Nórsko
I.Úvod
1) Zařazení do Evropy
- sousedé: Švédsko, Finsko
- Norsko leží v západní
části Skandinávského poloostrova (z jeho
plochy zaujímá přibližně 40 %), a to mezi 57o57, a 71o11, severní
šířky a mezi
4o30, a 31o10, východní délky
2) Rozloha, počet obyvatel, hustota
rozloha: 386 957 km2 (včetně zámořských
teritorií)
324 257 km2 (bez zámořských teritorií)
počet obyvatel: 4 220 686 (údaj z roku 1989)
hustota zalidnění: asi
13,3 obyvatel na km2
3) Hlavní město
Oslo (0,5 mil. obyvatel)
4) Úřední řeči
norština
5) Státní zřízení
- Norsko je konstituční a dědičná monarchie
- ústava rozděluje moc mezi krále, vládu,
parlament a Nejvyšší soud
- státní církev: evangelicko-luteránská
- současná předsedkyně vlády: Harlem Brundtlandová
- Norsko je administrativně rozděleno na 19 krajů (fylke), další
správní jednotkou jsou ostrovy Špicberky, Oslo tvoří
samostatný
kraj; tyto provincie se dělí na 448 obcí (komun)
II.Celková vize
1)
Přírodní podmínky
Přírodní poměry a přírodní zvláštnosti Norska jsou nesporně jedny z nejpozoruhodnějších v
Evropě. Jsou ovlivněny především polohou na krajním severu evropské pevniny. Třetina norského území leží za severním polárním
kruhem, kde v létě svítí po kratší nebo delší dobu půlnoční slunce a v zimě po stejnou dobu slunce nevychází nad obzor. Při
protáhlém tvaru země jsou značné rozdíly v sezonním rozdělení dne a noci mezi severem a jihem a s tím souvisí i podnebné rozdíly. Ale
ještě větší podnebné rozdíly jsou mezi západem a východem. Norské pobřežní oblasti mají podnebí oceanické, poměrně mírné, ale
bohaté srážkami. Vnitrozemské oblesti, především při švédské hranici,jsou kontinentální, poměrně suché, s velkými sezonními
rozdíly teplot. Tyto kontrasty zvyšují Skandinávské hory, jež prostupují celou zemi od jihozápadu k severovýchodu. Jejich západní
přímořské svahy jsou příkré,prostoupené hlubokými skalnatými zálivy - fjordy, lemovanými množstvím ostrovů i drobných skalisek.
Hory nedosahují výšek Vysokých
Tater, ale jejich vrcholy pokrývají ledovce a věčný sníh. Je možno i v létě lyžovat. Horskými
údolími protékají potoky a řeky s křišťálově čistou vodou. Velké množství jezer v údolích i na náhorních plošinách je
pozůstatkem někdejšího rozsáhlého zalednění celého horského území.Charakteristickou součástí norské horské krajiny jsou skalnaté
rokle a hluboké soutěsky s mohutnými vodopády a peřejemi, mezi nimiž jsou i nejvyšší vodopády Evropy. Fjordy, ledovce, vodopády a jezera,
to jsou právě ty význačné složky norské krajiny, které zaujmou každého návštěvníka této severské země.
Pobřeží
Žádná jiná evropská země nemá pobřeží tak členité jako Norsko. Délka norského pobřeží
je více než 20 000 km, což je polovina obvodu celé zeměkoule. Avšak nejznámější jsou zálivy zvané fjordy, které vyhloubil ledovec.
Často pronikají hluboko do nitra pevniny, někdy až k úpatí horských masívů. Fjordy jsou jen několik málo kilometrů široké (2 - 5),
ale i přes 100 km dlouhé. Největší norský fjord Sognefjorden má délku 260 km a hluboký je 1245 m. Fjordy jsou nazývány i průlivy a
jezera.
Geologická stavba a nerostné bohatství
Norsko spolu se Švédskem a Finskem, ale i s ruskou
Karelií a Kolou tvoří rozsáhlou a výrazně omezenou geologickou, geografickou a přírodní jednotku, která se označuje názvem
Fennoskandie. Zde se nacházejí především velmi staré horniny, které vznikaly od prahorní éry až do období starších prvohor a hornin
mladších je tu velmi málo. Na pevninské části norského území zcela chybí palivové suroviny. Ropa a zemní plyny se těží jen ze dna
mělkého Severního moře, uhlí pouze na vzdáleném souostroví Svalbard (Špicberky). V současné době se těží hlavně rudy železa a
mědi, titan, niob, molybden, vápenec, mramor a některé hlubinné vyvřeliny žul. Hlavní těžební oblastí je severní Norsko, největší
povrchový důl Norska je Sydvaranger.
Horopis a povrchové útvary
Celé norské území je prostoupeno
Skandinávskými horami, kterým se také říká Skandy. Jejich délka od jihozápadu k severozápadu je asi 1800 km, největší šířka v
jižním Norsku 350 km. Více než polovina území leží výše než 500 m a zhruba čtvrtina přes 1000 m nad mořem. Nejvyšší horské
skupiny jsou na jihu. Charakteristickým rysem Skandinávských hor je nerovnoměrnost svahů. Západní svahy jsou příkré a skalnaté,
východní svahy hor jsou povlovné, mírné a často stupňovité. Skandinávské hory se rozdělují na tři typy: kupy, náhorní plošiny a
štíty. Nejvíce rozšířené jsou kupy. Hlavní a nejvyšší horské skupiny jižního Norska jsou tyto: Jotunheimen (zde se nachází
nejvyšší hora Norska Glittertind měřící 2470 m), Breheimen, Rondane, Dovrefjell. Některé významnější horské skupiny ve středním a
severním Norsku jsou: Borgefjell, Okstindan, Svartisen, Saltfjellet, Sulitjelma a Blamannisem.
Podnebí
Teplý golfský proud způsobuje, že velká část Atlantského oceánu ani v největších mrazech nezamrzá. Norské podnebí je výrazně
oceanické, vyznačuje se mírnými zimami a chladnými léty a vysokou vlhkostí a oblačmostí. Cyklonální činnost, která je způsobena
setkáváním se
teplejších vzduchových hmot z jižních šířek se studenými hmotami přicházejícími ze severu, s sebou
přináší nestálé počasí, oblačnost a množství srážek. Slunečních dnů je málo. Na pobřeží Atlantského oceánu dosahují teploty
+1 až +3 oC, ve Skandinávských horách teploty klesnou na -1 až -9 oC. Červencové průměrné teploty na pobřeží Atlantského oceánu se
pohybují okolo 11 až 14 oC, ve východním středozemí jsou kolem 14 až 17 oC. Úseky norského pobřeží v okolí Bergenu, Nordfjordu, ale
také při polárním kruhu, mají roční srážkové průměry přes 4 000 mm (v Jizerských horách je to asi 1 700 mm).
Vodstvo
Norská říční siť je velmi hustá a řeky jsou celoročně dobře zásobeny vodou. Proto je v Norsku
mnoho vodních elektráren. Ačkoli jsou řeky velmi krátké, tvoří mnoho vodopádů, kaskád a peřejí a mají velký, často stupňovitý
spád. Nejvyšší vodopád v Norsku se jmenuje Vettifossen a leží v horském masívu Jotunheimen. Tam voda padá volným pádem do hloubky 275
m. Nejdelší norská řeka Glomma má délku 611 km. Jezera jsou v Norsku tak početná jako málokde v Evropě. Nejhlubší jezero nejen Norska,
ale i celé Evropy, se jmenuje Hornindalsvatn a má hloubku 604 m. Ledovce zaujímají ve vrcholové oblasti Skandinávských hor plochu téměř
5 000 km2.
Rostlinstvo a živočišstvo
Flóra a fauna ve Skandinávii je poměrně chudá na druhy.
Skandinávské lesy mají dosud největší plochu lesů v Evropě. Zabírají asi 24,3 % rozlohy Norska a z toho 84 % jsou lesy jehličnaté. Na
severu země je tundra. Z fauny je v Norsku hojný sob, pižmoň, zajíc bělák, medvěd hnědý, rys osrovid, rosomák severní a liška
obecná.
Životní prostředí
Životní prostředí je i přes veškerou snahu Norů značně
znečisťováno oxidy síry a dusíku, průmyslovými odpady a také těžbou ropy v Severním moři.
2) Složení obyvatel
97,5 % obyvatelstva tvoří Norové. V severní části země žijí dvě národnostní menšiny - kočovný národ Laponců (20 000) a norští
Finové (7 000). Přibližně 2 % obyvatelstva tvoří cizinci,z nichž nejpočetnější jsou Američané, Britové, Pákistánci, Vietnamci atd.
Počet pracujících v řadě odvětví národního hospodářství má klesající tendenci. Vyjímku tvoří oblasti obchodu a služeb, kde se
počet zaměstnanců zvyšuje.
3) Ekonomická charakteristika
Zemědělství je v Norsku málo
rozšířené, protože orná půda představuje pouze 3,2 celkové plochy země. Nejvíce orné půdy je při ústí řek, kolem fjordů a v
údolích. Pěstuje se zde hlavně ječmen, oves a brambory. Hlavními produkty živočišné výroby jsou mléko, hovězí a vepřové maso,
vejce a drůbež. Velmi významný je pro norské zemědělství rybolov. Na světovém vývozu ryb se Norsko podílí 5 %, což jej řadí na 5.
místo ve světě. V přepočtu na jednoho obyvatele produkuje Norsko nejvíce elektrické energie na světě. Významný je i těžební
průmysl. Těží se zde ropa, zemní plyn, železná ruda a uhlí. Zpracovatelský průmysl představuje nejvýznamnější článek norské
ekonomiky. Převažuje strojírenství. Po něm je nejvýznamnější potravinářský, papírenský, polygrafický a chemický průmysl. Asi 40 %
vnitrozemské dopravy připadá na železniční dopravu. Železnice přepraví za rok asi 30 milionů osob, což je ve srovnání s ostatními
evropskými státy málo. Silniční doprava je realisována po betonových a asfaltových magistrálách při pobřeží a ve vnitrozemí. Tyto
magistrály jsou po celý rok velmi dobře udržovány. Leteckou dopravu zajišťují tři letecké společnosti: SAS, SAFE a WID. Mezinárodní
letiště jsou v Oslo, Bergenu, Bodo a Stavengeru. Významná je i námořní doprava. Ve vývozu převažují neželezné kovy, lodě a jiné
dopravní prostředky, ryby a výrobky z ryb, papír a výrobky ze dřeva. Norsko naopak dováží kaučuk, bavlnu, automobily, traktory,
potraviny aj. Hlavními obchodními partnery Norska jsou Velká Británie, Německo, Švédsko, USA, Dánsko, Finsko, Nizozemí a Francie. ČR do
Norska vyváží především kolové traktory, plechy a válcový materiál, textilní výrobky, nábytek, obuv, sklo, hudební nástroje,
obráběcí stroje a další výrobky. Z Norska ČR dováží zejména mořské ryby, rybí tuk, nerostné suroviny, stroje a zařízení,
celulózu. Nyní naše vláda jedná s vládou Norska o dovozu norské ropy do České republiky.
Valūtas kurss Norvēģijas krona (NOK) –
Norvēģija
4) Přírodní a kulturní zajímavosti
Nejstaršími literárními památkami
Norska jsou ságy a mýty, z nichž nejrozsáhlejší je dílo nazvané Edda. I přes mnohé těžkosti se kulturní život v Norsku rozvíjel
velmi rychle. Brzy se objevili talentovaní spisovatelé, dramatici a básníci, jako byl zakladatel norského a dánského divadla dramatik
Ludvík Hollberg (1684 - 1754), básník Johan Storm Munch (1778 - 1832), dramatik Henrik Ibsen (1826 - 1906), spisovatel Bjorne Bjornson a mnoho
dalších. V dnešní době existuje v Oslo Národní divadlo, Norské divadlo, Nové divadlo a Norská opera. Od roku 1948 působí zájezdové
Zemské divadlo. Prvním významným norským malířem krajinářem byl J. C. Dahl. Scény z venkovského života maloval Adolph Tidemand.
Nejvýznamnějším malířem historických výjevů byl Eilif Petersen. Nejvýznamnějším norským malířem všech dob byl expresionista
Edward Munch (1863 - 1944), který namaloval cyklus 22 obrazů - proslulou Fresku života. Norské sochařství už není tak významné jako
malířství. K nejznámějším sochařům patří Gustav Vigeland, který vyzdobil Frognerův park v Oslu a W. Rasmussen. Nejtypičtějšími
stavbami středověké norské architektury jsou dřevěné kostely. Zakladatelem norské hudby se stal Edvard Grieg. Jeho hudba se hraje po
celém světě. Neobyčejné popularity dosáhl vědec Thor Heyerdahl, který na podporu své teorie o migraci Polynésanů z Jižní Ameriky
podnikl roku 1974 pozoruhodnou plavbu na primitivním voru Kon - Tiki z Peru do Polynésie.
Turisty na Norsku přitahují různé
jeskyně, zemní pyramidy v morénových nánosech, obří hrnce, fjordy a soutěsky či zajímavé skalní útvary. Nejvíce navštěvované
vodopády se jmenují Sedm sester. Nejstarší velkou církevní stavbou je katedrála Nidaros v Trondheimu, v níž byli až do roku 1908
korunováni norští králové. Oblíbenými postavičkami Norů jsou trollové. Jsou to zarostlí, vousatí skřeti, žijící zpravidla v
hlubokých norských lesích, ale existují i vodní, mořští či horští trollové. Někteří jsou tak malí, že by je člověk v přírodě
ani nezahlédl, jiní narostli do velikosti obrů. Všichni se však až na dlouhatánské nosi, čtyři prsty na končetinách a ocasy podobají
lidem. Tito původní obyvatelé severské země se stali symbolem Norska a jsou k vidění téměř na každém kroku.
III.Závěr
Norsko je velmi rozvinutá skandinávská země, která i přes své jednotvárné přírodní bohatství zaujímá ve
světě nenahraditelné místo. Loví a vyváží velké množství ryb. V Severním moři v šedesátých letech tohoto století nalezla
obrovské množství ropy a zemního plynu. Na jednoho člověka Norsko průměrně vyrábí nejvíce elektrické energie na světě, a to pomocí
mnoha vodních elektráren. Ze země se těží množství vzácných kovů, mnohdy jako v jediné zemi Evropy. Nejhlubší jezero na evropském
kontinentu se nachází právě v této severské zemi. Norsko se nesporně může přirovnávat k nejkrásnějším a nejzajímavějším zemím
nejen v Evropě, ale i na světě.