Renesance a humanismus v Evropě a u nás
Autor: Nelly
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 051 slov
Počet zobrazení: 7 048
Počet zobrazení: 7 048
Tlačení: 574
Uložení: 598
Uložení: 598
- znovuzrození či obrození, návrat k antice po předcházejícím „úpadkovém“ období gotickém
- jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí - kulturní, ekonomický a politický vzestup v 14. – 16. stol.
- reakce na přírodní a astronomické objevy, zámořské cesty a objevování nových zemí, rozvoj věd o člověku, poznání, vzestup úrovně vzdělanosti
- počátky na rozhraní 13. a 14. století v Itálii a odtud se šíří do dalších zemí Evropy
- obrat k člověku - usiloval o všestranný rozvoj člověka; touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života
- proti naprosté duchovní nadvládě katolické církve ze středověku staví antický ideál krásy a dobra, návrat k antické kultuře jako vzoru – zájem o klasickou latinu a řečtinu, ale rozvíjí se literatura v národních jazycích (jazyk, kterým hovoří lidé)
- individualismus; pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly)
- člověk se stává středem zájmu sebe sama (antropocentrismus)
- kult smyslů a rozumu × kultu víry - pokles víry; ideál pokory a odříkavé askeze × radosti pozemského života (alkohol, přepych, příjemný život na zemi)
- růst významu měšťanstva – světský ráz kultury (místo rytířské kultury)
Humanismus
- z lat. humanus (= lidský)
- myšlenkový výraz renesance: soustava názorů renesančních vzdělanců
- studium humana (lidských záležitostí) × studium divina (božských záležitostí)
- základem humanistické vzdělanosti bylo dokonalé jazykové vzdělání
- ideálem byl univerzální vědec a umělec (ztělesněn Leonardem da Vinci)
vynález knihtisku 1458 - Johannes Gutenberg = rozhodující úloha v šíření humanistických myšlenek (a vzdělanosti) – zlevnění a dostupnost knih
rozvoj přírodních věd
- anatomie – nauka o stavbě lidského těla
- matematika, mechanika
- astronomie – rozbití středověkých představ o Zemi jako středu vesmíru
• Mikuláš Kusánský naznačil cestu Mikoláši Koperníkovi – heliocentrický obraz světa (Slunce středem vesmíru), Jan Kepler – propočítal dráhy planet
• Galileo Galilei – učení o kulatosti Země – pronásledován inkvizicí (musel odvolat)
• Giordano Bruno – domyslel Koperníkův heliocentrismus (nekonečnost vesmíru, Slunce není středem, je jednou z planet) - upálen
společenská kritika a politika
- Niccolo Machiavelli – spis Vladař - názor, že politik může při vládě použít i diktatury a násilí
- Erasmus Rotterdamský – Chvála bláznovství
renesanční utopie – vlivem nových zámořských objevů, návrhy na spravedlivé uspořádání světa
- Thomas More – Utopia
- Tommaso Campanella – Sluneční stát
filozofie
- rozchod se scholastikou, vliv platonismu (centrem se stala Florencie, Lorenzo Medici zde založil platónskou Akademii)
Italská renesance
- vznik a šíření renesance
- příčiny – kontakt s antickými památkami, politicky: ideál jednotné Itálie – obnova slávy a velikosti starověkého Říma (politická rozdrobenost, boje o nadvládu mezi přívrženci papeže (ghuelfové) a přívrženci císaře (ghibellini))
- periodizace (označení podle století): trecento (14), quattrocento (15), cinquecento (16)
- především ve Florencii - rod Medici - mecenáši umění
architektura
- přizpůsobuje se pozemskému životu člověka - převaha světských staveb
- šlechtická sídla – zámky (místo hradů) a paláce (obdoba zámků ve městě) - kašny, míčovny, letohrádky
- ve městě – radnice, městské věže, přibývají školy, špitály, lázně; měšťanské domy
znaky:
- lehkost, vzdušnost
- místo gotické vertikály zdůrazněna horizontála (stavba rozložena do šířky)
- vodorovné, pravoúhlé linie - základní tvary: čtverec, obdélník, krychle
- arkády (oblouková podloubí)
- stavba často spojena se zahradou (sala terrena) – oživená jezírky, fontánami
- fasády zdobeny rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami) nebo sgrafity (vyrývání do vlhké omítky), kvádrování
- balustrády (zábradlí – spojení balustry = kuželky)
- štuková výzdoba
- trámové nebo kazetové stropy
stavitelé a stavby:
- Fillipo Brunelleschi - prvním velkým architektem
- dóm ve Florencii
- poprvé od zániku antiky používá sloupořadí, které má nejen podpůrnou, ale i kompoziční úlohu (florentský nalezinec – Ospedale degli Innocenti).
- Leon Battista Alberti
- Donato di Angelo Bramante - v Římě pracoval na chrámu sv.Petra (místo staré baziliky sv.Petra), nový kostel měl navrhnout tak, aby se stal zářným vzorem křesťanství – odvážný návrh, ale plně nerealizován - stavba spolkla spoustu peněz, které si papež snažil opatřit všemožnými způsoby (např.prodávání odpustků) – uspíšení krize, která vedla k reformaci, po Bramantově smrti pracoval krátce na stavbě Raffael (brzy zemřel), po něm Michelangelo
Francie – zámky na březích Loiry, palác Louvre v Paříži
v Čechách:
- první renesanční stavbou Ludvíkovo křídlo na Hradě (Benedikt Reid)
- Belvedér (letohrádek královny Anny – dar Ferdinanda Habsburkého jeho ženě)
- Lobkovický palác na Hradčanském námětí – s psaníčkovým sgrafitem
- letohrádek Hvězda, Trutnovské náměstí, zámek v Litomyšli
výtvarné umění
- mecenášství: podpora tvůrčích individualit
- všestrannost umělců
sochařství
- antické vzory, snaha zobrazit co nejvěrněji krásy lidského těla
- Donatello: David
- Lorenzo Ghiberti – výzdoba druhých dveří baptisteria ve Florencii (zvítězil nad Brunelleschim) – Rajské dveře (Michelangelo o nich prohlásil, že jsou tak krásné, že by se hodily do ráje)
malířství
- návrat k přírodě, úsilí o realismus (×středověká symbolika), objev perspektivy
- objevena krása lidského těla, harmonický soulad tělesných proporcí, nebojí se odhalit (akty)
osobnosti
- Leonardo da Vinci – nejuniverzálnější osobnost: malíř, sochař, vynálezce, přírodovědec
obrazy Mona Lisa, Dáma s hranostajem, nástěnná malba v Miláně Poslední večeře Páně (opticky prohlubuje prostor jídelny a vytváří iluzi, že pozorovatel je v centru děje, bohužel špatný stav)
- Raffael Santi – portréty - Sixtinská madona
- Michelangelo Buonarroti – mramorová socha Davida, výzdoba kaple ve Vatikánu (Sixtinská kaple – fresky Poslední soud, Stvoření světa)
- Tizian – portrétista – s psychologickou charakteristikou
- Tintoretto –Poslední večeře
- Sandro Botticelli – Zrození Venuše
- Nizozemí – Jan van Eyck, Německo – Albrecht Dürer
literatura
- výsměšný pohled na společenské vady, erotika, novela
- autoři: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francois Villon, Lope de Vega, Cervantes, Shakespeare, Chaucer
Renesance v českých zemích:
- humanismus a renesance vstupovaly do české kultury pomaleji než jinde
- v období gotiky české země v čele evropského vývoje, husitské války však další vývoj zabrzdily natolik, že renesanční tendence se v 15.století neprosadily a umění zůstává nadále pod vlivem gotiky
- nástup renesanční architektury spadá do 30.let 16.století – období prvních Habsburků
- i v dalším období se u nás humanismus spojuje s reformací, tedy se snahou o zlepšení společnosti i církve, o dosažení větší spravedlnosti světa
- téměř všechny stavby byly stavěny italskými staviteli nebo jejich žáky
- převážně naukový ráz literatury
- Jednota bratrská - během 16 století se stali nejvýraznějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah a začali šířit i myšlenky humanismu
Humanismus se u nás rozvíjel ve dvou směrech:
- Latinský – píší latinsky, pro vzdělance
- Český - většinou ho reprezentují příslušníci měšťanstva
Václav Hájek z Libočan – Kronika česká; Jan Blahoslav – Bible kralická
- jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí - kulturní, ekonomický a politický vzestup v 14. – 16. stol.
- reakce na přírodní a astronomické objevy, zámořské cesty a objevování nových zemí, rozvoj věd o člověku, poznání, vzestup úrovně vzdělanosti
- počátky na rozhraní 13. a 14. století v Itálii a odtud se šíří do dalších zemí Evropy
- obrat k člověku - usiloval o všestranný rozvoj člověka; touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života
- proti naprosté duchovní nadvládě katolické církve ze středověku staví antický ideál krásy a dobra, návrat k antické kultuře jako vzoru – zájem o klasickou latinu a řečtinu, ale rozvíjí se literatura v národních jazycích (jazyk, kterým hovoří lidé)
- individualismus; pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly)
- člověk se stává středem zájmu sebe sama (antropocentrismus)
- kult smyslů a rozumu × kultu víry - pokles víry; ideál pokory a odříkavé askeze × radosti pozemského života (alkohol, přepych, příjemný život na zemi)
- růst významu měšťanstva – světský ráz kultury (místo rytířské kultury)
Humanismus
- z lat. humanus (= lidský)
- myšlenkový výraz renesance: soustava názorů renesančních vzdělanců
- studium humana (lidských záležitostí) × studium divina (božských záležitostí)
- základem humanistické vzdělanosti bylo dokonalé jazykové vzdělání
- ideálem byl univerzální vědec a umělec (ztělesněn Leonardem da Vinci)
rozvoj přírodních věd
- anatomie – nauka o stavbě lidského těla
- matematika, mechanika
- astronomie – rozbití středověkých představ o Zemi jako středu vesmíru
• Mikuláš Kusánský naznačil cestu Mikoláši Koperníkovi – heliocentrický obraz světa (Slunce středem vesmíru), Jan Kepler – propočítal dráhy planet
• Galileo Galilei – učení o kulatosti Země – pronásledován inkvizicí (musel odvolat)
• Giordano Bruno – domyslel Koperníkův heliocentrismus (nekonečnost vesmíru, Slunce není středem, je jednou z planet) - upálen
společenská kritika a politika
- Niccolo Machiavelli – spis Vladař - názor, že politik může při vládě použít i diktatury a násilí
- Erasmus Rotterdamský – Chvála bláznovství
renesanční utopie – vlivem nových zámořských objevů, návrhy na spravedlivé uspořádání světa
- Thomas More – Utopia
- Tommaso Campanella – Sluneční stát
filozofie
- rozchod se scholastikou, vliv platonismu (centrem se stala Florencie, Lorenzo Medici zde založil platónskou Akademii)
Italská renesance
- vznik a šíření renesance
- příčiny – kontakt s antickými památkami, politicky: ideál jednotné Itálie – obnova slávy a velikosti starověkého Říma (politická rozdrobenost, boje o nadvládu mezi přívrženci papeže (ghuelfové) a přívrženci císaře (ghibellini))
- periodizace (označení podle století): trecento (14), quattrocento (15), cinquecento (16)
- především ve Florencii - rod Medici - mecenáši umění
architektura
- přizpůsobuje se pozemskému životu člověka - převaha světských staveb
- šlechtická sídla – zámky (místo hradů) a paláce (obdoba zámků ve městě) - kašny, míčovny, letohrádky
- ve městě – radnice, městské věže, přibývají školy, špitály, lázně; měšťanské domy
znaky:
- lehkost, vzdušnost
- místo gotické vertikály zdůrazněna horizontála (stavba rozložena do šířky)
- vodorovné, pravoúhlé linie - základní tvary: čtverec, obdélník, krychle
- arkády (oblouková podloubí)
- stavba často spojena se zahradou (sala terrena) – oživená jezírky, fontánami
- fasády zdobeny rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami) nebo sgrafity (vyrývání do vlhké omítky), kvádrování
- balustrády (zábradlí – spojení balustry = kuželky)
- štuková výzdoba
- trámové nebo kazetové stropy
stavitelé a stavby:
- Fillipo Brunelleschi - prvním velkým architektem
- dóm ve Florencii
- poprvé od zániku antiky používá sloupořadí, které má nejen podpůrnou, ale i kompoziční úlohu (florentský nalezinec – Ospedale degli Innocenti).
- Leon Battista Alberti
- Donato di Angelo Bramante - v Římě pracoval na chrámu sv.Petra (místo staré baziliky sv.Petra), nový kostel měl navrhnout tak, aby se stal zářným vzorem křesťanství – odvážný návrh, ale plně nerealizován - stavba spolkla spoustu peněz, které si papež snažil opatřit všemožnými způsoby (např.prodávání odpustků) – uspíšení krize, která vedla k reformaci, po Bramantově smrti pracoval krátce na stavbě Raffael (brzy zemřel), po něm Michelangelo
Francie – zámky na březích Loiry, palác Louvre v Paříži
v Čechách:
- první renesanční stavbou Ludvíkovo křídlo na Hradě (Benedikt Reid)
- Belvedér (letohrádek královny Anny – dar Ferdinanda Habsburkého jeho ženě)
- Lobkovický palác na Hradčanském námětí – s psaníčkovým sgrafitem
- letohrádek Hvězda, Trutnovské náměstí, zámek v Litomyšli
výtvarné umění
- mecenášství: podpora tvůrčích individualit
- všestrannost umělců
sochařství
- antické vzory, snaha zobrazit co nejvěrněji krásy lidského těla
- Donatello: David
- Lorenzo Ghiberti – výzdoba druhých dveří baptisteria ve Florencii (zvítězil nad Brunelleschim) – Rajské dveře (Michelangelo o nich prohlásil, že jsou tak krásné, že by se hodily do ráje)
malířství
- návrat k přírodě, úsilí o realismus (×středověká symbolika), objev perspektivy
- objevena krása lidského těla, harmonický soulad tělesných proporcí, nebojí se odhalit (akty)
osobnosti
- Leonardo da Vinci – nejuniverzálnější osobnost: malíř, sochař, vynálezce, přírodovědec
obrazy Mona Lisa, Dáma s hranostajem, nástěnná malba v Miláně Poslední večeře Páně (opticky prohlubuje prostor jídelny a vytváří iluzi, že pozorovatel je v centru děje, bohužel špatný stav)
- Raffael Santi – portréty - Sixtinská madona
- Michelangelo Buonarroti – mramorová socha Davida, výzdoba kaple ve Vatikánu (Sixtinská kaple – fresky Poslední soud, Stvoření světa)
- Tizian – portrétista – s psychologickou charakteristikou
- Tintoretto –Poslední večeře
- Sandro Botticelli – Zrození Venuše
- Nizozemí – Jan van Eyck, Německo – Albrecht Dürer
literatura
- výsměšný pohled na společenské vady, erotika, novela
- autoři: Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Francois Villon, Lope de Vega, Cervantes, Shakespeare, Chaucer
Renesance v českých zemích:
- humanismus a renesance vstupovaly do české kultury pomaleji než jinde
- v období gotiky české země v čele evropského vývoje, husitské války však další vývoj zabrzdily natolik, že renesanční tendence se v 15.století neprosadily a umění zůstává nadále pod vlivem gotiky
- nástup renesanční architektury spadá do 30.let 16.století – období prvních Habsburků
- i v dalším období se u nás humanismus spojuje s reformací, tedy se snahou o zlepšení společnosti i církve, o dosažení větší spravedlnosti světa
- téměř všechny stavby byly stavěny italskými staviteli nebo jejich žáky
- převážně naukový ráz literatury
- Jednota bratrská - během 16 století se stali nejvýraznějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah a začali šířit i myšlenky humanismu
Humanismus se u nás rozvíjel ve dvou směrech:
- Latinský – píší latinsky, pro vzdělance
- Český - většinou ho reprezentují příslušníci měšťanstva
Václav Hájek z Libočan – Kronika česká; Jan Blahoslav – Bible kralická
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Evropský humanizmus a renesance | Referát | 1 181 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#znaky Renesance a humanismu #období humanismu a renezance #filosofie renesance #machiavelli vladar #Rytirska kultura #zámořské objevy #mecenasi #Van Eyck #ideal človeka v epoche stredoveku a renesancie #stredoveký ideal človekaVygenerované za 0.012 s.