Pletiva

Pletiva
Pletiva – soubor buněk navzájem úzce spojených, většinou stejného tvaru a funkce
-  jednoduchá – pletiva z jednoho typu buněk
-  složená (komplexní) – seskupení buněk různého typu
morfogeneze – vytvoření příslušného tvaru
· Podle původu rozdělení na pravá a nepravá:
1)  nepravá: vznikají proplétáním a druhotným nahlučením buněčných elementů, např. pseudoparenchym, plektenchym – plodnice sklerocia hub a některé zelené řasy. Vlákna nepravého pletiva mohou spolu i srůstat.
2)  pravá: vznikají dělením buněk, rozdělují se podle tvaru (parenchym, kolenchym, sklerenchym a prozenchym), nebo podle funkce buněk na pletiva dělivá a trvalá.
 
· Třídění podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny:
1)  parenchym: živé pletivo z tenkostěnných buněk, rozměry stejné nebo protáhlé v jednom směru, někdy deskovité. Výskyt u pletiv asimilačních (v listech),  nebo zásobních (hlízy).
2)  kolenchym: mechanické živé pletivo vyztužující mladé rostoucí orgány
-  rohový kolenchym – stěny ztloustlé v rozích
-  deskový kolenchym – viz mechanická pletiva
3)  prozenchym: mrtvé, silně protáhlé a na konci zašpičatělé buňky (tracheidy ve dřevě jehličnanů)
4)  sklerenchym: mechanický význam, stěny sekundárně ztloustlé, často lignifikované, později jako mrtvé pletivo.
 
· Třídění podle stáří a funkce:
-  dělivá
-  krycí
-  provětrávací
-  absorpční
-  vyměšovací
-  vodivá
-  mechanická
-  asimilační
-  zásobní
- jsou to pletiva analogická = mají stejnou funkci, ale různý původ
 
· Třídění podle topografie:
1)  pokožková – ochrana a kontakt s prostředím
2)  vodivá – svazky cévní k vedení roztoků
3)  základní (výplňová) – vyplňují prostor mezi cévními svazky a pokožkou