákna
sifonokladální: vláknitá/vakovitá; větvená/jednoduchá; buňky s buněčnou stěnou jsou mnohojaderné
trubicovitá: 1 velká mnohojaderná buňka opatřená buněčnou stěnou; vláknitá/vakovitá
pletivná: odvozená od trichální; tvořena malou lodyhou (měkký stonek), rozlišenou na delší článkované buňky a kratší uzlinové buňky, z nichž vyrůstají boční větve

· nejsou tu cévní svazky ani pletiva
· používají různé druhy zásobních látek a více typů asimilačních barviv
· různé typy pohlavního i nepohlavního rozmnožování – pohlavní buňky vypadají různě
· převládá haploidní fáze (kromě ruduch a chaluh)
rodozměna: izomorfická i heteromorfická
-  rozmnožovací orgány bez ochranných obalů
· rozmnožování (podmíněno vodním prostředím)
· vegetativní
-  jednobuněčné řasy se často rozmnožují dělením (nepohlavní způsob rozmnožování)
-  fragmentaci (rozpad) stélek
-  rozpad kolonií
· nepohlavně se řasy rozmnožují sporami
-  na sporofytu se vytvoří výtrusnice - sporangia, ve kterých vznikají výtrusy - spory, kterými dochází k nepohlavnímu rozmnožování
aplanospory (nepohyblivé) nebo zoospory (pohyblivé)
-  (u chaluh, spory vznikají meiotickým dělením na jejich stélce)
-  ze spor vyrůstá gametofyt
· pohlavní generace = gametofyt (n), tvoří gametangia, ve kterých se tvoří gamety
-  splývaní gamet stejného tvaru = izogamie X odlišné velikost = antiizogamie;
-  samičí gameta setrvávající v gametangiu = oosféra, splynutí se samčí je pak oogamie; tím vzniká zygota, jejím dělením diploidní sporofyt (2n)
· rodozměna (metageneze)
sporofyt (diploidní generace) se jako samostatná rostlina vyskytuje jen u ruduch, chaluh a některých zelených řas
-  u těchto skupin tedy dochází ke střídání generací - sporofytu a gametofytu – k střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
-  je-li gametofyt a sporofyt morfologicky stejný, jde o izomorfní rodozměnu, pokud se sporofyt a gametofyt tvarově liší, nastává heteromorfní rodozměna
 
Řasy – podle starého dělení
· řasy jsou vývojovými předchůdci všech rostlin
· dělí se na tzv. tři vývojové větve, dělené podle barviv, která obsahují:
hnědá vývojová větev (chlorofyl-a, -c) - nyní patří pod říši chromista
červená vývojová větev (chlorofyl-a, -d) – ruduchy
zelená vývojová větev (chlorofyl-a, -b)
-  hnědá a červená vývojová větev nevedla dále (stagnovala na nižších rostlinách - červená na ruduchách, hnědá na chaluhách), ale zelená vývojová větev se rozvinula a dala vzniknout dnešním vyšším rostlinám
zelené řasy Parožnatky jsou považovány za vývojové předky vyšších rostlin
 
Oddělení: Ruduchy
· chlorofyl překryt doplňkovými fotopigmenty
· asi 4 000 druhů převážně mořských řas
· jejich společným znakem je přítomnost chlorofylů a, d v chloroplastech
· zelená barva bývá překryta červenou barvou ß-karotenu a fykoerytrinu a namodralou barvou fykocyanu => přizpůsobení velké hloubce
· červená barviva totiž umožňují zachytit a využít pro fotosyntézu velmi krátkovlnné světlo blízké ultrafialovému záření, které již chlorofyl zachytit nemůže.
· toto krátkovlnné světlo proniká do značné mořské hloubky (až 200 m) vyskytují se tyto
· řasy jako jediné hluboko pod hladinou
· neexistuje u nich bičíkatý vývojový stupeň stélky
· zásobní látka: florideový škrob v cytoplazmě
· rozmnožování - oba typy rodozměny
· Potěrka žabí símě (tato řasa v mělkých vodách v Čechách)
· Gelidium (rostoucí v Indickém a Tichém oceánu obsahují v buňkách polysacharid agar - ten se po vyloužení horkou vodou používá v potravinářství jako rosolující prostředek a v mikrobiologii k přípravě živné půdy pro pěstování mikroorganismů)
 
Oddělení: Zelené řasy
· chlorofyl a + b, karoten, xantofyly
· zásobní látkou je škrob
· všechny typy stélek kromě měňavkovité
· uzavřená mitóza (jaderný obal se během dělení nerozpadá)
· převažuje nepohlavní rozmnožování
· Váleč koulivý, Žabí vlas

Oddělení: Hnědé řasy
· chlorofyl a + c, hnědé barvivo
· stélky dlouhé až několik metrů
· obecně musí mít všechny rostliny chlorofyl A, bez něj nefunguje fotosyntéza, pak dál doplňkové pigmenty

Vyšší rostliny
· přechod na souš - voda nadlehčovala tělo nižších rostlin, pro ně i prostředí pro rozmnožování
· rostliny vodu opouští kvůli konkurenci, boj o světlo
· příjem vody jen z kořenů - rozvoj kořenového sytému
· vyvinuly se ze zelených řas (předtím to byly vodní rostliny)
· mnohobuněčné, převážně autotrofní
· kvůli přechodu na souš, došlo k zdokonalení soustav vodivých (cévní svazky, až na mechorosty), zpevňovacích a krycích pletiv
· jejich rozvoj usnadnila též schopnost syntézy ligninu, který podmínil potřebnou pevnost buněk mechanických a vodivých pletiv
· zásobní látkou je škrob
· buněčná stěna je z celulózy
· tělo = kormus (u mechorostů stále stélka) je rozlišeno (ne psilofytní rostliny) na kořen, stonek a list
kořeny umožňují pevné přichycení k povrchu a čerpání živin
-  vývoj kutikuly (brání odpařování vody) → vznik průduchů
· žijí na souši, ve vodě jen druhotně (sladkovodní)
· pigmenty - chlorofyl a + b, karoten a xantofyl
· tykaloidy na chloroplastech jsou srostlé v lamelách (řasy) nebo v granech (vyšší rostliny)
· (existují i chloroplasty bez gran => agranulární C4 rostliny (traviny, ale taky mají srostlé tylakoidy)
· rozmnožování sporami vznikajícími ve sporangiu → vznik haploidního gametofytu
různotvárná (heteromorfní) rodozměna (gametofyt a sporofyt vypadají jinak)
gametofyt malinký, někdy ani neopouští sporu, kde vyklíčí
-  postupně se stále více prosazovala přizpůsobivější nepohlavní generace (sporofyt); gametofyt se stával výživou stále závislejší na sporofytu
· pohlavní orgány na gametofytu jsou vždy mnohobuněčné; obaleny ochrannou vrstvou
· vývojem zygoty vzniká zárodek
· vývoj od izosporieheterosporii (samčí a samičí spory) vede ke vzniku semene
-  tendence k větší ochraně sporangií (výtrusnice) a vajíček (v pestíku - krytosemenné)
· sporofyt obvykle rozlišen na stonek, list a kořen (ten jim umožnil žít i na suchých půdách)
· s ústupem gametofytu souvisí i nezávislost rozmnožování na vodě – jen v ní je možný pohyb spermatozoidů (nutné u výtrusných rostlin)
· dělí se na:
výtrusné: kapraďorosty, mechorosty (ve starém systému), psilofotní rostliny (nový systém)
semenné: nahosemenné, krytosemenné (viz otázka číslo 8)

Mechorosty
· převažuje gametofyt nad sporofytem
· vyvíjela se paralelně s vyššími rostlinami – slepá vývojová větev
· nemají cévní svazky nebo jen nedokonale vyvinuté
· tělo je na organizační úrovni stélky
lupenitá nebo lodyžka + lístky
-  k podkladu připojena příchytnými vlákna – rhizoidy
-  příjem vody a živin zajišťuje gametofyt
· chybějí vodivá pletiva – malé rozměry
· oplození ve vlhkém, nebo vodním prostředí 
· sporofyt je závislý na gametofytu- vyrůstá z něj
· výrazná rodozměna
-  z 1n výtrusu vzniká prvoklíček - gametofyt (mechová rostlinka), nese pohlavní orgány: samčí pelatky (produkce bičíkatých spermatozoidů) a samičí zárodečníky (1vaječná buňka – oosféra)
-  k oplození dojde ve vodě - zygota (oplozená vaječná buňka) - sporofyt 2n (tvořený štětem a tobolkou)
-  v tobolce (výtrusnici) vznikají redukčním dělením haploidní výtrusy (nepohlavně vzniklé spory)po dozrání vypadávají a sporofyt umírá
-  po celou dobu existence je sporofyt vázán na gametofyt a jeho výživu
· mechorosty jsou 1domé i 2domé - vývoj jen přes jednu rostlinu, samičí gametofyty mají tobolky
 
Oddělení: játrovky, mechy
· Rohovec trojlaločný
· Porostnice mnohotvárná
· Hlevík tečkovaný
· Ploník ztenčený
· Rokytník skvělý
· Rohozub nachový
· Bělomech (stříbřitý nádech, ve znečištěných lesích)
· Rašeliník (žije stovky let, rašeliniště)
· Travník (koberce)
 
Psilofytní rostliny
· primitivní suchozemské rostliny (silur až devon)
· nízký vzrůst; jednoduché tělo – podzemní rhizomoidy (opatřené rhizoidy) + stonky
· bez pravých kořenů a listů
· vodivá pletiva tvořila tracheidy
· izosporické, sporofyt a gametofyt stejného původu
Kapraďorosty
· převládá sporofyt nad gametofytem - ten je redukovaný s povahou stélky; výživou nezávislí
· pravé cévní svazky – dřevní část tvoří pouze tracheidy
· netvoří květy ani semena
· sporofyt členěn na stonek, listy a pravé kořeny
· listy
mikrofyly: malé, celistvé, čárkovité/šídlovité
megafyly: velké, členěné, vícenásobně zpeřené
-  listy se liší podle funkce - asimilační funkce (trofofyly) a nosnice výtrusů (sporofyly)
· výtrusy jsou stejně velké nebo jsou velikostně i funkčně rozlišena na menší samčí (mikrospory) a větší samičí (megaspory)
· oddělení: plavuňovité, přesličkovité, kapradinovité a prvosemené
 
Plavuňovité (Plavuň vidlačka)
· stálezelené; stejno- i různovýtrusné
· plný, nečlánkovaný, vidličnatě členěný stonek – hustě prorostlý mikrofylními listy
· ze spory se vyvíjí podzemní prokel (saprofitická výživa) – gametangia se vytváří až po několika letech
· z oplozené vaječné buňky vyrůstá mladý sporofyt a gametofyt brzy odumírá
 
Přesličkovité (Přeslička rolní)
· dnešní bylinného charakteru; vymřelé stromovité typy (až 30m) se podílely na vzniku černého uhlí
· vytrvalé, cévnaté
· plazivé oddenky (s adventivními kořeny) + duté, přeslenitě větvené stonky
· pokožka obsahuje křemičitá tělíska
· drobné šupinovité listy vyrůstají z lodyžních uzlin
· lodyhy dvojího typu: jarní – nezelené, nesoucí výtrusnicový klas
· letní – zelené, asimilují
 
Kapradinovité
· mají listy megafyly – 2-3krát zpeřené; nerozlišené; v mládí spirálně svinuté
· stonky jsou plné, nečlánkované, ve formě oddenku s adventivními kořeny
· na rubu listů jsou výtrusnicové kupky – chráněné blanitou ostěrou
· výtrusnice mívají na obvodu řadu ztloustlých buněkprstenec – při vysychání v době zralosti výtrusů umožňuje otvírání sporangií a uvolňování spor
· ve vlhku výtrusy vyklíčí v zelené, lupenité, oboupohlavné prokly – než vzniknou gametangia trvá až několik let
· mnohobičíkaté spermatozoidy
· Papratka (jemně členěná, kupky výtrusnic ve tvaru půlměsíčků)
· Kapraď samec (kupky výtrusnic mají kulatý tvar, listy členitější a hladší)
· Zlaté kapradí (jediná kvete)
 
Semenné rostliny
· gametofyt se stává součástí sporofytu
· nezávislost procesu oplození na vodě
· tvorba mnohobuněčných rozmnožovacích částic – semen (ochrana)
· překonávají nepříznivé podmínky
· tvorba dřeva
· dvě skupiny: nahosemenné a krytosemenné
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

K dispozícii nie sú žiadne komentáre.
0.104