Zemědělská a průmyslová revoluce

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: katika
Typ práce: Referát
Dátum: 27.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 237 slov
Počet zobrazení: 4 714
Tlačení: 571
Uložení: 569
V 18. století byl zaznamenán mimořádný rozmach biologie a chemie, jejichž objevy se prostřednictvím medicíny již více uplatnily v praxi. Oba obory vyžadovaly systematičnost a nové názvosloví. Obojí­ho se jim dostalo především zásluhou švédského vědce Carla Linné roku 1735. Jeho pokračovateli se stali Denis Diderot a Jean d‘Alembert, vy­davatelé francouzské Encyklopedie z let 1751-1772. Zcela odlišná situace byla v oblasti technických inovací, v níž zpočátku převládali „lidé z praxe“, to jest řemeslníci a „kutilové“.

V důsledku sedmileté války (1756—1763) získala Velká Británie bez­konkurenční postavení na světových mořích a oceánech.
Takřka vzápětí po ukončení konfliktu byly v Anglii a Walesu zaznamenány výrazné pro­jevy industrializace. Vedle přírodních podmínek (ložiska uhlí, železné rudy a cínu, neomezené možnosti dovozu bavlny) zde hrála podstatnou roli míra osobní svobody, které dosáhli rolníci na statkářích, řemeslníci na cechovních organizacích a obchodníci na tradičních společenstvích. Pracovní síla byla považována za zvláštní druh zboží, který prodával osobně svobodný dělník nezávislému podnikateli. Rozsah, kva­lita i cena se stanovily smluvně a nikoli jako dosud podle „zvyklostí na věky daných“. K rozvoji nových technických postupů dochází také díky tomu, že se  různá odvětví výroby během svého rozvoje dostanou do svízelné situace: záhy se projeví nedostatek paliva v uhelném průmyslu a lokalizovaný, ale závažný nedostatek pracovní síly v oblasti textilní mechanizace.

V druhé polovině 18. století došlo v Británii k dosud nevídanému rozmachu obyvatelstva a podobná populační exploze se brzy odehrála i v dalších evropských zemích. Tento demografický růst si vynutil zavádění nových a produktivnějších metod agrární výroby, neboť tradiční zemědělství nebylo schopné se s rostoucí poptávkou vyrovnat. V Británii vymizely téměř všechny stopy starého agrárního systému „otevřených polí“. Ohrazování spojené se zabíráním půdy zvyšovalo bohatství zámožněj­ších farmářů a statkářů, kteří v tomto procesu získávali polnosti malých rolníků, kteří nebyli schopní právně prokázat své vlastnictví. Na ohrazených polích bylo nyní možno do­bytek oddělit od nemocných a podvyživených kusů, což umožňovalo statkářům experimento­vat s pečlivě plánovaným a výběrovým chovem dobytka. Zvířata mohla být ve stále větším množství ustájena i v zimě, což bylo výsledkem zlepšující se krmivové základny. Tradiční trojpolní hospodaření bylo rychle nahrazováno střídavými osevními cykly, které dovolovaly využívat půdu na­plno každý rok k pěstování různých plodin. K výraznému zvýšení a usnadnění rostlin­né výroby napomáhaly nové zemědělské stroje, jakým byl například secí stroj vynalezený 1730 Jethro Tullem. Nové stroje nepotřebovaly ke své obsluze a údržbě mnoho lidí. V některých oblastech přinutili proto zemědělští dělníci farmáře tyto stroje zničit nebo je zničili sami. Ohrazování vedlo k likvidaci mnoha malých hospodářství. Tato zásadní proměna evropského zeměděl­ství umožnila, aby i klesající počet pracovních sil v zemědělství uživil stále rostoucí popula­ci průmyslových měst a aglomerací. Tomuto procesu napomáhalo užívání umělých hnojiv a pěstování nových plodin: brambor v severní a kukuřice v jižní Evropě.

V 18. století se Británie stala dominantní ob­chodní a námořní velmocí a mnoho britských obchodníků dokázalo nashromáždit značný kapitál. Navíc tu již úspěšně probíha­la zemědělská revoluce, která vedla k lepšímu zásobení trhu potravinami a zároveň k uvol­nění přebytečné pracovní síly z venkova do rodícího se průmyslu. Energický nástup industrializace uspíšila také palivová krize Británie. Do poloviny 18. století lesy na britských ostrovech téměř zmizely a také povrchové a mělké uhelné doly byly na pokraji vyčerpání. Hlubší těžbě přitom bránila nedostatečná technologie na odčerpá­vání vody. Zde sehrál spásnou roli vynález parních čerpacích pump, který byl společně s objevením vysokopecní výroby železa za po­moci koksu impulsem k intenzivní těžbě brit­ských nerostných surovin.

Vlněné sukno vždy patřilo k tradičním brit­ským výrobkům, ale během 18. století nestači­la již jeho výroba krýt rostoucí poptávku. Vynálezy jako spřádací stroj spinning jenny, který sestrojil roku 1767 Hargreaves, tkadlec ze Stanhillu,  vedly naopak k masové produkci bavlněné příze, pevnější a odolnější vůči strojnímu zpracování. Bavlna, importovaná ve stále větším množství z USA, se stala životně důležitou surovinou britského textilního průmyslu.  Roku 1769 Arkwright sestrojuje spřádací stroj waterframe. V roce 1779 vynalezl Samuel Crompton nový spřádací stroj mul, zároveň spřádající i navíjející bavlněné vlákno, který tak nahradil náročnou a zdlouhavou ruční práci. Zmíněné vynálezy, Cartwrightův mechanický tkalcovský stav z roku 1784 a Whitneyho odzrňovač bavlny z roku 1793, znamenaly konec ručního předení a tkaní. Tyto vynálezy stojí u zrodu moder­ního textilního průmyslu v celé Evropě i v USA.

Experimentální pokusy odvodnit důlní šachty vedly k vynálezu prvních atmosféric­kých parních strojů k čerpání spodní vody: je­jich konstruktéry byli 1698 Thomas Savery (1650—1715) a 1712 Thomas Newcomen (1663—1729). Avšak teprve James Watt (1736—1809) zdokonalil 1769 Newcomenův přístroj natolik, aby mohl v dolech sloužit jako skutečně výkonná a levná parní pumpa. Watt využil svých poznatků 1781 k sestrojení mo­derního parního stroje, který již dokázal pře­vést expanzi páry v rotační pohyb. Jeho vyná­lez se stal rychle hlavním zdrojem energie pro nový průmysl. V jeho práci pokračoval např. Trevithick, který 1804 sestrojil vysokotlaký parní stroj použitelný v dopravě. Parní stroj dokázal pohánět všechny tovární stroje, železniční lokomotivy i lodě. Bez energie páry by se nemohla prů­myslová revoluce dále rozvinout. Přímým důsledkem dostatku fungujících par­ních čerpadel a dalších technologických inova­cí byl i značný nárůst těžby uhlí. Uhlí se stalo základním palivem pro parní stroje. V 80. letech vyvstal parnímu stroji konku­rent v podobě průmyslového využití elektric­ké energie, která posléze páru zatlačila do pozadí. Průkopníkem elektrotechnického prů­myslu byl sice anglický fyzik Michael Fara­day, ale Británie využívala — na rozdíl od USA a Německa — parní energii ješ­tě hluboko do 20. století.

Požadavek snadného a levného přístupu k surovinám i na trh stimuloval úsilí o zlepše­ní dopravy. V 18. století v Británii došlo k intenziv­nímu budování silnic. Průkopníky při uplat­ňování nových metod silniční výstavby (štěr­kovaný podklad, válcování) se stali inženýři John McAdam a Thomas Tel­ford. Zprvu bylo ještě důleži­tější budování kanálů pro vodní dopravu, kte­rá byla vždy nejlevnějším prostředkem transportu zboží a surovin ve velkých obje­mech. Roku 1807 k tomu přispěl i vynález parníku Robertem Fultonem. Výsledkem velkorysého britského pro­gramu na výstavbu kanálů v 18. a počátkem 19. století byla mimořádně hustá říční síť, měřící roku 1830 přes 6400 kilometrů. Ka­nály spojovaly všechna hlavní průmyslová centra, ale po nástupu železnice jejich vý­znam rychle upadal. Velkým průkopníkem železnice byl bezesporu George Stephenson – 1814 sestrojil první parní lokomotivu, 1830 lokomotivu The Rocket na principu trubkového kotle a téhož roku ještě lokomotivu s horizontálními válci. Mezi dalšími je třeba jmenovat Roberta Stephensona a Williama Howea, kteří 1846 sestavili první tříválcovou lokomotivu, a také inženýra Cramptona, který 1849 zkonstruoval expresní lokomotivu.
Po otevření první veřejné železniční linky 1825 mezi severoanglickými městy Stockton a Darlington (podle návrhu G. Stephenso­na) došlo v Británii k živelnému rozmachu soukromých železničních společnos­tí. Vzrůstající železniční síť pomáhala účinně řešit problémy spojené s dopravou surovin a zboží. Železnice stimulovala další vynálezy, jako třeba elektrický telegraf, a v USA sehrála po občanské válce klíčovou roli při pronikání na Západ. První železnice byla tedy otevřena 1825 v Anglii, 1830 v USA, 1832 ve Francii a 1837 v Rusku. Nelze zapomenout ani na společenský a kulturní přínos železniční dopra­vy, která umožnila poměrně rychle a levně pře­konávat velkému množství cestujících značné vzdálenosti, a tím otevřela svět milionům lidí.
 
Několik dalších důležitých událostí průmyslové revoluce
1792 – první úspěšný pokus Williama Murdocka o plynové osvětlení
1796 – Jenner začal s očkováním proti neštovicím
1800 – Volta  vyrobil první elektrickou baterii
1810 – Dalton v Novém systému chemické filozofie rozpracoval atomovou teorii
1821 – Faradayovy pokusy otevřely cestu k sestrojení elektromotoru
1827 – Fourneyon sestrojuje vodní turbínu s použitím Carnotových principů
1836 – první patenty skutečně funkčních lodních šroubů
1838 – Daguerre zhotovil první fotografie
1839 – Nasmyth vyrábí ve Velké Británii první parní buchar
1839 – vulkanizace kaučuku Goodyearem
1844 – Morseův telegraf
1848 – Brunelova The Great Britain, první železný parník poháněný vrtulí

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:

#thomas savery #jenny dale


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.021 s.
Zavrieť reklamu