Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung (1875 – 1961)

– Zakladatel Analytické teorie osobnosti

– Založil školu analytické psychologie

– Švýcarský lékař a psychoterapeut

– Pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie

– Zkoumal příčiny a léčbu schizofrenie

– Kniha ,,Slova Duše“, spolupráce s Freudem
Analytická teorie osobnosti

· Osobnost pojímal jako samostatnou soustavu a nazýval ji PSYCHÉ

· Každý je svou povahou jedinečný a vyjadřuje svou individualitu ve vztahu vůči okolí.

· Kladl důraz na minulost jedince (zahrnul i fylogenetický vývoj jedince)

· Nevědomí rozdělil na NEVĚDOMÍ KOLEKTIVNÍ a NEVĚDOMÍ OSOBNÍ

· Důraz na sebeuskutečnění, což podle něho znamenalo, že je člověk zralý a je z něj dobře přizpůsobená osoba

· Zavedl pojem CELISTVOST ve smyslu zásadní jednoty osobnosti

Struktura osobnosti – PSYCHÉ
Obsahuje 4 hlavní subsystémy: 1) Kolektivní nevědomí 2) Osobní nevědomí 3) EGO (vědomé JÁ) 4) Bytostné JÁ

v 1, KOLEKTIVNÍ NEVĚDOMÍ
aaaspan style="font:7.0pt "Times New Roman""> zděděná část nevědomí (obsahuje zkušenosti od našich předků)
aaaspan style="font:7.0pt "Times New Roman""> Jung vnímá kolektivní nevědomí jako zdroj moudrosti

– ARCHETYPY

– jsou obsažena v kolektivním nevědomí

– jsou to jevy přejaté od předků, prapůvodní představy jako příklady archetypů hrdiny, dítěte, moudrého člověka..

– jsou emočně nabité a mají na člověka velký vliv

– jednotlivé archetypy pak tvoří celek, z něhož se některé oddělily, osamostatnily a nesou určitý význam a důležitý prvek → PERSONA, ANIMUS/ANIMA, STÍN, BYTOSTNÉ JÁ

o PERSONA

– má dvě různé role :1) ta, která je vidět navenek osobnosti
2) ta, která skrývá skutečnou roli jedince

– pomáhá člověku uchovat si svou jedinečnost při ovlivňování individuality okolím

– její povaha souvisí se spojením společenského přijetí (dojem na společnost) a osobní nezávislostí (skutečná povaha jedince)

– pozice persony, tedy to jak se mění úroveň její přizpůsobivosti, je závislá na období, ve kterém se rozhodnutí udělá
o ANIMUS / ANIMA

– dva obrazy stejného archetypu, jeden obsažen v psyché ženy a druhý v psyché muže
ANIMUS: mužský obraz, který má v sobě žena !
ANIMA: ženský obraz, který má v sobě muž !
→ tato úmyslná záměna spočívá v tom, že umožňuje pochopení opačného pohlaví

– nese jisté nebezpečí, např.: muž posedlý animou může ztratit svou přizpůsobenou mužskou personu (svou mužnost) – bádání nad bisexualitou
o STÍN

– obsahuje ,,zvířecí stínové pudy“ – představuje tendenci k primitivním způsobům života

– tento archetyp dodává psyché svou životnost (navazuje na pudy – S. Freuda)
o BYTOSTNÉ JÁ

v 2, OSOBNÍ NEVĚDOMÍ

– je získaná část psyché

– je tvořeno ze zážitků, které byly zapomenuty, zasunuty, vytěsněny

– KOMPLEXY

– jsou psychické prvky, které se vymkly kontrole

– jsou umístěny v ,,temné oblasti“ psyché

– tvoří je osobní zážitky, prožitky, vzpomínky a myšlenky → jejich síla je závislá na emoční stránce jedince a na typu zážitku (především zážitky traumatické), často bývají spojovány s důležitými osobami (s autoritou, např.: s rodiči,…)

– pro osobní vývoj mohou býti velmi škodlivé (lze je vyřešit, odstranit)

– EGO A BYTOSTNÉ JÁ

– tyto dvě specifika by měla být v úzkém kontaktu.

– EGO = zástupce vědomí je odpovědné za chování osoby a její trvalou identitu (uvažování,
cítění, rozhodování) – jeho funkcí je vést osobu

– BYTOSTNÉ ,,JÁ” nejmocnější v tom, aby člověk dospěl k vnitřnímu růstu

– snaží se o vyváženost mezi vědomím a nevědomím → ,,prostředník“ , díky jeho
vlastnostem může obohatit ego a podpořit tak sebeuskutečňování a celistvost jedince
aaab style="mso-bidi-font-weight:normal">obsahuje jak vědomou tak nevědomou psyché → nadřazenost vědomému EGU

– ústřední bod osobnosti, díky němuž se uchovává rovnováha v životě

Osobní povolání

– Podle Junga si ho každý z nás musí plně uvědomovat zachováním své jedinečnosti
– Vývojový obrat – do 30.-40. roku v životě využívá člověk EGO (vědomé ,,JÁ“), ve 2. pol. života dochází k upřednostňování vědomí ve vztahu s nevědomím → spojitost EGA s BYTOSTNÝM JÁ (nový pohled na život)

– ve středních letech se mění zájmy člověkaz hmotných na nehmotné (filozofické, náboženské a kulturní otázky)
aaai style="mso-bidi-font-style:normal"> Posedlost → dojde k ní v případě, že ego neumožní konfrontaci s bytostným JÁ, díky tomu nastane situace v níž hlavní roli mají komplexy → ty mohou ovládnout ego a tím se také zmocnit vlády nad osobností→ to může vést až k poruchám osobnosti, např.: schizofrenie

Jungova typologie

· Typ osobnosti podle otevřenosti – používá se dodnes
INTROVERZE x EXTROVERZE (každý má v sobě oba typy, vždy jeden z nich převládá)

· Typ osobnosti podle síly čtyř ,,mohutností“ (psychických funkcí).

Myšlení – ,,co zkoumaný předmět je“
Cítění – ,,ocenění hodnoty předmětu“
SSmyslové vnímání – chuť, hmat, čich, zrak, sluch
I Intuice – ,,skrytý význam předmětu“