Romance pro křídlovku - František Hrubín

V lyrickoepické skladbě se autor vrací do doby mládí, do míst, kde prožívá svá první milostná okouzlení. Na pozadí posázavské přírody se rozehrává příběh lásky k Terině, patnáctileté dívence od kolotoče. Srdce dvacetiletého Františka je naplněno touhou. Den co den přichází na Netvořické náměstí, aby se s Terinou mohl vznášet na řetízkovém kolotoči. Žárlivým okem je neustále sleduje starší Viktor, který pracuje u střelnice. Mladí milenci jsou vděční za každý okamžik strávený o samotě. Něžná láska naplňuje celou jejich bytost. Marně Viktor láká Terinu stříbrným hlasem křídlovky, marně se nesou tóny krajinou. Když František ukradne první letmý polibek, chce se mu vyzpívat svoji lásku do celého světa. Zapomíná na smyslnou vášeň k mnohem starší Tonce, divoké dívce z vesnice.

Kolotočáři však odjíždějí. Milenci se setkávají až po třech letech na Lešenské pouti. Spřádají sny o budoucnosti.

O rok později pospíchá hoch k Lešanům. Dozvídá se od Viktora, že Terina umřela na záškrt.
Po mnoha letech se oba soci v lásce opět potkávají, obejmou se kolem ramen a odcházejí na hřbitůvek, kde je pochována Terina.

V Romanci pro křídlovku nesledujeme pouze příběh lásky, ale také příběh smrti, s kterou se František poprvé setkává při skonu svého dědečka. Dědeček prodělal mozkový záchvat, od té doby stále blouznil, vybavovaly se mu obrazy z mládí, Františka oslovoval: „Pane Sýkoro“. Vnuk se o něho do poslední chvíle pečlivě stará.

Chlapec poprvé poznává lásku i smrt zároveň.

Epické jádro básnické skladby je jakousi bilancí jednoho lidského života, v němž se stále prolíná přítomnost, minulost i budoucnost.