Máj - Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha – Máj
 
Dílo patří do období České literatury 30. - 50. let 19. stol. V tomto období tvoří 5 klasiků – J. K. Tyl – biedermeier, K. J. Erben, B. Němcová – realismus, K. H. Borovský – realismus, K. H. Mácha – romantismus.

Romantismus = celoevropský literární proud, zažívá vrchol v 1. pol. 19. stol., fáze před romantismem – preromantismus – znaky u Goetha a Schilera, preromantismus je reakcí na chladné styly, snaží se do lit. vnést city a umí promluvit, je reakcí na klasicismus a osvícenství, klade důraz na citlivost, přirozenost

Romantismus – vznik ovlivnila Velká francouzská revoluce – vzbouření 3 francouzských stavů (podnikatelé, intelektuálové, studenti) proti autoritě krále a církve, jejich cílem bylo prosadit demokratický model státu, revoluce na čas úspěšná, na chvíli byla Francie republikou, heslo revoluce - „ Volnost, rovnost, bratrství“ , na trůn Napoleon, myšlenky Franc. revoluce o svobodě se rozšířili do celé Evropy, pro řadu národů byli inspirací, revoluce inspirovala v ostatních zemích různá povstání např. Národní hnutí v Něm., It., Čechách
- po napoleonských válkách se autorativní státy(Rusko, Prusko, Rakousko) snaží zamezit dalšímu šíření, Evropa 1. pol. 19. stol. je plná povstání, hnutí, je velmi dinamická

- romantičtí spisovatelé se těchto bojů za svobodu účastnili
- znaky romantismu – hrdina musí být vyjímečný, může mít nějaký znak, kterým se liší od statních lidí, vybočuje svými názory, odmítá tradiční názory, je vyjímečný svým původem, původ hrdiny tajemný, vždy má nadosobní cíl, má ideál pro který může udělat cokoliv(láska, svoboda, národ), hrdina trvale prožívá rozpor mezi ideálem(snem) a realitou, hrdina ze svého ideálu nikdy neustoupí, zažívá střet s okolím, je velice citlivý, zranitelný, nepochopený ostatními lidmi

- romantická láska – vždy bešťastná, stojí jim vždy něco v cestě(manželství, soc. původ), hrdina za láskou jde ať mu stojí v cestě cokoliv, hrdinka láskou trpí
- v romantických textech se často objevuje kontrast
- formy : román, poezie – převažuje lyrika, lyricko–epické texty – dávají najevo city

Karel Hynek Mácha – 1810 – 1836
  - nejvýraznější představitel českého romantismu, pocházel z Prahy, jeho první básničky byli německé, vzorem byli němečtí romantici, studoval práva, začal hrát divadlo, seznámil se s J. K. Tylem a Lori Šomkovou – s ní měl vztah, velice citlivý, ale také bolestivý, byl žárlivý, choval se k ní despoticky, byl to vztah plný emocí a citů; upoutával pozornost svým zjevem: ďábelský zjev, nosil dlouhé tmavé vlasy a dlouhý tmavý plášť
- ve 30. letech hodně cestoval, chodil pěšky po Čechách, vyhledával hrady, zříceniny, nejoblíbenější místo – Máchovo jezero, Kokořínsko, Krkonoše, největší výlet v r. 1834 do Itálie pěšky, z jeho cest i ze vztahu s Lori máme památky v jeho deníku, některé části šifrované, rozluštil je po jeho smrti r. 1886 J. Arbes, zveřejněny ve 20. stol.
  - 1836 ukončil studia, získal místo právního konspicienta v Litoměřicích, přestěhoval se tam, myslel že se k němu Lori přistěhuje, porodila mu syna, během příprav na svatbu K. H. Mácha zemřel
- tvorba: próza – Cikáni Kat

Márinka Obrazy ze života mého
MÁJ – nejvydávanější česká básnická kniha, první dílo moderní poezie, velice málo čtenářů ho ocenilo, chybí vlastenecké prvky, je příliš pesimistický, složitý
- v r. 1958 se k němu přihlásila další generace – Májovská generace – např. Neruda, chápali Máj
- lyricko-epická básnická skladba(poéma), vyjímečný hrdina, nemůže ovlivnit svůj osud, ale může ho velmi citlivě komentovat, jednotící prvek je děj – velmi jednoduchý, místy naznačený, epická linie je velmi strašidelná o loupežníkovi
- je zachycen životní příběh Viléma, jako dítě je vyhnán z domova, dostane se mezi loupežníky, stane se vůdcem, zamiluje se do Jarmily, zabije svého soka v lásce, později zjistí, že to byl jeho otec, za otcovraždu je popraven
- výraznou roli hrají lyrické pasáže, reflexivní lyrika, úvahy nad smrtí
- dílo rozděleno na několik částí: 1. zpěv – líčení máj. přírody, netečná k utrpení člověka, napětí, Jarmila očekává svého milého a dozvídá se že bude popraven
  2. zpěv – Vilém prožívá ve vězení poslední noc před popravou, různé náměty – na vinu, o lid. spravedlnosti, o smrti, o bezmoci
  1. intermezzo (mezihra) – gradace napětí(stupňování), zpomalení děje, připomíná divadelní hru, obsah – příroda se připravuje na Vilémovu smrt
  3. zpěv – Vilémova poprava, jarní příroda, Vilémovo loučení
  2. intermezzo – zpomalení děje, noční scéna, loupežníci truchlí
  4. zpěv – do děje vstupuje Mácha, který se vrací v dějišti příběhu 2x, jednou v zimě, poté na jaře, ztotožňuje se s Vilémem, se svým hrdinou, závěr. verš: „Hynku, Viléme, Jarmilo!“
- Máj se vymiká, je odlišný, kritika ho nepřijala, Tyl – neobsahuje vlastenecké motivy, text náročný, zapojení fantazie, spousta nepřímých pojmenování, básnických obrazů, velice složitý jazyk, zajímavá je i zvuková stránka, výrazná rytmická výstavba, zvukomalba = autor opakuje hlásku a cílem je vyvolat dojem nějakého zvuku ( řetězů řinčí hřmot), objevuje se nový typ hrdiny – člověk mimo společnost, loupežník, vězeň, mezi ním a společností je napětí
- próza – básnické(lyrické)- dějová linie oslabená, nesouvislá, obsáhlé lyrické pasáže