Obojživelníci a plazi – invaze na souš
Autor: primak
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 28.07.2011
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 2 000 slov
Počet zobrazení: 4 045
Počet zobrazení: 4 045
Tlačení: 566
Uložení: 544
Uložení: 544
Obojživelníci a plazi – invaze na souš
Třída: Obojživelníci (Amphibia)
· jedná se o přechod mezi vodními a plně suchozemskými obratlovci
· rozmnožování se váže na vodu, vývoj probíhá přes larvu (dospělec už může přejít na souš) a během ontogeneze přichází o vodní znaky
· protože se jedná o první obratlovce, které částečně přešli na poušť, mají jen omezenou schopnost osmoregulace
· patří mezi anamnia - bezblanní
· 3 tělní typy
- žabí: zkrácené tělo, velké zadní nohy
- čolkovitý: má ocas
- červoří: hadovitý tvar, bez nohou
· jedná se o čtvernožce, všechny nohy jsou kráčivé
· pokryv těla
- holá kůže, propustná pro vodu (proto si nedovedou zachovat vodu a musí žít ve vlhkých oblastech)
- z tohoto důvodu také nemohou žít ve slané vodě (nemají dostatečně vyvinut mechanismus osmoregulace)
- kůže obsahuje slizové žlázy, které udržují pokožku stále vlhkou
- některé žlázy produkují jedovatý sliz (mlok, ropucha), který slouží k ochraně a desinfekci (obvykle se jedná o alkaloidy)
- nejjedovatějším živočišným jedem je jed šípových žab (batrachotoxin)
- kůže je hojně prokrvena a ve škáře obsahuje chromatofory s různými pigmenty
· kostra
- kostra je převážně zkostnatělá
- lebka je jednoduše stavěná, má dva týlní hrboly na něž se napojují krční obratle
- mají jediný krční obratel, proto nemohou otáčet hlavou
- jejich žebra jsou krátká, nemají ochrannou funkci
- objevuje se u nich lopatková a kyčelní pletenec, které napojují končetiny na páteř
- u žab se poprvé objevuje dobře vyvinutá hrudní kost
- chorda je vždy značně zatlačena obratli
· svalstvo
- larvy mají segmentovanou svalovinu
- u žab je mohutná stehenní a hřbetní svalovinu
- svalovina ocasatých je poměrně rovnoměrně rozložená
· trávicí soustava
- skládá se z krátké trávicí trubice, která je ale členěná na dutinu ústní, hltan, jícen, žaludek, střeva a kloaku
- všichni dospělci jsou masožraví, s čímž souvisí vznik žlučníku
- zuby jsou drobné, nerozlišené, obnovují se po celý život (u ropuch ale chybí)
- mají přirostlý jazyk, jehož volná část je rozštěpená a rychle vymrštitelná – nástroj k lovu
- polykání napomáhá zatlačování očí dovnitř hlavy
· dýchací soustava
- v larválním stádiu dýchají žábrami (vnější, keříčkovité)
- v dospělosti převládá plicní dýchání
- plíce jsou párové, ale málo aktivní a proto jsou doplněny kožním dýcháním
- u některých druhů plíce zcela chybí, tehdy jsou nahrazeny kožním dýcháním a dýcháním sliznicí ústní dutiny
- chybí jim hrudník a bránice, proto vzduch polykají
- v dýchacích cestách je umístěn hlasový orgán, u samců zesílen – vychlípitelné resonanční váčky
· cévní soustava
- srdce je rozděleno na dvě síně a komoru
- z pravé síně jde odkysličená krev do komory a do plic a odtud do levé síně krev okysličená, pak opět do komory a do celého těla – mají tedy dva krevní oběhy
- v komoře se mísí krev odkysličená s okysličenou (nedokonalý oběh)
- jedná se o poikilotermní živočichy – živočichové s proměnlivou tělesnou teplotou (nedovedou si udržet vlastní teplotu a tak j přejímají z okolí)
- z tohoto důvodu jsou schopni přezimovat ve stavu strnulosti a přežít i teploty pod nulou (v krvi mají jakési nemrznoucí složky)
· vylučovací soustava
- mají párové ledviny ústící do kloaky
- larvy vylučují amoniak
- dospělci vylučují velké množství moči, obsahující močovinu
· nervová soustava
- větší rozvoj koncového mozku než u ryb
- naopak méně vyvinutý mozeček – pomalý, nemotorný pohyb, špatná jemná motorika
- hlavním řídícím a integračním centrem zůstává střecha středního mozku
- mícha je u žab zkrácená, u ocasatých vede celou délkou ocasu
· smyslová soustava
- u žab dobře vyvinutý zrak a sluch
- schopnost barevného vidění, 3 oční víčka (3. průsvitné víčko mžurka chrání oko ve vodě), oční žlázky, slzný kanálek
- u obojživelníků poprvé střední ucho s jednou sluchovou kůstkou (columella), bubínek je přímo na povrchu těla, zvukovod ještě chybí
- s přechodem na souš se mění i čichové orgány – vnější nozdry a vnitřní nozdry spojené s dutinou ústní, stávají se tak dýchacími cestami
- Jacobsonův orgán je tvořený slepými váčky s čichovou sliznicí, přídavný čichový orgán – jazyk na něj nanáší látky z okolí a on je vyhodnocuje po chemické stránce
- u larev a některých ocasatých žijících ve vodě zůstává zachován proudový orgán
- registrují také intenzitu světla parietálním a pineálním orgánem
· rozmnožovací soustava
- typický je výrazný pohlavní dimorfismus, barevně ještě zesílený před pářením
- jedná se o gonochoristy, k párovým pohlavním orgánům přiléhají žlutá tělíska, která tvoří energetickou zásobárnu pro jejich činnost
- žáby mají vnější typ oplození, ocasatí vnitřní, kdy samice nasaje samcův spermatofor
- vajíčka jsou kladena v rosolovitém sekretu pospolu do vody¨
- zárodek není chráněn žádnými obaly - anamnia
- u mloků se ale oplozená vajíčka vyvíjejí v těle samice a rodí se živé larvy
- z vajíček se líhnou vodní larvy s keříčkovitými žábrami, které se ale postupně metamorfují v dospělé jedince
- u ocasatých dochází k jevu zvanému neotenie – dospělec zůstává v larválním těle, ale už je pohlavně vyspělý
- z hlediska životního cyklu záleží na oblasti výskytu – obojživelníci našich podmínek upadají v zimě do strnulosti, tropičtí tohle nedělají
Řád: Červoři
· protáhlí tvorové, jejichž povrch je článkovaný
· končetiny a oči jsou silně redukované
· mají dermální šupiny napojené na svalovinu – pohyb
· žijí pouze v tropech, skrytým životem
· mají velmi dobrý hmat
· rozmnožují se vnitřním oplozením
· Červor indočínský
Řád: Ocasatí
· mají protáhlé tělo s velkou hlavou a dvěma páry končetin (u vodních druhů jsou lehce zakrnělé)
· i v dospělosti se často pohybují ve vodě nebo její blízkosti
· pohybují se pomalu a užívají k tomu dlouhého ocasu
· někteří zůstávají ve stádiu neotenie, zůstávají jim žábry a některé orgány typické pro larvální stádium
· probíhá u nich vnitřní oplození pomocí spermatoforu
· Macarát jeskynní
· Axolotl mexický
· Mlok skvrnitý
· Čolek obecný
Řád: Žáby
· jedná se o nejvyspělejší skupinu rozšířenou po celém světě
· mají zkrácené tělo zpravidla bez ocasu a zadní pár končetin je výrazně mohutnější než přední
· je uzpůsoben ke skákání a plavání (přísavky, plovací blány)
· probíhá u nich vnější oplození
· zejména v období páření je velmi důležité vydávání zvuků
· Skokan hnědý
· Blatnice skvrnitá
· Rosnička zelená
Třída: Plazi
· první skupina obratlovců plně adaptovaná na život na souši
· patří mezi blanaté (amniota), jejichž zárodek je chráněn několika vrstvami obalů
· pokryv těla
- pokožka chrání organismus před vysycháním a je sama suchá (šupiny, štítky, krunýře)
- kůže nerovnoměrně rohovatí
- rohovina se skládá z α keratinu (kožní deriváty) a β keratinu (vláčný, měkký – pod tvrdým, ohebný)
- želvy mají rohovité čelisti, ale nemají zuby
- mají pouze vaječný zub – mládě se jím vyklube z vajíčka a v dospělosti o něj přichází (plazi + ptáci)
- svlékají zrohovatělou kůži vcelku (hadí košilka) nebo postupně (želva, ještěrka)
- mají minimum kožních žláz a ty většinou produkují vosk chránící kůži
- díky přítomnosti speciálního pigmentu v pokožce mohou měnit barvy (leguán, chameleón)
· kostra
- mají dva krční obratle (nosič a čepovec) na něž nasedá lebka s jedním týlním hrbolkem
- díky existenci těchto obratlů mohou otáčet hlavou
- páteř je nevýrazně členěna a u želv a hadů chybí hrudní kost
- žebra jsou u hadů volná , pohyblivá a spolu s tělní svalovinou slouží k pohybu
- vývojově nový znak jsou spánkové jámy na lebce, ohraničené zespod jařmovými oblouky, které souvisí s vývojem žvýkacích svalů
- postupně se utváří druhotné patro – kostěná přepážka mezi dutinou ústní a nosní (u obojživelníků bylo jen primární patro)
- zuby jsou obnovitelné a diferenciované
- jsou to čtvernožci s lopatkami i pánví (u hadů ale chybí a u slepýšů jsou zakrnělé
- někteří jsou uzpůsobeni ke šplhání (přísavky atd.), vodní plazi pak uzpůsobeni k plavání
· trávicí soustava
- dobře vyvinuté slinné a hlenové žlázy (ke zpracování potravy)
- zuby mají vklíněné, alveolární (zapuštěné v jamkách), akrodontní (nasedlé přímo na kost shora), pleurodontní (z vnitřní strany)
- zuby čas od času vyměňují
- slinné žlázy se někdy metamorfují na jedové, jed někdy vypouští i z jedového dutého zubu
- jazyk je dlouhý, rozeklaný, u krokodýlů a želv ale není tak výrazný, neslouží k lovu
- na pomezí tlustého a tenkého střeva se vyvíjí funkční slepé střevo
- hadi tráví kořist vcelku (ti, co nemají jed tráví pomaleji)
· dýchací soustava
- dýchají plícemi, ale někteří je mají zakrnělé (hadi mají jen jednu protáhlou pravou plíci, kvůli zásobám na trávení)
- chřestýš vydává zvuky chřestidlem – zbytky kůže po svlékání (nesouvisí s dýchací soustavou)
· cévní soustava
- mají téměř dokonalé srdce – komora rozdělena neúplnou přepážkou, dochází k míšení krví jen omezeně a cévní systém se zrychluje
- jejich červené krvinky mají jádro
- jedná se o poikilotermní živočichy (studenokrevní, nestálá krevní teplota)
· vylučovací soustava
- mají pravé ledviny, které šetří vodu a vylučují kašovitou moč (konečným produktem je kyselina močová), vodní plazi vylučují tekutou moč (amoniak)
- močovod ústí do kloaky u většiny želv a ještěrů dokonce přítomen močový měchýř (hadi a krokodýli ho nemají)
· nervová soustava
- rozvíjí se koncový mozek (hormony), mezimozek i mozeček (koordinace pohybů), vývojově nová je i přítomnost druhotné kůry mozkové v koncovém mozku
· smyslová soustava
- hlavní je čich a zrak
- opět mají tři víčka, slzné kanálky a schopnost barevného vidění a dokáží i ostřit
- primitivnější plazi mají jen tyčinky na rozeznání světla a tmy
- jeskynní plazi mají oči často zakrnělé a někteří plazi mají zakrnělé třetí temenní oko překryté kůží (registruje sluneční záření)
- u hadů a gekonů jsou víčka často srostlá a průhledná
- oční svaly jsou nezávislé (pohybují očima autonomně)
- jazykem vnímají pachy (Jacobsonův orgán)
- dokáží vnímat i tepelnou stopu a mají dobře vytvořené střední ucho s kůstkou columellou
· rozmnožovací soustava
- krokodýli a želvy mají penis, hadi hemipenis s přichytávacími háčky (párový)
- vajíčka jsou pevná, křehká (želvy, gekoni, krokodýli) neb kožovitá (ještěři, hadi a některé želvy)
- bílek je tekutina obklopující žloutek a nahrazující vodní prostředí
- zárodek má tři zárodečné obaly (jedná se o amniota)
• amnion: uzavírá komůrku zárodku, který plave v plodové vodě
• allantois: váček na ukládání odpadních látek zárodku a plynů
• chorion: uzavírá zárodek a obaly, nasedá na skořápku skrz níž mění plyny
- vejcorodí (rodí vajíčko, z nějž se líhne mládě) a vejcoživorodí (v horších podmínkách, vajíčko praskne už v těle samice a rodí se živé mládě
Podtřída: Anapsida
· jejich lebka nemá spánkové jámy ani jařmové oblouky
Řád: Želvy
· z konce prvohor, zkrácené tělo je kryto krunýřem – svrchním (carapax) a spodním (plastron)
· krunýř má dvě vrstvy, vrchní je ze želvoviny (keratin), loupe se a dorůstá a spodní je kostěná
· mají lopatkový pletenec a zatažitelné končetiny i ocas
· mají rohovinové čelisti a jsou vejcorodé
· žijí na souši a ve sladké i slané vodě, původně ale byly jen suchozemské
· jsou býložravé nebo všežravé, některé rybožravé
· Želva bahenní
· Kajmanka dravá
Podtřída: Diapsida
· lebka má spánkové jámy i jařmové oblouky
Řád: Haterie
· od triasu dodnes přežil jen jeden recentní druh
· speciální orgán je temenní oko
· jsou to živoucí fosílie podobné ještěrkám
· Haterie novozélandská
Řád: Šupinatí
· nejpočetnější řád plazů, jejichž tělo pokrývají pravidelně uspořádané šupiny
· mají párový kopulační orgán a pozemní, zemní, stromové i vodní zástupce
Podřád: Ještěři
· jejich páteř lze rozdělit na trupovou a ocasní část
· mnozí ještěři mají mezi obratli ploténku ze zřídlé kostní tkáně, kde může být ocas oddělen – autotomie
· většinou mají zachované čtyři silné kráčivé nohy (až na slepýšovité)
· čeledi (některé): ještěrkovití, blavorovití, gekonovití, leguánovití, agamovití, chameleonovití, varanovití a scinkovití
· Gekon turecký
· Leguán mořský
· Chameleon obecný
· Varan komodský
Podřád: Hadi
· úplně ztratili končetiny, lebka je čtvercová a čelisti roztažitelné
· mají volná žebra a chybí jim hrudní kost, některé zuby mohou být duté a obsahovat jedové žlázy
· nemají také močový měchýř
· Krajta mřížkovaná
· Hroznýš královský
· Užovka obojková
· Zmije obecná
Řád: Krokodýli
· mají progresivní vývojové znaky: srdce má téměř rozdělené komory, dýchání napomáhá bránice, svalstvo je dokonaleji rozlišené, zuby jsou v jamkách čelistí
· mají protaženou lebku (rostrum) a silný kýlovitý ocas
· kůže je kryta rohovitými štítky
· žijí polovodním životem a jsou vejcorodí
· Krokodýl mořský
· Kajman brýlový
· Gaviál indický
Třída: Obojživelníci (Amphibia)
· jedná se o přechod mezi vodními a plně suchozemskými obratlovci
· rozmnožování se váže na vodu, vývoj probíhá přes larvu (dospělec už může přejít na souš) a během ontogeneze přichází o vodní znaky
· protože se jedná o první obratlovce, které částečně přešli na poušť, mají jen omezenou schopnost osmoregulace
· patří mezi anamnia - bezblanní
· 3 tělní typy
- žabí: zkrácené tělo, velké zadní nohy
- čolkovitý: má ocas
- červoří: hadovitý tvar, bez nohou
· jedná se o čtvernožce, všechny nohy jsou kráčivé
· pokryv těla
- holá kůže, propustná pro vodu (proto si nedovedou zachovat vodu a musí žít ve vlhkých oblastech)
- z tohoto důvodu také nemohou žít ve slané vodě (nemají dostatečně vyvinut mechanismus osmoregulace)
- kůže obsahuje slizové žlázy, které udržují pokožku stále vlhkou
- některé žlázy produkují jedovatý sliz (mlok, ropucha), který slouží k ochraně a desinfekci (obvykle se jedná o alkaloidy)
- nejjedovatějším živočišným jedem je jed šípových žab (batrachotoxin)
- kůže je hojně prokrvena a ve škáře obsahuje chromatofory s různými pigmenty
· kostra
- kostra je převážně zkostnatělá
- lebka je jednoduše stavěná, má dva týlní hrboly na něž se napojují krční obratle
- mají jediný krční obratel, proto nemohou otáčet hlavou
- jejich žebra jsou krátká, nemají ochrannou funkci
- objevuje se u nich lopatková a kyčelní pletenec, které napojují končetiny na páteř
- u žab se poprvé objevuje dobře vyvinutá hrudní kost
- chorda je vždy značně zatlačena obratli
· svalstvo
- larvy mají segmentovanou svalovinu
- u žab je mohutná stehenní a hřbetní svalovinu
- svalovina ocasatých je poměrně rovnoměrně rozložená
· trávicí soustava
- skládá se z krátké trávicí trubice, která je ale členěná na dutinu ústní, hltan, jícen, žaludek, střeva a kloaku
- všichni dospělci jsou masožraví, s čímž souvisí vznik žlučníku
- zuby jsou drobné, nerozlišené, obnovují se po celý život (u ropuch ale chybí)
- mají přirostlý jazyk, jehož volná část je rozštěpená a rychle vymrštitelná – nástroj k lovu
- polykání napomáhá zatlačování očí dovnitř hlavy
· dýchací soustava
- v larválním stádiu dýchají žábrami (vnější, keříčkovité)
- v dospělosti převládá plicní dýchání
- plíce jsou párové, ale málo aktivní a proto jsou doplněny kožním dýcháním
- u některých druhů plíce zcela chybí, tehdy jsou nahrazeny kožním dýcháním a dýcháním sliznicí ústní dutiny
- chybí jim hrudník a bránice, proto vzduch polykají
- v dýchacích cestách je umístěn hlasový orgán, u samců zesílen – vychlípitelné resonanční váčky
· cévní soustava
- srdce je rozděleno na dvě síně a komoru
- z pravé síně jde odkysličená krev do komory a do plic a odtud do levé síně krev okysličená, pak opět do komory a do celého těla – mají tedy dva krevní oběhy
- v komoře se mísí krev odkysličená s okysličenou (nedokonalý oběh)
- jedná se o poikilotermní živočichy – živočichové s proměnlivou tělesnou teplotou (nedovedou si udržet vlastní teplotu a tak j přejímají z okolí)
- z tohoto důvodu jsou schopni přezimovat ve stavu strnulosti a přežít i teploty pod nulou (v krvi mají jakési nemrznoucí složky)
· vylučovací soustava
- mají párové ledviny ústící do kloaky
- larvy vylučují amoniak
- dospělci vylučují velké množství moči, obsahující močovinu
· nervová soustava
- větší rozvoj koncového mozku než u ryb
- naopak méně vyvinutý mozeček – pomalý, nemotorný pohyb, špatná jemná motorika
- hlavním řídícím a integračním centrem zůstává střecha středního mozku
- mícha je u žab zkrácená, u ocasatých vede celou délkou ocasu
· smyslová soustava
- u žab dobře vyvinutý zrak a sluch
- schopnost barevného vidění, 3 oční víčka (3. průsvitné víčko mžurka chrání oko ve vodě), oční žlázky, slzný kanálek
- u obojživelníků poprvé střední ucho s jednou sluchovou kůstkou (columella), bubínek je přímo na povrchu těla, zvukovod ještě chybí
- s přechodem na souš se mění i čichové orgány – vnější nozdry a vnitřní nozdry spojené s dutinou ústní, stávají se tak dýchacími cestami
- Jacobsonův orgán je tvořený slepými váčky s čichovou sliznicí, přídavný čichový orgán – jazyk na něj nanáší látky z okolí a on je vyhodnocuje po chemické stránce
- u larev a některých ocasatých žijících ve vodě zůstává zachován proudový orgán
- registrují také intenzitu světla parietálním a pineálním orgánem
· rozmnožovací soustava
- typický je výrazný pohlavní dimorfismus, barevně ještě zesílený před pářením
- jedná se o gonochoristy, k párovým pohlavním orgánům přiléhají žlutá tělíska, která tvoří energetickou zásobárnu pro jejich činnost
- žáby mají vnější typ oplození, ocasatí vnitřní, kdy samice nasaje samcův spermatofor
- vajíčka jsou kladena v rosolovitém sekretu pospolu do vody¨
- zárodek není chráněn žádnými obaly - anamnia
- u mloků se ale oplozená vajíčka vyvíjejí v těle samice a rodí se živé larvy
- z vajíček se líhnou vodní larvy s keříčkovitými žábrami, které se ale postupně metamorfují v dospělé jedince
- u ocasatých dochází k jevu zvanému neotenie – dospělec zůstává v larválním těle, ale už je pohlavně vyspělý
- z hlediska životního cyklu záleží na oblasti výskytu – obojživelníci našich podmínek upadají v zimě do strnulosti, tropičtí tohle nedělají
· protáhlí tvorové, jejichž povrch je článkovaný
· končetiny a oči jsou silně redukované
· mají dermální šupiny napojené na svalovinu – pohyb
· žijí pouze v tropech, skrytým životem
· mají velmi dobrý hmat
· rozmnožují se vnitřním oplozením
· Červor indočínský
Řád: Ocasatí
· mají protáhlé tělo s velkou hlavou a dvěma páry končetin (u vodních druhů jsou lehce zakrnělé)
· i v dospělosti se často pohybují ve vodě nebo její blízkosti
· pohybují se pomalu a užívají k tomu dlouhého ocasu
· někteří zůstávají ve stádiu neotenie, zůstávají jim žábry a některé orgány typické pro larvální stádium
· probíhá u nich vnitřní oplození pomocí spermatoforu
· Macarát jeskynní
· Axolotl mexický
· Mlok skvrnitý
· Čolek obecný
Řád: Žáby
· jedná se o nejvyspělejší skupinu rozšířenou po celém světě
· mají zkrácené tělo zpravidla bez ocasu a zadní pár končetin je výrazně mohutnější než přední
· je uzpůsoben ke skákání a plavání (přísavky, plovací blány)
· probíhá u nich vnější oplození
· zejména v období páření je velmi důležité vydávání zvuků
· Skokan hnědý
· Blatnice skvrnitá
· Rosnička zelená
Třída: Plazi
· první skupina obratlovců plně adaptovaná na život na souši
· patří mezi blanaté (amniota), jejichž zárodek je chráněn několika vrstvami obalů
· pokryv těla
- pokožka chrání organismus před vysycháním a je sama suchá (šupiny, štítky, krunýře)
- kůže nerovnoměrně rohovatí
- rohovina se skládá z α keratinu (kožní deriváty) a β keratinu (vláčný, měkký – pod tvrdým, ohebný)
- želvy mají rohovité čelisti, ale nemají zuby
- mají pouze vaječný zub – mládě se jím vyklube z vajíčka a v dospělosti o něj přichází (plazi + ptáci)
- svlékají zrohovatělou kůži vcelku (hadí košilka) nebo postupně (želva, ještěrka)
- mají minimum kožních žláz a ty většinou produkují vosk chránící kůži
- díky přítomnosti speciálního pigmentu v pokožce mohou měnit barvy (leguán, chameleón)
· kostra
- mají dva krční obratle (nosič a čepovec) na něž nasedá lebka s jedním týlním hrbolkem
- díky existenci těchto obratlů mohou otáčet hlavou
- páteř je nevýrazně členěna a u želv a hadů chybí hrudní kost
- žebra jsou u hadů volná , pohyblivá a spolu s tělní svalovinou slouží k pohybu
- vývojově nový znak jsou spánkové jámy na lebce, ohraničené zespod jařmovými oblouky, které souvisí s vývojem žvýkacích svalů
- postupně se utváří druhotné patro – kostěná přepážka mezi dutinou ústní a nosní (u obojživelníků bylo jen primární patro)
- zuby jsou obnovitelné a diferenciované
- jsou to čtvernožci s lopatkami i pánví (u hadů ale chybí a u slepýšů jsou zakrnělé
- někteří jsou uzpůsobeni ke šplhání (přísavky atd.), vodní plazi pak uzpůsobeni k plavání
· trávicí soustava
- dobře vyvinuté slinné a hlenové žlázy (ke zpracování potravy)
- zuby mají vklíněné, alveolární (zapuštěné v jamkách), akrodontní (nasedlé přímo na kost shora), pleurodontní (z vnitřní strany)
- zuby čas od času vyměňují
- slinné žlázy se někdy metamorfují na jedové, jed někdy vypouští i z jedového dutého zubu
- jazyk je dlouhý, rozeklaný, u krokodýlů a želv ale není tak výrazný, neslouží k lovu
- na pomezí tlustého a tenkého střeva se vyvíjí funkční slepé střevo
- hadi tráví kořist vcelku (ti, co nemají jed tráví pomaleji)
· dýchací soustava
- dýchají plícemi, ale někteří je mají zakrnělé (hadi mají jen jednu protáhlou pravou plíci, kvůli zásobám na trávení)
- chřestýš vydává zvuky chřestidlem – zbytky kůže po svlékání (nesouvisí s dýchací soustavou)
· cévní soustava
- mají téměř dokonalé srdce – komora rozdělena neúplnou přepážkou, dochází k míšení krví jen omezeně a cévní systém se zrychluje
- jejich červené krvinky mají jádro
- jedná se o poikilotermní živočichy (studenokrevní, nestálá krevní teplota)
· vylučovací soustava
- mají pravé ledviny, které šetří vodu a vylučují kašovitou moč (konečným produktem je kyselina močová), vodní plazi vylučují tekutou moč (amoniak)
- močovod ústí do kloaky u většiny želv a ještěrů dokonce přítomen močový měchýř (hadi a krokodýli ho nemají)
· nervová soustava
- rozvíjí se koncový mozek (hormony), mezimozek i mozeček (koordinace pohybů), vývojově nová je i přítomnost druhotné kůry mozkové v koncovém mozku
· smyslová soustava
- hlavní je čich a zrak
- opět mají tři víčka, slzné kanálky a schopnost barevného vidění a dokáží i ostřit
- primitivnější plazi mají jen tyčinky na rozeznání světla a tmy
- jeskynní plazi mají oči často zakrnělé a někteří plazi mají zakrnělé třetí temenní oko překryté kůží (registruje sluneční záření)
- u hadů a gekonů jsou víčka často srostlá a průhledná
- oční svaly jsou nezávislé (pohybují očima autonomně)
- jazykem vnímají pachy (Jacobsonův orgán)
- dokáží vnímat i tepelnou stopu a mají dobře vytvořené střední ucho s kůstkou columellou
· rozmnožovací soustava
- krokodýli a želvy mají penis, hadi hemipenis s přichytávacími háčky (párový)
- vajíčka jsou pevná, křehká (želvy, gekoni, krokodýli) neb kožovitá (ještěři, hadi a některé želvy)
- bílek je tekutina obklopující žloutek a nahrazující vodní prostředí
- zárodek má tři zárodečné obaly (jedná se o amniota)
• amnion: uzavírá komůrku zárodku, který plave v plodové vodě
• allantois: váček na ukládání odpadních látek zárodku a plynů
• chorion: uzavírá zárodek a obaly, nasedá na skořápku skrz níž mění plyny
- vejcorodí (rodí vajíčko, z nějž se líhne mládě) a vejcoživorodí (v horších podmínkách, vajíčko praskne už v těle samice a rodí se živé mládě
Podtřída: Anapsida
· jejich lebka nemá spánkové jámy ani jařmové oblouky
Řád: Želvy
· z konce prvohor, zkrácené tělo je kryto krunýřem – svrchním (carapax) a spodním (plastron)
· krunýř má dvě vrstvy, vrchní je ze želvoviny (keratin), loupe se a dorůstá a spodní je kostěná
· mají lopatkový pletenec a zatažitelné končetiny i ocas
· mají rohovinové čelisti a jsou vejcorodé
· žijí na souši a ve sladké i slané vodě, původně ale byly jen suchozemské
· jsou býložravé nebo všežravé, některé rybožravé
· Želva bahenní
· Kajmanka dravá
Podtřída: Diapsida
· lebka má spánkové jámy i jařmové oblouky
Řád: Haterie
· od triasu dodnes přežil jen jeden recentní druh
· speciální orgán je temenní oko
· jsou to živoucí fosílie podobné ještěrkám
· Haterie novozélandská
Řád: Šupinatí
· nejpočetnější řád plazů, jejichž tělo pokrývají pravidelně uspořádané šupiny
· mají párový kopulační orgán a pozemní, zemní, stromové i vodní zástupce
Podřád: Ještěři
· jejich páteř lze rozdělit na trupovou a ocasní část
· mnozí ještěři mají mezi obratli ploténku ze zřídlé kostní tkáně, kde může být ocas oddělen – autotomie
· většinou mají zachované čtyři silné kráčivé nohy (až na slepýšovité)
· čeledi (některé): ještěrkovití, blavorovití, gekonovití, leguánovití, agamovití, chameleonovití, varanovití a scinkovití
· Gekon turecký
· Leguán mořský
· Chameleon obecný
· Varan komodský
Podřád: Hadi
· úplně ztratili končetiny, lebka je čtvercová a čelisti roztažitelné
· mají volná žebra a chybí jim hrudní kost, některé zuby mohou být duté a obsahovat jedové žlázy
· nemají také močový měchýř
· Krajta mřížkovaná
· Hroznýš královský
· Užovka obojková
· Zmije obecná
Řád: Krokodýli
· mají progresivní vývojové znaky: srdce má téměř rozdělené komory, dýchání napomáhá bránice, svalstvo je dokonaleji rozlišené, zuby jsou v jamkách čelistí
· mají protaženou lebku (rostrum) a silný kýlovitý ocas
· kůže je kryta rohovitými štítky
· žijí polovodním životem a jsou vejcorodí
· Krokodýl mořský
· Kajman brýlový
· Gaviál indický
Kľúčové slová
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#dychacia sustava chameleona #rosnička zelená #rozmnozovanie hadov #bezblanní #skokan zeleny #Varan Komodský #obojživelníci #amniota #amniota anamniaDiskusia: Obojživelníci a plazi – invaze na souš
Pridať nový komentárVygenerované za 0.020 s.