České stavovské povstání 1618 – 1621

situace před povstáním
-  vyvrcholení soupeření mezi českými stavy (stoupenci stavovského uspořádání) x králem (úsilí o absolutistickou vládu) za Matyáše I.
-  náboženské spory (většina šlechty protikatolická a protihabsburská), španělská strana proti Majestátu (uzákoňující náboženskou svobodu, 1609)
-  Matyáš začal uvažovat o svém nástupci, (neměl potomky) vybral bratrance Ferdinanda II. Štýrského. To se příliš nezamlouvalo stavům, protože věděly, jak nekompromisně zasahoval proti nekatolíkům + absolutismus
 
formování odporu
-  sjezd nekatolických stavů v Praze (březen 1618) - stížnost na porušování zemských svobod a Majestátu, Matyášem omítnuto, sjezd zakázán - pobouření stavů
-  - shromáždění radikálního křídla v Karolinu (květen) – ovládli situaci proti mírné opozici ochotné vyjednávat
 
pražská defenestrace 23.5.1618
-  třetí v pořadí (první 1419 husité, druhá 1483 za Vladislava Jagellonského)
-  po improvizovaném soudu (obvinění z porušování zemských stavovských svobod) - svržení královských místodržících z oken do hradního příkopu - definitivní rozchod s Habsburky, akce měla zabránit mírnějšímu křídlu vyjednávat a měla vytvořit prostor pro svazek se zahraničím)
 
vláda 30 direktorů -prozatímní převzetí správy země stavovským odbojem (rovným dílem tři stavy: panstvo, rytířstvo, měšťanstvo), ze země vyhnáni jezuité, vytvořeno žoldnéřské vojsko
-  Morava zůstala neutrální
-  odboj výhradně stavovský (šlechta nechtěla účast chudiny – sociální vzpoura)
 
zahraničí nakloněno spíše Habsburkům, Francie zatížena vlastními spory s hugenoty, německá Unie nejednotná (s Katolickou ligou smlouva o neútočení), angl. a dán. králové považovali za projev neposlušnosti k panovníkovi, pomoc pouze z Nizozemí (vedlo boj proti Španělům)
 
naopak Habsburkové měli širokou podporu: německá katolická Liga, polský král, papež, španělští Habsburkové - převaha finanční a vojenská

- tažení do Čech, 3 roky bojů se stavy – střídavé úspěchy
-  1619 - schválena nová ústava - ustanovena konfederace zcela rovnoprávných zemí (Morava,Slezsko,obě Lužice), moc panovníka omezena stavy
-  Ferdinand II. sesazen, českým králem zvolen Fridrich Falcký (tzv. zimní král, německý kalvinista, zeť anglického krále Jakuba I.) - nedostatek autority a odpovědnosti
-  v březnu 1920 se ke konfederaci přihlásili i stavové uherští a rakouští = oslabení habsburské moci, snaha o obnovení moci, v prvé řadě o porážku českého povstání
 
Bitva na Bílé hoře u Prahy – 8.11.1620
-  rozhodující bitva (2 hodiny) – úplná porážka stavovského vojska
-  demoralizované, diletantské vedení, chaos, materiální potíže, zbabělý útěk, Praha vydána zadarmo
-  příčiny porážky: stavy osamoceny, zklamala zahraniční pomoc, radikalismus hrstky vůdců, pasivita ostatních, nevyhranění cesta, nejasné cíle, špatně placená armáda, epidemie, zima, hlad, demoralizace
 
důsledky porážky:
-  pronásledování účastníků odboje – staroměstská exekuce 21.6.1621 – poprava 27 vůdců povstání (kat Jan Mydlářem) - (např.Kryštof Harant, Jan Jesenius)
-  všem účastníkům odboje zkonfiskován majetek - obohacení církve, i šlechtic Albrecht z Valdštejna (Frýdlantské vévodství- statky v sev.Čechách „stát ve státě“) – vojevůdce v 30leté válce
-  dokončeno protireformační úsilí Habsburků, katolictví jediné povolené náboženství, proces rekatolizace řízen jezuity (školství, cenzura – pálení knih), zrušen Majestát (=návrat do předhusitského období) - emigrace (mnoho vzdělanců – Komenský) - úpadek českého kulturního života
-  1627/28- Obnovené zřízení zemské – právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje

uzákonění dědičného práva Habsburků, němčina zrovnoprávněna s češtinou, českým králem znovu Ferdinand II.Štýrský (nazýván „krvavý“ – odpovědný i za vraždu Albrechta z Valdštejna)