Karlovy Vary

Historie
Karlovy Vary jsou světoznámé lázeňské město, které společně s  Mariánskými Lázněmi a Františkovi Lázněmi tvoří tzv. západočeský trojúhelník-vyhledávanou oblast odpočinku a léčivých minerálních pramenů s mimořádně příznivými účinky na lidský organismus. Tradice lázeňství v Karlových Varech má svůj počátek již někdy v 15. Století. Město bylo založeno patrně v rozmezí let 1347-1349 císařem římským a králem českým Karlem IV.

PSČ Karlovy Vary

K založení města se váže romantická pověst opředená tajemstvím. Císař Karel  IV. se vášnivě rád oddával loveckým kratochvílím. Na místě dnešního města totiž před jeho založením byla královská obora oplývající velkým množstvím zvěře. Při jedné ze štvanic vypravené z nedalekého hradu Loket zahnali psi na vysoký skalní útes jelena. Ten v zoufalé snaze se zachránit skočil do hluboké propasti. Když potom císař Karel IV. hledal místo pravděpodobného dopadu štvaného zvířete, narazil uprostřed bohaté pralesní zeleně na tryskající vroucí pramen.

I když po jelenovi nebylo vidu ani slechu, uchvátil Karla IV. objev horkého pramene natolik, že se rozhodl založit zde město a nazvat ho svým jménem.
Skalnímu útesu, ze kterého chrabrý jelen skočil, se dodnes říká příznačně jelení skok. Císař Karel IV.  založil souběžně s městem i královský lovecký hrádek. Zároveň udělil Karlovarským roku 1370 práva a svobody města Lokte, které v roce 1401 potvrdil jeho syn Václav IV.

Město i hrad byly v majetku královské komory do roku 1437. V té době se dostali s celým Loketskem  do zástavní dražby Šliků, ve kterém byly až do roku 1547, kde se dostaly zpět do přímé královské moci a nastala pro ně doba rozkvětu. Již v roce 1500 opěvoval ve svých dílech zdejší vřídla známý Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Roku 1520 se začala zde vyvěrající minerální voda pít jako léčebná-a to podle návodu dr. Václava Payera, jenž vydal první tištěnou lékařskou knihu o Karlových Varech. V roce 1531 bylo zavedeno vybírání lázeňských poplatků. Koncem 16. století  získalo město do vlastnictví hrad s rozsáhlými lesy a od Rudolfa II. dostalo i další privilegia.
Rozkvět města nezastavily zničující povodně a ani velký požár v roce 1604, kdy ze 102 tehdy ještě dřevěných domů  99 shořelo.

Roku 1707 jmenoval Josef I. Karlovy Vary svobodným královským městem.
V roce 1759 město opět ničil rozsáhlý požár, ale ani tato katastrofa nezabránila místním občanům v budování a rozšiřování lázní, naopak-nastal velký stavební i kulturní rozmach. Byla stavěna četná honosná sanatoria a hotely a došlo také k rozsáhlé regulaci pramenů a toku řeky Teplá. Souběžně s rozvojem města stoupal zároveň i počet lázeňských hostů a to zejména po zavedení železnice v roce 1871. Jestliže v roce 1820 navštívily město asi dva tisíce hostů, v roce 1860 to bylo již 10 000 hostů a roku 1874 dvacet tisíc hostů. Koncem roku 1900 navštívilo město kolem padesáti tisíc lidí a v období před válkou dosáhl počet lázeňských hostů neuvěřitelných jednasedmdesáti tisíc.

Počet návštěvníků poklesl až v období 1.světové války. V letech 1918 až 1938 byla v Karlových Varech budována zejména výdělečná zařízení spojená s cestovním ruchem a lázeňstvím, hotely, penziony a pro město důležitá inženýrská díla, například údolní protipovodňová přehrada na říčce Teplá.
V období II. světové války ani Karlovy Vary neunikly leteckému bombardování. Lázeňské území sice zůstalo nedotčeno, těžce však byly poničeny okrajové čtvrti a hlavní železniční nádraží.

Po vítězství spojeneckých vojsk v roce 1945-část města osvobodili Američané, část vojska Sovětského svazu-dochází k rozsáhlé obnově města a výstavbě obytných sídlišť. Došlo zároveň k radikální výměně obyvatelstva a Karlovy Vary se opět stávají českým městem. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se všechna léčebná zařízení stala národním majetkem. Byl to historický mezník, který v mnoha případech negativně a na celá desetiletí ovlivnil rozvoj města.

Nové perspektivy se městu otevřely po listopadové revoluci v roce 1989.
V současnosti jsou Karlovy Vary se svými dvanácti vyvěrajícími termálními minerálními prameny největšími a nejvýznamnějšími lázněmi v České republice. Přibližně 84 tisíc pacientů tuzemských  i ze zahraničí ročně využívá kapacity více než pěti tisíc lázeňských lůžek a léčí si zde choroby zažívacího traktu, žlučníku, stavy po operaci žaludku, cukrovku a řadu jiných nemocí.
Zároveň prudce stoupá zájem o cestovní ruch a počet turistů, kteří město ročně navštíví, nebo se zde ubytují dosahuje bezmála 200 000 (v sezóně jsou denní návštěvy i přes pět tisíc turistů denně). Město je významným kulturním a společenským centrem České republiky.

Architektura
I když byly Karlovy Vary založeny již v polovině 14.století, dnešní ráz města je charakteristický až výstavbou 19. a 20. století. V neopakovatelném souladu se ve městě střetávají prvky klasicismu, novohistorismu, secese i moderního konstruktivismu a funcionalismu. Nebývale zvláštní uměleckou harmonii architektonických děl rozličných slohů a různých období vzniku trefně označil světoznámý architekt Le Courbissier jako „slet šlehačkocýcho dortů.“
K nejstarším památkám města patří Zámecká věž (původně gotický hrad), dvoupatrová hranolová stavba s arkádovým ochozem a střešní zvoničkou. Tato památka byla původně přestavěna v gotickém slohu (1607), další přestavba se datuje do poloviny 18.století.

Naproti na druhé straně řeky Teplá ve stráni se skvěje architektonická perla města-barokní chrám sv. Maří Magdalény (dokončen v roce 1736), který patří k vrcholným dílům známého Dienzenhofera. V blízkosti nad tímto chrámem se nachází dnes již zrušený jednolodní kostel sv. Ondřeje, původně pozdně gotická stavba z doby kolem roku 1500. V roce 1840 byl přestavěn v empírovém slohu. U tohoto kostela snadno najdeme četné empírové náhrobky.

Ve městě jsou také dva novogotické kostely-evangelický z roku 1856 se nachází za honosnou budovou dnešních Lázní (dříve Císařské lázně) a kostel sv. Lukáše, který stojí na Zámeckém vrchu. Turistickou atrakcí města je pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla, který je nápodobou byzantských chrámů. Postaven byl v duchu tradiční ruské architektury v letech 1893-1898 a najdeme ho v Sadové ulici. Jeho stavba byla hrazena z příspěvků ruských lázeňských hostů.

Při procházkách Karlovými Vary najdeme celou řadu historicky a umělecky velmi cenných soch. Připomeňme alespoň barokní sochu sv. Bernarda nad Mlýnskou kolonádou z roku 1706, sochu sv. Jana Nepomuckého (1728) u Lázní V, sochu Karla IV.  (1739) umístěnou v průčelí hlavní městské knihovny a sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1796 u chrámu sv. Maří  Magdalény
Typickými lázeňskými stavbami, které neodmyslitelně patří k originálnímu svérazu města, jsou vyhlídky. Nejznámější z nich je Karlova vyhlídka, která byla postavena v novogotickém slohu v roce 1877.

Na severním okraji údolí řeky Teplá stojí klasicistní stavba-Poštovní dvůr z roku 1791. K nejkrásnějším prostorám tohoto dvorce patří hlavní sál v prvním patře budovy, jehož strop zdobí freska namalovaná v duchu pozdního baroka.
Další architektonickou zvláštností je budova Divadla Vítězslava Nezvala stojící nedaleko od Vřídla. Divadlo bylo postaveno v letech 1884-1886 podle návrhu slavných architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Výraznou architektonickou dominantou lázeňské čtvrti města je bezesporu také novorenesanční Mlýnská kolonáda. Byla postavena v letech 1871-1881 a jejím autorem je Josef Zítek, který se proslavil mimo jiné také stavbou Národního divadla v Praze. Mlýnská kolonáda je trojlodní a  sloupová. Má délku 132 metrů a šířku 13 metrů. Její ozdobou je 124 mohutných sloupů. Nad portály je Mlýnská kolonáda zdobena dvanácti alegorickými plastikami, které představují jednotlivé měsíce v roce. Součástí této vzácné památky je orchestřiště pro lázeňský orchestr.

Další dominantou města je Sadová kolonáda autorů Fellnera a Helmera z roku 1881. Byla postavena z litiny ve Dvořákových sadech, kde sousedí s honosnou budovou Vojenského lázeňského ústavu. Zámecká kolonáda se nachází v místě, kde si císař Karel IV. nechal v minulosti postavit svůj lovecký zámeček. Vznikla v letech 1911-1913 a jejím autorem je B. Ohmann. Do skály u Dolního zámeckého pramene je vytesána hlava Ochránce pramenů. Další z kolonád nese jméno Tržní. Byla postavena v roce 1883 ze dřeva jako provizorní pro Tržní pramen. Najdeme zde reliéf, který znázorňuje pověst o objevení tryskajícího vřídla při lovu jelena.

Současná podoba dnešní Vřídelní kolonády byla dokončena v roce 1975. Jedná se o moderní prosklenou stavbu, jejíž interiér zdobí desky z bulharského mramoru. Výraznou stavební dominantou města je nepochybně monumentální budova dnešních Lázní I., bývalých Císařských lázní. Tento architektonický skvost byl vybudován ve stylu francouzské renesance a datum dokončení vymezuje rok 1895. Autory lázní jsou Fellner a Helmer. Stále vyhledávanou atrakcí Karlových Varů je samozřejmě také nejznámější hotel ve městě-Grandhotel Pupp. Jeho Slavnostní sál je označován jako jeden z nejskvostnějších sálů v Evropě i na světě.

K dalším cenným architektonickým unikátům se řadí novoromantická budova Lázní III, novorenesanční Vojenský lázeňský ústav, empírová Lützowa vila, secesní budova spořitelny těsně sousedící s Vřídlem, klasicistní budova sanatoria Richmond z 30. let 19.století a monumentální palác sanatoria Imperial vysoko nad lázeňskou čtvrtí, který byl postaven v novodobém velkohotelovém stylu v letech 1910-1912. Nesmíme opomenout ani cennou budovu hotelu Národní dům z roku 1901. Při výčtu nepřehlédnutelných architektonických staveb Karlových Varů nelze opomenout mnohopodlažní budovy lázeňského hotelu Thermal, která se svými několika velkými sály slouží také jako významné mezinárodní kulturně společenské centrum.

Kulturní a společenský život
Karlovy Vary byly prakticky po celou dobu své existence významným centrem mezinárodně kulturního a společenského vyžití. Často byly pro to označovány jako „salón Evropy.“ Důkazem popularity města jsou četné a mnohdy i opakované návštěvy největších velikánů světové kultury a předních osobností mezinárodní politiky a obchodu. Byl to např. Jiří z Poděbrad, Johann Sebastian Bach, N. Paganini, car Petr Veliký, Ludwig van Beethoven, J.W.Goethe, Fryderyk Chopin, Richard Wagner, Karel Marx, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich, Jaroslav Seifert a další. Návštěvy těchto známých osobností jsou dodnes připomínány pamětními deskami, bustami a sochami.

Jednou z nejvýznamnějších mezinárodních akcí poválečného období je soutěžní Mezinárodní filmový festival. První ročník se uskutečnil v roce 1950. Nelze opomenout ani Mezinárodní jazzové festivaly, nejrůznější vědecké kulturní i politické kongresy, sympózia, konference apod. Tyto velké akce jsou v průběhu roku a lázeňské sezóny doplňovány pestrou nabídkou programů komornějších, které lázeňským pacientům nabízejí vhodné doplnění jejich léčebné kúry a všem ostatním návštěvníkům města zpříjemňují zdejší pobyt.
Z pestré nabídky jsou tu např. stálé expozice v galeriích umění a muzeích, bohatou knihovnu, ale také hvězdárnu.

Působí zde i Karlovarský symfonický orchestr-jedno z nejstarších hudebních těles v Evropě (v roce 1984 slavil 150.výročí své existence), také pak kina a v divadlech hostují rovněž operetní a operní scény a balety z jiných divadel. Nejrůznější kavárny, vinárny, noční podniky a bary, diskotéky, zábavy s dechovou hudbou, herny a casino. Kulturní a společenské vyžití rozšiřují četná sportovní a rekreační zařízení, tenisové areály, minigolfy, golfové hřiště, kryté kuželky, stadióny, dětská hřiště. V Karlových Varech nechybí ani velká dostihová dráha, přírodní koupaliště, sauny, fitness-centra.
Výbornou relaxaci nabízejí procházky překrásnými promenádními cestami a stezkami v lázeňských lesoparcích s altány, vyhlídkovými věžemi a restauracemi.

Významné podniky
Porcelánka v Březové, která vznikla v roce 1803, je jedním z nejstarších podniků na výrobu porcelánu v českých zemích. Podnik MOSER je tradičním výrobcem luxusních nápojových souprav a křišťálů. V celém světě proslavené výrobky MOSERu se vyznačují dokonalým řemeslným zpracováním a originalitou. Vyhledávaným vývozním artiklem je i Karlovarská vřídelní sůl.
Firma Jan Becher je producentem světoznámého proslulého likéru Becherovky, která bývá označována jako tzv. „třináctý karlovarský pramen.“ Firma Jan Becher rozvíjí i další výrobní program, kterým jsou vynikající nealkoholické nápoje.

Historie výroby oblíbených kulatých karlovarských oplatek sahá až do roku 1800 a spadá do podniku Čokoládovny. Karlovarský pivovar je po plzeňském Prazdroji druhým největším pivovarem v západočeském kraji a věnuje pozornost kvalitě a inovaci výrobků své tradiční značky.
 
Karlovy Vary jsou jak po stránce kulturní a společenské, tak  po stránce lázeňské a vzdělávací, velice zajímavým a lákavým městem České republiky. Jen současná situace se stále vzrůstajícím počtem ruských obyvatel na území Karlových Varů jim tak trochu ubírá na kráse.