Ostře sledované vlaky - Bohumil Hrabal

Slovenský jazyk » Čitateľský denník

Autor: smile5
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 913 slov
Počet zobrazení: 8 508
Tlačení: 744
Uložení: 729
Autor 
Prozaik, který od poloviny 60. Let patří mezi nejčtenější a nejdiskutovanější tvůrce; navázal na tradici hovorové prózy a hospodské rozprávky v duchu Haškově a Johnově.

Narodil se 28.3.1914 v Brně-Židenicích, rodina však pocházela z Konice na Prostějovsku. Obecnou školu navštěvoval v Nymburce, kde byl otec správcem pivovaru.Na gymnázium nastoupil v Brně, ve studiích ale pokračoval a maturoval na reálce v Nymburce (1934). Další rok věnoval studiu latiny a přípravě na doplňovací maturitu na reálném gymnáziu, aby mohl studovat právnickou fakultu v Praze; doktorátu dosáhl v březnu 1946. Po uzavření vysokých škol (1939) vystřídal řadu zaměstnání.V červenci 1952 utrpěl těžký úraz a dlouho se léčil.Od ledna 1962 je spisovatelem z povolání.

Okouzloval jej poetismus a surrealismus.

Dílo: Perlička na dně (1963), Pábitelé (1964) – Autor pracuje s metaforou a groteskou , ale i s citovostí na hranici sentimentality. Poetika jeho povídek staví na rozhovoru, zvláště hospodské rozprávce.

Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964), Ostře sledované vlaky (1965) –  Hrabal pracoval metodou kontrastů a montáže, stavěl vedle sebe motivy krásy a ošklivosti, života a smrti, surovosti a něhy. Úhel pohledu nebyl satirický, ale groteskně lyrický.

Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965), Toto město je ve společné péči obyvatel (1967), Morytáty a legendy (1968) – V těchto knihách převládá skepse, černý humor, záliba v životním paradoxu, naturalistický přepis životní krutosti.

Postřižiny (1976), Krasosmutnění (1979), Harlekýnovy milióny (1981) – trilogie Městečko u vody – Znovu se objevují kladné životní hodnoty a nadsázka. Slavnosti sněženek (1978), Kluby poezie (1981) 

Tato povídka se dotýká prozaických počátků Bohumila Hrabala. Toto období bylo silně poznamenáno básnickým surrealismem. Hrabal napsal příběh o skrytém trápení železničního úředníka, který nazval prozatím Legenda o Kainovi. Poté, co se stal uznávaným autorem naší prózy, spojil tento text s jiným textem, Fádní stanice, z roku 1953. Tímto vytvořil prózu, která překvapila i evropskou literární veřejnost. Zfilmované dílo získalo Oskara.

Děj
Hlavním hrdinou je dvaadvacetiletý Miloš Hrma – záškolák -  působící na malé železniční stanici Kostomlaty, nedaleko městečka, kde žije se svými rodiči.

Ve stanici působí výpravčí Hubička, který je pro Miloše vzorem a jenž se v celém kraji proslavil tím, že orazítkoval telegrafistce Zdeničce zadnici. Z tohoto případu se stane aféra, kterou vyšetřuje sám dopravní šéf a jíž nejvíce trpí přednosta stanice, který chová holuby a touží po povýšení na inspektora státních drah a získání titulu barona Lánského z Růže. Miloš se vrací na stanici po neúspěšném pokusu o sebevraždu, kdy si podřezal žíly pro svůj neúspěch se svou dívkou Mášou.

Je konec války a Němci se pomalu stahují. Malou železniční stanicí projíždí mnoho transportů Němci ostře sledovaných vlaků. Jeden německý vlak, vezoucí střelivo, se stává ostře sledovaným pro výpravčího Hubičku a Miloše. Využijí společné noční směny a s napětím očekávají balíček výbušniny. S balíčkem přichází na stanici Němka Viktorka Freie, která mezi čekáním přesvědčí Miloše, že je opravdový muž a pak odchází.

Ve stejnou dobu je spojenci proveden velký nálet na Drážďany a osobní vlak přiveze na stanici vyděšené Němce. Miloš s nimi však už necítí lítost, spíš lituje zmrzačený dobytek, přepravovaný ve vlacích z fronty. Miloš, plný odvahy, odhodlání a nabytého sebevědomí hodí sám třaskavinu na ostře sledovaný vlak, ale je při tom postřelen jedním Němcem, kterého také zraní. V příkopu oba umírají. Než Miloš umře, uvědomí si detonaci, kterou způsobil, že se vlastně pomstil Němcům za svého dědečka, kterého na počátku okupace přejeli tankem. Umírá se slovy: „ Měli jste sedět doma, na prdeli…“

Forma
Je to próza sujetová - má pevný děj, tragikohumorná. Dílo má formu koláže – do hlavního příběhu Miloše Hrmy se promítají i jiné příběhy. Děj je vytvořen z několika epizod. Všechny příběhy jsou za sebou řazeny ve stejné časové rovině, čtenář si musí vybrat to důležité, podstatné. Prolínají se zde osobní zážitky autora. Je to protifašistická próza.

Doba
Konec 2. světové války ( r. 1945 )

Charakteristika hlavních postav :
Miloš Hrma: nesmělý začátečník, zcela pohlcen svými vnitřními problémy, rozporem mezi přemírou vroucí milostné touhy a nedostatkem zkušenosti při jejím naplnění

Výpravčí Hubička: sprosťák, pyšný na svou sexuální přitažlivost

Přednosta stanice: vášnivý chovatel holubů, vnitřně vyrovnaný, neboť svou zlost si vylévá do světlíku a na své ženě.

Jazyk
Autor používá spisovný i hovorový jazyk a jazyk německý. Dílo je psáno ich- formou.

l
Hrabal kritizuje válku a přichází s názorem, že se měli všichni Češi postavit Němcům na odpor, jakmile vtrhli do země a ne nečinně přihlížet. Kritizuje maloměšťáctví – Miloš má pocit, že ho každý sleduje zpod záclony – sebevraždu, pokrytectví a fašismus.

Úvaha
Celou knihu spojuje jeden příběh o výpravčím Hubičkovi a Zdeničce, o tom, jak se z humorné věci stala velká aféra. Naproti tomu jsou v knize Milošovy smutné vzpomínky na Mášu a nemocnici, kterými autor zpomaluje dramatický spád.

Čtenář musí mít po přečtení této knihy smíšené pocity. Jsou zde momenty, které nutí člověka k smíchu, jiné dojímají k slzám. Hrabal v této povídce mistrně spojuje humor s tragikou.

Problém odvahy a hrdinství se jeví jako věčná přítomnost hodnot v člověku, jako stav lidskosti. Tak se chová člověk, kterému nepřítel zabral krajinu jeho dětství. Historické téma okupace a odboje, které bylo v šedesátých letech oživováno, se zde jevilo ve světle zlidštění, jako lidská přítomnost v nás, bez přebujelého historismu i násilné aktualizace.

Ukazuje zde typicky český, lstivý způsob odporu vůči moci a násilí ( „ Češi jsou smějící se bestie!“ ). Základem této tragédie je všední život. Záleží zcela na tom, jak množství podob a situací, které nám život přihrál, uchopíme.

Tento příběh se mi celkem líbil, byl jen trochu drsný – ale to je válka.. Nejvíce mě však dojala situace, kdy německý voják , ač zraněn, neustále pochodujíc na místě, volá matku svých dětí, až to Miloš nevydrží a pomůže mu několika kulkami rychle zemřít.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Slovenský jazyk » Čitateľský denník

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.011 s.
Zavrieť reklamu