Bulharsko

Bulharsko

Úvod:

1) zařazení do Evropy , sousedé:

Bulharsko leží v jihovýchodní části Balkánského poloostrova, při 354 km dlouhém pobřeží Černého moře. Představuje pevninské spojení Evropy s Tureckem a Blízkým východem.

Nejbližšími sousedy Bulharska jsou na severu Rumunsko (609 km), na západě Srbsko a Makedonie (506 km), na jihu Řecko (493 km), na jihovýchodě Turecko (259 km) a na východě Černé moře (354 km).
 
2) rozloha: 110 994 km2
počet obyvatel: asi 9 miliónů, v roce 1993 Bulharsko mělo 8 450 tisíc obyvatel
hustota obyvatel: 76 obyvatel / 1 km2
 
3) měna: 1 leva (Lv) = 100 stotinek

Kurz bulharský lev (BGN) – Bulharsko
 
4) hlavní město:
Sofie: má více než jeden milión obyvatel. Nachází se v chrámové kotlině ve výšce 600 m. Vyvěrají zde minerální prameny. Město má bohatou historii, byla tu postavena katedrála Alexandra Něvského, která dnes slouží jako umělecká galerie, kostelík sv. Jiří, bazilika sv. Sofie. Také tu můžeme vidět zbytky opevnění. Ve městě se stáčí víno a vyrábí růžový olej.
 
5) největší města: Sofie (1125000 obyvatel) Plovdiv (370000 obyvatel)
 Burgas (210000 obyvatel)  Ruse (185000 obyvatel)
 Varna (315000 obyvatel)  Stara Zagora (160000 obyvatel)
 

II. Celková vize: 

1) dějiny :
V ranném středověku založili Bulhaři dvě velké říše. První existovala od roku 680 do roku 1080, druhá připadala nejprve Srbsku a od roku 1396 se stala na 500 let součástí Osmanské říše. Od turecké nadvlády se Bulharsko osvobodilo až v letech 1877 - 1878 za vojenské podpory Ruska. Stalo se však jen hračkou v rukách evropských velmocí. Až roku 1908 mohlo vyhlásit poprvé nezávislost. Do odstranění monarchie v roce 1946.

V Bulharsku bývaly a stále ještě přetrvávají časté spory, jak národnostní, tak náboženské. V roce 1941 vstoupilo Bulharsko do druhé světové války po boku nacistického Německa. Po druhé světové válce se Bulharsko dostalo do sféry vlivu SSSR a byla vyhlášena Bulharská lidově demokratická republika s totalitní vládou komunistů. V roce 1989 došlo k poklidné revoluci, při které byla totalitní moc nahrazena politickou pluralitou, ve které však mají bývalí komunisté značný vliv. V roce 1990 ve svobodných volbách zvítězila Bulharská socialistická strana, ze které vzešel i prezident. Právě tato změna znamenala zmírnění utlačování národnostních menšin, jejich vzájemných konfliktů a nastolení politických svobod.
 
2) vláda :
Formou vlády v Bulharsku je prezidentská republika. V čele státu stojí prezident a v čele vlády ministerský předseda. Zákonodárnou moc tvoří parlament. Soudní moc zastupuje: 1 hlavní soud, 28 okresních a 103 lidových soudů.
 
3) přírodní podmínky :
- Horopis:
Balkánské pohoří Stará planina, dlouhé 600 km, prochází středem celého Bulharska od východu k západu, od Černého moře k údolí Timoku. Z hlavního hřebenu Staré planiny vychází pohoří Stredna gora. Mezi Starou planinou a Strednou gorou se rozkládá Růžové údolí. Právě zde se pěstuje olejná růže. Na severu se zvlněná plošina Staré planiny svažuje k údolí Dunaje. Na jihu odděluje pásmo rovin Starou planinu od vysokého zvrásněného Rilsko - Rodopského masívu dělícího se na pohoří Rila a Pirin. Zde v Rile se nachází nejvyšší bod Bulharska i celého Balkánského poloostrova Musala, vysoký 2925 m. Na jihu mezi pohořími Rilou a Pirinem vybíhají směrem k Černému moři Rodopy. V horách je mnoho jeskyní, ve kterých se občas nalézají prehistorické nálezy.
Hornotrácká nížina se rozprostírá mezi Starou planinou a Rodopy. Protéká jí řeka Marica. Podunajská nížina se rozkládá od úpatí Staré planiny až k severním hranicím Bulharska. Zabírá 1/3 území Bulharska. Nejnižším bodem celého Bulharska je hladina moře.
 
- Vodstvo:
Bulharské řeky patří k úmoří Černého a Egejského moře, hranici mezi úmořími tvoří Stará planina.
řeky: Dunaj 2850 km (450 km v Bulharsku), Iskar (368 km), Marica 526 km (322 km na Bul. území), Tundža, Struma, Mesta
V Bulharsku je také mnoho energických, zavlažovacích a zásobovacích nádrží např.: kaskády u Bataku, Topolnica, Bel Iskar, .... Nejvíce jezer je u pobřeží Černého moře, jsou slaná i sladoslaná: nejrozsáhlejší je Burgasko jezero (24 km2), Atanasovsko jezero (16 km2), Varnevsko jezero (18 km2), Gebedžensko jezero. Další jezera jsou v povodí Dunaje, v Pirinu, Rile, Staré planině a Rodopech. Horské řeky a říčky ve Staré planině vytvářejí poměrně vysoké vodopády. Důležitou součástí bulharského vodstva je Černé moře. Nikdy nezamrzá. Na jeho pobřeží jsou dva velké zálivy Varenský a Burgaský. V nich jsou přístavy Burgas a Varna, které jsou důležité pro námořní dopravu, obchodní cesty a rybolov.
 
- Klimatické poměry:
Bulharsko leží v mírném pásu, na hranici středomořského a kontinentálního podnebí.
Sever území Bulharska má vnitrozemské klima, průměrná teplota v červenci je 24°C, v lednu klesají teploty pod 0°C a ročně tu napadne 500 mm srážek.
V oblastech nad 1000 m jsou velmi nízké průměrné teploty, velké množství srážek až 1000 mm a 9 až 8 měsíců jsou vrcholky hor pokryté sněhem.
V černomořské oblasti (50 km do vnitrození) jsou malé teplotní výkyvy a ročně tu spadne poměrně málo srážek.
Průměrná roční teplota v Bulharsku je 12°C, nejvyšší teploty bývají naměřeny v Ruse a Petriči 42°C, nejnižší teploty bývají naměřeny v Plovdivu -30,7°C a Kazanlaku -30,5°C. Průměrné roční srážky jsou 650 mm.
 
- Rostlinstvo:
Lesy byly většinou vykáceny, proto dnes zabírají už jen 33 % území. Převážně tu rostou dubové, bukové a jehličnaté; na hřebenech hor roste kosodřevina, rozprostírají se tu horské louky, pastviny nebo holé skaly. Flóra je zastoupena přes 3000 druhy středoevropského, středozemního a stepního rostlinstva. Na černomořském pobřeží rostou i cypřiše a zimostrázy, ve vyšších polohách alpské růže a protěže. V zemi je hojný sběr léčivých bylin.
 
- Zvířena:
Na území Bulharska žije mnoho u nás neobvyklých živočichů. Ve vnitrozemí a ve vyšších polohách se vyskytuje divoká zvěř např.: medvěd (Rila, Rodopy), rys, vlk, kočka divoká, ale i nám dobře známé prase divoké. Ve východní oblasti (Strandža) žije šakal. Žijí tu vzácnější druhy myšovitých hlodavců jako pozůstatek z dob ledových. Z vysoké zvěře je zde zastoupen jelen, srnec a kamzík. Z větších ptáků se v horách objevuje orel a sup bradatý. V ramenech a bažinách Dunaje žije množství vodního ptactva např.: pelikán. V řekách, jezerech a v moři žije mnoho ryb a delfínů, u mysu Kaliakra a u Sozopolu se dokonce vyskytují tuleni. Dále tu žije asi 50 druhů plazů a obojživelníků. V jeskyních se vyskytují četné druhy netopýrů. Bulharsko má jednu z nejbohatších hmyzích „říší“ v Evropě (přes 1000 druhů motýlů).
 
4) obyvatelstvo:
Bulhaři jsou balkánský jihoslovanský národ. K jejich předkům patří, jak Thrákové a přistěhovalí Slované, tak Bulhaři patřící k tureckým národům, kteří se sem přistěhovali od řeky Volhy. Do poloviny 80. let docházelo k násilnému pobulharšťování tureckých menšin. Po roce 1989 odešlo mnoho Turků do své země.
- národnostní složení: 85,5 % Bulharů
10 % Turci
3,5 % Cikáni
1 % ostatní národnosti (Řekové, Židé, Arméni, Makedonci, Romové)
- náboženská příslušnost: 30 % pravoslavná církev
 7 % Muslimové
 60 % Ateisté a bez vyznání
 3 % ostatní církve
 
5) ekonomická charakteristika:
- Hospodářství :
Bulharsko je stát s tradičním zemědělským průmyslem, jak už to naznačují přírodní podmínky. Velmi důležité postavení zaujímá také průmysl. Od roku 1992 začal v Bulharsku přechod k tržnímu hospodářství. Díky rozšířenému dovozu ze Západu se Bulharsko, dříve zvyklé téměř výhradně na východní a východoevropské partnery, v posledních letech silně zadlužilo.
 
- Obchodní partneři :
Hlavními obchodními partnery Bulharska jsou Itálie, Francie, Německo a bývalé země RVHP.
 
- Průmysl:
Průmysl a těžba přispívá 39 % k hrubému domácímu produktu. Průmysl a hutnictví dnes přinášejí největší zisky. Hlavními odvětvími průmyslu je strojírenství, elektrotechnika a chemický průmysl. Dalšími odvětvími průmyslu je např.: hutnictví železa a neželezných kovů, textil, dřevozpracující průmysl, stavební hmoty a energetika. Vyrábí se zde cement, dopravní prostředky (lodě, nákladní auta, akumulátorové vozíky), zemědělská technika, hnojiva a tabákové výrobky. Rafinérii ropy má Burgas. Do popředí se nyní dostává také potravinářský a lehký průmysl.
 
- Nerostné bohatství :
Bulharsko má velké nerostné bohatství, zvláště v jižní části území. Největší zásoby hnědého uhlí a lignitu jsou na jihu a jihozápadě, kvalitní se těží zejména v oblasti Perniku. Mezi Gabrovem a Slivenem se těží nepatrné množství černého uhlí. Železná ruda se získává jihozápadně od Jambolu, nedaleko hranic s bývalou Jugoslávií. Bulharsko je na třetím místě na světě v těžbě olova na jednoho obyvatele. Olovo se těží v Rodopech a v Západní Staré planině spolu se zinkovými rudami. Dále se v Bulharsku těží kobalt, zlato, stříbro, molybden, germanium a mangan. V severozápadní části území Bulharska jsou ložiska sádrovce, na pobřeží Černého moře se získává sůl. V Podunajské nížině jsou ložiska ropy a zemního plynu.
 
- Zemědělství:
Zemědělství přispívá asi 11 % k HDP. Převažuje rostlinná výroba, především produkce pšenice. Proslulým exportním výrobkem v oblasti rostlinné výroby je růžový olej, který se vyrábí z olejné růže. Z Bulharska pochází přes 80 % celosvětové výroby. Starou tradicí je také pěstování tabáku a vinné révy. Dále se pěstuje slunečnice, obilí - především pšenice a ječmen, kukuřice, ovoce, cukrovka, rajčata, vinná réva, zelenina a  len.
Živočišná výroba je méně důležitá. Chovají se hlavně ovce, dále skot, prasata a drůbež. Dříve významný rybolov už také ztratil na významu.
 
- import :
Dováží se zejména paliva, nerosty, kovy, stroje a výzbroj a chemické výrobky.
 
- export :
Vyváží se především stroje, zbraně, kovodělné výrobky, tabák, ovoce, zelenina, víno a růžový olej.

- Doprava:
Mořská doprava je zastoupena dvěma přístavy: Burgas a Varna, hlavní spojení Oděsa a Istambul
Letecká doprava: 2 letiště - Sofie, Varna
Železniční doprava je více než z poloviny elektrifikovaná. Slouží hlavně k přepravě nákladů a surovin do přístavů Burgas a Varna. Má délku asi 4300 km.
Silniční a říční doprava trpěla embargem proti bývalé Jugoslávii.
 
- města pod UNESCO: Nesebar
 
- členství: OSN

III. Závěr: 

Styky s Českou republikou, postavení v Evropě:

-  Za dob bývalé vlády u nás bylo Bulharsko jedno z nejnavštěvovanějších zemí obyvatelstvem Československa. Lidé nemohli jezdit na západ k moři, proto hojně využívali možnost jet k moři na východ. Po změně režimu se nám otevřela cesta na západ, a tak dnes každý dá přednost většímu konfortu. Bulharsku tak ochabl přísun financí z cestovního ruchu.

-  Bulharsko je především zemědělským státem. Má velice rozmanité přírodní podmínky, od moře, jeho pobřeží a nížin, po plošiny a hory. V minulosti bylo vždy pod cizí nadvládou, proto se nemohlo moc samostatně rozvíjet a v důsledku toho je na evropské úrovni zaostalé.