Ze života hmyzu - Karel Čapek

Obsah:
Autor nás uvádí do hmyzí říše, kterou pozoruje očima resignovaného diváka – tuláka – a osvětluje třemi názornými obrazy tři vášnivé choroby, kterými stůně naše doba.

Na lesní mýtině zastihl rej motýlů. Motýlí básník Felix obletuje milovanou Iris, opěvuje ji, ale Iris touží po projevech jeho lásky. Když se jich nedočkala, zklamána láká k sobě dýchavičného Viktora, zatím co Clythie, její družka, snoubenka statného Otakárka, pomlouvá Iris a snaží se získat Felixovu a dokonce i tulákovu přízeň. Zatím Viktora sezobl pták a šťastné Clythie se zmocnil záletný Otakárek. „Věčná lež věčných milenců věčně bez ukojení“ charakterizuje tulák tento motýlí rej.

Jeho zájem upoutal jiný obra. Párek chrobáků valí těžce drahocenný pokad, kuličku mrvy; sotva odběhli, aby našli pro ni skrýš, sebral jim ji jejich neznámý druh. – Blíží se párek cvrčků. Jsou šťastni, čekají rodinu a stěhují se do opuštěného příbytku svého druha. Ťuhýk ho napíchl na trn a oba se smějí, jak hýbe nožičkami. Avšak dravý lumek zabíjí cvrčky a odnáší je jako pochoutku svému mláděti, na kterém si zase pochutnal hladoví cizopasník. Tulák slyší, „jak po celém světě pracují horečné, tiché čelisti, to krvavé mlaskání syté nad žvancem ještě živým...život je života kořistí“.

Dosud sledoval jen sobecký a nezkázněný hmyz, žijící pudovým životem bez zájmu o celek. Přichází proto do státu mravenců, kteří se snaží ovládnout prosto i čas. Zde jedinec není ničím, celek vším. Pracovní tempo je stále šílenější. Nový válečný vynález je vede k výbojům, neboť jim schází ještě kousek světa od břízy k borovici a cesta mezi dvěma stébly trávy. Černí jsou poražení a vyhubeni žlutými.

Ve světelném jasu víří jepice; oslavují věčný život, ale padají mrtvy k zemi. Konečně praskla i kukla, která již dlouho slibuje, že změní svět, a z ní vylétá – nová jepice. Zakroužila a zhynula. Smrt měří však všem stejně. Podléhá jí jepice jako člověk. Zasáhla i tuláka. Dva slimáci pozorují s potěšením jeho poslední zápas. Je pro ně zábavou – jen když oni jsou živi.

Vše živé se rodí, pracuje a umírá. To  je nezměnitelný zákon, projev věčného života.