Severní Amerika v 18. století, vznik USA

-  od 17. století – zakládány kolonie
-  navzdory opožděnému začátku (oproti Španělsku a Francii) v polovině 18.století nejvýznamnější postavení v Novém světě mělo 13 anglických kolonií – na východním pobřeží
-  kolonisté - hledání politické jistoty n. náboženské svobody (puritáni, kvakeři)
-  zabírání půdy domorodým Indiánům - násilím byli zatlačováni na západ do vnitrozemí
 
osvícenství
-  vliv na myšlenkové ovzduší, podpora vzdělanosti, vznik škol, univerzit – Benjamin Franklin
-  à velmi demokratické poměry
neprosadily se feudální poměry – naopak tržní hospodářství, kapitalismus à růst bohatství osadníků
 
Rozdíly mezi koloniemi:
-  hospodářské a společenské
 
Jižní (Maryland, Georgia, Virginia, Severní a Jižní Karolína)
-  podnebí umožňuje pěstování exotických plodin (tabák /evropská vášeň/, bavlna, cukrová třtina)
-  dobrý odbyt v Anglii, velkoprodukce – plantážní ekonomika
-  roztroušené osídlení (vesnic a měst málo - nerozvíjelo řemeslo ani vnitřní trh)
-  nutnost pracovních sil:
-  bílí nájemní /dobrovolní/ sluhové (odpracovávali si cestu), (také zločinci z Anglie)
-  poté černí otroci z Afriky – stalo se zvykem a zákonem země – zdůvodňováno odlišnou barvou pleti a pohanstvím černochů (levnější, nemohli požadovat půdu jako nájemní sluhové)
-  pobřežní panstva (džentry) – velká okázalá venkovská sídla ve stylu anglické venkovské šlechty
-  náboženství - jiný ráz než v puritánské Nové Anglii – převládá anglikánství (jako v Anglii konzervativnější – počátek 18.století státní církví na celém Jihu), uvolněnější morálka
Severní - Nová Anglie (Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island)
-  špatné podnebí - stejné zboží jako v Anglii
-  hodně lesů, řek – dříví na lodě, ryby, velryby
-  rozvoj loďařství a námořního obchodu - nejdůležitější námořní středisko v Americe (Boston)
-  obchod nevýhoda před Jihem – žádný významný artikl – nepříznivá obchodní bilance (větší dovoz z Anglie; cla)
-  náboženství – většina obyvatel kalvinističtí puritáni (odmítání autorit, úcta ke vzdělání a svobodnému myšlení), rostoucí různorodost a světský ráz
Střední kolonie (New Jersey, New York, Pennsylvania, Delaware)
-  mísí se prvky Jižních kolonií a Nové Anglie
-  etnická směs – New York (Holanďané, Němci, Židé, „skotští“ Irové)
-  větší náboženská snášenlivost, celkově menší sociální napětí; ve městech evropské zvyky
-  rozvoj řemeslné výroby vzniku zejména textilních a železářských manufaktur
-  velká střediska obchodu a průmyslu (New Yorku , Philadelphia)
 
Sedmiletá válka (1756-1763) - Anglie proti Francii
-  v Americe jako francouzsko-indiánská válka – boj hlavně o Kanadu
•  Francie – podpora místních indiánů (Francouzi s indiány spíše obchodovali)
•  Anglie – převaha námořního loďstva, pomoc kolonií
-  1763 – podepsána smlouva à Francie přichází o všechny své državy v severní Americe
 
po skončení války – zhoršení vztahů mezi koloniemi a Anglií:
-  anglický král Jiří III - zastával neústupný postoj vůči anglickým koloniím
-  Anglie po válce vyčerpána à potřeba získat nové finanční prostředky à začala bránit osadám v hospodářském rozvoji a volnému podnikání; zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků (zpřísnění dodržování Navigačních akt – dovoz na anglických lodích)
-  náklady na udržování anglické armády v koloniích přeneseny na kolonie à zvyšování daní, nové daně, vysoká cla (daň z cukru, kolkový zákon, Townshedovy zákony) à odpor osadníků („zdanění bez zastoupení“ v anglickém parlamentu)
 
požadavky stejných práv, myšlenka sjednocení
-  třetina kolonistů loajální - proti nezávislosti, na straně Anglie (plantážníci a anglická šlechta)
-  třetina pro aktivní boj za nezávislost (patriots) - obchodníci a podnikatelé
 
konflikty a protibritské akce
-  „bostonský masakr“ (1770)
-  „Boston Tea party“ (1773) - na protest proti clu vyházen náklad čaje do moře (osadníci převlečeni za Indiány) à tvrdé následky, omezena samosprávu osad, posílení vojska, blokáda přístavu
 
1774 – První kontinentální kongres ve Philadelphii
-  ještě hledání smírného řešení rozporů s Británií, ale přesto začínají budovat armádu
 
začátek války za nezávislost - střetnutí u Lexingtonu a Concordu
 
1775 – Druhý kontinentální kongres
-  odsouhlasena nutnost boje za nezávislost a práva a vzniku americké kontinentální armády (v čele George Washington)
-  z diskuse o cílech revoluce vzniklo Prohlášení o nezávislosti a unii - autor Thomas Jefferson
-  spočívá na 2 základních principech demokracie: (všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem; všechna moc vychází z lidu)
-  4.7.1776 bylo přijato kongresem (státní svátek) - vyhlášena svoboda a nezávislost třinácti Spojených států (vznik Unie)
 
1.fáze revoluce
-  první střetnutí úspěšnější pro Británií (dobře vycvičená armáda, převaha) - proti ní stáli neukáznění osadníci, které pohánělo jejich vlastenectví à kongres přemýšlel o míru
 
2.fáze revoluce
-  obrat
-  hlavně díky Benjaminu Franklinovi, kterému se podařilo získat podporu evropských nepřátel Británie - Francie, Španělsko a Nizozemí
-  vítězství u Saratogy (1777) a Yorktownu (1781)
- konec války, Británie ukončila svou nadvládu nad 13 koloniemi, ponechává si Kanadu.
 
1782 - uznána nezávislost Spojených států amerických, Francii a Španělsku navrácena část zámořských kolonií
 
-  přijaty Články konfederace (1781) - 1.ústava, jednokomorový Kongres - ukázala se ale neefektivní
-  1787 sešel se ústavní Kongres ve Philadelphii - zrevidoval ústavu a přijal (89) novou federální ústavu: definovány tři ústřední mocenské orgány - zákonodárnou moc představoval Kongres, výkonnou prezident (George Washington) a soudní Nejvyšší soudní dvůr; tato ústava s určitými změnami platí dodnes
-  1791 přijato 10 dodatků konstituce „Listina práv“ – zajišťuje základní práva občanů Spojených států (náboženství, slova, tisku…) / ženy, otroci, Indiáni bez politických práv
 
-  USA se stala prvním nezávislým státem v Americe
-  přínos revoluce: tkvěl hlavně v demokratickém zřízení a vývoji k občanské společnosti. (vliv na Evropu a Jižní Ameriku)