Nedeľa, 20. apríla 2014, meninyMarcel, zajtra Ervín
Dnes prezretých 1724 študentských prácOnline: 238 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Sociální stratifikace a sociální mobilita

Autor: Chlapec oliverius (29)
Hodnotenie: 0
Dátum: 01.09.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1008 slov
Počet zobrazení: 3545
Tlačení: 292
Uložení: 336
Praktické!

sociální stratifikace
-  charakteristický znak každé společnosti
-  společnost netvoří sociálně homogenní celek – je vnitřně rozdělena do vrstev s odstupňovaným podílem na statcích, jež jsou ve společnosti ceněny a považovány za nedostatkové

- pokud je přístup k určitému statku zajištěn všem - nepůsobí tento statek jako stratifikační činitel
-  odrazem, co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty
-  základní kritéria stratifikace společnosti: podíl na moci, velikost majetku – prestiž povolání
-  používá se především k popisu sociální nerovnosti
-  = strukturovaná nerovnost mezi různými skupinami lidí
 
čtyři základní systémy stratifikací:
a) otroctví
-  extrémní forma nerovnosti, ve které jsou někteří jedinci doslova majetkem jiných
-  právní podmínky otroctví se v každé společnosti liší (-bezprávní, postavení služebnictva)
-  systémy založené na nucené práci otroků – málo stabilní – neefektivní
b) kasty
-  spojeno s kulturou indického subkontinentu
-  portugalské slovo casta = rasa, čistokrevná skupina
-  varny čtyři kategorie, seřazené podle prestiže (nejvýše bráhmani) + nejníže „nedotknutelní“
-  úzká souvislost mezi kastovním systémem a hinduistickou vírou v reinkarnaci
-  vyloučeno, aby se jedinec za svého života přesunul do jiné kasty, ale celé skupiny mohou změnit své postavení v kastovní hierarchii
-  mimo Indii - pojem kasty se používá pro etnické skupiny, které jsou od sebe odděleny a každá z nich usiluje o dodržení rasové čistoty
c) stavy
-  systém spjat s dějinami feudální Evropy
-  tvořeny vrstvami, které měli vůči sobě navzájem různá práva a povinnosti
-  1. nejvyšší stav - šlechta

2. kněží

3. tzv. třetí stav – heterogenní skupina (nevolníci, svobodní rolníci, obchodníci, řemeslníci, měšťané)
-  hranice stavů nebyly nepropustné - tolerován společenský vzestup jedince (sňatkem, povýšením do šlechtického stavu i zakoupením titulu)
-  sloužili spíše ke stratifikace na lokální úrovni, než v rámci celého státu
d) třídy
hlavní rozdíly oproti jiným typům stratifikací
a) nejsou vymezeny ani nábožensky ani zákony

pevné hranice nejsou přesně stanoveny, neexistují žádná formální omezení týkající se sňatků
b) příslušnost ke třídě je získaným atributem, není dána při narození
c) předpokladem rozdělení - ekonomické rozdíly mezi skupinami jedinců
d) jde především o širší vazby neosobního typu - nerovnost platů a pracovních podmínek

× vyjádření nerovnosti prostřednictvím osobních vztahů
-  třída = rozsáhlá skupina lidí, které mají obdobné ekonomické prostředky, což má velký vliv na jejich způsob života
-  základem třídních rozdílů je majetek a typ zaměstnání
dělení společnosti na tři základní vrstvy – v jejich rámci dělení na vyšší a nižší podskupiny
a) vyšší třída – zaměstnavatelé, zámožní lidé, kteří vlastní nebo přímo ovládají výrobní skupiny

- horní: představitelé státní moci a velkého byznysu

- dolní: odborníci, vědci, inženýři, střední podnikatelé, obchodníci
b) střední třída – tzv. bílé límečky

- horní: malí podnikatelé a manažeři, svobodná povolání

- dolní: úředníci, větší farmáři, vysoce kvalifikovaní dělníci
c) nižší - dělnická třída – manuálně pracující

- horní: středně kvalifikované dělníci, nekvalifikovaní zřízenci, menší farmáři

- dolní: nekvalifikovaní dělníci, zemědělští dělníci, nezaměstnaní
 
sociologické pojetí sociální stratifikace – ovlivnil Max Weber
-  zavádí další stratifikační faktory: status a členství v politických stranách
-  třídní rozdíly nezáleží jen na vlastnictví a kontrole výrobních prostředků, ale také na dalších faktorech – dovednosti, znalosti, osvědčení, kvalifikace
status
-  rozdílná úcta, prestiž, které se jednotlivé sociální skupiny těší
-  často nezávislé na třídní příslušnosti
-  pozitivní (lékaři, právníci) × negativní (páriové – např.Židé)
-  bohatství nemusí vždy propůjčovat vysoký status (aristokracie bez majetku × zbohatlíci)
-  status a stranická příslušnost mohou být odvozeny od třídních rozdílů, ale může to být i naopak
 
Sociální mobilita
-  co se dějí v průběhu času s nositeli společenskou stratifikací
-  = pohyb jedinců a skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého
 
mobilita vertikální
-  může mít vzestupný či sestupný charakter (dnes je sestupná mobilita menší než vzestupná)
a) intragenerační mobilitu – kariéra dosažená v průběhu života
b) intergenerační mobilitu – je porovnáním sociálního vzestupu či sestupu mezi generacemi otců, synů, dědů
mobilita horizontální (laterální)
-  jde o přechod z jedné sociální skupiny do jiné, aniž by přitom došlo ke změně celkového statusu osoby
-  přesuny do jiných čtvrtí, měst či oblastí
 
dělení společnosti na:
a) uzavřené společnosti - např. kastovní zřízení (v jeho podmínkách je každá změna sociální pozice v průběhu života přísně tabuizována)
b) otevřené společnosti – např. moderní společnosti (demokratizace možností sociálního vzestupu)
 
koncepce mobility
-  zahrnuje přesvědčení o naprosté přirozenosti nerovnosti sociálních pozic
-  je předpokladem, že o dosažení vyšších pozic se vyplatí usilovat pouze individuálně, jakoukoliv kolektivní akci je třeba zavrhnout, protože by ohrozila naše vlastní šance
 
Sociální nerovnost a její legitimizace
-  žádná společnost nezaručuje faktickou nerovnost
-  tato situace dána nedostatkovostí statků a služeb – nastolení rovnosti předpokládá tuto nedostatkovost odstranit –nemožné
-  společnosti se liší nejen charakterem nerovností ale i charakterem legitimací – zdůvodněním – která se snaží toto vnitřní členění udělat přijatelným
 
tradiční společnosti
-  podíl na moci zpravidla předchází podílu na bohatství
-  vzorec nerovnosti: moc-majetek-vyšší moc
-  hmotné bohatství používáno neproduktivně
moderní společnosti
-  oblast soukromého a veřejného jednoznačně oddělena
-  bohatství předchází moc
-  vzorec nerovnosti: majetek-moc-větší majetek
 
teorie způsobů legitimace nerovností – Max Weber
-  nejzásadnější sociální nerovnost – nerovnost v přístupu k moci
-  mění se způsoby, jimiž je ospravedlňována
-  ospravedlněná – legitimovaná moc = panství
tři typy panství – navzájem se volně kombinují
a) charismatické panství
-  spočívá ve víře v mimořádné kvality a nevšední vlastnosti vůdce (náboženský vůdce, válečný hrdina, politický demagog, mimořádně schopný odborník)
-  vládne mimořádnou silou své osobnosti – může překračovat tradici i psané zákony
-  vláda tak dlouho dokud trvá charizmatičnost – problémem je charismatikova smrt
b) tradiční panství
-  spočívá ve víře v posvátnou závaznost jednou ustanovených mocenských vztahů mezi jednotlivci a celými rody
-  mnoho podtypů: patriarchalismus, patrimonialismus, feudalismus…
-  postavení pánů se zakládá na tradici a tradice omezuje jejich libovůli
-  hospodářství stagnuje – libovůle vůdce brání podnikatelům v dlouhodobé kalkulaci
c) panství legální (neosobní panství)
-  spočívá na víře v platnost neosobních zákonů – vztahují se jak na držitele moci tak na její objekty
-  osou je byrokracie – ukončuje libovůli tradičních panovníků
-  hospodářská činnost – podnikatelé mohou svou činnost racionálně kalkulovat
-  popírá nerovnost mezi lidmi jako rovnoprávnými občany státu

byrokracie má tuto rovnost formálně respektovat × lehce se sama mění v privilegovanou vrstvu žádná způsob legitimace existujících nerovností není dokonalý
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

K dispozícii nie sú žiadne komentáre.
0.046