Husitství, husitská revoluce a její dozvuky v Čechách
Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 140 slov
Počet zobrazení: 5 766
Počet zobrazení: 5 766
Tlačení: 554
Uložení: 523
Uložení: 523
od poloviny 14.století – krize středověké společnosti
- zhoršení sociálních poměrů poddaných, morové epidemie, prohlubování sociální diferenciace - všeobecná nespokojenost
- v krizových jevech spatřovali lidé boží hněv a trest za porušování božího zákona
- podle jejich mínění úpadek zavinila především církev, která si libovala v bohatství a přepychu, zasahovala do světské politiky a opustila své prvotní poslání
- církev je nejbohatším vlastníkem půdy, bohatne díky pravidelným poplatkům – desátky, prodávání odpustků, obchoduje s náboženskými úkony, obřady a úřady (svatokupectví)
- kritika církve od učenců nebo kazatelů - úsilí o nápravu = reformátoři
v Čechách skupina mistrů na pražské univerzitě
Husovi předchůdci: (už za Karla IV.)
- Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného, Jakoubek ze Stříbra
Jan Hus
- vůdce reformní skupiny, rektor pražské univerzity
- oblíbeným kazatelem v Betlémské kapli
- program: respektování Božího zákona, křesťanský způsob života, odstranění existujících zlořádů
- vliv na Václava IV. – (němečtí pedagogové na univerzitě s Husovou skupinou nesouhlasili) - vydán Dekret kutnohorský (1409) – počeštění pražské univerzity (upravil počet hlasů 3:1 ve prospěch Čechů)
- Hus pak vystoupil proti prodeji odpustků, za to dán papežem do klatby, nad Prahou vyhlášen interdikt (zákaz vykonávání církevních obřadů) dokud bude Hus ve městě - odjel a kázal někde ve vidlákově
- 1414 ho římský král Zikmund pozval do Kostnice na církevní koncil, Hus doufal že je tam přesvědčí o správnosti svého pojetí (Zikmund mu ochranným listem (glejtem) zaručil bezpečnost), brzo byl ale zatčen a když odmítl odvolat své učení, nechali ho uhořet jako kacíře 6.7.1415 – popel hodili do Rýna
Husova smrt byla signálem k odporu v Čechách (brána jeho přívrženci jako mučednická)
- vyhrotilo se napětí mezi husitskou a katolickou stranou
- z Říma hrozba křížové výpravy
Husovi přívrženci – husité
- společným znakem byl kalich – symbol přijímání pod obojí způsob (sub utraque specie)
- při husitských bohoslužbách přijímal lid nejen posvěcenou hostii, ale i víno - krev Boží - tím došlo ke zrovnoprávnění všech účastníků bohoslužby, věřící - laikové se dostali na úroveň kněze (výraz rovnosti lidí před Bohem) - dle husitské věrouky nutné ke spasení duše, prosadil zřejmě Jakoubek ze Stříbra - kališníci (utraquisté)
- společný program: 4 pražské artikuly
1. svoboda kázání
2. právo přijímat z kalicha
3. zákaz světské vlády kněžím, zábor církevního majetku
4. spravedlivé trestání smrtelných hříchů
- k dodržování těchto zásad chtěli přivést celý křesťanský svět, což ovšem přesahovalo jejich možnosti
- protihusitská opatření z si mnozí vysvětlili jako doklad Antikristovy činnosti a konce blížícího se konce světa - chiliasmus (příchod tisícileté říše Kristovy) – ke spasení mělo dojít na „horách“ – pouti venkovanů na tyto hory
radikalizace pražské chudiny – v čele Jan Želivský (kazatel)
- 30.7.1419 žádal konšely o propuštění zajatých husitů – odmítnut - útok na radnici, konšelé vyházeni z oken na nastavená kopí = 1.pražská defenestrace
- zahájena revoluce
husité se dělili do několika názorových proudů
- umírnění – část husitské šlechty, a univerzitní inteligence, nechtěli překročit Husovy názory
- střed – Pražané – zájmy hl.města
- radikálové - provinční města a venkov, jediná norma mezilidských vztahů je Boží zákon, neuvědomovali si, že rychlá a úplná přeměna není možná (došlo by ke zhroucení společnosti)
- 2 nejvýznamnější proudy:
- orebité – vojenská síla a nesmlouvavost (po smrti Žižky – sirotci)
- táboři – založili si 1420 město Tábor, obec „bratří a sester“ – důsledná společenská rovnost (odevzdávání majetku do kádí) – boží bojovníci
- katolíci měli oporu hlavně v západních Čechách
- husitské hnutí (1419 – 1436)
- 1419 zemřel Václav IV. – na jeho místo byl korunován jeho bratr Zikmund – ale husity nebyl uznán
- katolická Evropa považovala husity za heretiky (kacíře) a pokoušela se je zlomit vojenskou silou – vysláno celkem pět křižáckých výprav
1. křížová výprava
- boj Pražanů o Prahu (pomoc táboritů – vojevůdce Jan Žižka z Trocnova) + Pražanů x Zikmund Lucemburský - přesila (během bojů se nechává korunovat na českého krále)
- - dvojitá porážka Zikmunda - 14.7. 1420 v bitvě na Vítkově, 1. 11. 1420 na Vyšehradě
husitský sněm v Čáslavi (1421)
- 4 pražské artikuly prohlášeny za zemský zákon, Zikmund sesazen z českého trůnu
2. křížová výprava
- vítězství husitů u Žatce, a u Německého (Havlíčkova) Brodu
- - dočasné zmírnění nebezpečí
spory v Táboře
- odsoudili tady krutost Jan Žižky, proto odešel k orebitům a založil si Menší Tábor a vyhlásil Žižkův vojenský řád - během nějakýho tažení umřel (u Přibyslavi)
- novým husitským vůdcem Prokop Holý
spanilé jízdy (rejsy) - za Prokopa Holého vlivem slábnoucího odporu české katolické šlechty mohlo husitství proniknout i do zahraničí (sousedních zemí); důvodem byla propagace husitských myšlenek, ale hlavně získání kořisti
3.křížová výprava – vítězství husitů u Ústí nad Labem
4.křížová výprava - vítězství u Tachova (křižáci před husity utekli)
5.křížová výprava - u Domažlic (křižáci utekli ještě před bojem – lekli se rachotu vozů a zpěvu husit. vojska)
za této situace nezbylo Zikmundovi nic jiného než navázat s husity jednání a uvažovat o jejich požadavcích
1433 – svolán koncil v Basileji
- rozdíl mezi oběma stranami:
- církev: povoluje kalich, chce rozpustit polní vojska
- táborité, sirotci: obhajoba 4 artikul pražských
- jednání přerušena
v důsledku ekonomických potíží, válkou vyčerpané české země došlo k oslabení pozic husitských radikálů
- přání většiny země uzavřít mír - přeskupení sil
- Pražané, umírnění husité, i katolíci proti radikálům - bitva u Lipan 1434 – táborité a orebité poraženi
cesta k dohodě – vyhlášení basilejských kompaktát v Jihlavě (1436)
- uznán jen jeden artikul - ponechání přijímání pod obojí
- legalizace dvojí víry – katolické a kališnické (většina obyvatel) = výjimečné postavení v Evropě
- podmínkou: Zikmund znovu přijat za českého krále
- papež ale kompaktáta neuznal
- konec husitské revoluce
příčiny úspěchů husitských vojsk v boji s přesilou:
- boj za přesvědčení, ochota bojovat za Boží zákon
- zkušení velitelé + využití vhodných zbraní – nová vojenská taktika
- využití selských vozů k postavení vozové hradby
význam:
- vedle katolické církve vznikla nová česká církev kališnická - katolická církev oslabena
- vznik sněmu se zasedajícími 3 stavy: páni, rytíři, měšťané - základ stavovského státu
- rozšíření češtiny, růst vzdělanosti (i u dívek) / „táborská žena zná Bibli lépe než leckterý italský kněz“
- posila národního sebevědomí - schopnost uhájit zemi i proti přesile cizinců
- inspirace pro umělce dalších století: Palacký, Jirásek, Vrchlický, Aleš, Dvořák atd.
- důsledkem bylo ale také hospodářské vyčerpání českých zemí, hladomory, devastace krajiny, izolace od zbytku Evropy
po Zikmundově smrti (1437) na českém trůně Albrecht II.Habsburský, brzo umřel (syn Ladislav Pohrobek) - bezvládí, neklid, rozbroje - vláda Jiřího z Poděbrad („husitský král“)
- zvolen zemským sněmem – první skutečná volba českého panovníka
- snažil se být dobrým vládcem „dvojího lidu“ (kališníků a katolíků)
- také si chtěl vylepšit pověst v zahraničí a zabránit izolaci Čech
- navrhl projekt mírové unie evropských panovníků (připomínající principy OSN) – odmítnuto
- papež prohlásil kompaktáta za neplatná a vyzval k nové válce s husity - křížová výprava uherského krále Matyáše Korvína – střídavé úspěchy - dvojvládí (Matyáš se nechal prohlásit českým panovníkem –uznáno na Moravě, Slezsku, Lužici)
- zhoršení sociálních poměrů poddaných, morové epidemie, prohlubování sociální diferenciace - všeobecná nespokojenost
- v krizových jevech spatřovali lidé boží hněv a trest za porušování božího zákona
- podle jejich mínění úpadek zavinila především církev, která si libovala v bohatství a přepychu, zasahovala do světské politiky a opustila své prvotní poslání
- církev je nejbohatším vlastníkem půdy, bohatne díky pravidelným poplatkům – desátky, prodávání odpustků, obchoduje s náboženskými úkony, obřady a úřady (svatokupectví)
- kritika církve od učenců nebo kazatelů - úsilí o nápravu = reformátoři
v Čechách skupina mistrů na pražské univerzitě
Husovi předchůdci: (už za Karla IV.)
- Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného, Jakoubek ze Stříbra
Jan Hus
- vůdce reformní skupiny, rektor pražské univerzity
- oblíbeným kazatelem v Betlémské kapli
- program: respektování Božího zákona, křesťanský způsob života, odstranění existujících zlořádů
- Hus pak vystoupil proti prodeji odpustků, za to dán papežem do klatby, nad Prahou vyhlášen interdikt (zákaz vykonávání církevních obřadů) dokud bude Hus ve městě - odjel a kázal někde ve vidlákově
- 1414 ho římský král Zikmund pozval do Kostnice na církevní koncil, Hus doufal že je tam přesvědčí o správnosti svého pojetí (Zikmund mu ochranným listem (glejtem) zaručil bezpečnost), brzo byl ale zatčen a když odmítl odvolat své učení, nechali ho uhořet jako kacíře 6.7.1415 – popel hodili do Rýna
Husova smrt byla signálem k odporu v Čechách (brána jeho přívrženci jako mučednická)
- vyhrotilo se napětí mezi husitskou a katolickou stranou
- z Říma hrozba křížové výpravy
Husovi přívrženci – husité
- společným znakem byl kalich – symbol přijímání pod obojí způsob (sub utraque specie)
- při husitských bohoslužbách přijímal lid nejen posvěcenou hostii, ale i víno - krev Boží - tím došlo ke zrovnoprávnění všech účastníků bohoslužby, věřící - laikové se dostali na úroveň kněze (výraz rovnosti lidí před Bohem) - dle husitské věrouky nutné ke spasení duše, prosadil zřejmě Jakoubek ze Stříbra - kališníci (utraquisté)
- společný program: 4 pražské artikuly
1. svoboda kázání
2. právo přijímat z kalicha
3. zákaz světské vlády kněžím, zábor církevního majetku
4. spravedlivé trestání smrtelných hříchů
- k dodržování těchto zásad chtěli přivést celý křesťanský svět, což ovšem přesahovalo jejich možnosti
- protihusitská opatření z si mnozí vysvětlili jako doklad Antikristovy činnosti a konce blížícího se konce světa - chiliasmus (příchod tisícileté říše Kristovy) – ke spasení mělo dojít na „horách“ – pouti venkovanů na tyto hory
radikalizace pražské chudiny – v čele Jan Želivský (kazatel)
- 30.7.1419 žádal konšely o propuštění zajatých husitů – odmítnut - útok na radnici, konšelé vyházeni z oken na nastavená kopí = 1.pražská defenestrace
- zahájena revoluce
husité se dělili do několika názorových proudů
- umírnění – část husitské šlechty, a univerzitní inteligence, nechtěli překročit Husovy názory
- střed – Pražané – zájmy hl.města
- radikálové - provinční města a venkov, jediná norma mezilidských vztahů je Boží zákon, neuvědomovali si, že rychlá a úplná přeměna není možná (došlo by ke zhroucení společnosti)
- 2 nejvýznamnější proudy:
- orebité – vojenská síla a nesmlouvavost (po smrti Žižky – sirotci)
- táboři – založili si 1420 město Tábor, obec „bratří a sester“ – důsledná společenská rovnost (odevzdávání majetku do kádí) – boží bojovníci
- katolíci měli oporu hlavně v západních Čechách
- husitské hnutí (1419 – 1436)
- 1419 zemřel Václav IV. – na jeho místo byl korunován jeho bratr Zikmund – ale husity nebyl uznán
- katolická Evropa považovala husity za heretiky (kacíře) a pokoušela se je zlomit vojenskou silou – vysláno celkem pět křižáckých výprav
1. křížová výprava
- boj Pražanů o Prahu (pomoc táboritů – vojevůdce Jan Žižka z Trocnova) + Pražanů x Zikmund Lucemburský - přesila (během bojů se nechává korunovat na českého krále)
- - dvojitá porážka Zikmunda - 14.7. 1420 v bitvě na Vítkově, 1. 11. 1420 na Vyšehradě
husitský sněm v Čáslavi (1421)
- 4 pražské artikuly prohlášeny za zemský zákon, Zikmund sesazen z českého trůnu
2. křížová výprava
- vítězství husitů u Žatce, a u Německého (Havlíčkova) Brodu
- - dočasné zmírnění nebezpečí
spory v Táboře
- odsoudili tady krutost Jan Žižky, proto odešel k orebitům a založil si Menší Tábor a vyhlásil Žižkův vojenský řád - během nějakýho tažení umřel (u Přibyslavi)
- novým husitským vůdcem Prokop Holý
spanilé jízdy (rejsy) - za Prokopa Holého vlivem slábnoucího odporu české katolické šlechty mohlo husitství proniknout i do zahraničí (sousedních zemí); důvodem byla propagace husitských myšlenek, ale hlavně získání kořisti
3.křížová výprava – vítězství husitů u Ústí nad Labem
4.křížová výprava - vítězství u Tachova (křižáci před husity utekli)
5.křížová výprava - u Domažlic (křižáci utekli ještě před bojem – lekli se rachotu vozů a zpěvu husit. vojska)
za této situace nezbylo Zikmundovi nic jiného než navázat s husity jednání a uvažovat o jejich požadavcích
1433 – svolán koncil v Basileji
- rozdíl mezi oběma stranami:
- církev: povoluje kalich, chce rozpustit polní vojska
- táborité, sirotci: obhajoba 4 artikul pražských
- jednání přerušena
v důsledku ekonomických potíží, válkou vyčerpané české země došlo k oslabení pozic husitských radikálů
- přání většiny země uzavřít mír - přeskupení sil
- Pražané, umírnění husité, i katolíci proti radikálům - bitva u Lipan 1434 – táborité a orebité poraženi
cesta k dohodě – vyhlášení basilejských kompaktát v Jihlavě (1436)
- uznán jen jeden artikul - ponechání přijímání pod obojí
- legalizace dvojí víry – katolické a kališnické (většina obyvatel) = výjimečné postavení v Evropě
- podmínkou: Zikmund znovu přijat za českého krále
- papež ale kompaktáta neuznal
- konec husitské revoluce
příčiny úspěchů husitských vojsk v boji s přesilou:
- boj za přesvědčení, ochota bojovat za Boží zákon
- zkušení velitelé + využití vhodných zbraní – nová vojenská taktika
- využití selských vozů k postavení vozové hradby
význam:
- vedle katolické církve vznikla nová česká církev kališnická - katolická církev oslabena
- vznik sněmu se zasedajícími 3 stavy: páni, rytíři, měšťané - základ stavovského státu
- rozšíření češtiny, růst vzdělanosti (i u dívek) / „táborská žena zná Bibli lépe než leckterý italský kněz“
- posila národního sebevědomí - schopnost uhájit zemi i proti přesile cizinců
- inspirace pro umělce dalších století: Palacký, Jirásek, Vrchlický, Aleš, Dvořák atd.
- důsledkem bylo ale také hospodářské vyčerpání českých zemí, hladomory, devastace krajiny, izolace od zbytku Evropy
po Zikmundově smrti (1437) na českém trůně Albrecht II.Habsburský, brzo umřel (syn Ladislav Pohrobek) - bezvládí, neklid, rozbroje - vláda Jiřího z Poděbrad („husitský král“)
- zvolen zemským sněmem – první skutečná volba českého panovníka
- snažil se být dobrým vládcem „dvojího lidu“ (kališníků a katolíků)
- také si chtěl vylepšit pověst v zahraničí a zabránit izolaci Čech
- navrhl projekt mírové unie evropských panovníků (připomínající principy OSN) – odmítnuto
- papež prohlásil kompaktáta za neplatná a vyzval k nové válce s husity - křížová výprava uherského krále Matyáše Korvína – střídavé úspěchy - dvojvládí (Matyáš se nechal prohlásit českým panovníkem –uznáno na Moravě, Slezsku, Lužici)
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Směřování k Husitství | Referát | 1 091 slov |
Diskusia: Husitství, husitská revoluce a její dozvuky v Čechách
Pridať nový komentárVygenerované za 0.016 s.