Android aplikácia Zones Referáty
Piatok, 31. októbra 2014, meninyAurélia, zajtra Denis, Denisa
Dnes prezretých 19530 študentských prácOnline: 1255 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Prehistorické období lidstva

Autor: Chlapec ergo (27)
Hodnotenie: 5.1
Dátum: 08.08.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1344 slov
Počet zobrazení: 2879
Tlačení: 341
Uložení: 442
Praktické!

Nejdelším obdobím ve vývoji lidstva je pravěk. Trval více než 2 miliony let a jeho počátky řadíme zhruba do rozhraní mezi třetihorami a čtvrtohorami. Z této doby již pocházejí nejstarší kosterní pozůstatky přímých předchůdců člověka. Jejich vývoj můžeme zařadit hluboko do třetihorního období, z biolog. hlediska jsou nejdůl. znaky tohoto vývoje postupné vzpřimování postavy a chůze po zadních končetinách. S těmito znaky se setkáváme u čeledi hominidů (např. Australophitecus), kteří se vyvíjeli na území dnešní Afriky. Odtud pocházejí i nejstarší pozůstatky příslušníků rodu Homo (člověk). Nejstarší lidé, kteří patřili k druhu Homo habilis (člověk zručný), se objevili zhruba před 2 miliony lety a žili v Africe. Od hominidů se lišili větším objemem mozku a schopností zhotovovat si různé nástroje a pomůcky. Již Australophitecové zřejmě používali jako nástroje klacky a kameny, avšak vědomé zhotovování nástrojů je důležitým mezníkem, od něhož se počíná vlastní vývoj člověka. Podle materiálu, z něhož s pomůcky vyráběly, dělíme pravěk na dobu kamennou, bronzovou a železnou. Nejdelším úsekem je doba kamenná, která se dále dělí na starší (paleolit), střední (mezolit) a mladší (neolit) dobu kamennou.

1. DOBA KAMENNÁ
PALEOLIT-Trval od dob, kdy se objevili nejstarší lidé, až do přelomu 9. a 8.tis.př.n.Kr. Pro toto období je typické střídání dob ledových a meziledových. V dobách ledových pokrývaly ledovce zejména velké části Euroasie a Severní Ameriky. V meziledových dobách ledovce tály. Klimatické změny ovlivňovaly rostlinstvo i druhy zvířat, což zase působilo na vývoj člověka, na způsob jeho života i skladbu potravy. V paleolitu si lidé potraviny ještě nevyráběli, ale živili se sběrem rostlinné stravy, lovem a rybolovem.

První fázi doby kamenné označujeme jako nejstarší paleolit. Známé důkazy existence člověka v Africe a na Jávě - kosterní pozůstatky druhu Homo erectus (člověk vzpřímený). Ten převládl i ve druhé fázi paleolitu - starém paleolitu (600 000 – 250 000 př.Kr.). Vyráběl již dokonalejší kamenné nástroje, používal oheň, stavěl si jednoduché příbytky, lovil i větší savce a dorozumíval se zvuky a posunky. V době středního paleolitu se objevil Homo sapiens (člověk rozumný – do 40 000 př.Kr.), z nichž nejvýznamnější je Homo sapiens neanderthalensis. Stopy po nich jsou v Africe, Evropě i Asii. Používaly se pěstní klíny, nože, škrabadla, hroty, rydla, oštěpy, sekery a palice. Neandrtálci již pohřbívali mrtvé, uměli pravděpodobně rozdělávat oheň a můžeme u nich předpokládat i zárodky artikulované řeči. V mladém paleolitu (do 10 000 př.Kr.) vytlačil neandrtálce člověk dnešního typu (Homo sapiens sapiens), který již plně rozvinul lidskou řeč. K tomuto poddruhu patří také všechny současné lidské rasy. Jejich nejvyspělejší vývoj byl hlavně v Evropě. Kamenné nástroje se vyráběly z pazourku, vznikala řada různých nástrojů, novinkou byly i účinné zbraně – luky a šípy. Lidé tehdy žili ve velkých tlupách, používali k dalšímu zpracování také  kůži (na oděvy nebo při stavbě obydlí). Muži se zabývali lovem, ženy a děti sběrem, rozvinula se úcta k mrtvým. Byla objevena řada dokladů uměleckého cítění – obrázky zvířat, vyřezávané sošky, ženské postavy se silně zdůrazněnými mateřskými rysy (tzv.venuše) a zejména malby lovné zvěře. Všechny tyto projevy byly úzce spjaty s nábož. představami. První lidé v této době též osídlili Austrálii, kam se mohli i přes nižší hladinu moře dostat jen na lodích.

MEZOLIT - Po ústupu ledovců se postupně zalesňovaly rozsáhlé části Evropy a Asie, velká stáda zvířat mizela a rozšířila se lesní zvěř. Tomu se přizpůsobili lovci, kteří nemuseli putovat za velkými stády, ale lovili menší zvířata – jeleny, srnce apod. Jejich pomocníkem se stal pes, nejstarší domestikované zvíře. Rozšiřovalo se zemědělství, hojně se využívalo i objevu keramiky.

NEOLIT - Vývoj lidského společenství velice urychlil přechod k výrobě potravin. Lidé pěstovali rostliny (zejména obiloviny a luštěniny) a domestikovali zvířata. Nejdříve k tomu došlo na přelomu 10. a 9. tisíciletí př.Kr. na Předním východě. Zde si lidé zušlechtili pšenici, ječmen a luštěniny a chovali ovce, kozy, vepře a hovězí dobytek. To vedlo k usedlému životu, k budování pevného obydlí; přineslo to s sebou prudký nárůst lidské počtu lidí. Postupně se zvětšovala velikost neolitických sídlišť-ve vesnicích stály domy, postavené z kamene, hlíny či dřeva. Muži se starali o stáda a vyráběli nástroje, ženy obdělávaly pole a také tkaly látky. Zdokonaloval se způsob života, objevily se už i první nádoby z hlíny, které se vypalovaly. Skupiny rodin spojoval kult v rodových svatyních, rozvoj náboženství je patrný i z pohřbů-mrtvého obklopují jeho osobní předměty a nádoby s potravinami. V neolitických sídlištích se setkáváme s mnoha doklady uměleckého cítění-sošky žen, malby zvířat. Do Evropy proniklo zemědělství na přelomu 7. a 6. tis.př.Kr.

CHALKOLIT (doba měděná)-Zatímco v Evropě neolitičtí zemědělci obývali stále malé vesnice, na Předním východě nabývaly vesnice městského charakteru. K urychlení tohoto vývoje přispěla i metalurgie – získávání kovů z rud a jejich další zpracování. Nejstarším používaným kovem byla vedle vzácnějšího zlata a stříbra také měď. Zpracování kovů prohloubilo dělbu práce. Vesnice byly opevňovány a vznikala z nich města, posílilo se postavení muže ve společnosti – patriarchální uspořádání. V Evropě se začaly kovové předměty používat později.

ENEOLIT (pozdní doba kamenná)-Kromě kovů se v eneolitu rozšířily i další novinky. Byl to vynález kola, který usnadnil dopravu nákladů i spojení různých oblastí, používání oradla taženého párem dobytčat. V západní Evropě jsou pro eneolit typické megality, monumentální památky, budované  velkých balvanů (např. Stonehenge).
 
2. DOBA BRONZOVÁ
Znalost bronzu, slitiny mědi a cínu, sahá na Předním východě do 4.tis.př.Kr. Zde a v Egejské oblasti však vznikly v době bronzové nejstarší civilizace a státy.
Do Evropy pronikla znalost bronzu koncem 3.tis. Nejvýznam. kulturou starší doby bronzové (2300-1550 př.Kr.) byla ve střední Evropě kultura únětická. Sahala od Německa až do Polska a Rakouska. Kostrové pohřby s chudou nebo bohatou výbavou dokazovaly již větší sociální rozdíly. Některá sídliště byla opevněná, nálezy zemědělského nářadí svědčí o rozvinutém zemědělství. Z bronzu se zhotovovaly šperky, ozdoby a nástroje.

Ve střední době bronzové (1550-1300 př.Kr.) se ve střední Evropě rozšířila mohylová kultura, zvaná tak podle pohřbívání do mohyl, které měly často kamennou konstrukci. Vedle kostrových pohřbů začali být mrtví spalováni a žárové pohřby pak převládly v mladší a pozdní době bronzové (1300-750), kdy se rozšířily kultury popelnicových polí-spálené pozůstatky zemřelých byly nejčastěji ukládány do uren. V této době došlo k velkému přírůstku obyvatelstva, který vyvolal časté války.
 
3. DOBA ŽELEZNÁ
Metalurgie železa byla známa na Předním východě již ve 2.tis. V Evropě se objevily první železné nástroje již koncem bronzové doby, počátkem 1.tis., avšak běžnými se staly až v průběhu 8.st., kdy nastala vlastní doba železná. Těžba železné rudy a zpracování nového kovu měly velký vliv na urychlení společenského vývoje v mnoha oblastech Evropy. Železo nebylo totiž zdaleka tak vzácné jako bronz, a proto jeho zpracování podněcovalo rozvoj místní řemeslné výroby a obchodu. Rostla moc kmenových náčelníků, hl.díky častým válkám, kdy bojovali v čele svých družin. Do boje jezdili na dvoukolových vozech tažených koňmi. S tímto společenským vývojem se setkáváme ve starší době železné, v níž se rozvíjely kultury halštatského okruhu (750-400). Kmenoví vládci sídlili v opevněných hradištích. Obklopovali se značným přepychem, do hrobů byli ukládáni se svými válečnými vozy, zbraněmi a zbrojí, ozdobami a šperky. Mnohé z těchto předmětů se používaly při nábož. obřadech a dokládají úctu k nebeským božstvům, Měsíci a Slunci.
Halštatskou kulturu vystřídala koncem 5.st.př.Kr. laténská kultura, která je nejvýznamnější kulturou mladší doby železné v Evropě. Začala se vyvíjet koncem halštatského období v oblastech obývaných keltskými kmeny a rozšířila se během rozsáhlých nájezdů, které Keltové podnikali od počátku 4.st.př.n.l. Keltové vytvořili vyspělou kulturu, v níž se projevoval vliv vyspělejšího Středomoří. V keltských vesnicích se rozšířil hl.obchod, platilo se zde zlatými a stříbrnými mincemi, které zde Keltové razili. Vyspělé bylo též hutnictví železa. Keltové vytvořili nejvyspělejší kulturu evropského pravěkého vývoje. V době železné vzkvétaly i kultury na Balkáně a Černomoří. Zde žili např. Skythové, na Balkáně pak Thrákové.

DOBA ŘÍMSKÁ
První 4 staletí historického vývoje těch oblastí Evropy, které nebyly součástí římské říše se označují jako římská doba (přelom letopočtu – 400).
Rozsáhlé oblasti ve střední Evropě ovládly početné germánské kmeny. Tyto kmeny se postupně spojovaly v silné kmenové svazy, které často válčily mezi sebou nebo napadaly bohaté římské provincie. Velké moci nabyli např. Frankové, Sasové, vandalové a Gótové. Od 3st. Germáni pronikali stále ve větší míře na římské území, kde se natrvalo usazovali. Římská doba se uzavřela ve 4.st., kdy nastalo tzv. stěhování národů – rozsáhlé kmenové přesuny, vyvolané tažením kočovných Hunů z Asie do Evropy.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

K dispozícii nie sú žiadne komentáre.
0.086