Reformy Marie Terezie, vláda Josefa II.

Války s Tureckem a boje o dědictví španělské ukázaly nutnost vytvořit určitý řád pro monarchii - roku 1713 císař Karel VI. Vydal pragmatickou sankci: vláda na celém území habsburské říše vždy v rukou jednoho panovníka a jeho bezprostředních dědiců; nástupnické právo pro muže i pro ženy.

Marie Terezie (1717; 1740-1780)
Její nástup neuznala řada zemí (Bavorsko, Sasko, Prusko + v pozadí Francie) - války o dědictví rakouské (které se změnily ve války o Slezsko); plánovaná dělba - mj.: bavorský kurfiřt Karel Albrecht českým králem, vytvoření moravského království v čele s Augustem Saským.

1. roku 1740 Fridrich II. Obsazuje Slezsko, Karel Albrecht tažení do Čech, roku 1741 korunován českým králem, Marie Terezie byla v kritické situaci, uherský sněm za cenu dalekosáhlých ústupků přislíbil pomoc, roku 1742 mír ve Vratislavi - ztráta Slezska kromě Opavska a Těšínska ve prospěch Pruska.

2. roku 1743 Marie Terezie korunována českou královnou, již uznána většinou států - znepokojení Fridricha II. (obava o Slezsko) - roku 1744 znovu do Čech, zatlačen zpět do Slezska, V roce 1745 uzavřen mír v Drážďanech, potvrzeno odstoupení Slezska; manžel Marie Terezie - František Lotrinský se stal císařem.

3. třetí válka o Slezsko byla součástí sedmileté války - 1756-1763; hlavní představitel rakouské zahraniční politiky moravský hrabě Václav Kounic, jeho politika - získat pro spolupráci Francii; diplomatické úspěchy promarněny váhavostí při vedení válečných operací - Prusové roku 1757 vítězí u Štěrbohol, obléhání a bombardování Prahy, nedobyta, generál Daun poráží Prusy u Kolína, v roce 1763 uzavřen mír v Hubertsburgu u Lipska - stav po 1. Slezské válce.

Osvícenský absolutismus - způsob vlády v některých zemích v 18.stol. - zpravidla zaostávajících za vývojem v Z Evropě; osvícenci vychází z názoru o všemocnosti lidského rozumu, dožadují se reforem; obrací se na panovníky - jejich názor: je snazší přesvědčit o nutnosti reforem panovníka než celý národ
Reformy Marie Terezie: válečné neúspěchy v prvních letech vlády ukázaly nutnost reforem (hlavně nedobrý stav armáda a financí); nejdůležitější reformy ve 40.a 50.letech, v čele Bedřich Haugwitz; selhání vnitřních sil monarchie za sedmileté války - potřeba dalších, dalekosáhlejších reforem. Cíl reforem: odstranění starých přežitých pořádků, zavedení takových zákonů, které by vyhovovaly dobovým potřebám; dokončení centralizace - vytvoření jednotného, všeobecně platného řádu v celé monarchii úřady); byrokratizace správy, zbavit vlivu stavovské korporace, nahradit je odborně vzdělaným úřednictvem (k zemským úřadům vytvářeny paralelní ve Vídni, na ty převedeny kompetence, zemské pak zrušeny).

1. reformy v oblasti správy státu: nejvyšší orgány státu: česká dvorská kancelář a rakouská dvorská kancelář zrušeny, namísto nich nové - společné. Samostatně organizovaná soudní moc, změněn trestní zákon - sjednocení existujícího rakouského a českého práva, odstraněno mučení. Roku 1747 proveden soupis půdy - 1.tereziánský katastr - jen poddanská půda - rustikál. Roku 1757 proveden 2.tereziánský katastr - i půda panská - dominikál. Roku 1775 - raabizace (podle dvorního rady Raaba) - podstata: parcelace dominikální půdy mezi rolníky a převod roboty, která se tím stala nepotřebnou, na peníze. Berní reces - stavové povolují daně na deset let dopředu - ztráta důležitého prostředku nátlaku na panovníka. Od roku 1753 periodické sčítání obyvatelstva; číslování domů; příjmení.

2. reformy v oblasti hospodářské: ztráta Slezska byla i přínosem (Slezsko převážně německé - nyní převaha českého etnika) - počátek intenzivnějšího budování průmyslu v českých zemích: státní podpora, zvýhodňování manufaktur; zakládány manufaktury: plátenické, sklářské, nové: bavlnářství, kartounky. Společná tolarová a zlatková měna (1 tolar = 2 zlatý, 1zlatý = 60 krejcarů); jednotná soustava dolnorakouských měr a vah. Zrušeny hranice mezi jednotlivými zeměmi, odstraněna soukromá mýta, budovány silnice.

3. reformy v oblasti školství: školství bylo v rukou jezuitů, v roce 1773 však papež Kliment XIV. Jezuitský řád zrušil, v roce 1774 byla zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let. Typy škol:
- triviální školy - zřizovány ve větších vesnicích při farách; výuka: číst, psát, počítat + náboženství
- hlavní školy - ve větších městech, vyučovacím jazykem němčina
- normální školy - v zemských hlavních městech, příprava učitelů; vyučovacím jazykem němčina
- gymnázia a univerzity
 
Josef II. (1780-1790)
Pokračoval v reformní činnosti své matky, od roku 1765 spoluvládce (omezený vliv, císař. Měl smysl pro logickou důslednost, odpovědnost (žádal pravdivé zprávy o zemi, vlastní tajné cesty jako hrabě Falkenštejn); pracovitý, skromný způsob života, sám sebe nazýval jako prvního úředníka státu.

1. reformy v oblasti státu: vrcholí centralizační úsilí, snaha o zavedení jednoho jazyka v celé monarchii, pokus vytvořit jednotný rakouský národ - vrcholí germanizace: spojena správa Moravy a Slezska, sídlem Brno. Samospráva měst byla omezena magistráty (zde kvalifikovaní úředníci). Spojení 4 měst pražských (Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany)

2. reformy v oblasti hospodářské: roku 1781 vydal patent o zrušení nevolnictví (proto se mu říkalo selský císař); patent zrušil „tělesnou poddanost“ a zaváděl „mírnou poddanost“; poddaní zisk práva svobodné volby povolání, pohybu, vstupu do manželství; ostatní povinnosti - robota, peněžní a naturální dávky trvají dál; (proč vydán: finanční zájem státu na povznesení zemědělství, nebezpečí povstání rolníků). Význam: příliv venkovského obyvatelstva do měst - posilou při vytváření novodobého českého národa. Reforma berních a urbariálních úřadů: nový soupis veškeré půdy - josefský katastr; poprvé základem katastrální obce, ne panství; nové daně podle výnosu z půdy, vyšší daně pro vrchnost, nižší pro poddané - neuskutečnila se.

3. reformy v oblasti společenské a kulturní: v roce 1781 vydán toleranční patent - katolická víra nadále privilegované postavení, ale: náboženská snášenlivost pro luterány, kalvinisty a pravoslavné (proč vydán: odchody nekatolíků do Pruska, cizí nekatoličtí odborníci nemohou k nám, bezprostřední podnět - hnutí nekatolíků na Valašsku). Byla zrušena asi polovina klášterů, které byly neužitečné (užitečné: školní výchova, péče o nemocné, věda), majetek převzal stát. Fary byly využity pro státní správu: faráři placeni státem, povinnosti: vedení matrik, údaje pro sčítání obyvatelstva, dohled na zdravotní stav obyvatelstva, z kazatelen čtou vyhlášky. Byla zrušena řada „neosvícených“ obřadů (pověrečné vyzvánění, procesí při nedostatku vláhy atd.). Zavedena byla řada zdravotnických opatření, nemocnice, porodnice, sirotčince, nalezince, chudobince; každá ves měla porodní babku, hřbitovy mimo město. Řada reforem se neujala, některé ukvapené - zákaz pohřbívání v rakvích, zrušeno.