Utorok, 23. septembra 2014, meninyZdenka, zajtra Ľuboš, Ľubor
Dnes prezretých 25765 študentských prácOnline: 1475 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Prírodné vedy » Biológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Buňka a buněčná stěna

Autor: Dievča ivana123 (26)
Hodnotenie: 0
Dátum: 28.10.2011
Jazyk: Čeština
Rozsah: 639 slov
Počet zobrazení: 840
Tlačení: 179
Uložení: 171
Praktické!

Buňka

Velikost eukaryotických buněk se pohybuje obvykle v rozmezí 0,01 až 0,1 mm. Avšak délka buněk některých vláknitých řas dosahuje až 5 cm a sklerenchymatických a lýkových vláken rostlin až 30 cm. Tvar buněk bakterií a rostlin je většinou stálý, daný pevnou buněčnou stěnou (kulovitý, vláknitý, mnohostěny...).

Chemicky
je buňka tvořena zejména vodou (60 - 90 %), organickými látkami (10 - 40 %) - bílkovinami, sacharidy, nukleovými kyselinami, lipidy aj., a látkami anorganickými (0,5 - 3 %). Prvky, skládající tyto sloučeniny, rozdělujeme na makrobiogenní (C, O, H, N, S, P, Ca, Fe, Na, K, Mg, Cl) a mikrobiogenní - stopové (Cu, B, Co, Zn, I, Mn...).
Cytoplazmatická membrána je jednotková, 7 nm tlustá biomembrána na povrchu cytoplazmy, složená z bílkovin a fosfolipidů (např. lecitin). Je semipermeabilní (polopropustná), takže řídí transport látek mezi buňkou a okolním prostředím. Vyskytuje se u všech prokaryotických a eukaryotických buněk.

Buněčná stěna
Jádro (nucleus, karyon) je ústřední strukturou buňky, u eukaryot je obaleno dvojitou membránou (karyotékou) s póry. Zabezpečuje především dvě významné funkce: řídí činnost buňky tím, že určuje, které molekuly bílkovin mají být buňkou produkovány a kdy, a dále uchovává genetickou informaci a přenáší ji na dceřinné buňky v průběhu buněčného dělení. Vnitřní hmota jádra (dříve nazývaná karyoplazma) má cytoskeletární strukturu, dnes hovoříme o tzv. jaderném skeletu. Základní funkční jednotkou je DNA. Jádro obsahuje jedno i více jadérek (nucleolus) tvořených RNA, bazickými bílkovinami, fosfolipidy a především ribonukleoproteiny. Tvar, velikost i struktury jadérek jsou dosti variabilní předevšm v závislosti na funkci a diferenciaci buněk. Nápadně velká jadérka jsou především v buňkách syntetizujících intenzivně bílkoviny. Při dělení buněk se vyvíjí z dceřinného jadérka, které vzniká na chromozomu ve formě nukleárního tělíska zvaného pronucleolus. V jadérku se realizuje přepis (transkripce) a tvorba ribozomální RNA, která se specifickými proteiny vytváří strukturu ribozomu.

Cytoplazma je roztok anorganických iontů a organický látek, jako jsou sacharidy, bílkoviny, lipidy aj., vyplňující vnitřní prostor buňky, ale obsahuje i řadu struktur - organely a cytoskelet. Kromě cytoskeletu je zde také síť ještě drobnějších bílkovinných vláken (mikrotrabekul), která tvoří trámčinu pro rozmístění ribozómů aj. organel, ale i molekul enzymů. Celý vnitřní prostor buňky, tedy cytoplazma společně s karyoplazmou, je označován jako protoplazma.

Mitochondrie jsou semiautonomní organely, nacházející se u všech eukaryont v počtu desítek až stovek. Jsou oválné, se dvěma membránami, tvoří energetické centrum buňky, meziprodukty štěpení živin se dostávají do matrix a jsou zde dále štěpeny (Krebsův cyklus a ß-oxidace mastých kyselin), na vnitřní straně membrány vlivem ukotvených enzymů procesy pokračují (dýchací řetězec) a oxidativně uvolněná energie se váže do makroergických vazeb kyseliny adenozyntrifosforečné (ATP).

Plastidy
Vakuoly
Golgiho aparát je soustava diktyozomů, jejichž počet, tvar a uspořádání je závislé na funkčním stavu buňky. Diktyozomy jsou skupiny plošných diskovitých měchýřků nebo cisterniček, které jsou rozvětveny ve složité řady tubulů na jejich okrajích. Golgiho aparát se podílí na sekrečních procesech, upravuje a dokončuje látky vzniklé např. v ER (polysacharidy buněčné stěny, enzymy, a jiné sekrety tvořené buňkami). Golgiho komplex tedy pomáhá rozvádět látky po buňce i jejich vylučování ven.

Ribozómy jsou submikroskopické organely vznikající v jadérku, odkud přecházejí do cytoplazmy. Jsou vázány na membrány (ER, lyzozomy, buněčné membrány aj.) nebo jsou volné (v jádře, chloroplastech, mitochondriích aj.). Jejich základní funkcí je syntéza bílkovin.

ER
slouží jako komunikační systém uvnitř buňky. Lze si jej představit jako systém, kterým jsou transportovány různé materiály (např. proteiny či lipidy) do různých částí buňky. Mimoto jsou ER sousedních buněk spojena cytoplazmatickými praménky, tzv. plazmodezmy, které procházejí jejich společnými stěnami. Celý systém rozdělujeme na dvě části: drsné a hladké ER.

Cytoskelet = prostor mezi cytoplazmatickou membránou a jádrem, není vyplněn pouze cytoplazmou a v ní rozptýlenými organelami. Tento prostor obsahuje vláknité a trubičkovité útvary, které tvoří dynamickou síťovitou strukturu označovanou jako cytoskelet. Základní organizace struktur cytoskeletu jsou jednotlivé molekuly čili monomery základních proteinů (tubulin, aktin aj.), které se spojují (polymerují) do vláken zvaných mikrotubuly, mikrofilamenta, intermediární filamenta a snad i mikrotrabekuly.
Zdroj: Univerzita Palackého
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)
  Podobné práce Typ práce Rozsah Hodnotenie
Čeština Buněčná stěna Referát 296 slov 0
Slovenčina Bunka Poznámky 487 slov 3.7
Slovenčina Bunka Poznámky 806 slov 0
Slovenčina Rastlinná a živočíšna bunka Referát 1812 slov 0
Slovenčina Bunka - všetko o bunkách Referát 612 slov 0
Čeština Buňka - Prokaryotická, Eukaryotická Referát 1987 slov 6.5
Čeština Buňka Referát 2309 slov 0
Slovenčina Rozmnožovanie bunky Referát 710 slov 0
Slovenčina Všeobecná štruktúra bunky Referát 1532 slov 0
Slovenčina Všeobecná štruktúra bunky Referát 2629 slov 0
Slovenčina Biológia bunky Maturita 1450 slov 0
Slovenčina Bunka a tkanivo Referát 299 slov 0
Slovenčina Chemické zloženie bunky + vlastnosti Referát 390 slov 1
Slovenčina Biológia bunky a všeobecné vlastnosti živých sústav Maturita 4577 slov 7.2
Slovenčina Štruktúra bunky Referát 508 slov 9

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

K dispozícii nie sú žiadne komentáre.
0.126