Veselohra na mostě - Václav Kliment Klicpera

Na jednom břehu řeky přátelská, na druhém nepřátelská vojenská hlídka střeží most a obě konají službu tak přísně, že skupina vesnických obyvatel se sice dostane na most, ale ne dále. Pro odchod z mostu už totiž nemají průvodní list, který museli stráži odevzdat při vstupu na něj.

A tak je tu nejprve uvězněna Popelka, která šla do nepřátelského tábora hledat svého bratra, později chmelař, který se vracel z „ouřadu“. Radil důstojníkům, z jaké strany je nejlepší napadnout nepřátelská vojska. Protože se dlouho nevracejí domů, jdou je jejich blízcí hledat. Na most přicházejí rybář, milý Popelky, a Eva, žena Chmelařova. Chmelař zrovna utěšoval Popelku a dával jí hubičku. Nastalo sáhodlouhé vysvětlování, žárlivé scény, škorpení, hádky. Navíc přichází ještě učitel, který si neustále mumlá něco latinsky.

Najednou se strhne mezi vojsky bitva, most je pod dělostřeleckou palbou. Tu se v nebezpečí teprve ukáže, co lásky a oddanosti je ve vztazích vesničanů. Vše je nakonec odpuštěno, vysvětleno, přátelská vojska vítězí a most je konečně uvolněn.

Autor se vysmívá tupé byrokracii císařských armád, jež přivede vesničany do tak nebezpečného postavení. Vztah k vesničanům je však láskyplný, chápající, vzbuzující úctu.