Osmanská říše

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 15.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 345 slov
Počet zobrazení: 8 155
Tlačení: 535
Uložení: 658
(turecké výboje a jejich důsledky pro Evropu v 15. - 18. století)
 
nejprve malý stát à pak výboje + sňatková politika
 
1299 - zakladatel říše (dynastie) Osman
-  boje proti Byzanci
-  nové pěší pluky yeni ceri (= nová armáda/ jeničáři) – oddáni sultánovi, elita, většinou poturčení balkánští Slované, doživotně placeni – jádro tureckého vojska
 
ve 14. století – výboje do Evropy – dobyta Thrákie a pak i Bulharsko, Srbsko
křižácká výprava evropských států (Zikmund Lucemburský) × Turci
- neúspěch - vítězství Turků (1396 u Nikapole)
- jednání Byzance o církevní unii
- tzv. Florentská unie (uznání papežské svrchovanosti)
- slib křižácké výpravy proti Osmanům
- „bitva národů“u Varny 1444 à neúspěch křižáků
 
1453 – dobytí Konstantinopole à nadvláda Turků (přejmenován na Istanbul) – trvání až do 1. světové války
důsledky:
- blokování obchodu ve Středozemním moři
- úpadek italských měst

- impuls k hledání nových cest
- útlak neislámského obyvatelstva
 
další výboje v 15. století:
na Balkán: vazalské vztahy s menšími balkánskými státy, řecké státy; neúspěch při dobývání Bělehradu
na Krym: připojeny řecké kolonie à přerušena obchodní cesta mezi východní Evropou a Indií
-  v severní Africe: Egypt, Sýrie, Libanon, Palestina
 
vláda sultána Süleymana I.
-  vrcholné období a obnovení expanzí à největší územní rozmach říše
- dobyt Bělehrad, 1526 – vítězná bitva u Moháče à ovládnutí části Uher (vpády na Slovensko)
- výboje také do Ruska, Íránu, Gruzie, Arménie
-  období velkých reforem (právní řád) à přesto vnitřní problémy: kvůli rozsáhlé říši, kulturní, náboženská nejednotnost
-  růst daní à nespokojenost – povstání
-  boje o úřednická místa nebo i o trůn (význam jeničářů (sultánova osobní garda))
 
v 17. století postupná úpadek říše (1683 – porážka Turků u Vídně à zastavena expanze do Evropy)
turecké území sférou zájmu evropských velmocí
 
organizace říše
islámská víra – převzata od Arabů
-  absolutní moc sultána, důležitá role armády
-  sultánův dvůr – úředníci „Osmánci“ – úředníky mohli být jen muslimové (nezávislé na původu, ale na víře /všichni občané před zákonem rovni/)
-  nevytvořila se rodová šlechta, protože vlastníkem veškeré půdy stát - jen dočasné pronajímání státním úředníkům (po dobu jejich služby) à každoročně střídání majitelů lén

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#osmanská risa #osmanska risa a slovensko #turecke vpady do uher #osmanská říše dejepis


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.012 s.
Zavrieť reklamu