Dynamika savany

Prírodné vedy » Geografia

Autor: mat32
Typ práce: Referát
Dátum: 27.03.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 718 slov
Počet zobrazení: 6 886
Tlačení: 594
Uložení: 576
Savana patří mezi nejzranitelnější přírodní ekosystémy.Její ekosystémy závisí na složité spleti vzájemných vztahů mezi zvířaty,rostlinami a prostředím. Dojde-li ke změně jedné složky, může se rychle a značně změnit složení celého společenství až do nastolení rovnováhy. Rovnováhu systému může narušit i zcela nenápadná změna klimatu. (např.: zmenšením počtu srážek může dojít k postupné přeměně savany v poušť)
 
Vzájemné vztahy v savaně
Rovnováhu  mohou narušit i výkyvy v počtech jakéhokoli živočišného druhu. Savana živí obrovské spektrum býložravých živočichů, z nichž každý má při udržování rovnováhy vegetace v ekosystému svou významnou úlohu. Intenzivní spásání savanám velice prospívá a je pro ně velice důležité. Naopak v nespásaných  oblastech se kvalita a kvantita trávy postupně snižuje. Za normálních okolností se stavy všech živočišných druhů na savaně udržují v rovnováze řadou přirozených zásahů. Zvýšení či snížení stavu jakéhokoli druhu živočichů může být katastrofou pro tento křehký ekosystém.
 
Zásahy člověka
V posledních letech se původcem změn v savaně  stále častěji stává člověk. Po tisíciletí se tradiční společenstva nomádů bez problémů zapojovala do ekosystému savany, postupně putovala se svým dobytkem za novými pastvinami, a tak zabraňovala nebezpečí nadměrného spásání.Tento způsob pastevectví ovšem vyžaduje obrovské prostory. Ekonomické požadavky a růst počtu obyvatelstva si však vyžádaly, aby na stejném místě trvale zůstávala zvětšující se stáda dobytka. Trvalý chov dobytka má ale na ekosystém savany zničující vliv. Pasoucí se zvířata si vybírají chutnější druhy a tužší rostliny nekonzumují.Poskytují tak prostor pro invazní plevelné druhy, které způsobují pokles nutriční hodnoty píce.Hladová zvířata pak spásají porost nadměrně a svými kopyty mění půdu v prach. Ten pak odnáší vítr a dešťová voda a nezvratně se snižuje produktivita půdy, na které přežívají pouze tuhé keře ,těm sucho nevadí.Mizí však nejen tráva, zemědělci často kácejí stromy na otop a zelenými větvemi krmí dobytek.I to snižuje  stabilitu ekosystému.
V oblasti východoafrických savan existuje množství národních parků, které zřídily vlády jednotlivých zemí. Jejich přírodní krása a množství zvěře každý rok přitahuje množství návštěvníků. Ovšem i rezervace vyžadují pečlivé vedení, pokud má být zachováno bohatství života.
 
Konkrétně:
V tanzanijské rezervaci Mkomazi například od jejího založení v roce 1951 vyhynuly čtyři ze 43 druhů zde žijících velkých savců. Se svými 1000 km2 plochy je rezervace příliš malá na to, aby uživila zvířata, vyžadující velké teritorium - především šelmy. Obdělávání okolní půdy navíc zahání do rezervace i další zvěř, což vede k narušení rovnováhy. Stabilnější domovy pro velká zvířata poskytují rezervace Tsavo v Keni a Serengeti v Tanzanii, rozkládající se na ploše přes milion kilometrů čtverečných. I zde však jsou populace  nosorožců, gepardů a slonů vážně ohroženy pytláky. 

Vandalští sloni
Sloni mají zásadní význam v udržení rovnováhy mezi křovinatým a travnatým porostem východoafrické savany. Okusováním stromů a keřů udržují dřeviny v patřičných mezích, takže  zůstává dostatek trávy pro pasoucí se druhy, například zebry. V šedesátých letech v keňském nár. parku Tsavo však byli sloni soustředěni na určitých územích, kde byli chráněni před pytláky a lovci, a jejich počty rychle vzrostly. S přibývajícím množstvím slonů se začalo nedostávat potravy. Některá zvířata začala vyhrabávat kořeny stromů a tím narušovala půdu. Sloni oloupali kůru akácií a baobabů a vyvraceli je , aby se dostali  k listí v korunách a k mladým výhonům - zpočátku napadali jen určité stromy, později už prakticky všechny. Jak země vysychala, požáry zničily další stromy, takže zůstala jen otevřená savana s několika stromovými pahýly. Likvidace stromů prospěla pasoucím se druhům, např. zebrám a pakoňům, ale také podpořila pastvu domácího dobytka. Větší zvířata, která se živí převážně listím stromů, především žirafy, nosorožci a samozřejmě sloni, buď musí odejít mimo oblast rezervace, a v tom příp. často způsobují značné škody na zemědělských prostorech, nebo zemřou hlady.
 
Příčiny změn:
-  Několikaletá období bez srážek
-  Také dlouhodobý nárůst srážek může porušit rovnováhu
-  Nadměrné spásání trávy domestikovaným dobytkem
-  Přílišné spásání trávy divoce žijící zvěří v důsledku omezení dostupných pastvin
-  Likvidace dřeva na palivo
 
Baringo Fuel and Fodder Project
Lidé jsou nuceni tlakem populačního růstu se stěhovat až na okraje těchto křehkých ekosystémů, zvyšuje se pastevectví dobytka a devastuje se krajina, slabá činnost většiny ekologických organizací nedokáže správným způsobem motivovat obyvatelstvo k tomu, aby se zasadili o záchranu prostředí ve kterém žijí. Jediný větší úspěch zaznamenala organizace Baringo Fuel and Fodder Project (BFFP) Na počátku 80. let se vysazovali rychle rostoucí stromy, aby se vytvořila vegetační pokrývka. Proti kozám byly stromy chráněni trnitými křovinami a elektrickými ploty napájenými ze solárních článků. Budovaly se nízké náspy, které zachycovaly dešťovou vodu, aby neodtékala z pozemků a neodnášela s sebou další půdu.

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.013 s.
Zavrieť reklamu