Regensburg

Regensburg

Německé město Regensburg je z dnešního pohledu výstavní sídlo s překrásným historickým jádrem. Než budeme zkoumat jeho dnešní vnady, uděláme si exkurzi do minulosti. Takové město nevznikne jen tak, ze dne na den. V minulosti stejně jako dnes musel vyjít k budování města nějaký podnět. Mohou to být výhodné přírodní podmínky, strategické umístění, nebo vůle krále který výstavbu finančně podpoří. V tomto případě to byly první dva faktory, protože ten třetí tenkrát nepřipadal v úvahu. Kolem 6. století před Kristem založili Keltové u soutoku řek Dunaj a Regen oppidum Radasbona.

Keltská oppida měla sice především defensivní funkci, ale jelikož Keltové byli velice zruční, čistotní a měli také estetické vnímání, tak není divu, že se oppida stala středisky řemesla, umění a náboženství v mladší době železné. Některé keltské nástroje byly „znovuvynalezeny“ dokonce po více než tisíci lety po zničení jejich civilizace. Právě v těchto „temných staletí“ docházelo k úpadku civilizační úrovně po celé Evropě (na sever od Impéria) a to díky mimojiné germánským výbojům, při kterých byli Keltové poraženi a šíření křesťanství, které zlikvidovalo ve spolupráci s některými barbarskými kmeny téměř všechna dědictví antiky.

Nebudeme ovšem příliš předbíhat chronologický sled dějin. Jak jsem se zmínil výše, tak Keltové vynikali mnohými přednostmi, ale to neznamenalo, že byli špatnými válečníky. Nejprve velice nebezpečným způsobem ohrožovali Řím, jejich největší ofenzíva roku 387 před Kristem skončila relativním úspěchem galského vojska, ale postupem času se Keltové dostali mezi dvě kovadliny - Germáni ze severozápadu a Římané z jihu. Galové se začali projevovat jako výborní obránci vlasti. Ničím však už nemohli zabránit k rozšíření impéria na sever a Radasbona se stala římským táborem střežícím přirozenou hranici - řeku Dunaj.

Na rozdíl od oppid postavených v Čechách, které díky svému umístění statečně vzdorovali jakémukoli útoku po dobu několika staletí, nebyla poloha Castra Reginy příliš optimální. Z tohoto důvodu byla pevnost po poměrně krátkém náporu Germánů téměř zcela zničena. Díky zeměpisné poloze bývalého oppida si však Řím nemohl dovolit ho nechat napospas a koncem 2. století př. Kristem byla pevnost obnovena a mohla i nadále sloužit původním účelům. Ale Řím Castru Reginu dlouho neudržel a k miléniu založení se pevnosti zmocnili Germáni, tentokrát na trvalo. Původní Keltské obyvatelstvo se jen tak neztratilo a již za dob římského panování zde vzkvétala řemesla a další řemeslníci se sem stále přistěhovávali. Zanedlouho bylo město natolik významné, že roku 739 zde bylo založeno biskupství, které působilo i v Čechách.

Se zakládáním biskupství se soustředila moc kněží a církev začala mít velkou světskou moc. Tak, jak to už zpravidla chodí, se jedni mohli z jejího vlivu těšit a druzí z něho měli nesnáze. V Řeznu zasedal i Říšský sněm, ve kterém byla sdružena některá německá knížata a který s biskupstvím intenzívně spolupracoval. Za necelých 250 let, kdy České knížectví pod tuto instituci spadalo, se mu kromě křtu knížat nic dobrého nedostalo. Sněm s pomocí biskupství v Čechách stále posiloval svůj vliv a snažil se potlačit jakýkoli politický nebo náboženský odpor. Řezenští biskupové kromě odsouzení Rastislava způsobil nemalé komplikace Konstantinovi s Metodějem. Agresivní politiku sněmu „zvládnul“ až historický Václav, který platil některým jeho členům výkupné a po dlouhé roky vedl zemi na pokraji hospodářského kolapsu.

Jeho bratr Boleslav byl jiného mínění, Václava zabil a odmítl knížatům platit. Jeho odpor byl lehce zlomen zřejmě proto, že Boleslav podcenil moc knížat a kněžích a výsledek byl ten, že za svou drzost musel platit ještě více. Všemu udělal přítrž dobromyslný Wolfgang, který ze svého biskupského postu se zasadil o samostatné pražské biskupství ( 973), čímž zajisté zejména bavorským knížatům zmrazil úsměvy na rtech. Tím se ale omezil vliv sněmu pouze na záležitosti Západofranské říše, později Svaté říše římské  ( až na několik výjimek ) a tím také začal klesat význam Řezna , podobně jako začal klesat význam Prahy po Kutnohorském dekretu. Po jmenování Vladislava II. králem a jednání o Basilejských kompaktátech se zahraničně politický význam města definitivně uzavírá.

Později byl Řeznu odebrán statut svobodného města a další pokles jeho významu v pozdním středověku bezprostředně souvisí s malým rozšiřováním a přísunu obyvatel v dalších historických etapách. Ze zeměpisného hlediska se jedná o velkoměsto (necelých 120 tisíc obyvatel), ale uvážíme-li stáří sídla, což je 2 500 let tak to není příliš mnoho a proto také dnešní význam Řezna není příliš velký, nebereme-li v potaz turisticky atraktivní jádro města.

Vzhledem k tomu, že město nebylo zasaženo válkami narozdíl od jiných německých měst zachovala se původní středověká podoba města s římskou bránou pevnosti, resp. tábora Castra Regina a to je z historického hlediska naprosto unikátní. Zbytky starého galského oppida se neměly sebemenší šanci zachovat, protože keltské sídlo bylo tvořeno dřevěnými budovami a obranou zdí, popř. obraným valem z navršené zeminy. Oppidum při přestavbách a rozšiřování zřejmě zbourali samotní Římané.

Nejstarší městská stavba je výše jmenovaná vstupní brána se zbytkem hradeb z  doby římské. Brána ani hradby nejsou v původním stavu, ve středověku byly použity jako základy nové vstupní brány a obrané hradby. Druhou nejstarší stavbou je Kamenný most, který je o více než sto let starší než pražský Karlův most. Kamenný most je postaven v raně gotickém slohu a architekt dával jasně přednost funkci než celkovému vzhledu. Řeka je v místě, kde ji post přetíná téměř zasypána a z mělké vody vyčnívá v krátkých rozestupech několik masivních podstavců mostních pilířů. Celková silueta mostu má tvar písmene A.

Další stavby ve městě jsou účelně postaveny pro Sněm nebo pro biskupství. Mezi nejdůležitější patří Stará radnice, kde zasedal Sněm, později Stálý říšský sněm, biskupský kostel sv. Marie, klášter a desítky vrcholně gotických a raně renesančních měšťanských domů, které jsou mimořádně bohatě zdobené. O tom svědčí i nákladné fresky většinou s biblickými výjevy na fasádách těchto domů. Mezi dominanty dnešního Řezna patří pozdně gotický Dóm, jehož dvě věže se spoustou fiál jsou viditelné prakticky z celého města. Celá katedrála vznikala na přání řezenských biskupů; stavba byla započata ve 13. století a po delším přerušení byla dokončena na konci minulého století. Interiér narozdíl od mnoha našich kostelů pochází z doby, kdy se chrám začal stavět, je tedy vrcholně gotický.

Ve sklepení Dómu je instalována hrobka biskupů, čímž chrám zajisté nabyl důležitost. V centru města se dnes nachází také mnoho obchodů s nerůznějšími potravinami, takže návštěvníci města se mohou posilnit v jeho prohlídce. Řezno není pouhou turistickou atrakcí, ale místem, kde se psaly po dlouhá tisíciletí dějiny pro někoho dobré a pro jiného špatné a které mělo v minulosti klíčovou úlohu v šíření víry.