Kroužkovci a členovci

Kroužkovci a členovci

Kmen: Kroužkovci (Annelida)
· žijí ve všech prostředích až na atmosféru
· primárně jsou vodní, druhotně žijí i na souši
· jedná se o trojlisté živočichy, mají bilaterální souměrnost
· mají tělo červovitého tvaru, které je článkované
· homonomní segmentace (stejnocenné článkování), spočívá v tom, že až na první a poslední článek jsou všechny články stejně velké a uvnitř stejně stavěné
· v každém článku až na první a poslední se také nacházejí párové orgány
· protože kroužkovci patří mezi coelomata, je jejich tělo tvořeno dutinou z mnoha párů váčků (tzv. polymerní coelom)
· páry coelomových váčků od sebe oddělují přepážky (disepimenty) a podélně pak vzniká přepážka na níž je zavěšena cévní soustava (přepážky mezenteria)
· povrch těla
-  tělo je kryto epidermis, která vylučuje kutikulu z chitinu a sliz které slouží k ochraně a pohybu
-  na epidermis jsou také smyslové orgány (hmatové) v podobě štětinek, ty slouží k pohybu a smyslovému vnímání
-  funkci kostry plní hydroskelet (povrchové svaly stlačují vodnaté vnitřní prostředí daného organismu, tato forma je poměrně stabilní
-  pod pokožkou kožně svalový vak, nejedná se ale přímo o sval, jen o svalovou tkáň
-  skládá se z vrstvy podélné a okružní (příčné), tak umožňuje pohyb pomocí natahování a zužování těla a naopak
-  kroužkovci dokáží modelovat své tělo peristalticky
· pohyb
-  je zajištěn svaly, slizem a štětinkami
· dýchací soustava
-  mořští živočichové mají vnější žábry umístěné na výběžcích (parapodiích)
-  pijavky a máloštětinatci pak dýchají celým povrchem těla
· cévní soustava
-  uzavřená, skládá se ze dvou cév, hřbetní a břišní, které jsou spojeny kruhovými spojkami
-  jako srdce tu fungují právě tyto kruhové spojky, kterých bývá většinou 5
-  kroužkovci mají krev s barvivem podobným hemoglobinu
· trávicí soustava
-  trubicovitá a průchodná
-  prochází celým tělem po hřbetní straně a jako jediná není v každém článku párově
-  tráví mechanicky (rozmělnění půdou a žvýkacím žaludkem) a enzymaticky
-  mají vápenaté lišty, což jsou útvary umožňující neutralizaci půdních částeček
-  kroužkovci patří mezi prvoústé, to znamená, že jejich prvoústa (otvor do trávicí soustavy, vznikající už v embryogenezi) nezanikají a zůstávají ústy po celý život, řiť vzniká jako druhá
-  druhoústí pak mají prvoústa přeměněná v řiť a ústa jim vznikají druhotně
· vylučovací soustava
-  mají metanefridie, nálevkovité vylučovací orgány
-  pár nálevek ústí do coélomové dutiny článku a vychází kanálkem (nefrostomem) na povrch článku následujícího, kde jsou pak metabolity vyháněny pomocí brv
· nervová soustava
-  na břišní (ventrální) straně, stejně jako u všech bezobratlých
-  zpravidla žebříčkovitá (gangliová soustava)
-  u starších druhů lze vidět klasickou žebříčkovitou strukturu, kdy v každém článku jsou dvě uzliny propojené komisurou (spojkou)
-  u mladších druhů ale uzliny splývají v jednu zauzlinu v každém článku
-  u hlavové části také vzniká obhltanový prstenec, tedey dochází k jisté formě cefalizace (hlavní centrum se přesouvá do hlavové části těla)
· smyslová soustava
-  kroužkovci mají jednoduché oči, které dokážou vnímat tvary a intenzitu světla
-  ti, co žijí na souši, mají mnohdy světélkující orgány
-  funkci hlavních smyslových orgánů ale plní mechanoreceptory
· rozmnožovací soustava
-  gonochoristé jsou mnohoštětinatci, vyvíjí se nepřímo, přes larvu trochoforu (plovoucí obrvená larva)
-  hermafroditi jsou máloštětinatci a pijavky, mají přímý vývoj
-  samozřejmě se ale mohou způsoby rozmnožování u jednotlivých tříd prolínat, zařazení není jednoznačné
· význam kroužkovců je potrava, parazitismus, složka půdního edafonu
 
Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta)
· jedná se převážně o mořské živočichy, mohou se však objevit i ve sladké vodě
· jejich trup nemá opasek
· jejich tělo nese přívěsky na hlavové části, jakási tykadla (přijímají smyslové vjemy)
· další tělní články mají tzv. parapodia, dvojlaločnaté přívěsky na nichž jsou umístěny vnější žábry a štětinky a pomáhají také v pohybu
· mají speciální krevní barvivo z chlorokuorninu, na kyslíku je zelené
· jedná se o gonochoristy s nepřímým vývojem, mají larvu trochoforu (žije planktonně, pohybuje se díky obrvení, je to dravec)
· existují mnohoštětinatci lezoucí i trvale přisedlí, někteří se živí jako dravci, jiní se živí rostlinami a přisedlí si přihánějí potravu k ústům pomocí tykadlovitých přívěsků
· Afroditka plstnatá
· Nereidka různobarvá
· Palolo zelený
· Rournatec trojúhlý
· Rournatec vějířovitý
 
Třída: Máloštětinatci (Oligochaeta)
· mají opasek a chybí jim parapodia, dýchají celým povrchem těla, hermafrodité s přímým vývojem
· žijí ve sladké vodě nebo půdě
· spolu s parapodii ztrácí i štětiny, mají jen 4 páry štětin na každém článku (rudimenty parapodií)
· opasek ukazuje pohlavní vyspělost, je bílkovinného charakteru
· povrch trávicí soustavy v přední části pokrývá houbovitá tkáň, chloragogen, do nějž se ukládají zplodiny metabolismu v pevné, nerozpustné formě, což výrazně snižuje výdej vody
· v dospělosti se kromě gonád aktivují i kožní žlázy, které vytváří útvar zvaný opasek
· do opasku se ukládají vajíčka a při pohybu přes samčí pohlavní orgány dochází k jejich oplození, celý opasek se pak svlékne z těla a funguje jako kokon s vajíčky
· máloštětinatci vynikají výbornou schopností regenerace
· Žížala obecná: zatahuje organický odpad do půdy, tvoří chodby (provzdušnění půdy), konzumuje půdní organismy
· Nítěnka obecná
 
Třída: Pijavky (Hirudinea)
· v mnohých znacích se velmi podobají máloštětinatcům (hermafroditismus, absence parapodií, dýchání celým povrchem těla, tvorba opasku, přímý vývoj), ale liší se absencí štětinek u většiny druhů
· mají nepravé, povrchově zmnožené článkování (na 1 vnitřní článek připadá 5 – 7 vnějších rýh), přísavky kolem úst a na konci těla
· mají velmi nepatrnou regenerační schopnost
· mnoho druhů pijavek se řadí mezi krvesající organismy (hematofágy)
· napadají obratlovce a do rány vstřikují ze slinných žláz látky jako hirudin, které zabraňují srážlivosti krve
· žijí ve sladkých vodách a mají opasek
· mají spermatofor (ten přilepí na jiného jedince) nebo penis, který zasouvají do samičí části jiného organismu
· dokážou být až rok a půl bez přísunu potravy, protože mají zaslepené střevo
· cévní soustava uzavřená či zaniklá (funkci přejímá systém kanálků)
· Pijavka lékařská: u nás vzácná, vyžaduje čistou vodu
· Hltanovka bahenní: požírá drobné larvy
· Chobotnatka rybí: přisaje se na rybu a způsobuje i její úhyn
 
Kmen: Členovci (Arthropoda)
· jedná se o nejpočetnější živočišný kmen, je známo přes milion druhů, obývá všechny biotopy včetně vzduchu
· jejich tělo je heteronomně členěné (nestejnocenně)
· tyto větší články, respektive skupiny menších článků, se nazývají tagmata
· bývá to většinou členění na hlavu, hruď a zadeček, hlavohruď a zadeček nebo hlavu a trup
· mají tělní dutinu mixocoel, kombinace coelomu a blastocoelu
· povrch těla
-  pokožka vylučuje kutikulu z chitinu
-  členovci mají vnější kostru na niž se zespod upínají svalové snopce
-  je rozdělena na sklerity a neroste s tělem
-  kutikula je tzv. sklerotizovaná – obsahuje kromě kutikuly a proteinů také anorganické složky
-  kromě mechanické ochrany těla chrání i před únikem vody a průnikem vody do těla
-  ekdyze je termín pro svlékání kutikuly
-  svlékací hormon se nazývá ekdyzon, juvenilní hormon ovlivňující nedospělé období je neotenin
-  svaly už se vyskytují v podobě příčně žíhaného svalstva
-  často u nich nacházíme přívěsky, jako např. tykadla
· pohyb
-  svalovina uchycená zvnitřku kutikuly, tedy může být výkonnější
-  poprvé se tu objevuje článkovaná kloubně spojená noha
-  skládá se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla s drápky
-  kráčivá, skákací, hrabavá, přichytávací, loupeživá, metamorfovaná v klepeta, plovací noha
· dýchací soustava
-  vzhledem k možné nepropustnosti kutikuly u některých vznikají dýchací orgány v podobě plicních vaků (zanořením žaber do těla) nebo vzdušnic (trubičky ústící na povrch kutikuly tzv. stigmaty, které vedou vzduch přímo ke všem orgánům a tkáním, bez pomoci tekutiny)
-  vodní členovci mohou dýchat žábrami, které jsou buď vnější nebo skryté
-  u některých druhů je možné i dýchání celým povrchem těla
· cévní soustava
-  otevřená, se hřbetní cévou
-  část této cévy funguje jako srdce, je obalena do osrdečníku, skrz nějž ústí póry (ostiemi) a nasává hemolymfu, potažmo ji pumpuje do celého těla
-  úzce spojená s dýcháním
· trávicí soustava
-  trubicovitá, původ ekto nebo entodermální
-  ektodermálního původu jsou ústa, řitní otvor, hltan a další okrajové části
-  entodermálního původu jsou vnitřní trávicí orgány
-  ústní ústrojí vzniklo většinou přeměnou končetin: kousací, sací, bodavě sací a lízací
-  potravní spektrum je různé (maso, rostliny nebo nic, často u samců)
· vylučovací soustava
-  deriváty metanefridií, jako jsou kyčelní nebo tykadlové žlázy
-  druhou možností jsou Malpighiho trubice
•  dokonalejší než metanefridie, ušetří většinu vody
•  ústí do zadního střeva, tam vedou odpad, zároveň ale druhou stranou v dutině střeva osmoticky nasají filtrovanou vodu zpět do těla a na povrch těla vyloučí opravdu jen nadbytečné soli a další koncentrované metabolity
· nervová soustava
-  gangliová nervová soustava, která ve většině případů splývá v břišní nervovou pásku, můžeme najít ale i žebříčkovitou
-  nejvíce uzlin se soustřeďuje v hlavové části – cefalizace
· smyslová soustava
-  velmi rozmanité formy smyslových orgánů
-  zrak
•  složené (facetové) oko, jedno očko v mozaice se nazývá omatidium (proto vnímají i tvary
•  miskovité oko umí vnímat světlo a tmu
•  speciálním typem je tzv. naupliové oko
-  mechanoreceptory v podobě štětinek, chlupů na končetinách, končetin a tykadel
-  sluchové orgány v podobě tympanálních orgánů, členovci mnohdy dokáží i vydat zvuk – slouží ke komunikaci, u některých druhů zásadní (kobylky, saranče, cikády)
· rozmnožovací soustava
-  gonochoristé s nápadným pohlavním dimorfismem
-  vajíčko je vnitřně oplozeno
-  vývoj nepřímý, dochází tu k metamorfóze, někdy se objevuje i vývoj přímý
-  častá parthenogeneze (vývoj z neoplozených vajíček – včely, raci, mšice), mnohdy cyklus heterogonie (střídání parthenogeneze a pohlavního rozmnožování
-  u rozmnožování tu také funguje hormonální regulace
· význam: škůdci, paraziti rostlin i živočichů, přenašeči chorob, součást potravních řetězců, opylovači, využití produktů (med)
 
Podkmen: Trojlaločnatci (Trilobitomorpha)
· fosilní skupina vyznačující se velmi jednoduchou a starobylou stavbou těla
· jejich tělo je podélně i příčně členěno na tři laloky
· kromě páru tykadel měly všechny končetiny rozdvojené a vzájemně tvarově totožné
· žili v mořích prvohor a svého vývojového vrcholu dosáhli v siluru, v permu ale vymřeli
· díky pevnému krunýři se výborně zachovaly jejich fosílie
 
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)
· jejich tělo se skládá ze dvou tagmat – hlavohrudi a zadečku
· zcela chybějí tykadla
· první pár končetin přeměněn v klepítka (chelicery), která slouží k zachycení a zpracovávání potravy
· druhý pár končetin přeměněn v makadla (pedipalpy), která mají primárně hmatovou funkci
· ostatní páry končetin jsou kráčivé
· všechny páry končetin jsou na hlavohrudi, na zadečku se nevyskytují nebo jsou redukované
 
Třída: Hrotnatci
· jejich tělo zakončuje dlouhý ostrý hrot a mají složené oči
· jsou to gonochoristi s nepřímým vývojem, obývají pobřežní oblasti teplých moří
 
Třída: Pavoukovci
· žijí nejčastěji na souši, méně ve vodě
· téměř vždy chelicery, pedipalpy a čtyři páry kráčivých nohou
· vylučovacími orgány jsou tzv. kyčelní (koxální) žlázy, metamorfózy metanefridií ústící na kyčlích končetin, někdy doplněné Malphighiho trubicemi
· někdy ukládají pevné metabolity do vnitřních orgánů či do pokožky
· chelicery mohou být napojeny na jedové žlázy s velmi silnými jedy (pavouci)
· pavouci mají také snovací bradavky vzniklé přeměnou končetin, jimiž jsou schopni produkovat sekret, který na vzduchu tuhne v síť, pavučinu
· pavouci také tráví mimo tělo (do kořisti vstříknou trávicí enzym a po určité době její natrávený obsah vysají
· pavoukovci dýchají plicními vaky, vzdušnicemi nebo kombinací obojího
· ontogenetický vývoj je přímý, rozmnožování vnitřní, pohlavní, oplozená vajíčka zrají v kokonech
· velmi časté je zásnubní chování a specifický průběh oplození (usmrcení partnera atd.)
· ze způsobů výživy převažuje predace
Řád: Štíři: Štír kýlnatý
Řád: Štírci: Štírek knihovní
Řád: Sekáči: Sekáč obecný
Řád Pavouci: Křižák obecný, Pokoutník domácí, Snovačka americká, Nymfa, Sklípkan
Řád: Roztoči: Klíště obecné, Zákožka svrabová, Trudník lidský
 
Třída: Nohatky
· mořští živočichové, lehce podobní pavoukům, ale s dlouhými, křehkými nohami
· samci se starají o vajíčka, živočichové pak mají nepřímý vývoj
 
Podkmen: Korýši (Crustacea)
· primárně vodní, sekundárně i suchozemští
· mají rozmanité tvary těla (rak x krab x plankton)
· tělo se skládá buď z hlavy, hrudi a zadečku nebo hlavohrudi a zadečku
· jejich kutikula je z chitinu, má na sobě ještě schránku z uhličitanu vápenatého a dalších anorganických složek – nutná ekdyze
· krunýř (pevná schránka) se nazývá carapax
· končetiny jsou obvykle větvené na dvě části
· mají 2 páry tykadel (antenuly a anteny) a primární žábry vzniklé z tenkostěnných přívěsků končetin
· příústní končetiny tvoří 1 pár kusadel, 2 páry čelistí a 3 páry čelistních nožek
· hrudní nohy slouží k pohybu (kráčivé končetiny)
· zadečkové končetiny se buď také podílí na pohybu nebo chrání spermie či vajíčka
· mohou dýchat žábrami nebo celým povrchem těla (u suchozemských, sviňky, stínky)
· mají speciální žaludek s chitinovými zoubky a hepatopankreas (slinivko-jaterní žláza)
· většinou se jedná o dravce, někdy se živí i organickými odpady
· vylučovací orgány jim ústí v podobě tykadlových žláz
· smyslové orgány jsou v podobě složených očí nebo naupliového oka u larev, významná je také statocysta (registrace okolí pomocí krystalků vápence uložených v tělní dutině) a samozřejmě mechanoreceptory v podobě tykadel
· mají většinou nepřímý vývoj přes larvu nauplius, není to však pravidlem (raci mají přímý vývoj)
· vyskytuje se tu hermafroditismus i gonochorismus
 
Třída: Lupenonožci
· vyznačují se lupenitým tvarem nohou
Řád: Žábronožky: Žábronožka solná
Řád: Listonozi: Listonoh jarní
Řád: Perloočky: Hrotnatka obecná
 
Třída: Buchanky
· jedná se o sladkovodní dravý plankton, na zadečku má vidlici (furku), která slouží k pohybu
· Buchanka obecná
 
Třída: Kapřivci
· ektoparaziti napadající ryby a obojživelníky
· mají bodavé ústní ústrojí, jímž sají krev a hromadí si ji ve střevech
· Kapřivec kapří
 
Třída: Jazyčnatky
· endoparaziti, jejichž hlavním hostitelem bývají šelmy, jejichž horní cesty dýchací obývají
 
Třída: Svijonožci
· mořští přisedlí korýši, kteří mají vápenatou schránku a potravu si přihání pomocí „chapadélek“ (ohebné končetiny)
· žijí v koloniích, často na molech v přístavech nebo přisedají na lastury plžů či na kytovce
· Svijonožec přílepkový
 
Třída: Rakovci
· většinou mají 19 párů končetin
· nejpočetnější třída korýšů
· tělo kryto pevným carapaxem (obvykle)
· desetinožci mají výrazný 4. pár hrudních končetin opatřený mohutnými klepety se silnou svalovinou
· stejnonožci nemají carapax a někteří pronikli i na souš, jejich nohy se liší jen nepatrně
· různonožci mají různě uzpůsobené nohy (plovací, skákací, lovící)
Řád: Desetinožci: Kreveta baltická, Rak říční, Krab pobřežní, Humr evropský
Řád: Stejnonožci: Beruška vodní, Sviňka obecná, Stínka zední
Řád: Různonožci: Blešivec potoční
 
Podkmen: Vzdušnicovci