Lety do kozmu

Je tomu teprve několik desítek let, kdy se příběhy o letech do vesmíru dali najít pouze ve vědeckofantastických knihách. Dnes startují rakety ze Země pravidelně a jejich úkolem je umístit umělé družice na oběžnou dráhu kolem naší planety, nebo dopravit do vesmíru kosmonauty či kosmické sondy. Lety do kosmu se staly skutečností díky dvěma objevům: raketovému motoru, který jako jediný druh motoru může pracovat ve vesmírném vzduchoprázdnu a počítači, který řídí kosmickou loď na její pouti. Nejzajímavější na kosmickém letu je jeho samotný výzkum. Kosmické lodě dopravily kosmonauty na Měsíc. I když tato dramatická cesta trvala tři dny, z hlediska vesmíru to byla pouze nepatrná vzdálenost. Skutečnými průzkumníky vesmíru jsou Voyager, Pioneer a jiné kosmické sondy bez lidské posádky, které po mnoho let putují Sluneční soustavou i mimo ni a na své cestě fotografují planety, hvězdy a jiná vesmírná tělesa.

Do kosmu létají především raketoplány a kosmické rakety. Raketoplán je letadlo, které může opakovaně létat do vesmíru. Vyrobily ho Spojené státy i bývalý SSSR. Americký raketoplán má silné motory a obrovské pomocné rakety, které ho dopraví do vesmíru, sovětský typ se dostává do kosmu na zádech mohutné rakety Energia. Pomocné  rakety se oddělují zhruba ve výšce 47 km. Po dopadu do oceánu je vyloví a mohou se znovu použít.  Aby se kosmická loď dostala na oběžnou dráhu kolem Země, musí dosáhnout rychlosti asi 28 000 km/h. Jakmile překročí rychlost asi 40 000 km/h, může se vymanit z působení zemské gravitace a vydat se do vesmíru. Tato rychlost se nazývá úniková či druhá kosmická rychlost. Kosmické rakety oproti raketoplánům  obvykle létají do kosmu pouze jednou. Startovací raketa se skládá z několika částí zvaných stupně, přičemž každý z nich má vlastní raketový motor. Tyto stupně se postupně oddělují, když spotřebují své palivo, až nakonec do vesmíru letí jen samotná loď.

4.10.1957 - 20.28 hodin středoevropského času byl začátek kosmického věku lidstva. Ze sovětského kosmodromu Bajkonur ve Střední Asii vynesla raketa R-7 první umělou družici Země Sputnik 1. Těleso mělo hmotnost 83,6 kg a kroužilo po dráze ve výšce 227-947 km se sklonem 65 stupňů k rovníku.

První živý tvor vyslaný ze Země se do vesmíru dostal 3.11.1957. Byl to pokusný pes Lajka, který byl vynesený družicí Sputnik 2.  2.1.1959 byla vyslána první automatická sonda směrem k Měsíci. Byla to sovětská sonda Luna 1.  13.9.1959 letělo do vesmíru první umělé těleso, které dopadlo na povrch Měsíce  - sovětská Luna 2.  7.10.1959 Proletěla první úspěšná sonda Luna 3 proletěla kolem Měsíce a vyslala na Zemi první snímek jeho odvrácené strany.

12.dubna 1961 celý svět s úžasem sledoval, jak Rus Jurij Gagarin vyletěl na palubě rakety do vesmíru. Stal se tak první kosmonautem na světě. 20.2.1962 obletěl John Herschell Glenn v lodi Friendship 7, typ Mercury, jako první kosmonaut, třikrát Zemi. 10.7.1962 byla vyslána první spojová družice, která umožnila přenos televize přes oceán. Byla to americká družice Telstar 1. První ženou ve vesmíru byla Valentina Těreškovová, kterou do kosmu vynesla 16.6.1963 vesmírná loď Vostok 6.

12.10.1964 se vydala do vesmíru první vícemístná kosmiská loď Voschod 1 s kosmonauty V. Komarovem (pilot), K. Feoktistovem (raketový odborník) a B. Jegorovem (lékař). 18.3.1965 se uskutečnil první výstup člověka ve skafandru, upoutaném lanem, do volného kosmického prostoru. Tímto kosmonautem byl Alexej Leonov z lodi Voschod 2.

15.12.1965 bylo první řízené setkání dvou kosmických těles ve vesmíru. Byly to sondy Gemini 6 a Gemini 7. 16.3.1966 proběhlo první spojení na oběžné dráze kolem Země. Byla to družice Agena a pilotovaná loď Gemini 8. V roce 1967 se stala dvě neštěstí. 27.1  američtí kosmonauti V. Grissom, E. White a R. Chaffe se udusili při požáru kabiny Apollo během zkoušek. 24.4. při návratu z vesmíru zahynul sovětský kosmonaut V. Komarov,  jehož přistávací kabina Sojuzu 1 při návratu  začala rotovat a nepodařilo se ji zbrzdit padákem.

20.7.1969 první lidé - Američané Neil Armstrong a Edwin Aldrin - přistáli s měsíčním modulem  a vystoupili na povrch Měsíce, zatímco Michael Collins v mateřské lodi Apollo 11 na ně čekal na oběžné dráze. 15.12.1970 přistál první automat na povrchu Venuše a uskutečnil sérii měření. Byla to sovětská Veněra  7.  23.7.1972 vyletěla první družice určená k dálkovému průzkumu Země - ERTS 1 (USA). Následně zahájila činnost pro praktické potřeby geologie, kartografie, ekologie, oceánologie atd.

15.7.1975 byl proveden první společný mezinárodní kosmický let - sovětský Sojuz 19 a americké Apollo 18.  20.7.1976 byl první aktivní pokus o hledání mimozemského života. Provedla ho  výsadková laboratoř  amerického Vikinga 1 na planetě Mars. 2.3.1978 vzlétl do kosmu první kosmonaut, který nebyl občanem SSSR ani USA. Byl to Čech Vladimír Remek na lodi Sojuz 28. Po pobytu  na Saljutu 6 se vrátil na Zemi. 2.7.1982 se vydal do vesmíru první občan západní Evropy  na palubě sovětské kosmické lodi. byl to Francouz Jean - Loup Chrétién.

28.11.1983 na palubě raketoplánu Challenger byla poprvé dopravena do vesmíru orbitální stanice Spacelab a poprvé letěl americkým dopravním prostředkem občan jiného státu - Ulf Merbold ze Spolkové republiky Německo. 7.2.1984 vystoupil poprvé americký kosmonaut  za letu raketoplánu Challenger STS -10 - nepoutaný lanem do kosmického prostoru. Pohyboval se tam pomocí vlastního raketového pohonu.

28.1.1986 byla největší katastrofa v dějinách kosmonautiky - krátce po startu vybuchl raketoplán Challenger (USA) a všech 7 členů posádky, z toho dvě ženy, zahynulo. 20.2.1986 byla vypuštěn základní článek stavebnicové orbitální stanice Mir, na který se může připojit až 7 dalších těles.

V březnu 1986 se uskutečnil bezprostřední průzkum komety. 6 automatů zkoumalo z různých vzdáleností Halleyovu kometu a 3 se dostaly do těsné blízkosti: Vega 1  (SSSR) na vzdálenost 8 700 km, Vega 2 (SSSR) na 8 000 km a Giotto (západoevropská organizace ESA) na 520 km. 24.1.1990 vystartovala první japonská sonda k Měsíci - Hagoromo. Japonsko se tak stalo třetí zemí (hned po USA a SSSR), která zahájila bezprostřední průzkum tohoto nebeského tělesa.

3.3.1992  byl ve vesmíru nejvzdálenější výtvor člověka  - sonda Pineer 10 (USA), vypuštěná byla 3.3.1972, překonala vzdálenost 8 miliard kilometrů. Pohybuje se ven ze sluneční soustavy a její osmiwattový vysílač by měl fungovat do roku 2000, kdy bude vzdálena asi 11 miliard kilometrů.