Edward Tolman

Edward Tolman  (1886 - 1959)
· americký psycholog, který významně přispěl ke studiu učení a motivace
· narodil se v Newtonu
· žil ve „vyšší“ rodině a jeho otec byl prezidentem výrobní společnosti
· se starším bratrem se rozhodli usilovat o akademickou kariéru, proti přání jejich rodiny.
· Po čase změnil běh své kariéry a rozhodl se stát se filosofem
· po promoci v roce 1911 navštěvoval letní školy a absolvování školení ve filosofii a psychologii
·  poté se zapsal na Harvard Graduate School (filozofie a psychologie)
·  Po ukončení 1. ročníku jako postgraduální student odešel aby si udělal doktorskou zkoušku v němčině
·  po návratu na Harvard studoval v laboratoři
·  jeho disertační práce byla studie zpětné inhibice
· 1915 získal doktorský titul a zajímal se Gestalt psychologii
· 1918 se stal instruktorem na University of California v Berkeley
 
Teorie: 4 hlavní příspěvky do psychologie. 1. ukazuje kognitivní mapy u krys. 2. byla latentní učení, ve kterém on také používal krysy na podporu jeho zjištění. 3. byla koncepce plynoucí proměnné, a nakonec byla jeho podpora u potkanů ​​pro předmět použití.
 
Teorie o latentním učení
Uvádí, že k učení dochází, i když tam je žádná odměna. Demonstroval to v experimentu, kde byly krysy vyškoleni k běhu bludiště bez odměny. Po několika dnech, byla představena odměna.
Den poté, co byla představena odměna, krysy začaly běžet rychleji bludištěm. Ukázalo se, že krysy vyvinuly mentální mapu bludiště, když šly přes to bez odměny. Po zavedení odměn, potkan ​​prokázal jejich učení tím, že je schopen běžet rychleji bludištěm s cílem získat odměnu.
Příklad z hlediska lidského: mohli byste jít do supermarketu každý týden a jít kolem Pečících potřeb, aniž byste museli koupit libovolnou položku z této sekce. Pokud jeden den jste potřebovali koupit pytel mouky, měli byste být schopni jít rovnou do uličky, protože už víte, kde to bylo.
 
Tolman byl psycholog, který pomohl dělat bílé krysy, které mají být použity jako předmět tak široce, jako jsou dnes pro experimenty. Tolmana lze považovat za průkopníka dnešní kognitivní psychologie. Byl to muž, který věřil ve změnu. Na rozdíl od mnoha jiných, když informace přišla ukázat, že něco není v pořádku, on se nebál změnit způsob, jakým o tom přemýšlel a přizpůsobit se. Jeho příspěvky byly velmi důležité, zejména koncept intervenujících proměnných.