Charakteristiky hlavních evropských řek

U většiny evropských řek se setkáváme se smíšeným typem napájení,i když v určité roční době může určitý zdroj převládat. Například řeky Východoevropské roviny (Volha,Dněpr,Don) mají povodí,které je ovládáno kontinentálním klimatem,s dlouhými,na sníh bohatými zimami. V mrazivých měsících se voda zadržuje ve sněhových srážkách. Teprve s příchodem jara začíná sníh tát a zaplavuje koryta řek.Tyto řeky mají tedy převážně sněhové napájení.

Naproti tomu řeky v jižní a západní části k Evropy,kde je vlivem oceánského klimatu přinášeno hodně srážek po celý rok,mají převážně dešťové napájení. Severské řeky pramenící převážně ve Skandinávských horách mají zcela typické ledovcové napájení.
 
Odtokové oblasti
Evropské řeky odvádějí své vody do Atlantského a Severního ledového oceánu. Třetí oblastí je bezodtoká pánev Kaspického jezera.
 
Rozložení odtoku v průběhu roku
V západní Evropě a na ostrovech Velké Británie a Irska jsou řeky nejvodnatější v lednu a únoru. Nejméně vody tam řeky mají od června do srpna. Ve střední Evropě jsou řeky nejvodnatější v únoru a březnu. Nejmenší průtoky se dostavují na konci léta a začátkem podzimu. Na řekách severní Evropy jsou největší průtoky v jarních a letních měsících. Nejmenší průtoky mají v září,říjnu,listopadu nebo prosinci. Řeky jižní Evropy mají maximum v únoru a březnu. Nejmenší průtoky nastávají v červenci,srpnu a září,kdy mnohé vysychají. Ke značné proměnlivosti průtoku řek přispívají povodně. Na řekách západní a jižní Evropy se dostavují nejčastěji v chladném ročním období a tvoří se po vydatných deštích a tání sněhu. V severní Evropě k nim dochází nejčastěji v pozdním jaru po tání sněhu. Na řekách střední Evropy se mohou vyskytovat v jakémkoli měsíci v roce nejčastěji však na jaře při tání sněhu v horách. Na alpských řekách jsou největší povodně v létě.
 
Ledový režim řek závisí na zimních teplotách a na sklonu řečiště. Na řekách Skandinávského poloostrova a střední Evropy,zvláště v její východní části, zamrzají řeky v průměru na dobu dvou výjimečně tří měsíců. Zamrzání řek západní Evropy se vyskytuje velmi řídce,to samé platí o řekách jižní Evropy a pobřežního pásu západní Evropy. Na horských řekách,i když v jejich oblasti spadnou v zimě sněhové srážky a teploty klesají hluboko pod nulu, nedochází k zamrzání díky jejich velkému spádu a peřejím.

Ebro (Španělsko) délka: 909km
Druhá nejdelší řeka země, která teče z východní části Kantábrijského pohoří v severním Španělsku a ústí deltou 20km vybíhající do Středozemního moře jihozápadně od Tarragony. Bitva na Ebru v roce 1938 v níž zahynulo 75 000 republikánů, byla rozhodujícím vítězstvím nacionalistů ve španělské občanské válce, která skončila o rok později.
 
Rýn (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Německo, Francie, Nizozemsko)
délka: 1326km
plocha povodí: 224 000km2
průtok(Nizozemsko-v ústí): střední: 2 390m3/s
   min: 600m3/s,
   max: 12 000m3/s
doba zamrzání: 21 dní(v Kolíně nad Rýnem)
Pramení v ledovcových Alpách na uzemí Švýcarska. Po Bodamské jezero je typickou vysokohorskou řekou s ledovcovým režimem průtoků. Objemově i plošně rozsáhlé jezero vyrovnává sezónní výkyvy jeho průtoku v úseku až po Basilej. Avšak přítok Aara opětovně zvýrazňuje rysy ledovcovo-sněhového typu,které se udržují i na úseku v Hornorýnské nížině. Pod soutokem s Aarou dosahuje průměrný průtok Rýna již 1000m3/s.Úpravami bylo řečiště na mnoha místech napřímeno, ohrazováno i prohloubeno, aby byla udržena potřebná plavební hloubka. Na dlouhém úseku v rozsahu Hornorýnské nížiny vtéká do Rýna značný počet krátkých přítoků, největší z nich Neckar a Mohan. Jejich vodnost je největší na jaře. Při zimních oblevách na nich mohou vznikat  povodně, které se projevují i na Rýně. Období zvýšených průtoků se však prodlužuje na dobu od března do srpna a roční rozložení odtoku se stává vyrovnanějším. Vyrovnané průtoky si Rýn udržuje až po ústí, před jehož rozvětvením v jednoduchou deltu dosahuje jeho průměrný průtok 2500m3/s. Na řekách povodí Rýna byli vybudovány četné přehrady s vodními elektrárnami. Rýn je také významnou dopravní tepnou v oblasti s vysokou koncentrací průmyslu, osídlení a intenzivní zemědělskou výrobou, Rýn stále zůstává jednou z nejvíce znečištěných evropských řek.Rýn je plně splavný až od Basileje(to je 883km).
 
Dunaj(Německo, Rakousko,Slovensko, Maďarsko,Chorvatsko, Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, Moldavsko,
  Ukrajina)
délka: 2850km
plocha povodí: 817 000km2
průtok(Rumunsko-před deltou): střední:6430m3/s
  min:3450m3/s
  max:19200m3/s
doba zamrzání:37 dní v Budapešti
Z celkového počtu 120 přítoků je jen 34 splavných.Sám Dunaj je splavný od města Ulmu v Německu.Celkový spád řeky je 678m od soutoku jeho dvou zdrojnic Breg a Brigach na úpatí pohoří Schwarzwaldu. V horním toku teče Dunaj údolím při okraji Švábského a Franského Jury i Bavorského lesa četnými meandry,v nichž jsou peřej a proudy. Jeho řečiště je pro přínosy velkého množství štěrku a písku alpskými řekami nestálé.Pro plavbu je na mnoha místech upraveno. Na převážné části horního toku je Dunaj pod vlivem vodního režimu pravých alpských přítoků(Iller,Lech,Isar,Inn,Enns),které náleží k ledovcovému typu.Ze šířky asi 300m ve Vídni se řečiště rozšiřuje u soutoku s Tisou na 1500 až 2000m.Přítoky Dráva,Tisa a Sáva zvětšují průtok Dunaje na více než dvojnásobek(Bratislava:2080,Moháč:2160 a pod Sávou:5500m3/s).Pod Budapeští se průměrný průtok zmenšuje asi o 200m3/s odběry,průsakem do nivy a výparem.Všechny přítoky středního toku jsou nejvodnatější v jarních měsících(březen až květen),a tak se vysoké průtoky Dunaje prodlužují na dobu od jara do léta.Koncem léta a na začátku podzimu vodnatost Dunaje výrazně klesá a udržuje se malá i v zimě.Delta Dunaje o rozloze asi 5640km2 se stále intenzívně vyvíjí.V době vrcholení povodně je delta jediným jezerem,z něhož vyčnívají jen břehové valy porostlé stromy.Celá delta působí jako účinný přírodní filtr,protože v hustých rákosových porostech se zachycuje velké množství kalu i znečišťujících látek.Ačkoli se povodně na Dunaji mohou dostavit v kteroukoli roční dobu,nejčastější a největší jsou letní(v červnu a červenci).Vznikají spojením povodí alpských přítoků s povodněmi přítoků středního toku,vyvolanými intenzivními letními dešti.Na dolním toku jsou časté velké povodně v květnu vyvolané povodněmi Sávy.Když vrcholí,dosahují průtoky ve Vídni a Bratislavě až přes 10000,pod ústím Tisy téměř 16000 a před deltou téměř 18000m3/s.Minimální průtoky mohou klesnout ve Vídni na 175,pod Tisou na 1250 a před deltou na 1800m3/s. Dunaj je nejen důležitou dopravní tepnou,ale i zdrojem vodní energie.
 
Rhona(Švýcarsko,Francie)
délka:812km
plocha povodí:96000km2
průtok(Francie-v ústí):střední:1780m3/s
    min:300m3/s
max:12500m3/s
Pramení v ledovcích Bernských Alp a až po město Lyon je typickou ledovcovou řekou,přestože protéká velkým Ženevským jezerem,které vyrovnává průtoky.Přítok Saona a toky z Francouzského středohoří jsou však nejvodnatější v zimních měsících.Velké povodně na nich zvětšují povodňové průtoky Rhony až na 7000m3/s.
Jejich příspěvek udržuje zvýšené průtoky Rhony od listopadu až do června.V povodí Rhony byl vystavěn velký počet nádrží s hydroelektrárnami,ale většímu energetickému využití brání množství štěrku a písku donášeného alpskými přítoky i řekami z Francouzského středohoří.Rhona je sice díky úpravám řečiště splavná,avšak větší dopravní význam nemá.
 
Volha(Rusko)
délka:3531km
plocha povodí:1360000km2
průtok(Volgograd):střední:8150m3/s
  min:5090m3/s
  max:48450m3/s
doba zamrzání:147 dní v Kazani
Nejdelší řeka Evropy ,od středověku významná obchodní trasa mezi Evropou a Asií.Pramení ve Valdajské vrchovině,asi 300km severozápadně od Moskvy a,teče 3531km jihovýchodním směrem-přes Tver,Jaroslavl,Kazaň,Simbirsk,Saratov a Volgograd do Kaspického moře.V ústí vytváří rozsáhlou deltu.Na většině toku je splavná,v letech 1552-1556 byla využívána pro zásobování a posilování vojsk cara Ivana Hrozného,který rozšiřoval svoji říši podél řeky na území odbojných Tatarů.Od roku 1930 se začínají stavět přehrady pro výrobu elektrické energie a zavlažování přilehlých stepí,slouží zároveň jako silniční a železniční přemostění Volhy.Průplav vybudovaný v 50. a 60. letech propojuje Volhu s Donem a tím i s Černým mořem.
 
Loira(Francie)
délka:1020km
plocha povodí:115000km2
průtok(v ústí):střední:935m3/s
  min:80m3/s
  max:7600m3/s
Nejdelší řeka Francie.Pramení ve Francouzském středohoří,kde protéká soutěskami a směřuje na sever k městu Orléansu.Za ním se stáčí k západu a vytváří široké údolí,které pokračuje až k ústí do Biskajského zálivu.Údolí na středním toku -známé jako ,,zahrada Francie“-lemuje mnoho krásných zámků včetně Amboise,Blois a Chambord.Pěstuje se tam hojně zelenina,ovoce a vinná réva.Pochází odtud vynikající odrůdy bílého vína,jako např. Muscadet,Saumur,Pouilly a Vouvray.Loire je také název departementu v Rhonsko-alpském regionu odvodňovaném řekou Loirou a využívaného předavším zemědělsky.
 
Wisla(Polsko)
délka:1047km
plocha povodí:194424km2
průtok(v ústí):1100m3/s
Nejdelší řeka v Polsku.Pramení v Beskydech nedaleko slovenských hranic,jihozápadně od Krakowa,teče přibližně na sever a na východ.Ústí do Gdaňské zátoky lidmi vykopaným korytem.Do Viselského zálivu odtéká jen malá část říčních vod.