Streda, 3. septembra 2014, meninyBelo, zajtra Rozália
Dnes prezretých 5269 študentských prácOnline: 974 mladých ľudí

:: Prihlásenie

:: Odporúčame

:: Spoločenské vedy » Psychológia

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

Sociologie

Autor: Chlapec oliverius (30)
Hodnotenie: 4
Dátum: 01.09.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 2178 slov
Počet zobrazení: 3363
Tlačení: 295
Uložení: 323
Praktické!

-  vznik v polovině 19. století - zakladatel – August Comte
-  jeden z hlavních úkolů je rozpoznání základní struktury sociálních vztahů v různých typech společnosti

- na čem se tyto struktury zakládají, co je udržuje v jejich trvání a co je příčinou jejich změn
pojem kultura
-  má zde především hodnotící význam
-  každá kultura je postavena na určitých hodnotách a na normách

- hodnoty = abstraktní ideály
- normy = konkrétní principy či zásady
 
Pozitivizmus
-  vyžaduje od každé vědy, aby nejen vycházela pouze z faktů jako smyslově vnímatelných skutečností, ale aby se omezila jen na jejich zjišťování a spojování prostřednictvím zákonů
-  úkolem vědy není zkoumat a objasnit podstaty či příčiny jevů, ale pouze daný jev konstatovat
-  Comte vymezil sociologii v pozitivistickém smyslu
-  pozitivistické pojetí vědy – kladen důraz na to, že věda se zabývá zákony dění a zákonitostí trvání vazeb a vztahů, přičemž zákony chápe jako pravidelně se opakující vztahy mezi jevy
-  nezaměřuje se na poznání podstat, ale pouze na pravidelně se opakující souvislosti mezi jevy
-  kladeno do protikladu k poznání metafyzickému – agnostický postoj (podstatu nelze poznat)
-  nepoznatelnost podstaty nevylučuje přesné poznání zákonitostí mezi jevy na základě pozorování
-  hledání předmětu sociologie inspirací v přírodních vědách - zpřesnění, obohacení × redukování pestrosti sociálních jevů
 
Sociologismus
-  oprostil se od hledání inspirace v jiných vědních disciplínách
-  vymezuje předmět sociologie ze specifické povahy sociálních jevů samotných
-  zaměřuje pozornost k otázkám soc. soudržnosti, norem, hodnot, vzorců chování odvozených ze samotné povahy soc. vztahů
August Comte
vývoj společnosti a vývoj myšlení identický - souvislost mezi vývojovými stupni společnost a vědy
tři stádia
a) theologické – odhalování podstaty jevů na základě náboženských zdůvodnění
b) metafyzické – vysvětlování podstaty pomocí filozofických abstrakcí – všeobecné ideje a abstraktní síly (místo nadpřirozených principů)
c) pozitivní – omezuje se jen na popis faktů a jejich zákonitostí
dvě odvětí sociologie
a) sociální statika – zkoumá sociální řád – jak a proč se společnost udržuje v harmonickém stavu
-  normální stav – spontánní soulad × konflikty = patologické jevy
-  zdůrazňuje úlohu rodiny ve společnosti
b) sociální dynamika – zkoumá sociální vývoj –jak a proč se odehrává společenský pokrok
-  pokrok probíhá podle zákona tří stádií – pozitivní stadium je konečným cílem

primární činitelé – hybná síla pokroku - lidský duch a jeho vývoj

sekundární činitelé – vliv jen na rychlost pokroku – vnější podmínky života (rasa, podnebí, sociální soutěž)
Herbert Spencer
-  rozvinul organickou teorii společnosti (biologistický směr v sociologii)
analogie mezi organismem a společností, kterou považuje za druh složitého biologického organismu
-  společné znaky:
a) růst
b) spolu s růstem se rozmnožují a diferencují jejich části - roste složitost jejich stavby
c) diferenciace funkcí
d) vzájemně se podmiňující funkce částí – vzájemně nezaměnitelné, a zároveň doplňující
e) skládají se z jednotek – každá žije individuálním životem
f)  mají zvláštní systémy orgánů
-  rozdíly
a) organismus - symetrický × společnost – asymetrická
b) organismus - kompaktní celek × společnost – nekompaktní
c) organismus – vědomí lokalizováno do malé část × společnost – vědomí rozptýleno po celém agregátu
- společnost žije jen k užitku svých členů ne naopak - staví zájem jedince nad zájem celku
nauka o průmyslových a militaristických společnostech
a) militarismus – jedinec se stává vlastnictvím státu, centralismus státní moci, despotismus, prosazování nucené spolupráce a sdružování
b) industirialismus – pěstuje smysl pro individuální svobody, vědomí vlastních práv, malý respekt k autoritě, kritické postoje k vládě, mírumilovnost
Formální sociologie
-  sociologický směr – přelom 19.a 20.století
-  předpokládá stejnorodost sociálních jevů, v takové míře, že není třeba zkoumat jejich konkrétní historické obsahy, nýbrž stačí postihnout jen jejich formy (analogie geometrie)
-  představitelé Ferdinand Toennies a George Simmel (oba – Německo)
 
Ferdinand Toennies
protiklad dvou základních forem lidského soužití
a) pospolitost
-  sociální útvar, v němž jsou vzájemné vztahy lidí utvrzovány pro sebe samy
-  spočívá v pokrevních svazcích a na pospolitém životě v citové shodě a hluboké solidaritě
-  založena na nevědomých vztazích, které si lidé uvědomují teprve, když jsou ohroženy
-  rodina, vesnická pospolitost, řízená obyčejem a zvykem i městský život dokud byl stmelován náboženskými pojítky
-  uplatňuje se v: rodině, sousedství, přátelství
b) společnost
-  slouží dosažení určitých cílů a má uspokojit určité zájmy
-  mechanický výtvor - společnost je výsledkem prosté koordinace osob na sobě nezávislých, které spojuje do mechanického agregátu jen racionální účel
-  akciové společnosti, velkoměsto; politika, veřejné mínění
-  soubor oddělených, izolovaných jedinců, kteří na základě směny pracují nepřímo pro společnost, i když bezprostředně pracuje každý sám pro sebe
-  dějinný vývoj – směřuje od pospolitosti ke společnosti
-  ovlivněn voluntarismem - vůle je základem veškerého sociálna

oba základní typy sociálních vztahů se liší podle druhu vůle, který je jejich základem

společnost – individuální vůle, svévole × pospolitost – obecná vůle
 
Georg Simmel
-  filozof kultury– zabýval se dnes aktuálními problémy role peněz ve společnosti, analýza módy, městský způsob života, proměny umění v souvislosti se zmasověním)
-  dílo: Filozofie peněz, Sociologie:O formách zespolečenštění
-  usiloval o nalezení samostatného předmětu sociologie
-  zkoumání forem lidských vztahů případně formy socializace
-  oddělení formy a obsahu
-  formy lidských vztahů např. – ovládání, podřízení, soutěž, nápodoba, dělba práce tvoření stran…

obsaženy např. v náboženských obcích, občanských skupinách, obchodních organizacích , rodině, škole…
-  cílem sociologie se má stát popis forem lidských vztahů, jejich roztřídění, analýza a výklad, tedy spíše forem socializace, forem sociální organizace než jejich obsahu.
 
Emile Durkeheim
-  díla: O dělbě společenské práce, Pravidla sociologické metody, Sebevražda a Základní formy náboženského života
-  sociologie = věda o sociálních faktech – představitel sociologismu
-  chápal sociální jevy (sociální fakta) jako něco autonomního, co stojí nad jednotlivcem a jeho vůlí a ovlivňuje ho
-  sociální jevy se snažil vysvětlit z nich samotných – bez pomoci psychologických nebo biologických činitelů
sociální fakty:
-  druhy jednání, myšlení a cítění existující mimo jedince a nadané donucovací silou, kterou se mu vnucují
-  stavy kolektivního vědomí, které se projevují v sociálním nátlaku na jednotlivce a objektivizují se v sociálních institucích
-  kolektivní ráz těchto jevů – jsou zakotveny v kolektivním vědomí
-  např. móda, právo, mravy, náboženství
kolektivní vědomí - základní soubor představ sociální skupiny
-  materiální předměty jsou znaky těchto představ
-  sociální stavy jsou totožné se stavy kolektivního vědomí
-  odlišeni od individuální psychiky - psychologie
sociální solidarita
-  měla vysvětlit vnitřní sociální soudržnost společnosti, její vnitřní vazby
-  dvě základní formy solidarity
a) mechanická - vládne v primitivních společnostech a zakládá se na slepém podřízení jedince kolektivní vůli
b) organická - je základem společenské vazby v novodobých společnostech; spočívá ve vzájemné potřebě služeb; růst společenské dělby práce, vytváří individualismus, odpovědnost za vykonanou práci
sebevraždy
-  čistě sociální jev (sebevražedné pohnutky nejsou zapříčiněny biologickými, psychologickými, geografickými faktory)
-  3 základní typy
a) egoistická - má svoji příčinu v růstu sociální izolace jedince
b) anomická - dochází k ní v důsledku náhlých sociální a politických otřesů (nomos=zákon - nepřítomnost zákona)- nepřítomnost organizace, norem – jedinec se nezvládá přizpůsobit nově nastalým skutečnostem
c) altruistická - způsobeny růstem sociální vázanosti jedince na skupinu - pocit povinnosti obětovat se za skupinu.
analýza funkce morálky a náboženství ve společnosti
-  náboženství = sjednocený směr věr a praktik vztahujících se k tomu co je posvátné („sociální“) - spojuje sociální jedince v jedinou morální pospolitost
 
Rozumějící sociologie - Max Weber
-  sociologie = vědu o sociálním jednání
-  považuje chápání – porozumění za metodu, která je sociálním jevům bližší než kauzální vysvětlování
-  sociolog má usilovat o porozumění sociálním jevům a pochopení smyslu sociálních chování
-  sociologie chce porozumět sociálnímu jednání na základě na základě interpretace jeho smyslu
-  stanovil princip nehodnotící sociologie – badatel si má nejdříve uvědomit svoji vlastní hodnotovou orientaci, a tak zamezit proniknutí subjektivních soudů do vědeckých výpovědí
 
sociální jednání

= takové jednání, s nímž jednající spojuje určitý smysl a orientuje je na jednání druhých; jednání, kterému jednající přikládá určitý smysl.
-  4 základní typy sociálního jednání:
a) účelově racionální - je zaměřené na úspěch ve kterém převládá racionální volba prostředků k dosažení racionálně vytčeného cíle
b) hodnotově racionální - je racionální ve volbě prostředků, ale vztahuje se na estetické a jiné kulturní hodnoty
c) afektivní - své motivaci i průběhu je podmíněno iracionálními emocemi
d) tradiční - spočívající ve zvyklostech
-  všechny tyto typy jsou kauzální – jednání je motivováno svým cílem - cíl je jeho příčinou
-  smysl každého sociálního jednání můžeme analyzovat – vysvětlit a pochopit - pomocí tzv.ideálních typů - přiřazení určitého konkrétního jednání k ideálnímu typu

ideální typ – ztělesňuje možný průběh jevů a není totožný s průměrným typem
 
Konsensuální teorie
-  lidé se zavazují, že budou dodržovat pravidla umožňující jim vzájemné soužití
-  z filozofie - teorie společenské smlouvy
-  lidé se sdružují, protože je to pro ně výhodné a proto dodržují pravidla tohoto soužití
-  sociální řád je ve společnosti zajištěn na základě minimálního souhlasu, konsensu ohledně základních hodnot

Strukturální funkcionalismus – nejtypičtější reprezentant teorie v sociologii
-  představitel Talcott Parsons
-  zkoumané sociální jevy se vysvětlují tím jaké mají funkce
-  každý sociální systém má určité systémové potřeby, které musí být uspokojen, má-li systém v prostředí přetrvat

sociologie zkoumá soc.struktury, které tyto potřeby uspokojují
-  funkce jsou určité výkony, které slouží nějakému cíli, tedy je to prostředek k uskutečnění účelu
-  každý sociální systém je složen z elementů, které ve vztahu k zachování jeho existence konají kladnou nebo zápornou funkci (eufunkce×disfunkce) – zárukou zachování rovnováhy systému je uspokojování potřeb jeho jednotlivých elementů a instituce kontroly, která eliminuje disfunkční jednání
5 základních znaků
a) společnosti = systémy navzájem spjatých částí, jejichž příčinná souvislost je mnohonásobná, komplexní a vzájemná
b) společenské systémy nikdy nejsou plně integrovány, ale jsou ve stavu dynamické rovnováhy
c) v sociálním systému existuje napětí, odchylky od rovnováhy a integrace, existují disfunkce, které se postupně řeší, nebo institucionalizují
d) změna nastává postupně, formou přizpůsobování
e) hlavním faktorem,který je zdrojem integrace je přijetí jednoho vzorce hodnot – hodnotový konsensus
 
Teorie konfliktu
-  jakákoli forma lidského soužit slouží pouze části z nich, ostatní jsou k tomu donuceni
-  považuje sociální konflikt za neredukovatelný a tudíž rozhodující faktor společenské změny a vývoje
-  ptá pro koho je existující stav funkční, komu daná instituce slouží (× jaké funkci instituce slouží)
 
L. Coser
-  konflikt = boj, zápas o hodnoty, vyšší status, moc a zdroje, v němž cílem oponentů je neutralizovat, postihnout, nebo likvidovat soupeře
-  zabývá se funkcemi sociálního konfliktu a ne jen jeho disfunkcemi
-  posílení skupinového vědomí – konflikt s jinou skupinou i konflikt uvnitř skupiny (pocit vnitřního nebezpečí)
-  nejdůležitější funkce konfliktu: slouží jako pojistný ventil umožňující uvolnění přebytkového napětí, které by jinak mohlo ohrozit stabilitu skupiny
-  konflikt uvnitř skupiny – dva typy chování
a) renegát - opustí skupinu a neustále útočí na hodnoty v něž většina stále věří
b) heretik - zůstává uvnitř skupiny, ale základní předpoklad víry vykládá jiným způsobem, než je oficiální výklad - možnost vzniku frakcí a následného rozpadu
-  konflikt mezi skupinami – např. válka
konflikty:
a) realistické - vyplývá z reálných příčin napětí - napětí a agrese se pak vybíjí na podružných objektech

řešení konfliktu - zakončeno tím, že silnější partner sporu zvítězí
b) nerealistické - vznikají z deprivací a frustrací - nelze vyřešit- cílem není řešení konfliktu, ale akt agrese sám o sobě
 
Ralf Dahrendorf
-  prosazoval regulaci a institucionalizaci konfliktů – žít v konfliktu znamená žít ve svobodě
-  současné tendence společnosti – rozšiřování bohatství a zároveň rozšiřování lidských práv
-  spojení Parsonsovy sociologické teorie a Marxovy analýzy kapitalismu
-  základní konflikt zájmů je mezi těmi, kteří mají moc, nebo se na ní podílejí a těmi, kteří jsou z podílu na ní vyloučeni - konflikty jsou charakteristické nejen pro totalitní společnosti, ale také pro liberální
-  každá zdravá společnost má a přiznává konflikty
-  konflikt označuje každý vztah, který se vyznačuje objektivními (skrýtimi), nebo subjektivními (zjevnými) protiklady a není rozhodující, zda si konfliktní stav uvědomujeme, či ne¨
sociální konflikt= takový konflikt, který lze odvodit ze struktury sociálních vztahů - je nadindividuální

(mezi podnikateli a odbory, městy a vesnicemi, mezi polickými stranami)
-  myšlenka otevřené společnosti
 
Interpretativní sociologie
-  řada proudů v moderní sociologii, které se podstatně liší od sociologie konfliktualistické a konsensuální
-  navazuje na sociologii chápající
-  vychází z předpokladu, že sociální skutečnost není člověku jednoduše objektivně dána, ale že je předmětem neustálé interpretace, která jí dává vnitřní smysl a význam
-  odmítá pozitivistickou metodologii vědy
-  do popředí se dostává každodennost, všední život člověka
-  3 významné směry:
a) fenomenologická sociologie
b) symbolický interakcionismus
c) etnometodologie
 
Alfred Schutz – fenomenolgoická sociologie
-  zpochybnil tradiční sociologické metody i tradiční soc.vymezování předmětu této vědy
-  působení Husslerovy fenomenologie - vše co víme o světě je nejen výsledkem objektivně získaných výsledků, ale také spontánní, rutinní zkušenosti v žitém světě, znamená návrat k absolutnímu poznání
-  zaměřuje pozornost především ke každodennímu světu - každodenní jednání se zakládá na možnosti předvídat jednání druhých a pokusit se porozumět jeho smyslu - abychom porozuměli jednání druhých, vytváříme typické vzorce cílů a motivů jednajících - tyto vzorce se stávají motivem našeho vlastního jednání případně sebetypizací
-  zásoba vědění je jakousi sumou užitečných receptů, jak si v jaké situaci počínat, co si o čem myslet - člověk toto vědění získává v průběhu socializace
 
G.H. Mead - symbolický interakcionismus
-  zaměřuje svoji pozornost na procesy sociální interakce
-  základní znaky
a) lidé jednají na základě symbolických významů, které přikládají všem věcem, které je obklopují
b) tyto významy nejsou vlastnosti věcí samotných, ale jsou produktem sociální interakce, probíhající mezi členy společnosti
c) tyto významy nejsou stabilní, ale mohou být neustále proměňovány v průběhu nových interakcí
-  lidé nejednají podle toho, jaký je svět, ale jak svět sami chápou, interpretují
-  autorem pojmu - sociální já
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie)
  Podobné práce Typ práce Rozsah Hodnotenie
Slovenčina Význam, vznik a vývoj sociológie Poznámky 671 slov 8.5

Komentáre

TIP: Zaregistruj sa a vystupuj pod vlastným Zones ID.
Meno:
Príspevok:
Ochrana proti SPAMu. Koľko je 2+2?

Meno: WduQGMsUjYivGh
Pridané: 18/07/2014 10:55
EwHotq Appreciate you sharing, great article.Really looking forward to read more. Awesome.
0.045