Julius Caesar – William Shakespeare

Julius Caesar – William Shakespeare 

William Shakespeare (1564 – 1616), největší anglický dramatický spisovatel, složil na čtyřicet dramat, tragédií, veseloher i činoher s náměty historickými i ze života.

Vytvořil v nich celou galerii postav; jeho dramata jsou psychologicky dokonale propracována, uchvacují reálností děje, životností postav, bohatstvím myšlenek a plynulostí verše.

Obsah:

Caesar má slavit triumf nad Pompejem. Tribunové Flavius a Marullus rozhánějí lid, který se shromáždil na ulicích. Přichází Caesar ve společnosti Kalpurnie a Antonia. Věštec varuje Caesara před březnovými idami. Kassius, jenž závidí Caesarovi jeho úspěchy, se pokouší získat Bruta proti Caesarovi. Přichází Kaska a oznamuje Kassiovi a Brutovi, jak Caesarovi byla třikrát nabízena královská koruna a že ji Caesar odmítl. Kassius se pokouší získat Kasku ke spiknutí. Cinna pak má získat Bruta.

Brutus je znám svou počestností; to by dodalo jejich spiknutí vážnosti. – Brutus už kolísá. Caesar musí padnout, už pro obecné blaho. K Brutovi se dostaví Kassius a ostatní spiklenci a ujednají spolek. Brutus odmítá přísahat; k tak velké věci musí prý stači vzájemná důvěra. Caesarova manželka Kalpurnie zdržuje Caesar, aby nevycházel z domova. Tu přichází Decius Brutus, aby Caesar přišel do sedění senátu, že senát chce Caesarovi vsadit dnes na hlavu královskou korunu.

Je provázen Antoniem, senátory a spiklenci, odchází Caesar do senátu. Cestou jej očekává Artemidorus, aby ho varoval před spiklenci; ale nemůže se k němu protlačit. Metellus Cimber žádá Caesara o milost pro vypověděného bratra, spiklenci se za něj přimlouvají, Caesar však odmítá. Tu jej první bodne dýkou Kaska, pak i ostatní, poslední Brutus. Pak spiklenci provolávají: „Svoboda, mír.“ Antonius, mistr v přetvářce, žádá aby mohl Caesarovu mrtvolu vystavit na náměstí. Brutus to dovoluje a odůvodňuje Caesarovu smrt.

Caesar, praví, musel zemřetí, aby mohl Říman žít jako svobodný občan. Antonius mluví nad Caesarovou mrtvolou. Velmi obezřetně obrací smýšlení lidu proto Caesarovým vrahům. Antonius a Oktavius chtějí strhnout na sebe vládu. Kassius se chystá s vojskem na Řím. V jeho táboře je Brutus. V noci má strašné zjevení. Vidí Caesara.

U Filip ho prý uvidí po druhé. – U Filip stojí se svým vojskem Oktavius a Antonius. Proti stojí Brutus a Kassius. Mezi vůdci není svornosti. Kassiovo vojsko je opraženoa  Kassius se dává probodnout svým sluhou; Brutus porazí vojsko Oktaviovo. Když pak v novém boji je vojsko Brutovo poraženo, vrhne se Brutus na vlastní meč, jejž mu sluha podržel. Antonius velebí Bruta, že on jediný ze spiklenců byl veden čestnými pohnutkami a pro obecné blaho.