Evropa po třicetileté válce

-  v západní Evropě počátky přeměny politických systémů
-  v pozdním středověku „stavovská monarchie“ – podíl stavů (duchovenstva a šlechty) na vládě krále – do 17.století určitá rovnováha
 
Anglie
vítězství Slavné revoluce (1688-89) à Anglie konstituční monarchií:
-  v čele král, omezen ústavou (Listina práv – Vilém Oranžský)
-  parlament – toryové a whigové
-  základ pro oddělení výkonné a zákonodárné moci
 
vývoj parlamentního systému dovršen za Jiřího I. Hannoverského (po 1714)
-  nezasahoval do politického života (neuměl ani anglicky)
-  moc přenechána parlamentu – král zastoupen 1.ministrem (whig Robert Walpole)
-  vznik parlamentní opozice: zásada o právu a povinnosti menšinové strany kritizovat vládní politiku
-  nedostatky systému:
-  volební právo jen bohatí vlastníci půdy
-  nespravedlivé rozdělení volebních obvodů
-  kupování hlasů, úplatky
 
hl.soupeřem Francie
-  vrchol v sedmileté válce (1756-63) – boje v Indii a Americe à Anglie námořní velmocí „královna moří“
 
Francie
- po třicetileté válce nejsilnější velmocí
 
nezletilý Ludvík XIV. à vláda kardinála Mazarina
-  proti jeho autoritativnímu vystupování à stavovský odboj (tzv.fronda parlamentu a princů) proti absolutismu ale nejednota, sobecké zájmy à neúspěch, obnovení absolutismu Mazarinem
 
vláda Ludvíka XIV. – „král Slunce“
-  dovršení absolutismu
-  státní moc soustředěna v rukou neomezeného panovníka
-  přesvědčení o právu a povinnosti krále rozhodovat ve všech politických záležitostech („Stát jsem já“)
-  opora:
-  armáda
-  centralismus - posílení ústřední správy na úkor provinciální samosprávy (dohled královských zplnomocněnců – intendantů)
-  byrokratická úřednická státní správa – ministři a rádci
-  budování policejní sítě
-  šlechta zbavena politické moci, ale stále privilegované postavení (bez daní)
 
hospodářská politika:
-  potřeba peněz pro udržování nákladného dvora
-  opora v teorii merkantilismu: pokladna bohatne, tím že omezí dovoz a rozšíří vývoz, bohatnutí za cenu ochuzení jiné země
-  přesto stále málo peněz à zvyšování daní à chudnutí obyvatelstva
-  na konci Ludvíkovi vlády byla země na pokraji finančního bankrotu
 
zahraniční politika – těží ze svého postavení à výbojné války
-  dočasný spojenec Anglie v anglicko-nizozemských válkách (1672-79)
-  tzv. zákony o plavbě (navigační akta) ve prospěch anglických obchodníků, dovoz jen na anglických lodích
-  především boj o suverenitu v námořním a zahraničním obchodě
-  převaha Anglie (zisk New Amsterdamu v Americe)
 
Válka o dědictví španělské (1701-1714)
-  spor o nástupnictví na španělském trůně
-  nároky: rakouští Habsburkové a francouzští Burboni (plán spojit Španělsko s Francií)
-  Anglie znepokojena touto možností à spojenec Habsburků
-  1713 utrechtský mír – kompromis
-  na trůn Ludvíkův vnuk Filip pod podmínkou, že se Španělsko a Francie nespojí
-  Habsburkové získali ostatní španělské državy v Evropě (již.Nizozemí, Neapol, Miláno)
-  Anglie – zisk strategicky významného Gibraltaru
Francie – boj s Anglií (sedmiletá válka)
-  à konec francouzské hegemonie v z.Evropě, ale zůstává kulturní převaha a francouzština se stává jazykem zahraniční diplomacie
-   rovnováha sil v Evropě
 
Rusko
-  ve třicetileté válce – okrajová úloha
-  dynastie Romanovců (Michail Romanov od 1613) překonán vnitřní rozvrat země
-  syn Alexej Michajlovič
-  úsilí o neomezenou moc = samoděržaví (opírá se o nižší šlechtu)
-  r. 1649 jako jeden z posledních schválil soupis Sobornoje uloženije:
-  potvrzena carská moc + přísné tresty za činy proti ní
-  uzákonění nevolnictví + trvalé připoutání rolníků k půdě
-  Rusko bez přístupu k moři à nové výboje:
-  zájem o Balt x Švédsko
-  rusko-polská válka
-  expanze na Sibiř
 
vláda Petra I. Velikého (1682 – 1725)
cíle:
-  překonat zaostalost Ruska à program modernizace
-  navázat styky se Západem
-  získat přístup k Baltskému moři à nutná porážka Švédů à koalice s Polskem a Dánskemà Rusko získává trvalý přístup k moři
-  nový název země = Ruské impérium
-  vybudováno nové sídelní město Sankt Petěrburg 
reformy:
-  příčiny: hospodářská zaostalost, zaostalost armády a státní správy, snaha oslabit vliv církve a zlikvidovat stavovské instituce, posílit absolutismus
- vojenská à armáda evropsky vyzbrojená a odborně vycvičená
- hospodářská à tzv. merkantilní politika = podpora manufaktur a podnikání, celní ochrana, obchodní styky se západními mocnostmi
- správní à k posílení absolutismu (každý šlechtic povinen sloužit státu)
- školská a kulturní à podpora vzdělání (zakládány odborné školy), Ruská akademie věd, juliánský kalendář, zjednodušená ruská azbuka
-  reformy vyvolávaly odpor nevolníků à bouře bezohledně potlačeny
 
vláda Kateřiny II. Veliké (1762 – 1796)
-  dovršila dílo Petra I. à dokončila budování absolutní monarchie
-  navenek vystupuje jako reprezentantka osvícenského absolutismu
vnitřní politika:
-  ochrana zájmů šlechty a carského absolutismu
-  podpora obchodu, řemesla, rozvoj vědy
zahraniční politika:
-  zajištěn trvalý přístup Ruska k Černému moři (úspěch v protitureckých bojích)
-  připojeno Bělorusko a Ukrajina
-  kolonizace (Potěmkin – Potěmkinovy vesnice)
 
Rusko největší, ale nejzaostalejší evropskou velmocí
 
Prusko
-  nová evropská velmoc
-  počátek 1701 – korunování braniborského kurfiřta Fridricha I. na pruského krále
-  Fridrich Vilém I. à vojenský stát – vybudování stálé armády (zastrašovací funkce)
-  cílem mocný pruský stát