Nórsko
I.Úvod
1) Zařazení do Evropy
- sousedé: Švédsko, Finsko
- Norsko leží v západní části
Skandinávského poloostrova (z jeho
plochy zaujímá přibližně 40 %), a to mezi 57o57, a 71o11, severní
šířky a mezi 4o30, a
31o10, východní délky
2) Rozloha, počet obyvatel, hustota
rozloha: 386 957 km2 (včetně zámořských
teritorií)
324 257 km2 (bez zámořských teritorií)
počet obyvatel: 4 220 686 (údaj z roku 1989)
hustota zalidnění: asi
13,3 obyvatel na km2
3) Hlavní město
Oslo (0,5 mil. obyvatel)
4) Úřední
řeči
norština
5) Státní zřízení
- Norsko je konstituční a dědičná monarchie
- ústava rozděluje moc mezi krále, vládu, parlament a Nejvyšší soud
- státní církev: evangelicko-luteránská
- současná
předsedkyně vlády: Harlem Brundtlandová
- Norsko je administrativně rozděleno na 19 krajů (fylke), další
správní jednotkou
jsou ostrovy Špicberky, Oslo tvoří samostatný
kraj; tyto provincie se dělí na 448 obcí (komun)
Valūtas kurss Norvēģijas krona (NOK) –
Norvēģija
II.Celková vize
1) Přírodní podmínky
Přírodní
poměry a přírodní zvláštnosti Norska jsou nesporně jedny z nejpozoruhodnějších v Evropě. Jsou ovlivněny především polohou na
krajním severu evropské pevniny. Třetina norského území leží za severním polárním kruhem, kde v létě svítí po kratší nebo delší
dobu půlnoční slunce a v zimě po stejnou dobu slunce nevychází nad obzor. Při protáhlém tvaru země jsou značné rozdíly v sezonním
rozdělení dne a noci mezi severem a jihem a s tím souvisí i podnebné rozdíly. Ale ještě větší podnebné rozdíly jsou mezi západem a
východem. Norské pobřežní oblasti mají podnebí oceanické, poměrně mírné, ale bohaté srážkami. Vnitrozemské oblesti, především
při švédské hranici,jsou kontinentální, poměrně suché, s velkými sezonními rozdíly teplot. Tyto kontrasty zvyšují Skandinávské
hory, jež prostupují celou zemi od jihozápadu k severovýchodu. Jejich západní přímořské svahy jsou příkré,prostoupené hlubokými
skalnatými zálivy - fjordy, lemovanými množstvím ostrovů i drobných skalisek. Hory nedosahují výšek Vysokých
Tater, ale jejich
vrcholy pokrývají ledovce a věčný sníh. Je možno i v létě lyžovat. Horskými údolími protékají potoky a řeky s křišťálově
čistou vodou. Velké množství jezer v údolích i na náhorních plošinách je pozůstatkem někdejšího rozsáhlého zalednění celého
horského území.Charakteristickou součástí norské horské krajiny jsou skalnaté rokle a hluboké soutěsky s mohutnými vodopády a
peřejemi, mezi nimiž jsou i nejvyšší vodopády Evropy. Fjordy, ledovce, vodopády a jezera, to jsou právě ty význačné složky norské
krajiny, které zaujmou každého návštěvníka této severské země.
Pobřeží
Žádná jiná evropská
země nemá pobřeží tak členité jako Norsko. Délka norského pobřeží je více než 20 000 km, což je polovina obvodu celé zeměkoule.
Avšak nejznámější jsou zálivy zvané fjordy, které vyhloubil ledovec. Často pronikají hluboko do nitra pevniny, někdy až k úpatí
horských masívů. Fjordy jsou jen několik málo kilometrů široké (2 - 5), ale i přes 100 km dlouhé. Největší norský fjord Sognefjorden
má délku 260 km a hluboký je 1245 m. Fjordy jsou nazývány i průlivy a jezera.
Geologická stavba a nerostné
bohatství
Norsko spolu se Švédskem a Finskem, ale i s ruskou Karelií a Kolou tvoří rozsáhlou a výrazně omezenou
geologickou, geografickou a přírodní jednotku, která se označuje názvem Fennoskandie. Zde se nacházejí především velmi staré horniny,
které vznikaly od prahorní éry až do období starších prvohor a hornin mladších je tu velmi málo. Na pevninské části norského území
zcela chybí palivové suroviny. Ropa a zemní plyny se těží jen ze dna mělkého Severního moře, uhlí pouze na vzdáleném souostroví
Svalbard (Špicberky). V současné době se těží hlavně rudy železa a mědi, titan, niob, molybden, vápenec, mramor a některé hlubinné
vyvřeliny žul. Hlavní těžební oblastí je severní Norsko, největší povrchový důl Norska je Sydvaranger.
Horopis a
povrchové útvary
Celé norské území je prostoupeno Skandinávskými horami, kterým se také říká Skandy. Jejich délka od
jihozápadu k severozápadu je asi 1800 km, největší šířka v jižním Norsku 350 km. Více než polovina území leží výše než 500 m a
zhruba čtvrtina přes 1000 m nad mořem. Nejvyšší horské skupiny jsou na jihu. Charakteristickým rysem Skandinávských hor je
nerovnoměrnost svahů. Západní svahy jsou příkré a skalnaté, východní svahy hor jsou povlovné, mírné a často stupňovité.
Skandinávské hory se rozdělují na tři typy: kupy, náhorní plošiny a štíty. Nejvíce rozšířené jsou kupy. Hlavní a nejvyšší
horské skupiny jižního Norska jsou tyto: Jotunheimen (zde se nachází nejvyšší hora Norska Glittertind měřící 2470 m), Breheimen,
Rondane, Dovrefjell. Některé významnější horské skupiny ve středním a severním Norsku jsou: Borgefjell, Okstindan, Svartisen,
Saltfjellet, Sulitjelma a Blamannisem.
Podnebí
Teplý golfský proud způsobuje, že velká část
Atlantského oceánu ani v největších mrazech nezamrzá. Norské podnebí je výrazně oceanické, vyznačuje se mírnými zimami a chladnými
léty a vysokou vlhkostí a oblačmostí. Cyklonální činnost, která je způsobena setkáváním se
teplejších vzduchových hmot z
jižních šířek se studenými hmotami přicházejícími ze severu, s sebou přináší nestálé počasí, oblačnost a množství srážek.
Slunečních dnů je málo. Na pobřeží Atlantského oceánu dosahují teploty +1 až +3 oC, ve Skandinávských horách teploty klesnou na -1
až -9 oC. Červencové průměrné teploty na pobřeží Atlantského oceánu se pohybují okolo 11 až 14 oC, ve východním středozemí jsou
kolem 14 až 17 oC. Úseky norského pobřeží v okolí Bergenu, Nordfjordu, ale také při polárním kruhu, mají roční srážkové průměry
přes 4 000 mm (v Jizerských horách je to asi 1 700 mm).
Vodstvo
Norská říční siť je velmi hustá a
řeky jsou celoročně dobře zásobeny vodou. Proto je v Norsku mnoho vodních elektráren. Ačkoli jsou řeky velmi krátké, tvoří mnoho
vodopádů, kaskád a peřejí a mají velký, často stupňovitý spád. Nejvyšší vodopád v Norsku se jmenuje Vettifossen a leží v horském
masívu Jotunheimen. Tam voda padá volným pádem do hloubky 275 m. Nejdelší norská řeka Glomma má délku 611 km. Jezera jsou v Norsku tak
početná jako málokde v Evropě. Nejhlubší jezero nejen Norska, ale i celé Evropy, se jmenuje Hornindalsvatn a má hloubku 604 m. Ledovce
zaujímají ve vrcholové oblasti Skandinávských hor plochu téměř 5 000 km2.
Rostlinstvo a živočišstvo
Flóra a fauna ve Skandinávii je poměrně chudá na druhy. Skandinávské lesy mají dosud největší plochu lesů v Evropě. Zabírají asi
24,3 % rozlohy Norska a z toho 84 % jsou lesy jehličnaté. Na severu země je tundra. Z fauny je v Norsku hojný sob, pižmoň, zajíc bělák,
medvěd hnědý, rys osrovid, rosomák severní a liška obecná.
Životní prostředí
Životní
prostředí je i přes veškerou snahu Norů značně znečisťováno oxidy síry a dusíku, průmyslovými odpady a také těžbou ropy v
Severním moři.
2) Složení obyvatel
97,5 % obyvatelstva tvoří Norové. V severní části země žijí dvě
národnostní menšiny - kočovný národ Laponců (20 000) a norští Finové (7 000). Přibližně 2 % obyvatelstva tvoří cizinci,z nichž
nejpočetnější jsou Američané, Britové, Pákistánci, Vietnamci atd. Počet pracujících v řadě odvětví národního hospodářství má
klesající tendenci. Vyjímku tvoří oblasti obchodu a služeb, kde se počet zaměstnanců zvyšuje.
3) Ekonomická
charakteristika
Zemědělství je v Norsku málo rozšířené, protože orná půda představuje pouze 3,2 celkové plochy země.
Nejvíce orné půdy je při ústí řek, kolem fjordů a v údolích. Pěstuje se zde hlavně ječmen, oves a brambory. Hlavními produkty
živočišné výroby jsou mléko, hovězí a vepřové maso, vejce a drůbež. Velmi významný je pro norské zemědělství rybolov. Na
světovém vývozu ryb se Norsko podílí 5 %, což jej řadí na 5. místo ve světě. V přepočtu na jednoho obyvatele produkuje Norsko
nejvíce elektrické energie na světě. Významný je i těžební průmysl. Těží se zde ropa, zemní plyn, železná ruda a uhlí.
Zpracovatelský průmysl představuje nejvýznamnější článek norské ekonomiky. Převažuje strojírenství. Po něm je nejvýznamnější
potravinářský, papírenský, polygrafický a chemický průmysl. Asi 40 % vnitrozemské dopravy připadá na železniční dopravu. Železnice
přepraví za rok asi 30 milionů osob, což je ve srovnání s ostatními evropskými státy málo. Silniční doprava je realisována po
betonových a asfaltových magistrálách při pobřeží a ve vnitrozemí. Tyto magistrály jsou po celý rok velmi dobře udržovány. Leteckou
dopravu zajišťují tři letecké společnosti: SAS, SAFE a WID. Mezinárodní letiště jsou v Oslo, Bergenu, Bodo a Stavengeru. Významná je i
námořní doprava. Ve vývozu převažují neželezné kovy, lodě a jiné dopravní prostředky, ryby a výrobky z ryb, papír a výrobky ze
dřeva. Norsko naopak dováží kaučuk, bavlnu, automobily, traktory, potraviny aj. Hlavními obchodními partnery Norska jsou Velká Británie,
Německo, Švédsko, USA, Dánsko, Finsko, Nizozemí a Francie. ČR do Norska vyváží především kolové traktory, plechy a válcový
materiál, textilní výrobky, nábytek, obuv, sklo, hudební nástroje, obráběcí stroje a další výrobky. Z Norska ČR dováží zejména
mořské ryby, rybí tuk, nerostné suroviny, stroje a zařízení, celulózu. Nyní naše vláda jedná s vládou Norska o dovozu norské ropy do
České republiky.
4) Přírodní a kulturní zajímavosti
Nejstaršími literárními památkami Norska jsou
ságy a mýty, z nichž nejrozsáhlejší je dílo nazvané Edda. I přes mnohé těžkosti se kulturní život v Norsku rozvíjel velmi rychle.
Brzy se objevili talentovaní spisovatelé, dramatici a básníci, jako byl zakladatel norského a dánského divadla dramatik Ludvík Hollberg
(1684 - 1754), básník Johan Storm Munch (1778 - 1832), dramatik Henrik Ibsen (1826 - 1906), spisovatel Bjorne Bjornson a mnoho dalších. V
dnešní době existuje v Oslo Národní divadlo, Norské divadlo, Nové divadlo a Norská opera. Od roku 1948 působí zájezdové Zemské
divadlo. Prvním významným norským malířem krajinářem byl J. C. Dahl. Scény z venkovského života maloval Adolph Tidemand.
Nejvýznamnějším malířem historických výjevů byl Eilif Petersen. Nejvýznamnějším norským malířem všech dob byl expresionista
Edward Munch (1863 - 1944), který namaloval cyklus 22 obrazů - proslulou Fresku života. Norské sochařství už není tak významné jako
malířství. K nejznámějším sochařům patří Gustav Vigeland, který vyzdobil Frognerův park v Oslu a W. Rasmussen. Nejtypičtějšími
stavbami středověké norské architektury jsou dřevěné kostely. Zakladatelem norské hudby se stal Edvard Grieg. Jeho hudba se hraje po
celém světě. Neobyčejné popularity dosáhl vědec Thor Heyerdahl, který na podporu své teorie o migraci Polynésanů z Jižní Ameriky
podnikl roku 1974 pozoruhodnou plavbu na primitivním voru Kon - Tiki z Peru do Polynésie.
Turisty na Norsku přitahují různé
jeskyně, zemní pyramidy v morénových nánosech, obří hrnce, fjordy a soutěsky či zajímavé skalní útvary. Nejvíce navštěvované
vodopády se jmenují Sedm sester. Nejstarší velkou církevní stavbou je katedrála Nidaros v Trondheimu, v níž byli až do roku 1908
korunováni norští králové. Oblíbenými postavičkami Norů jsou trollové. Jsou to zarostlí, vousatí skřeti, žijící zpravidla v
hlubokých norských lesích, ale existují i vodní, mořští či horští trollové. Někteří jsou tak malí, že by je člověk v přírodě
ani nezahlédl, jiní narostli do velikosti obrů. Všichni se však až na dlouhatánské nosi, čtyři prsty na končetinách a ocasy podobají
lidem. Tito původní obyvatelé severské země se stali symbolem Norska a jsou k vidění téměř na každém kroku.
III.Závěr
Norsko je velmi rozvinutá skandinávská země, která i přes své jednotvárné přírodní
bohatství zaujímá ve světě nenahraditelné místo. Loví a vyváží velké množství ryb. V Severním moři v šedesátých letech tohoto
století nalezla obrovské množství ropy a zemního plynu. Na jednoho člověka Norsko průměrně vyrábí nejvíce elektrické energie na
světě, a to pomocí mnoha vodních elektráren. Ze země se těží množství vzácných kovů, mnohdy jako v jediné zemi Evropy. Nejhlubší
jezero na evropském kontinentu se nachází právě v této severské zemi. Norsko se nesporně může přirovnávat k nejkrásnějším a
nejzajímavějším zemím nejen v Evropě, ale i na světě.