Ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v období pravěku
Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 15.07.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 297 slov
Počet zobrazení: 5 711
Počet zobrazení: 5 711
Tlačení: 564
Uložení: 604
Uložení: 604
PRAVĚK
- nejdelší etapa ve vývoji lidstva
- začátek na rozhraní třetihor a čtvrtohor (nejstarší kosterní nálezy); trvání 2-3 miliony let
- vývoj člověka od jeho vzniku do zavedení písma (začátku starověku – vznik starověkých civilizací – Asie - 4 tis.př.n.l.) nebo stěhováním národů (400 n.l)
Vznik a vývoj člověka
Antropologie = věda o původu a vývoji člověka
- teorie stvoření - podle Bible: člověk stvořen Bohem před 6 000 lety
- teorie evoluční - člověk se postupně vyvinul z nejprimitivnějších živočichů
Antropogeneze
= proces vzniku a vývoj člověka jako bytosti biologické a společenské
- na konci třetihor; před 14 mil.lety rozdělení vývojové větve na větev směřující k člověku a větev směřující k dnešním lidoopům (gorila, šimpanz, orangutan)
hominizace = proces polidštění (2 miliony let)
- proces hominizace (Bedřich Engels):
poslední fáze třetihor - ochlazování Země – ústup pralesů – nástup travnatých a křovinatých stepí – jedna větev lidoopů zůstává v pralesech (dnešní orangutani), druhá se adaptuje na nové prostředí - napřimování postavy a chůze po zadních končetinách – osvobození ruky (přestává být nohou – uplatnění ruky jako nástroj práce (sběr semen) - postavení palce proti prstům (větší obratnost) – poté proměna v lovce – masitá strava měla příznivý vliv na zvětšování mozku (klenutí lebky) – lov vyžadoval společnost smečky – také důležitost komunikace – artikulace – řeč (posunutí hrtanu - s tím související změna obličejové části - ústup zvířecího vzezření)
proces sapientace:
- řeč - abstrakce – myšlení, rozumové schopnosti
- rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života
Vývoj nejbližších předchůdců člověka
hominidé
- tři rody: Ramapithecus, Africanus, Homo
- společné znaky: vzpřímená postava, chůze po dvou
- Proconsul Africanus - nejstarší nepřímý prapředek lidí
- Ramapithecus - vegetarián, asi 1 metr, občasné používání nástrojů, pohyb zčásti po dvou (Indie, východní Afrika, Čína)
- Australopithecus africanus - všežravec, používání jednoduchých nástrojů – větev, kámen; stavba těla podobná člověku, ale obsah mozku o polovinu menší, život v tlupách (Afrika)
- Homo habilis (člověk zručný) - zdokonalení stavby ruky, vědomé používání a výroba nástrojů, artikulované zvuky(Afrika - Tanzanie.)
- Homo erectus (člověk vzpřímený) - znalost využití ohně, výroba hrubě opracovaných nástrojů (Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo, Maďarsko)
- Homo sapiens (člověk rozumný)
a. Neandrtálec - pračlověk, sběrač a lovci, žil v nepočetných tlupách, stavba jednoduchých obydlí, výroba dokonalých kamenných nástrojů, určité abstraktní představy – pohřby, kulty (Německo, Štramberk, Moravský kras)
b. Homo sapiens sapiens (člověk současný, dnešního typu) - tělesné znaky stejné jako u dnešních lidí, vytlačil neandrtálce, patří sem všechny současné populace (vývoj ovlivněn různými přírodními, kulturními podmínkami); organizovaný lov, pohřbívání mrtvých, umění (kresby, sošky), kultovní a magické obřady, poměrně souvislá řeč, primitivní obydlí (kůže), jeskyně – Altamira (Španělsko), (Francie - Cro Magnon, Čechy – Dolní Věstonice, Mikulov)
Periodizace pravěku
A. podle materiálu k výrobě nástrojů:
1) doba kamenná (-3500 př.n.l.)
• starší – paleolit
• střední – mezolit
• mladší – neolit
• pozdní – eneolit v Evropě / chalkolit (doba měděná) na Předním východě
2) doba bronzová (3500 – 750 př.n.l.)
3) doba železná (750 - 0)
• období halštatské
• období laténské
4) doba římská (0 – 400 n.l.)
B. podle způsobu opatřování potravy:
1) období přisvojovacího hospodářství - doba kočovnictví; paleolit až mezolit
2) období výrobního hospodářství – od neolitu
Paleolit
- doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály), starší čtvrtohory (pleistocén)
nástroje:
- kamenné (snadno štěpitelné materiály - křemen, pazourek)
- výroba štípáním (otloukáním kamene o kámen) à sekáče k řezání, pěstní klíny – sekání, řezání, bodání; univerzální nástroj a zbraň
obživa:
- přisvojovací hospodářství - přisvojování hotových produktů přírody, nejjednodušší způsob obživy, závislost na přírodě
obydlí:
- život v tlupách, sezónní sídliště (místa vhodná pro lov a také suroviny pro výrobu nástrojů)
přirozená dělba práce mezi ženou a mužem (muži:lov, ženy: sběr, starost o děti)
- počátky rodové společnosti – rovnost členů
vznik náboženství:
- snaha o vysvětlení přírodních jevů, strach z neznáma – spojováno s nadpřirozenými bytostmi
- uctívání jeskynních medvědů – medvědí lebky
- představy o životě po smrti
- pohřbívání – kostry ve skrčené poloze, ukládáni s nástroji, dary
umění - souvisí s rituály, magické obřady – smrt, úspěchy v lovu, zahánění zlých duchů
- jeskynní malby - realistické zobrazení lovné zvěře, zásahy oštěpy a šípy
- sošky žen - matek, rodiček „Venuše“ (Dolní Věstonice) – doklady matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii
Mezolit
- ústup ledovců – konec doby ledové, oteplování, zalesnění (pralesy), vymírání velké zvěře
- závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství.
- domestikace zvířat (pes, ovce, koza, vepř)
- nástroje - mikrolity (drobné nástroje-hroty šípů) a složené nástroje (kamenné hroty zasazené do dřeva)
- zbraň: především luk a šípy (rychlá zvěř – jeleni)
- osídlování břehů řek, moří a jezer - rybolov
Neolit
- období výrobního hospodářství - vlastní produktivní účast na tvorbě životních potřeb (zemědělství, pastevectví)
- vznik 1. společenské dělby práce (neolitická revoluce), přechod k zemědělství od sběru a lovu à urychlení vývoje lidské společnosti (výhodnější)
- nejdříve v oblasti Přední Asii, tzv. „úrodný půlměsíc“
nástroje:
- zemědělské nástroje, orací nářadí; vznik keramiky – hrnčířství - hliněné nádoby na obilí, mléko, vodu; předení a tkaní
obydlí:
- usedlý život, lepší obživa = vyšší věk à prudký nárůst populace – hledání nových území (přesídlování také po vyčerpání půdy à žďáření - vypalování lesů, úrodný popel);
- spalování mrtvých – žárové hroby
- vznikají první vesnice - tzv. neolitické sídliště, soběstačné; život v rodových společnostech, společná práce, majetek a rovnost, trvá matriarchát
umění:
- výzdoba keramických nádob, tvary odvozené z koule
• lineární (volutová) keramika – ryté spirály
• vypíchaná keramika – obrazce tvořené vpichy
• malovaná keramika - Znojmo
Eneolit - Chalkolit
• chalkolit na Předním východě: lepší klimatické podmínky, ložiska kovů
• eneolit v Evropě: řidší osídlení, kamenné nástroje, pomalejší vývoj
- růst vesnic – městský charakter, počátky centrální organizace à města
- sousedská občina – příslušnost k vesnici, bez příbuzenských svazků
- patriarchát – růst významu muže v ekonomické a sociální funkce (oráč, obchodník, řemeslník); ženy – omezeno působení v rodině, stále důležité postavení v kultu
- vnik sociálních rozdílů (rozdílné pohřby, dědičný majetek), specializace (kovolitci, kovotepci)
- chrámové hospodářství – kněz (funkce hospodářská – rozdělování zásob), svatyně, oběť božstvu z úrody
nástroje:
- objev kovů – metalurgie (získávání z rud a další zpracování) – měď
- vynález kola – používání oradla taženého dobytkem (vůl lepší než býk-kastrování)
- výroba s přebytky – počátky směny a obchodu (jantar, měď)
umění:
- megality - monumentální památky z velikých kamenů, dolmeny
- kultura nálevkovitých pohárů - opevněná sídliště, orba hákem, počátky metalurgie
- kultura kanelované keramiky - výzdoba kanelura (žlábkování na stěnách nádob); výpravné pohřby – diferenciace společnosti, znalost vozů
- kultura šňůrové keramiky - otisky šňůr, rozsáhlá, kočovní pastevci, dobytkáři; Indoevropané; mnoho pohřebišť-mohyly, žádná sídliště
- kultura zvoncových pohárů - neindoevropský lid, pastevci, lovci – lučištníci, žádná sídliště
Doba bronzová
- objev bronzu – slitina mědi a cínu, tvrdší než měď (ulehčení a zrychlení práce)
- pokračování eneolitického vývoje: pokrok v metalurgii – tavící pece; specializace – hornictví, hutnictví; prohlubování majetkových rozdílů; dálkový obchod; patriarchát; spojování rodů v kmeny s kmenovými náčelníky
- 2. společenská dělba práce - oddělení zemědělství od řemesel
- Přední východ a Egejská oblast: vyspělé kultury, vznik nejstarších civilizací a států
- v Evropě: kultura únětická, maďarovská a otomanská, mohylová, kultura popelnicových polí a kultura knovízská a milavečská
- přechod od animismu (duše vlastní všem předmětům) k polyteizmu (zbožštění přírodních jevů)
Doba železná
starší – halštatská
- těžba železa, urychlení vývoje, zdokonalení řemesel
- zvětšování sociálních (majetkových) rozdílů = vrstva válečníků a náčelníků
mladší – laténská
- pronikání Keltů do střední Evropy (kmeny Bójů, Volků, Kotinů) à nejvyspělejší kultury evropského pravěku
- dokonalé zbraně a válečné vozy; hrnčířský kruh; ražení mincí – statéry
- vrstva kněžích - druidů, opevněná sídla (oppida)
- Skythové - Černomoří- vojenský kmenový svaz; Thrákové - Bulharsko
Doba římská
- týká se oblastí za hranicí římského impéria (limes romanus) – např. Germánie, Pannonie, Illyricum apod.
- pohyb germánských kmenů ze severu, války s Kelty ve střední Evropě; zdejší území ovládnuto kmeny Markomanů a Kvádů - pozdější bitvy s římskými legiemi
Pravěk v Evropě končí stěhováním národů.
- nejdelší etapa ve vývoji lidstva
- začátek na rozhraní třetihor a čtvrtohor (nejstarší kosterní nálezy); trvání 2-3 miliony let
- vývoj člověka od jeho vzniku do zavedení písma (začátku starověku – vznik starověkých civilizací – Asie - 4 tis.př.n.l.) nebo stěhováním národů (400 n.l)
Vznik a vývoj člověka
Antropologie = věda o původu a vývoji člověka
- teorie stvoření - podle Bible: člověk stvořen Bohem před 6 000 lety
- teorie evoluční - člověk se postupně vyvinul z nejprimitivnějších živočichů
Antropogeneze
= proces vzniku a vývoj člověka jako bytosti biologické a společenské
- na konci třetihor; před 14 mil.lety rozdělení vývojové větve na větev směřující k člověku a větev směřující k dnešním lidoopům (gorila, šimpanz, orangutan)
hominizace = proces polidštění (2 miliony let)
- proces hominizace (Bedřich Engels):
poslední fáze třetihor - ochlazování Země – ústup pralesů – nástup travnatých a křovinatých stepí – jedna větev lidoopů zůstává v pralesech (dnešní orangutani), druhá se adaptuje na nové prostředí - napřimování postavy a chůze po zadních končetinách – osvobození ruky (přestává být nohou – uplatnění ruky jako nástroj práce (sběr semen) - postavení palce proti prstům (větší obratnost) – poté proměna v lovce – masitá strava měla příznivý vliv na zvětšování mozku (klenutí lebky) – lov vyžadoval společnost smečky – také důležitost komunikace – artikulace – řeč (posunutí hrtanu - s tím související změna obličejové části - ústup zvířecího vzezření)
- řeč - abstrakce – myšlení, rozumové schopnosti
- rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života
Vývoj nejbližších předchůdců člověka
hominidé
- tři rody: Ramapithecus, Africanus, Homo
- společné znaky: vzpřímená postava, chůze po dvou
- Proconsul Africanus - nejstarší nepřímý prapředek lidí
- Ramapithecus - vegetarián, asi 1 metr, občasné používání nástrojů, pohyb zčásti po dvou (Indie, východní Afrika, Čína)
- Australopithecus africanus - všežravec, používání jednoduchých nástrojů – větev, kámen; stavba těla podobná člověku, ale obsah mozku o polovinu menší, život v tlupách (Afrika)
- Homo habilis (člověk zručný) - zdokonalení stavby ruky, vědomé používání a výroba nástrojů, artikulované zvuky(Afrika - Tanzanie.)
- Homo erectus (člověk vzpřímený) - znalost využití ohně, výroba hrubě opracovaných nástrojů (Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo, Maďarsko)
- Homo sapiens (člověk rozumný)
a. Neandrtálec - pračlověk, sběrač a lovci, žil v nepočetných tlupách, stavba jednoduchých obydlí, výroba dokonalých kamenných nástrojů, určité abstraktní představy – pohřby, kulty (Německo, Štramberk, Moravský kras)
b. Homo sapiens sapiens (člověk současný, dnešního typu) - tělesné znaky stejné jako u dnešních lidí, vytlačil neandrtálce, patří sem všechny současné populace (vývoj ovlivněn různými přírodními, kulturními podmínkami); organizovaný lov, pohřbívání mrtvých, umění (kresby, sošky), kultovní a magické obřady, poměrně souvislá řeč, primitivní obydlí (kůže), jeskyně – Altamira (Španělsko), (Francie - Cro Magnon, Čechy – Dolní Věstonice, Mikulov)
Periodizace pravěku
A. podle materiálu k výrobě nástrojů:
1) doba kamenná (-3500 př.n.l.)
• starší – paleolit
• střední – mezolit
• mladší – neolit
• pozdní – eneolit v Evropě / chalkolit (doba měděná) na Předním východě
2) doba bronzová (3500 – 750 př.n.l.)
3) doba železná (750 - 0)
• období halštatské
• období laténské
4) doba římská (0 – 400 n.l.)
B. podle způsobu opatřování potravy:
1) období přisvojovacího hospodářství - doba kočovnictví; paleolit až mezolit
2) období výrobního hospodářství – od neolitu
Paleolit
- doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály), starší čtvrtohory (pleistocén)
nástroje:
- kamenné (snadno štěpitelné materiály - křemen, pazourek)
- výroba štípáním (otloukáním kamene o kámen) à sekáče k řezání, pěstní klíny – sekání, řezání, bodání; univerzální nástroj a zbraň
obživa:
- přisvojovací hospodářství - přisvojování hotových produktů přírody, nejjednodušší způsob obživy, závislost na přírodě
obydlí:
- život v tlupách, sezónní sídliště (místa vhodná pro lov a také suroviny pro výrobu nástrojů)
přirozená dělba práce mezi ženou a mužem (muži:lov, ženy: sběr, starost o děti)
- počátky rodové společnosti – rovnost členů
vznik náboženství:
- snaha o vysvětlení přírodních jevů, strach z neznáma – spojováno s nadpřirozenými bytostmi
- uctívání jeskynních medvědů – medvědí lebky
- představy o životě po smrti
- pohřbívání – kostry ve skrčené poloze, ukládáni s nástroji, dary
umění - souvisí s rituály, magické obřady – smrt, úspěchy v lovu, zahánění zlých duchů
- jeskynní malby - realistické zobrazení lovné zvěře, zásahy oštěpy a šípy
- sošky žen - matek, rodiček „Venuše“ (Dolní Věstonice) – doklady matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii
Mezolit
- ústup ledovců – konec doby ledové, oteplování, zalesnění (pralesy), vymírání velké zvěře
- závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství.
- domestikace zvířat (pes, ovce, koza, vepř)
- nástroje - mikrolity (drobné nástroje-hroty šípů) a složené nástroje (kamenné hroty zasazené do dřeva)
- zbraň: především luk a šípy (rychlá zvěř – jeleni)
- osídlování břehů řek, moří a jezer - rybolov
Neolit
- období výrobního hospodářství - vlastní produktivní účast na tvorbě životních potřeb (zemědělství, pastevectví)
- vznik 1. společenské dělby práce (neolitická revoluce), přechod k zemědělství od sběru a lovu à urychlení vývoje lidské společnosti (výhodnější)
- nejdříve v oblasti Přední Asii, tzv. „úrodný půlměsíc“
nástroje:
- zemědělské nástroje, orací nářadí; vznik keramiky – hrnčířství - hliněné nádoby na obilí, mléko, vodu; předení a tkaní
obydlí:
- usedlý život, lepší obživa = vyšší věk à prudký nárůst populace – hledání nových území (přesídlování také po vyčerpání půdy à žďáření - vypalování lesů, úrodný popel);
- spalování mrtvých – žárové hroby
- vznikají první vesnice - tzv. neolitické sídliště, soběstačné; život v rodových společnostech, společná práce, majetek a rovnost, trvá matriarchát
umění:
- výzdoba keramických nádob, tvary odvozené z koule
• lineární (volutová) keramika – ryté spirály
• vypíchaná keramika – obrazce tvořené vpichy
• malovaná keramika - Znojmo
Eneolit - Chalkolit
• chalkolit na Předním východě: lepší klimatické podmínky, ložiska kovů
• eneolit v Evropě: řidší osídlení, kamenné nástroje, pomalejší vývoj
- růst vesnic – městský charakter, počátky centrální organizace à města
- sousedská občina – příslušnost k vesnici, bez příbuzenských svazků
- patriarchát – růst významu muže v ekonomické a sociální funkce (oráč, obchodník, řemeslník); ženy – omezeno působení v rodině, stále důležité postavení v kultu
- vnik sociálních rozdílů (rozdílné pohřby, dědičný majetek), specializace (kovolitci, kovotepci)
- chrámové hospodářství – kněz (funkce hospodářská – rozdělování zásob), svatyně, oběť božstvu z úrody
nástroje:
- objev kovů – metalurgie (získávání z rud a další zpracování) – měď
- vynález kola – používání oradla taženého dobytkem (vůl lepší než býk-kastrování)
- výroba s přebytky – počátky směny a obchodu (jantar, měď)
umění:
- megality - monumentální památky z velikých kamenů, dolmeny
- kultura nálevkovitých pohárů - opevněná sídliště, orba hákem, počátky metalurgie
- kultura kanelované keramiky - výzdoba kanelura (žlábkování na stěnách nádob); výpravné pohřby – diferenciace společnosti, znalost vozů
- kultura šňůrové keramiky - otisky šňůr, rozsáhlá, kočovní pastevci, dobytkáři; Indoevropané; mnoho pohřebišť-mohyly, žádná sídliště
- kultura zvoncových pohárů - neindoevropský lid, pastevci, lovci – lučištníci, žádná sídliště
Doba bronzová
- objev bronzu – slitina mědi a cínu, tvrdší než měď (ulehčení a zrychlení práce)
- pokračování eneolitického vývoje: pokrok v metalurgii – tavící pece; specializace – hornictví, hutnictví; prohlubování majetkových rozdílů; dálkový obchod; patriarchát; spojování rodů v kmeny s kmenovými náčelníky
- 2. společenská dělba práce - oddělení zemědělství od řemesel
- Přední východ a Egejská oblast: vyspělé kultury, vznik nejstarších civilizací a států
- v Evropě: kultura únětická, maďarovská a otomanská, mohylová, kultura popelnicových polí a kultura knovízská a milavečská
- přechod od animismu (duše vlastní všem předmětům) k polyteizmu (zbožštění přírodních jevů)
Doba železná
starší – halštatská
- těžba železa, urychlení vývoje, zdokonalení řemesel
- zvětšování sociálních (majetkových) rozdílů = vrstva válečníků a náčelníků
mladší – laténská
- pronikání Keltů do střední Evropy (kmeny Bójů, Volků, Kotinů) à nejvyspělejší kultury evropského pravěku
- dokonalé zbraně a válečné vozy; hrnčířský kruh; ražení mincí – statéry
- vrstva kněžích - druidů, opevněná sídla (oppida)
- Skythové - Černomoří- vojenský kmenový svaz; Thrákové - Bulharsko
Doba římská
- týká se oblastí za hranicí římského impéria (limes romanus) – např. Germánie, Pannonie, Illyricum apod.
- pohyb germánských kmenů ze severu, války s Kelty ve střední Evropě; zdejší území ovládnuto kmeny Markomanů a Kvádů - pozdější bitvy s římskými legiemi
Pravěk v Evropě končí stěhováním národů.
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Vývoj člověka, periodizace dějin pravěku | Referát | 1 536 slov | |
Periodizácia praveku, život človeka v dobe kamennej | Referát | 1 114 slov | |
Periodizácia praveku | Referát | 356 slov | |
Obdobie praveku | Ostatné | 1 094 slov | |
Úvod do praveku | Maturita | 1 048 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#vývojové typy spoločnosti #obdobia praveka #opatrovanie zdokonalovanie #neandrtálec #nástroje pravěkého člověka #Oboobi prisvojovaciho hospodarstviDiskusia: Ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v období pravěku
Pridať nový komentárVygenerované za 0.015 s.