Kronika česká - Kosmas

Dílo vznikalo od roku 1119 a je dovedeno od pravěku až do roku autorovy smrti. Kosmas použil řady pramenů, které se nám nedochovaly nebo které nemůžeme spolehlivě určit. Neopomenul ani lidové podání, z něhož zaznamenával staré kmenové pověsti, upravoval je však podle antických vzorů.

Kronika má i velkou cenu literární, hlavně pro autorovo vypravěčské umění, pro bystrou charakteristiku osob. Do vyprávění vkládá po vzoru římských historiků humorné epizody, slovní hříčky, citáty z bible, ale také lidová přísloví.

Kronika je rozdělena do tří částí.

I. DÍL:
Je věnovaný mělnickému proboštu Šebířovi, začíná potopou světa, pak vypravuje známé pověsti z dob pohanských (praotec Čech, Krok a jeho dcery, dívčí válka), přechází k pokřtění Bořivoje a krátce líčí významné události z období prvních křesťanských knížat. Nezapomíná na mravy a zvyky této doby. Kniha končí únosem Jitky z kláštera Svinibrodského a nastoupením Břetislava I. (1034)

II. DÍL:
Je věnovaný břevnovskému opatu Klimentovi, začíná výpravou Břetislava I. do Polska, vyzdvižením ostatků sv. Vojtěcha a převezením jich do Prahy. Dále popisuje šedesátileté období, které je vyplněno zápasy českých knížat s Němci. Seznamuje čtenáře i s hroznými středověkými tresty – odnětí paží, očí. Chmurné líčení je oživeno záznamy přírodních úkazů. Tento díl končí nastoupením Břetislava II. V roce 1092.

III. DÍL:
Kroniky zaznamenává konečné zúčtování s pohanstvím za Břetislava II., sváry mezi Přemyslovci, násilní křtění Židů, občanskou válku mezi Přemyslovci a Vršovci, která končí za knížete Svatopluka vyhubením Vršovců a odvetnou vraždou knížete. I zde autor popisuje různé přírodní jevy, zaznamenává i zázrak se závojem sv. Ludmily, který odolal ohni.