Etnicita a multikulturalismus

Etnicita a multikulturalismus

– konflikty mezi různými kulturami a etnickými skupinami – migrace = dilemata, konflikty a střety × nové příležitosti a výhody

– USA po kulturní stránce nejrůznorodější společností na světě

– současná Evropa se stává daleko více etnicky heterogenní

etnicita

– kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které ji odlišují od ostatních
etnické skupiny

– skupiny lidí společného původu, jazyka a společné materiální a duchovní hodnoty

– jsou stálé, unikátní, liší se vzájemně antropologickým složením (× sociologických skupin)

– je pro ně charakteristické i určité území, kde vnikali a vyvíjeli se – ne vždy totožné s územím státu (menší n.větší)

– řada charakteristik, kterými si mohou odlišovat – jazyk, dějiny, původ, náboženství, styl oblékání nebo zdobení
etnické rozdíly

– vždy naučené

– spojeny s výraznou majetkovou a mocenskou nerovností a vzájemným antagonismem
mnoho společností dnes – etnicky pluralitní

– několik velkých etnických skupin, které tvoří jeden politický a ekonomický celek, ale přitom jsou vzájemně odděleny

menšina (=menšinové etnikum) – v sociologickém smyslu

– skupiny, jejichž příslušníci jsou v nevýhodě oproti členům většinové populace

– mají určitý pocit vzájemné skupinové solidarity nebo sounáležitosti

diskriminace a předsudky – tento pocit umocňují

– fyzicky a sociálně izolovaní od společnosti (soustředěni v určitých čtvrtích, městech, oblastech)

– prosazují endogamii – sňatky jen uvnitř skupiny, aby si udrželi kulturní svébytnost

– dlouhotrvající pronásledování menšin v dějinách (např.Židé)

– fyzické odlišnosti bývají označovány za rasové

rasa

– antropologický pojem

– = soubor dědičně předávaných znaků morfologických, tvarových a pigmentace (utváření lebky hl.obličeje, rozdíly velikosti, barvy pleti, tvaru a barvy očí, barvy a kvality vlasů)

– tři základní rasy: europoidní, negroidní, mongoloidní + přechodné typy

a) teorie mongenického původu – tři základní plemena se vytvořila ze společného základu

b) teorie polygenického původu – vznik z odlišných základů

– v sociologii – pojem rasa:

jazykově národností kritérium (románská, germánská rasa)
jazykově náboženské kritérium (židovská rasa)

antroporasová teorie – (nej.zastánce – A.Gobineau)

– rasový faktor = základní činitel pokroku nebo úpadku společnosti

– civilizace a kultura vytvořeny výhradně vyššími rasami

– míšení ras je směřování k úpadku

– lidstvo se nedá snadno rozdělit do biologicky odlišných ras

– neexistují přesně vymezené rasy, jen široké spektrum fyzických variací

– rozdíly ve fyzické typologii jsou výsledkem míšení více či méně příbuzných osob

určité rozdíly se stávají zdrojem společenské diskriminace a předsudků

– rasové odlišnosti – ty projevy fyzické variability, které jsou vybrány jako etnicky významné (barva pleti × barva vlasů)

rasismus = předsudek založený na významných fyzických rozdílech
rasista = člověk, který je přesvědčen, že někteří jedinci jsou v důsledku rasových rozdílů nadřazení nebo méněcenní

předsudky

– = názory nebo postoje jedné skupiny vůči druhé

– apriorní (předem dané) představy o jedinci a skupině, založeny spíše na informacích z doslechu než na skutečných poznatcích

– jejich vlastností je odolnost vůči změnám – nové informace předsudkem neotřesou

– negativní i pozitivní předsudky (

dva psychologické pohledy – jak vznikají předsudky

a) stereotypy

– předsudky se uplatňují především na základě stereotypů v uvažování

– všechny nové poznatky a informace se interpretují ve světle předsudku
mechanismus přenosu

– pocity nepřátelství nebo hněvu se obracejí proti něčemu, co není jejich skutečným původcem

– přenášení na obětní beránky:

obvykle skupiny, které se výrazně odlišují a mají poměrné malou moc (protestanti v katolických zemích, katolíci v protestantských zemích, Židé skoro všude)

– podíl projekce = podvědomé připisování vlastních úmyslů nebo vlastností druhým – frustrace – potlačované pocity přenášíme na druhé – často jde o sexualitu

b) autoritářská osobnost (T.W.Adorno – americká studie)

– předpoklad, že existuje určitý typ osobnosti, který je zvlášť náchylný k předsudkům

– kdo projevuje vyšší míru předsudků v jedné škále, projevuje ji i v dalších oblastech

– projevují se jako rigidně konformistické, submisivní k těm, které považují za nadřazené a přezíravé ke všem níže postaveným

– jsou vysoce netolerantní k odlišným názorům ve smyslu náboženském a sexuálním

– vysvětlení ve způsobu výchovy: rodiče jim nedokázali přímo projevovat lásku, byli nepřístupní, důraz na kázeň – v dospělosti trpí úzkostmi, které ovládají jen rigidním pohledem na svět – podléhají stereotypům, jejichž nesrovnalosti přehlížejí

diskriminace

– = spočívá ve skutečném jednání s druhými

– stav, kdy je jedné skupině lidí upírána práva a příležitosti, kterými disponují druzí

– často jsou příčinou diskriminace předsudky

– diskriminace a předsudky mohou existovat nezávislé na sobě

utváření postoje k etnické příslušnosti u dětí

– ve třech letech si uvědomují odlišné postoje (např.rozdíl mezi bělochy a černochy)

– černošské děti se považují sebe sami za bílé – už v útlém věku získávají pocit méněcennosti – obtížně se ho zbavují

– běloši si mnohdy přinášejí do dospělosti pocit tísně při jednání s černochy (i přesto, že se nepovažují za předpojaté)

základní typy postojů a chování vůči menšinám u příslušníků většinové populace

a) neochvějný liberál – nemá žádné předsudky vůči menšinám a odmítá se podílet na diskriminaci i když mu to přináší osobní riziko

b) přizpůsobivý liberál – považuje se za osobu bez předsudků, ale odmítají plavat proti proudu, pokud by na to měl doplácet

c) opatrný rasista – má proti menšinám předsudky, ale zákonné tlaky nebo finanční zájmy ho vedou k tomu, že se chová rovnostářsky

d) aktivní rasista – pociťuje silné předsudky vůči jiným etnickým skupinám a skutečně je diskriminuje

Etnické konflikty
etnocentrismus

– nedůvěra k druhým – sklon hodnotit jejich kulturu měřítkem své vlastní

– všechny kultury ve větší/menší míře etnocentrické

– podporuje myšlenkové stereotypy (- vetřelci, barbaři, mravně či mentálně zaostalé)

– etnocentrický jedinec – ten, kdo není schopen přiznat jiným kulturám jejich vlastní hodnotová měřítka
skupinové uzavírání

– proces vymezování skupiny vůči ostatním

– hranice mezi etnickými skupinami

utvářeny a udržovány prostřednictvím nástrojů exkluze, vylučování:

– omezení a zákaz sňatků s příslušníky druhé skupiny

– omezení sociálních kontaktů n.ekonomických vztahů, obchodu a vzájemná fyzická separace (ghetta)

– prostředek k obraně privilegovaného postavení dominantní skupiny
alokace zdrojů

– nerovnost v distribuci majetku a hmotných statků

– v situaci převahy jednoho etnika nad druhým (vojenské podmanění)

zásadní význam expanze západní civilizace – kolonizace – na zbytek světa

– mezi přistěhovalci převládali etnocentrické postoje s počátkem kolonialismu se rozvíjel i rasismus

– – přesuny populace = základ etnického složení USA, Kanady, země Střední a Jižní Ameriky, JAR, Austrálie a Nového Zélandu

Brazílie

– označována za zemi, kde neexistují etnické předsudky mezi bílými a černými obyvateli

– Afričané – z jednotlivých oblastí obvykle zůstávali pohromadě (×USA – rozptýleni)

– otroctví zrušeno až v roce 1888 – ale už předtím nebyli svobodní černoši neobvyklí

JAR

– první evropští kolonizátoři – Holanďané

– místní obyvatelstvo odmítalo pracovat pro ně – dovoz z jiných částí Afriky, Jihovýchodní Asie

– Angličané – ve 30.letech 19.st. konec otroctví – daňová povinnost pro černochy – hledání zaměstnání – systém migrujících pracovních sil – vytváření větších propastí = systém segregace – vtělen do zákona
apartheid = oddělení ras

– uzákonění po 2.sv.válce
rozdělení populace na registrační skupiny

a) bílí potomci evropských přistěhovalců

b) míšenci – označováni pojmem barevní

c) osoby asijského původu

d) černí Afričané
podoby segregace

a) mikrosegregace – týkala se veřejných míst (hygienické zařízení, vagóny)

b) mezzosegregace – rozdělení do různých čtvrtích ve městech

c) makrosegregace – vyčleňování národností jako celku do rezervací
buntustany = samosprávná teritoria, kam byli přemisťovány černoši

– de facto rezervacemi pod kontrolou ústřední vlády

– apartheid – odsouzen mezinárodním společenstvím – ekonomické sankce + masové porušování jeho nařízení – rozklad v 80.letech

USA

– zánik otroctví vítězstvím Severu v občanské válce – podepsáno už r.1863 (ale žádné zlepšení)

– 1896 – Nejvyšší soud – princip oddělené, ale rovnocenné neodporuje ústavě

– v jižanských státech – přijata diskriminačních zákonů (zákazy vstupu černochů do veřejných prostor)

– rozvoj násilné činnosti Ku-klux-klanu – tajná společnost usilující o maximální segregaci černochů

– po 2.sv.válce – kampaň proti segregaci ve školství – 1954 – rozhodnutí Nejvyššího soudu – oddělené vzdělávání není rovnocenné

– masové protesty

M.L.King – vůdce hnutí – snaha o aktivní, ale nenásilný odpor proti diskriminaci

– 1964 – Zákon o občanských právech – zakazuje veškerou diskriminaci ve veřejných prostorů, školství, zaměstnávání…

– prosazování zákona – zuřivý odpor – vznik militantních černošských skupin – Black Power (černá moc)

– významný mezník = zásady se vztahovali na veškeré oběti diskriminace (jiné etnické skupiny, ženy)

Západní Evropa

– po 2.sv.válce – rozsáhlá migrace levných pracovních sil z oblastí Středozemního moře (Turecko, Afrika, Řecko) – do záp.a sev.Evropy (Švýcarsko, SRN, Belgie, Švédsko)

– zprvu podporováno – od 70.let recese

– rozpad Sovětského svazu – obavy z přílivu nových migrantů z Východu

– Německo – občanství dosud definováno německou krví, ne místem narození (etnický×občanský princip)

představa, že země nemá přistěhovalce jen gastarbeitery

Modely vývoje interentických vztahů
modely soužití, které se rozvíjejí v americké společnosti (etnicky nejpestřejší země západu)

a) asimilace

složitý proces,jež spočívá v tom,že přistěhovalci opustí vlastní tradice a zvyky,aby své chování přizpůsobila majoritní společnosti

b) model tavicího kotle

tradice přistěhovalců nejsou potlačeny tradicemi dominantními,ale mísí se s nimi,takže se vyvíjejí nové kulturní vzorce

reálná situaci v dnešních USA – angloamerická kultura dominantní, ale ovlivněna různými skupinami

c) model kulturního pluralismu

podle jeho zástupců by bylo nejvhodnější podporovat rozvoj vskutku pluralitní společnosti, jež by uznávala mnoho rozdílných subkultur jako rovnocenné

– v Evropě

vládní politika však ve většině zemí směřuje k asimilaci – nejproblematičtější cesta v případě etnických skupin, které se výrazně liší po fyzické stránce od většinové populace;

model tavícího kotle – malá šance na úspěch vzhledem k přetrvávání rasismu

– etnické menšiny se hlásí více k pluralismu

– v budoucnosti – zřejmě uplatňování směs všech tří modelů (jako v minulých letech) s větším důrazem na pluralismus

rozmanitost kultur

– rozdíly v lidských kulturách nejsou stejné a ani nejsou na stejné úrovni

– problém rozmanitosti kultur existuje v nitru každé společnosti, ve všech skupinách, z nichž je utvořena (kasty, třídy, prostředí profesní nebo náboženská) – vykazují jisté rozdíly, na nichž každá skupina lpí

– lidská společnost se nikdy nevyvíjela v úplné izolaci tzn. že vedle rozdílů, za než mohla izolace,existují stejně důležité rozdíly na než má vliv vzájemný styk (touha oponovat, odlišovat se, zůstat sami sebou)

– nejstarší postoj – jednoduché odmítání kulturních forem – morálních, náboženských, sociálních, estetických – které se nejvíce vzdalují od těch, s nimiž se ztotožňujeme