Alfred Adler

Alfred Adler  (1870 - 1937)
-  Individuální psychologie osobnosti (název školy i teorie) - též nazývaná jako druhá vídeňská škola psychologie – spolupráce s Freudem
-  Prezidentem Psychoanalytické společnosti.
-  Založil řadu dětských poraden.
-  Narodil se v Rakousku, poté se odstěhoval do USA
-  Kniha ,,Psychologie dětí“

Individuální teorie osobnosti
·  Studoval SOCIÁLNÍ CIT, touhu člověka po moci (např. potřeba sebeuplatnění).
· Vytvořil vlastní koncept komplexu méněcennosti - důraz na společenské vztahy.
· Každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost (Holistická psychologie) – reakce na psychoanalýzu (rozdělovala čl. na různé oblasti).
· Základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti. Způsob, jakým se jedinec zařazuje, je označován jako ŽIVOTNÍ STYL, základní pojem Adlerovy teorie. Veškeré lidské chování je účelné - orientované na individuální cíl. Lidskému chování můžeme porozumět jen na základě pochopení jeho cílů. Důraz na budoucnost a změnu cílů.
·  TVŮRČÍ ,,JÁ” - jako přirozený výsledek pozitivního zdravého životního stylu.
· Uznával vliv dětství, důraz na vztah rodič-dítě, potřeba povzbuzení a sounáležitosti.
· Zasáhl i do teorií o psychosomatice. Mluvil o řeči, dialektu orgánů - symptom jako vyjádření toho, co se jinak projevit nemohlo, např. psychické frustrace či nedostatku.
Hlavní body teorie :
1)  Usilování o nadřazenost- Každý člověk usiluje o překonání pocitů méněcennosti z dětství a o dosažení nadřazenosti.
2)  Společenský důraz- Usilování o nadřazenost prospívá jedinci pouze tehdy, když je sociálně zaměřeno
3)  Cílevědomost- volba cílů a cílesměrného chování. Abychom porozuměli chování jednotlivců, musíme znát jejich Životní styl (=cíl).
4)  Sourozenecké pořadí- Pořadí narozených sourozenců pokládal Adler za ukazatele jejich budoucích postojů a vzorců chování.
 
Vývoj osobnosti
1)  Pocity méněcennosti- Když se dítě narodí, trpí pocity slabostí.Ty jsou způsobeny vrozenou méněcenností orgánů, orgánové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí.
2)  Usilování o nadřazenost
3)  Sobecké usilování o nadřazenost- vede k poruchám, k přecitlivělosti  nebo k nesnášenlivosti a k přání postavit se sám proti celému světu. Např. rozmazlené dítě se věnuje samo sobě a nikdy nepochopilo nutnost spolupráce. Takové děti po dospění tyranizují druhé lidi
Cíl vývoje osobnosti: SOCIÁLNÍ CIT (spolupráce jedince s druhými lidmi)

Individuální ŽIVOTNÍ STYL
Obsahuje znaky, rysy a způsoby chování, které vyjadřují pokusy o kompenzaci. Tyto pokusy člověk využívá k překonání pocitu méněcennosti a získání nadřazenosti. Důležitý vliv má také rodinné prostředí, které představuje individuální životní styl, který je po 4. – 5. roce života hotový.