Grécko – země památek

Rozloha:131957 km 2  Největší ostrov:Kréta: 8336 km 2
Počet obyvatel: ( 1994 ) 10 376 000 Státní zřízení: republika
Úřední jazyk: řečtina Ozbrojené síly: celkem 159 300  
Hlavní město: Athény Největší města:Athény, Thessaloniki, Piraiévs,Pátrai
Měna: drachma = 100 lepta  
Nejvyšší hora:Ólimbios (Olymp ) 2917 m
Nejdelší řeka: Aliákmon 297 km 2
Národnostní složení: Řekové 96%, Makedonci 1.5%, Turci 0.7%,Albánci 0.6%, ostatní 1,2%
Oficiální náboženství: východní (řecké ) ortodoxní
Průměrný věk: muži cca 74 let, ženy 80 let

Geografické informace
Řecko leží v jihovýchodní Evropě, sestavené z pevninské části (s poloostrovem Peloponés na jihu) a z několika velkých a velkého počtu menších a nejmenších ostrovů. Na severu hraničí s Albánií, Jugoslávií, Bulharskem a Tureckem, na západě, jihu a východě je obklopeno moři.  Zaujímá jižní výběžek Balkánského poloostrova mezi 36.º a 41.º severní šířky a mezi 20.º a 26.º východní délky. Asi 15% jeho území tvoří  ostrovy v Egejském, Jónském a Krétském moři, které vznikly poklesem pevniny do Středozemního moře.  Řecké území je poměrně malé, měří
131944 km 2 (jen o něco větší než území bývalé ČSFR - 127896 km 2). Jestliže ovšem k němu připočteme plochu přilehlých moří, pak vzroste rozloha na cca 400000 km 2. Z celkové plochy souše zaujímají ostrovy 25166 km 2 (asi jednu pětinu). Tato celková plocha je pro srovnání menší než Morava (26095 km 2). Moře se zařezává na západě Korintským zálivem hluboko do
pevniny a rozčleňuje především východní a jižní pobřeží v mnohé poloostrovy a zálivy. Z 15021 km řeckého pobřeží lemuje celých 11000 m více než 2000 ostrovů.
Oproti tomu suchozemská hranice je dlouhá jen 1170 km (s Albánií 247 km a s Jugoslávií
246 km. Řecko omývá ze západu i částečně Středozemní moře ( podrobněji popsáno níže ) z východu pak Egejské moře.
 
Povrch
Většinu Řecka tvoří převážně hory a to hlavně vápencové a tudíž značně zkrasovělé. Západní polovinou území prostupuje pohoří Pindos, které je pokračováním Dinárské soustavy z Albánie a Makedonie. Na severovýchodě je část řecké Makedonie a Thrákie lemována pohořími Belasica, Pirin a  Rodopy na bulharských hranicí. Hranici s Tureckem tvoří řeka Marica. Z území Makedonie vybíhá do Egejského moře bizarní tříprstý poloostrov Chalkidiki  s posvátnou horou Athos na východě. Východně od pohoří Pindos se rozkládá nížina Thesálie, největší v zemi. Od moře je opět oddělená pásmem hor, které při Soluňském zálivu vrcholí bájnou horou Olymp, nevyšší horou Řecka. Pohoří Othrys pokračuje odtud k jihovýchodu a vynořuje se z Egejského moře na ostrově Euboia, probíhajícím paralelně s pevninou. Další menší nížiny vytvářející na severu řeky Axiós ( Vardar ), přitékající z Makedonie, a Strymon ( Struma ) a Nestos tekoucí z Bulharska. Od pohoří Pindos na jihovýchod vybíhající masivy hor až na poloostrov Attika s hlavním městem. Západně od Athén úzká Korintská šíje s průplavem , který krátí cestu z Egejského do Jónského moře, spojuje pevninu s poloostrovem Peloponés. Paralelní horská pásma Peloponésu končí na jihu čtyřmi poloostrovy, z nichž nejdelší je hornatý Taygetos. Jeho pokračování je ostrov Kythéra a pás ostrovů, které se táhnou přes Krétu na Rodos. 

Ostrovní část Řecka tvoří cca 2000 ostrovů z nichž pouze 200 není obydleno. Nekvětším ostrovem je Kréta, na jihu Krétského moře. V Egejském moři jsou největším ostrovy při tureckém pobřeží ( Thasos, Limnos, Lesbos, Chios, Samos, Rodos ), další tvoří tři rozsáhlá souostroví:Severní Sporady, Jižní Sporady neboli Dodekanésos a největším Kyklady jihovýchodně od Attiky a Euboie. Jónské ostrovy při západním pobřeží země zahrnující známý Korfu (Kerkyfa ), Levkas, Kefalónii a Zakynthos. Prakticky celé oblast Řecka je seismicky aktivní.
 
Podnebí
Středomořské podnebí Řecka vykazuje regionální rozdíly. V nižších polohách se vyznačuje dlouhým, horkým a suchým létem. Mořské větry sice ochlazují pobřeží, ale horké suché proudění z Afriky známé jako meltemi podstatně zvyšuje teplotu na Krétě a jižních ostrovech. Nejvíce dešťových srážek spadne na podzim a v zimě zejména v pobřežních horách na severozápadě. Ledový vítr bóra  ze severu přináší  na hory množství sněhu. Studené větry pronikají také na severovýchod z východního Balkánu. Na jihu jsou zimy mírné s prouděním od moře.
 
Rostlinstvo a zvířena
Tisíce let trvající kácení lesů a pasení ovcí a koz zredukovalo původní lesní pokryv na pouhou pětinu rozlohy řeckého území. V nižších polohách na celém Peloponésu převládají dnes křovinaté vždy zelené formace typu makchie. Na jaře rozkvétá na vápencích velké množství květin ( skalniček ). Jónské ostrovy – zejména  Korfu a Levkas – mají vyšší srážky, a jsou proto bohatší na vegetaci.
Severní lesy se staly útočištěm některých velkých savců, kteří se v Evropě téměř nevyskytují, jako je vlk, medvěd hnědý a rys. V jižní části země lze spatřit velké množství plazů, včetně chameleónů. Turistický ruch ohrožuje želví populaci, neboť znečištění pláží znemožňuje  želvám klást vece.

Obyvatelstvo
Řecko je národnostně homogenním státem. Malé menšiny tvoří Makedonci. Turci a Albánci. Téměř všichni Řekové jsou aktivními členy řecké pravoslavné církve. Vstup do Evropy
zaznamenal odstranění diskriminovaného postavení žen. Řekové jsou tradičně silně spojeni s venkovem i když již téměř 2 / 3 obyvatel žijí ve městech, přitom samotné aglomeraci Athén celá třetina.

Státní zřízení
Řecko je parlamentním republiku s jednokomorovým Národním shromážděním
( 300 poslanců ) voleným  obyvatelstvem starším 18ti let na 5ti leté období. President je volen parlamentem na dobu  5ti let a je  vrchním velitelem ozbrojených sil.
  Řecko je rozděleno do  13ti administrativních oblastí a 50ti krajů. Řecko je členem NATO a v roce 1981n se mu podařilo vstoupit do Evropského společenství.

Hospodářství
Řecko patří mezi nejzaostalejší země EU. Služby především v rámci cestiovního ruchu, bankovnictví a námořní plavby jsou hlavním zdrojem příjmů.
 
Zemědělství
V zemědělském sektoru je zaměstnáno stále  více než 2ˇ% pracujících, ale produktivita práce je stále nízká.Mnoho farmářů ještě používá tážná zvířata. Převažuje rostlinná výroba a v jejím rámci pěstování zeleniny, hlavně rajčat,dále cukrovky , pšenice a kukuřice. Velmi významná je produkce vína,  citrusů, oliv a tabáku. Pěstuje se také rýže, bavlník a  brambory. Po celé zemi se chovají ovce a kozy.Rybolov je moderní a stačí uspokojit potřebu obyvatelstva.
 
Průmysl a obchod
Řecko má poměrně značné nerostné zdroje, ale spotřeba paliv musí být 75%procent kryta dovozem. Těží se více než 50 milionů tun hnědého uhlí a velmi významná je produkce  bauxitu. Dále se těží rudy niklu, zinku, olova, manganu a chromu.  Plánuje se zvýšení produkce
elektřiny  ve vodních elektrárnách a širší spalování místního  uhlí a lignitu. Využívá se též solární a větrné energie.Většina řeckého průmyslu je soustředěna v aténské aglomeraci.Jediným dalším větším průmyslovým centem je Soluň na severu země.
Nejdůležitějším odvětvím je potravinářství. Významná je chemická  výroba,  produkce cementu, dále textilu, oděvů a obuvi.
Významný cestovní ruch přináší peníze, rozvoj služeb, stavebnictví a zaměstnanost.
 
Doprava a spoje
Řecko má jednu z největších obchodních flotil na světě a realizuje námořní dopravu pro řadu dalších států.Největší přístavy jsou Pireus, Soluň a Patrai.Nedostatek dobrých silnic trval až do 70.let Země má rozsáhlou síť autobusových linek, jak na pevnině, tak na Krétě. Železniční síť je krátká, zmodernizovaná a omezuje se pouze na pevninu.
 
Provozuje 35 domácích letišť, z toho 9 mezinárodních, včetně Heraklionu.,na Krétě a letiště na Rhodu,které slouží hlavně turistickému ruchu. Rozhlasové vysílání je kontrolováno státem a podobně jako tisk je do jisté míry cenzurováno.  Vydává se 130 časopisů a novin.

Zdravotnictví , sociální péče a školství.
Zlepšená zdravotní péče snížila výrazně kojeneckou úmrtnost a naopak naděje dožití obyvatel dosáhla úrovně nejvyspělejších států. Pro chudé je lékařská péče zdarma .Sociální zabezpečení je doplněno podporou v mateřství.

Studium na vysokých školách jer limitováno, aby se zabránilo nezaměstnanosti vysokoškoláků-Soukromé univerzity jsou podle ústavy zakázány.

Středozemní moře
Řecko je částečně také omýváno Středozemním mořem.
Středozemní moře je vnitřním mořem Atlantického oceánu mezi Evropou, Asií a
Afrikou. Jeho plocha je 2,50 mil. km 2 střední hloubka je 1498 m, největší hloubka je 5121 m. Gibraltarským průlivem je spojeno s Atlantickým oceánem, přes průlivy Dardanely a Bospor a Marmarské moře s Černým mořem, Suezským průplavem s Rudým mořem. Na severním pobřeží Středozemního moře jsou velké poloostrovy (Apeninský, Balkánský, Malá Asie) a četné ostrovy (Sardinie, Korsika, Sicílie, Kréta). Ty rozdělují jednotlivá okrajová moře (Ligurské, Tyrhénské, Jaderské, Jónské, Egejské a Krétské). Největšími zálivy Středozemního moře jsou: Velká a Malá Syrta, Lví záliv, Janovský, Benátský, Tarentský a Antalya. Slanost vody stoupá od západu k východu od 3,6 do 3,95%. Teplota povrchové vody je v únoru 7-17°C a v srpnu od 19-30°C. Výška přílivů je nízká, většinou od 0,1-0,5 m Do Středozemního moře ústí mimo jiné tyto řeky: Nil, Pád, Rhône, Ebro a další. Středozemní moře bylo ve starověku důležitou dopravní cestou a
je jí i nadále. Hlavní přístavy: Barcelona, Marseille, Janov, Neapol, Terst, Rijeka, Pireus, Soluň, Istambul, Izmír, Bejrút, Alexandrie, Tarábulus al-Gharb, Alžír, Cagliari, Palermo, Rhodos, Iraklio, Limassol a další.
 
Dějiny Řecka
V období 2000 – 5000 př. n. l. byla Kréta střediskem minójské kultury, patrně nejstarší civilizace v Evropě. V šestnáctém  století př. n. l. se její vliv projevil v Mykénách na Peloponésu. Kolem roku 1200 př. n. l. byl Peloponés obsazen Dóry. Řecké městské státy vznikaly v této době slučováním vesnic na obranu proti útočníkům. Počínaje 4. stol. n. l. se Řecko stalo součástí východořímské Byzantské říše, jejímž střediskem se stala Konstantinopol ( Cařihrad ).
V roce 1460, po pádu Cařihradu, se dostalo téměř celé Řecko pod nadvládu turecké Osmanské říše.Jónské ostrovy zůstaly v rukou Benátek až do roku 1797.
Podle nově schválené ústavy v roce 1975 uskutečnily demokratické volby a v roce 1981 byl A.Papandreu zvolen prvním socialistickým předsedou vlády.

Památky Řecka

Řecký chrám – Chrám nebyl kultovním místem: věrní se neshromažďovali, chrám byl především příbytkem pro boha.
 
Akropole - Propylaje
  - Parthenon
- Erechtion
- Chrám bohyně Niké
- Athéna Promakos
 
Mykény - Je to tu úchvatné. Areál, hrad, lví brána, hrobky, kopulovité hroby volně přístupné v okolí. Ty jsou snad nejlepší - člověka neruší turisti a může si připadat jako objevitel. Místo na spaní - za parkovištěm u hradu v krásné háji mezi hrobkami. Kousek odtud stojí kaplička se střechou.
 
Použitá literatura
1 ) Svojka a Vašut, V dobách starověkého Řecka, Larousse
2 ) V.Eganová a G.Bateman, Enciklopedie, Zeměpis světa