Krystalické buněčné inkluze
Krystalické buněčné inkluze
Inkluze – látka v inaktivním stavu, mohou být buňkou znovu
využity; nejčastěji jsou v cytoplazmě, vakuolách, organelách (plastidy, mitochondrie)
Inkluze jsou látky –
-
organické – zásobní látky (škrob, inulin, bílkoviny, tuky)
- minerální
- specificky účinné
MINERÁLNÍ INKLUZE
- pevná forma
- roztoky (tekuté)
Nejčastější minerální inkluze –
šťavelany
- pevné (s dvojmocnými kationty – Ca, Mg)
- kapalné (s jednomocnými kationty – Na, K, NH4)
Šťavelany v rostlinách vznikají jako ochranný mechanismus při nadměrném okyselení kyselinou šťavelovou.
Čeledi bohaté na
šťavelany
- rdesnovité (šťovík, rdesno, reveně, pro farmacii – v kořeni, stoncích); - chenopodiaceae
- merlíkovité
– převládají šťavelany v pevné formě (cukrovka krmná, konvalinka) polygonaceae
Šťavelan vápenatý
- může
být ve formě písku (pískové buňky – vyplněné šťavelany)
- ve formě drůz – vznikají apozicí- skládání do vrstev na sebe;
shluky krystalů
- krystaly – jednoduché (styloidy) a srostlice, prorostlice
- rafidy – úzké dlouhé jehlice, mohou tvořit i
snopce
- sferity – vyskytují se zřídka
® mají důležitý rozlišovací (diakritický) význam při mikroskopování (při
otravách apod.)
Šťavelany jsou
- odpadní látky
- nejčastěji ve vakuolách
- v krmivu –
působí ve větším množství negativně – mechanicky (ostré útvary), vyvolávají podráždění, působí problémy v ledvinách, příčina
ledvinových kamenů, velké množství šťavelanů se projevuje průjmy
- nejcitlivější jsou mláďata – vápník je odčerpáván pro
neutralizaci rozložených šťavelanů
- nebezpečné u dojnic, u vysokobřezích zvířat
- jednoduchý toxin
- antidotum
– dostatek vit. A, Ca
Další šťavelany
- uhličitan vápenatý – buněčná inkluze; nachází se
v epidermálních buňkách
- uhličitan vápenatý je u kopřivotvarých – např. čeleď kopřivovité; v zažívacím traktu se
rozkládá a Ca se dále využívá – nepůsobí negativně
Další inkluze – křemičitanové (spíše u jednoděložných)
– lipnicovité (u některých), šáchorovité, sítinovité (juncaceae)
Křemičitany – látky, které jsou v krmivu vždy
nežádoucí – zatěžují trávicí trakt, mechanické poškození
Další – vinany (vápenaté, hořečnaté) – moc se
nevyskytují
ORGANICKÉ INKLUZE
Organické inkluze se do organismu opět vrací
Jsou to zásobní látky
- škrob
- inulin
- zásobní bílkoviny
- tuky
- hemicelulóza
Škrob (amylum) –
- zásobní typ + 3 typy škrobu - asimilační
- transitorní
- statolytový
(přesýpavý) – v kořenové čepičce, kde je jeden z faktorů tropismu, v průduších, je obtížně hydrolyzovatelný
Škrob
zásobní
- vzniká v plastidech (leukoplasty – amyloplasty)
- je uložený ve formě škrobových zrn –
v amyloplastu se vytvoří jádro (iniciální bod) – okolo něj se apozicí (vrstvy – trichity ® vrstva voda, škrob na sebe); jestliže je
jádro uprostřed – koocentické, mimo střed – excentrické
- když jedno škrobové zrno vyplňuje celý amyloplast –
jednoduchá škrobová zrna; pokud je více iniciálních bodů ® vzniká větší počet škrobových zrn – sloučená (složená,
facetová) škrobová zrna – drží pohromadě dvoujednotkovou membránou; polosložená - v amyloplastu se založí 2 – 3 jádra –
nejprve vrstvy kolem samostatných zrn a pak kolem obou
Nachází se v
- vegetativních orgánech (hlízy, cibule,
oddenky, kořeny)
- generativních orgánech (plody, semena)
Je to jedna z nejčastějších zásobních látek – důležitá
součást krmiv – vyjadřuje se škrobovou hodnotou. Některé škroby jsou zároveň farmaceuticky využitelné (lékopisné) – jako výplň,
nejčastěji bramborový škrob
(Obsahy škrobu – brambory – 13-14% (konzumní), 17-18% (průmyslové; pšenice – 70-75%; rýže –
80%)
Inulin
- polyfruktosan
- charakteristický pro – hvězdnicovité (asteraceae) –
v podzemních orgánech; zvonkovité (campanoaceae)
- důležitý pro lidi\zvířata trpící cukrovkou
- důkaz – vysrážením
v 96% ethanolu po dobu 24h
Bílkoviny
- vakuolární, plastidová cesta vzniku
- rostlinné buňky
mají více než 50% funkčních bílkovin (bílkoviny jsou funkční a zásobní)
Zásobní bílkoviny
- jsou
uloženy ve formě bílkovinných tělísek – oddělena podjednotkovou membránou
- jsou uloženy ve dvou tvarech – krystaloidy a
globoidy
- tělíska obsahují i další složky – fitin, soli kyseliny inosinfosforečné
- histochemicky se špatně dokazují –
millionová reakce – vysráží se za vzniku oranžového zabarvení
- jsou v generativních orgánech – plody, semena
-
v lipnicovitých (poaceae) – vytváří charakteristickou vrstvu – aleuronová vrstva
- v krmivářství – bobovité (fabaceae) –
typicky bílkovinná čeleď (i v zelené hmotě)
Tuky
- zásobní i stavební (fosfolipidy)
-
především v plodech, semenech
- konsistence je závislá na počtu nenasycených mastných kyselin (více – tekutá konsistence)
- rostliny, které obsahují zásobní tuky – olejniny – brukvovité (řepka, hořčice bílá); hvězdnicovité (slunečnice); len setý, mák;
bobovité (sója, podzemnice olejná)
- důkaz tuků – roztok Sudanu III – vzniká oranžovo-červené zabarvení
- nekrmí se
přímo plody\semeny, ale až zbytky po vylisování (pokrutiny)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta