Chantecler - Edmond Rostand

Edmond Rostand (1868 – 1918), francouzský básník a dramati; psal skvělým veršem. Jeho dramata měla velký úspěch na světových jevištích.

Obsah:
Hra začíná předmluvou, v níž se obecenstvo seznamuje se skladbou. Při čtení předmluvy se zpoza opony ozývají různé zvířecí zvuky. Ty utichnou a jen zvířata zůstanou, když se opona zdvihne.

Jsou tu na dvoře kuřata, holub, kos, slepice, kočka. Mezi nimi vládne kohout, ochránce dvora. Má však proti sobě páva a kosa – dovídá se to od psa Patou. Je hrdý a věří, že se mu nic nemůže stát. Až teprve ho vzruší příchod bažantí slípky. Líbí se mu a ona vidí, že je všechno proti němu a tak se do něj zamiluje. Nastává noc a v sadě se shromáždí spiklenci. Odsoudí kohouta k smrti; na společenské schůzce u perličky, kam přijde také kohout, dá se s ním do souboje cizí bojovný kohout, který mu vyklove oči. Ale když jsou v nejlepším, zakokrhá kohout a zvířata se rozprchnout. Bažantka, unesená mocí jeho zpěvu, jímž volá v život nový den, přiznává svou lásku k němu. Pro ni také přijde kohout na návštěvu k perličce, ačkoliv se jí jindy vyhýbal. Protivily se jeho přímosti strojené řeči a způsoby hostů perliččiných. Jak bylo domluveno, pustí se s ním cizí bojovný kohout do rvanice. Ale nepřemůže ho, naopak sám se stane neschopným boje. A kohout, který poznává faleš svých druhů, odchází s bažantkou ze dvora do lesa.

Po prvních dnech nerušeného štěstí začíná bažantka žárlit na kohoutovo umění a kohout touží op dvoře, o němž mu podává zprávy kos. Na stálé bažanštino naléhání dokonce už i jednoho dne vůbec nezpíval. Když ho však požádá pes Patou jménem celého dvora, aby se zase vrátil k svému zaměstnání, uposlechne tohoto pozvání a přes bažantčin nářek odejde. Bažantka se v rozrušení chytne do oka a zemře.