Krajina a životní prostředí

Prírodné vedy » Geografia

Autor: ergo
Typ práce: Referát
Dátum: 14.08.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 437 slov
Počet zobrazení: 9 968
Tlačení: 812
Uložení: 963
Životní prostředí - prostředí, které nás obklopuje a poskytují nám základní potřeby.

Člověk je součástí přírody. Bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Je jediným tvorem, který si dovede své prostředí uvědoměle utvářet.

Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Přírodní prostředí ovlivňuje lidskou společnost, a ta působí zpětně na přírodní prostředí. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů atd. Odpady zamořují životní prostředí. Hrozí nebezpečí, že nebude dost čistého, dýchatelného vzduchu, kvalitní pitné vody, paliv a energie, surovin ani potravin pro další generace

Možnosti přírody jsou omezené. Musíme se učit šetřit naše suroviny, získávat alternativní zdroje energie. Nemůžeme produkovat vše co je technicky možné, ale jen to, co je snesitelné pro životní prostředí.

Stupně přeměny krajiny
Složitý proces ovlivňování krajiny je v současné době určován třemi podmínkami: přírodní, hospodářskou činností a úrovní kulturního rozvoje společnosti.

Typy krajiny:

1) Přírodní krajina (nezměněná)
- vznikala a vyvíjela se do současného stavu v důsledku působení přírodních krajinotvorných procesů, bez zásahu člověka.
- tvořena výhradně přírodními složkami a probíhají v ní pouze přírodní krajinotvoré procesy.
- např. polárné a velehorské oblasti, tundry, pouště

2) Kulturní krajina

- vznikla působením přírodních sil a lidskou činností
- na Zemi převládá

3) Narušená krajina
- přírodní podmínky jsou negativně ovlivňovány člověkem.
- vzniká jako důsledek dlouhodobého neúčelného využívání přírodních zdrojů
- např.lesy a savany, které vznikly na místech vykácených monzunových lesů

4) Devastovaná krajina
- silně narušená
- má porušenou původní strukturu a regenerace je velmi zdlouhavá a nákladná
- např. krajina v prostředí průmyslových a povrchový dolů

5) Přetvořená krajina
- krajina vytvořená člověkem
- pole, sady, plantáže, člověkem vytvořené louky, lesy, pastviny, parky apod.

6) Umělá krajina
- krajina vytvořená člověkem na určitém přírodním základu – sídla, průmyslové závody, pozemní komunikace, přehrady apod.

Člověkem neovlivněné části povrchu už dnes prakticky neexistují. Přírodní krajiny, kde je zatím vliv lidské činnosti minimální, stále více ustupují tlaku lidské společnosti. Místní i mezinárodní organizace ochránců přírody podnikají kroky na záchranu přírodních oblastí. Jsou vyhlašovány národní parky, biosférické rezervace, organizována záchrana ohrožených druhů.

V současné době již na Zemi převládají krajiny pod přímým vlivem člověka. Snahou je snížit negativní vlivy.

Vliv průmyslu na životní prostředí
Rozvoj moderního průmyslu je nezbytný; vedle užitku však lidstvu přináší i starosti. Je jedním z hlavních zdrojů znehodnocování životního prostředí. Nejvýraznějším zásahem do krajiny bývá povrchová těžba nerostných surovin.

Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo.
Znečišťovatelé ovzduší: tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu.
Odpady vypouštěné do ovzduší: popel, prach, sloučeniny síra, uhlíku, dusíku, chlóru → ohrožení zdraví lidí, poškozování zemědělských porostů, ničení lesů.

Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Dochází zde k tvoření smogu, husté mlhy přesycené prachem a kouřovými zplodinami, jež snižuje sluneční záření a 30 – 40%.

Hlavními zdroji znečistění řek bývá odpad z chemických kombinátů, ropné výrobky, čistící a prací prostředky, odpad ze závodů papírenského průmyslů a z některých potravinářských závodů. Nejvýrazněji se na celkovém průmyslovém znečištění životního prostředí podílejí největší průmyslové oblasti světa.

Situace v ČR
Průmysl se soustřeďuje do několika regionů ČR → znečišťování sev. Čech, Prahy, Plzně, Ostravy, Brna atd. Též ovlivňuje i kvalitu povrchových a podzemních vod vypouštěním svých odpadů. Dále také produkuje značné množství tuhých odpadů a kalů, které se hromadí na skládkách.

Vliv dopravy na životní prostředí
Hustá síť silnic i železnic zabírá velké plochy půdy, většinou zemědělsky využitelné. Nádrže pohonných hmot ohrožují čistotu podzemních vod. Automobily patří k největším zdrojům znečišťování krajiny. Připadá na ně víc než polovina všech škodlivých zplodin vypouštěných do ovzduší – CO2, uhlovodíky, oxidy dusíku, olovo. Tento problém je hlavně ve velkých městech. Vysoká hustá zástavba brání proudění vzduchu.

Velmi závažnou složku negativního vlivu dopravy představuje také hluk, a to nejen u pozemní dopravy, ale i dopravy letecké. Zplodiny jejich motorů narušují ochranou ozónovou vrstvu, která brání pronikání nebezpečného ultrafialového záření k zemskému povrchu.

Velký vliv na znečišťování vodstva má vodní doprava. Obrovské tankery zajišťují levnou přepravu paliv, zejména ropy. Při jejich katastrofách, ale i při pravidelném vymývání vytékají tuny ropy do moře a hubí vše živé v širokém okolí.

Vliv zemědělství na životní prostředí

Zemědělství změnilo ráz krajiny na mnohem větších plochách než jiná činnost lidí. Lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky. Rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů. Za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země. Vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů. Rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy.

Při přeměně přírodní krajiny na zemědělskou rozoráváním půd dochází k podstatným změnám v krajině. Důsledkem je opět eroze – rozorané pozemky vysušené sluncem, nedokážou odolávat vodě ani větru -> dochází k urychlenému odnosu půdy. Ročně se ztratí takové množství půdy, které by při správném využívání bylo schopno uživit 30 mil lidí. K rozsáhlým odnosům půdy došlo např. v Indii, Pákistánu, Číně, některých oblastech USA.

Lidé odedávna bojují s erozí. Snaží se zvětšit obsah humusu, protože humusová půda jí lépe vzdoruje. Účinným způsobem boje s erozí je terasování svahů, které se již od starověku provádí zejména v jižní a JV Asii. Vysazováním ochranných lesních pásů je oslabována síla větru.

Mezi krajiny nejvýrazněji přetvořené člověkem patří oblasti závlahového zemědělství. Najdeme je tam, kde je dostatek tepla, ale málo srážek (hlavně subtropický pás).

Při využívání pastvin bývá člověk ještě méně prozíravý. Každé území může zajistit potravu jen určitému počtu zvířat. Je-li přetíženo, porosty řídnou, půda se rozrušuje, úrodnost klesá. Nadměrnou pastvou trpí zejména suché oblasti Afriky, Středního východu, Indie. Holá půda vysychá a mění se v poušť. Např. Sahara se posouvá k jihu, ročně se rozroste asi o 20 km.

Se zvětšujícím se počtem lidí rychle vzrůstá spotřeba potravin. Zabránit hladovění může především zintenzivnění zemědělství. Nadměrné používání průmyslových hnojiv však škodí půdě i pěstovaným plodinám, znehodnocují se povrchové i podzemní vody. Neúměrně vysoké dávky průmyslových hnojiv mohou negativně ovlivnit i trvalou přirozenou produktivitu zemědělského půdního fondu. Chemikálie, které byly v Evropě již dávno zakázány se nadále prodávají do zemí třetího světa.

Plodiny, neuváženě ošetřené různými hnojivy, se také využívají jako krmivo. To znamená, že se hromadí v těle rostliny či zvířete. Zhoršování životního prostředí vlivem nesprávné rozvíjené zemědělské výroby se tedy stává stále větším problémem.

Vliv urbanizace na životní prostředí
Velký vliv na životní prostředí má také urbanizace. Přes 40% světové populace žije ve městech s 5000 a více obyvateli. Lidé tráví značnou část života v umělém prostředí, v umělém mikroklimatu svých domovů, pracovišť i dopravních prostředků. I vnější prostředí – ulice, parky jsou výtvorem člověka a mají zvláštní klimatické poměry. Vlivem nakupení průmyslu, staveb i lidí bývá ve městech poněkud tepleji než na ostatních územích. Průmyslová města trpí vytvářením smogu – směsi mlhy a kouřových zplodin.Život ve městech je také vystavěn velkému hluku; projevují se účinky dopravy.

Proto je mimořádně důležitá městská zeleň, které se městům většinou nedostává. Tím, že odpařuje vodu, zvlhčuje a poněkud ochlazuje ovzduší. Působí jako účinný lapač prachu a pomáhá snižovat hlučnost. Pro obyvatele má stále větší význam rekreační zázemí městské krajiny s pásy lesů, parků, s vodními plochami apod.

Velká centra mívají obrovskou spotřebu vody. Nezřídka ji musí přivádět ze vzdálených přehradních nádrží. Často trpí nedostatkem kvalitní pitné vody

Zvlášť ožehavým problémem městského hospodářství je odstraňování odpadů. Vše, co už lidé nemohou použít, splachují do vody, vypouštějí do ovzduší nebo prostě vyhazují.

Většina pevného domovního odpadu končí na skládkách. S odpadly z přírodních surovin se krajina většinou dokázala časem vyrovnat. S chemickými materiály (jedovatými) je to složitější - nesnadno se rozkládají. Hnijící, kvasící či doutnající odpadky zamořují ovzduší a ohrožují podzemní vody. Když skládka přestane plnit úlohu, bývá zahrnuta zeminou a překryta ornicí. Na jejím místě vzniká park nebo pole

Život v městském prostředí s jeho smogem, hlukem, stálým shonem a napětím ovlivňuje rozšíření tzv. civilizačních chorob – onemocnění dýchacích cest, srdce a krevního oběhu, nervových poruch, rakoviny apod. V poslední době se šíří narkomanie a zločinnost.

Zvlášť velké problémy vznikají v sídelně průmyslových krajinách nejrozsáhlejších poměstěných území světa – sv. USA, tichooceánské pobřeží Japonska a další. Do měst neustále proudí noví přistěhovalci z venkova.

Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
Růst životní úrovně obyvatelstva vytváří tlak na uspokojování jeho nároků v oblasti rekreace a cestovního ruchu.

Rozvoj rekreace má velice nepříznivý dopad na krajinu a životní prostředí. Vysoká koncentrace rekreačních objektů vede často k devastaci ŽP. Velká koncentrace rekreantů v těchto oblastech vytváří značné množství odpadů, znečišťuje ovzduší výfukovými plyny z aut, zhoršuje se jakost vody v nádržích i na mořských pobřežích. Neustále je zabírána půda na stavbu nových rekreačních objektů.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.015 s.
Zavrieť reklamu