Všeobecná psychológia
Autor: studak
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 24.01.2012
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 2 656 slov
Počet zobrazení: 7 613
Počet zobrazení: 7 613
Tlačení: 541
Uložení: 578
Uložení: 578
Všeobecná psychológia
Historie psychologie :
Psyché (duše) – původně znamená dech
Starořečtí myslitelé :
- Pythagoras (580 – 500p.n.l) : duše je nehmotná a nesmrtelná samostatná substance, která nepodléhá přírodním zákonům
- Thales z Milétu, Empedokles, Demokritos (460 360 p.n.l) : duše je nejjemnější, která je rozptýlená po celém těle, ale i mimo něj
- Platón (427 347 p.n.l) : vedle světa ideí, hmoty a svět hvězd má svoje osobité místo svět duší lidí, zvířat a rostlin
- Aristoteles (384 – 322 p.n.l) : duše je ve všech tělech, ale není tělesná
16. – 17. století :
- Descartes (1596 – 1650) : duše je principem vědomí a ne principem života
- John Locke (1632 – 1704) : za východisko duševní činnosti pokládal zkušenost, byl zakladatelem empirické psychologie, jako první použil termín psychologie
18.století :
- Condillac (1715 – 1790) : odvozuje celý psychický život ze smyslové činnosti – senzualistické učení
19. – 20.století :
- období experimentální psychologie
- Wundt : založil první psychologické laboratorium v Lipsku v roce 1879
- Besel : měří rozdíly reagování a matematicky je formuluje
- Pavlov : podmíněné a nepodmíněné reflexy
Hlavní směry v současné psychologii :
- psychoanalýza (freudismus)
- neopsychoanalýza
- behavioralismus
- neobehaviorizmus
- tvarová psychologie
- dialekticko – materialistická psychologie
- humanistická psychologie
- existenční psychologie
- kognitivní psychologie
- diskursivní psychologie
- transpersonální psychologie
Psychoanalýza :
- hloubková psychologie
- duševní život člověka vysvětluje jako výraz jeho nevědomích či podvědomích procesů
- to co řídí lidský život : libido (pud člověka) a thanatos (pud smrti)
- na Freuda navázal Adler, který se domníval, že jednotlivec v procesu svého vývoje prožívá komplex méněcennosti
- východiskovou silou při překonávání tohoto komplexu je touha po moci
- na Freda navázal také Jung, který se domníval, že neurózy jsou důsledkem všeobecné nevyrovnanosti osobnosti; byl zakladatelem analytické psychoanalýzy
Neopsychoanalýza :
- jde o revidovanou klasickou psychoanalýzu
- rozvinula se po Freudově smrti
- představitelé : Horneyová, Fromm, Sullivan, Freudově…
- neopsychoanalytici připisují větší význam vlivu kultury a mezilidských vztahů než sexuality
Behaviorizmus :
- podle nich je možné všechno správné vysvětlit principy učení
- na psychiku člověka se dívali jen jako na černou skříňku (black box), protože nevidíme to, co se nám děje v hlavách
- tvrdili, že změnami vnějších podnětů je možno vytvořit člověka : libovolného založení a libovolnými standardy chování
Neohehaviorizmus :
- pokusil se o spojení behavioristických principů se soustavou introspektální psychologie
- představiteli byli : Tolman, Skinner…
- zavedli pojem vmedzerená premenná a popsali ho na schématu :
S (stimul) – O (organismus) – R (reakce)
- je to poměrně složitý psychologický směr
- má tendenci se spojovat s jinými psychologickými směry (např. s tvarovou psychologií)
- vznikly např. : sociální neobehaviorizmus
biobehaviorizmus
teorie rolového konání
teorie učení
Tvarová (gestapy) psychologie :
- gestalt = tvar jakéhosi útvaru
- zakladatelem byl Wertheimer
- dalšími představiteli byli Koffka, Köhler, Rubin, Katz, Lewin…
- mezi základní pojmy tvarové psychologie patří - tvar (celek)
- tvrdí, že vněm je vždy tvarem (celkem)
- zkoumali vnímání … v problematice vnímání zavedli pojem ,,diferenciace“
- diferenciace (podle nich) je proces vytřídění (diferenciace) - tvaru oproti pozadí a tedy v souvislosti s osobností člověka tvrdí, že : nejdříve objekt diferencujeme, potom ho vyzdvihneme nad tvar a potom může začít vnímání a za ním je i jednání
- zkoumali paměť …. v problematice paměti tvrdili, že - základem zapamatování je vrývání stop do naší CNS
- zkoumali myšlení …. v problematice myšlení zavedli pojem ,,vhled“, je to podle nich ,,náhlé pochopení podstatných vztahů mezi předměty a jevy (podobný ,,aha“ efektu)
Dialekticko - materialistická psychologie :
- chápe psychiku člověka závislou na hmotě a prostředí
- představiteli jsou např.: Rubinštejn, který tvrdí, že vnější příčiny se lomí přes vnitřní podmínky
Vygotskij : teorie psychických funkcí : - princip determinismu
(jsme determinováni)
- princip samoregulace
(psych.samoregulace)
- princip odrazu
( psychika je odrazem
objekt. reality)
Humanistická psychologie :
- člověk je charakterizován jako :
▪ celistvá, unikátní osobnost
▪ s celým komplexem její vnitřní zkušenosti
▪ a v permanentní sebeaktualizaci
- představiteli jsou Maslow, Rogers a věnují pozornost otázkám : plného zdraví člověka, procesu sebeaktualizace a seberealizace člověka
- Rogers dále tvrdí, že člověk má tzv. já (self) - jako uvědomění vnímání sebe, zdůrazňuje jeho jednotu a jedinečnost
- je hluboce přesvědčený, že každý člověk se může ve vhodném prostředí celkem přirozeně rozvíjet jako zdravá, zralá a společensky konstruktivní osobnost
- humanističtí psychologové tvrdí, že lidé jsou si rovni
Existenciální psychologie :
- vychází z existencionalismu :
▪ existence člověka je jedinou realitou
▪ toleruje rozmanitost názorů (od optimistických až po zoufalé a tragicé)
▪ lidská existence v životě je křehká a když si jí člověk uvědomí, tak prožívá existenciální úzkost
- zakladatelem byl Frankl, který tvrdil, že lidská povaha má dimenzi fyziologickou, psychologickou a noologickou
- další závažná otázka, kterou nastolily, byla otázka hledání smyslu života
Kognitivní psychologie
- kognicie : (podle nich) jsou procesy, které přetvářejí, redukují, uchovávají, obnovují a používají senzorické informace i tedy, když tyto procesy fungují bez relativního stimulu
- zakladatelé : Bruner, Miller, Johnson-Laird
- zkoumali složitý proces psychických funkcí a procesů
Diskursivní psychologie :
- diskursivní psychologie se orientuje na činnost jakou je mluvení a psaní
- zakladateli byli : Harré a Gillet
- rozlišují diskurz : - veřejný a nebo soukromý
- interpersonální diskurzy (ty, které používá společnost)
- do diskuze zasahují emoce, rozhodnutí, postoje
Transpersonální psychologie :
- věnuje se rozšířenému vědomí a nebo duchovnu
- představiteli jsou Tart (mimo jiné tvrdil, že transpersonální psychologie má studovat rozšířené vědomí, které popisují různé spirituální nebo esoterické psychologie
- předmětem transpersonálních psychologů je studium čehosi, co přesahuje individuální existenci jednotlivců, tedy jeho psychiku
Systém psychologických věd :
- v celé historii až do dnes byl velký zájem o člověka a jeho psychiku
- psychologie se ve svojí historii rozrostla tak, hovoříme o systému psychologických věd
- je to teoreticko-praktická disciplína a dělí se na : - základní psychologické disciplíny
- speciální psychologické disciplíny
- aplikované psychologické disciplíny
- některé ze základních psychologických disciplín :
▪ všeobecná psychologie
▪ ontogenetická psychologie
▪ biopsychologie
▪ sociální psychologie
▪ psychologie osobnosti
▪ psychologická metodika
▪ atd.
- některé ze speciální psychologických disciplín :
▪ zoopsychologie
▪ psychofyzika
▪ psychofyziologie
▪ diferenciální psychologie
▪ psychometrika
▪ matematická psychologie
▪ informační psychologie
▪ psycholingvistika a psychologie řeči
▪ atd.
- některé z aplikovaných psychologických disciplín :
▪ pedagogická psychologie
▪ psychologie práce
▪ inženýrská psychologie
▪ poradenská psychologie
▪ zdravotnická a klinická psychologie
▪ psychologie trhu
▪ psychologie sportu
▪ letecká psychologie
▪ atd.
Předmět psychologie :
- existují různé přístupy k předmětu psychologie
→ fenomenologické přístupy : tvrdí, že podstatné jsou vnitřní stavy (pohled do sebe) - prožívání
→ behaviorální přístupy : tvrdí, že podstatné je vnější pozorovatelné a měřitelné reagování člověka (pohled ven) - chování
- předmětem psychologie je prožívání a chování
Ontogeneze psychiky :
- socializace : ▪ vývin jedince probíhá v určitých společenských podmínkách
▪ interiorizuje (zvnitřňuje) si vědomosti, postoje, normy, zvyky, apod.
v daném společenském prostředí
- individualizace : ▪ člověk se postupně ve svém vývinu sává sám sebou
▪ vytváří si vlastní hierarchie hodnot
Determinanty vývinu :
▪ biologické : zděděné a vrozené
▪ psychické : vlastní aktivita
▪ sociální : rodina, škola…
▪ technické : technické prostředí kolem nás
Vývojová stádia :
- dětství : od 0 do 20 - 22 let
- dospělost : od 20 - 22 let do 60 - 65 let
- staroba : od 60 - 65 let do konce života
Dětství :
◦ novorozenecké období (0 - 1 rok)
◦ mladší předškolní věk (1 - 3 roky)
◦ starší předškolní věk (3 - 6 let)
◦ mladší školní věk (6 - 11 až 12 let)
◦ střední školní věk (11 - 12 let až 15 let) - puberta
◦ starší školní věk (15 let až dospělost) - adolescence
Dospělost :
◦ první fáze (od 20 - 22 let do 32 let)
◦ druhá fáze (32 - 44 let)
◦ třetí fáze (44 - 60 let)
Staroba :
◦ první stádium : adaptace na důchodový věk
◦ druhé stádium …
Poznávací (kognitivní) funkce
- pocit
- dolní podnětový práh
- podprahové podněty
- horní podnětový práh
- nadprahové podněty
Sluch : dolní podnětový práh 16Hz (pod 16Hz - podprahové vnímání → infrazvuk)
horní podnětový práh 20 000 Hz (nad 20 000 - nadprahové podněty → ultrazvuk)
Zrak : podprah. → infračervené záření
nadprah. → ultrafialové záření
Analyzátory :
- vnější :
▪ dálkové : sluchový, čichový, bolesti, zrakový
▪ dotykové : chuťový, hmatový, tlakový, tepelný, bolesti
- vnitřní :
▪ lokoanalyzátory : pohyb, rovnováha, poloha
▪ visceroanalyzátory : trávení, dýchání, krevní oběh, vylučování, sexuální, bolesti
Pocity :
zrakové :
▪ elektromagnetické vlny od 390 do 760 nm
▪ světelné spektrum
▪ vlastnosti pociťování barev : sytost, jasnost, barva
sluchové :
▪ vlnění vzduchu od 16 do 20 000 Hz
▪ rozlišujeme - nepravidelné a pravidelné chvění těles
▪ vlastnosti zvuků : výška, síla, barva
čichové :
▪ vůně
▪ zápachy
chuťové :
▪ sladká
▪ slaná
▪ hořká
▪ kyselá
bolest :
▪ bodavá
▪ nárazová
▪ palčivá
▪ tupá
▪ útrobní ….
hmatové :
▪ ruka + koordinace zrakem
orgánové :
▪ trávení
▪ vylučování
▪ dýchání
▪ krevní tlak
▪ rozmnožování
Vjem : soubor pocitů ( z jednoho nebo více analyzátorů)
Druhy vnímání :
▪ vnímání tvaru : vnímáme zrakovými a hmatovými analyzátory
▪ vnímání prostoru a vzdálenosti předmětů : zrakem, sluchem, kinetickými orgány
→ předmět a pozadí :
- senzorické pole : část pole, kterou vnímáme
- předmět - je to na co soustředíme naše vnímání
- pozadí - tvoří všechny ostatní předměty, které však při vnímání ustupují do pozadí
→ vnímání času :
- čas fyzikální - chronologie vymezená v určitých jednotkách (sekundy, minuty…)
- čas psychologický - má individuální dimenze
- vnímáme časovou následnost - postupné změny na lidech, předmětech a jevech
- trvání času : dlouhé (pokud nás něco nebaví, je to nezajímavé), krátké (pokud je něco zajímavé)
- orientace v čase : člověk se orientuje pomocí určité časové škály (den, týden, měsíc…)
→ iluze a geometricko optické klamy :
- iluze : vjemy zkreslené představami (záměna zvuku vysavače za telefon, geometricko-optické zrakové klamy)
→ sociální vnímání :
- vnímání jiných lidí
- vnímání sociálních situací
Výběrovost vnímání :
- spočívá v tom, že dáváme přednost jednomu objektu (objektům) před jinými
- je determinována : osobitostí podnětů a vztahem člověka k působícím podnětům
Představy a fantazie :
- jsou takové obrazy předmětů a nebo procesů a nebo jejich jednotlivých vlastností, které v daném momentě nevnímáme
- prožíváme při nich podobné stavy jako při vnímání
- nemají takovou míru názornosti
- souvisí s myšlením a city
→ druhy představ : ▪ jedinečné : představa konkrétního člověka, věci…
▪ všeobecné : představa např. stromu …
→ typy představ : ▪ zrakové
▪ sluchové
▪ pohybové
- lidé mohou mít zrakové, sluchové, pohybové nebo smíšené typy představ
- fantazijní představy : jsou to takové představy, které člověk předtím nevnímal a které nebyly zatím předmětem jeho psychického života (často bývají neskutečné)
- s představami souvisí tvořiví proces
→ fáze tvořivého procesu : ▪ přípravná (uvědomění si problému)
▪ inkubační (studium problematiky)
▪ iluminační (,,aha“-efekt)
▪ verifikační (ověření výsledků)
- při představách opětovně vnímáme prožíváme to co jsme vnímali : pozitivní city (radostné události) a nebo negativní city (stresové situace, trauma…)
PAMĚŤ :
- proces zapamatování ještě není úplně objasněný
- existuje více teorií paměti : ▪ biologická
▪ biofyzikální
▪ biochemická
- druhy paměti podle Guilforda : ▪ vizuální
▪ auditivní
▪ paměť na idey
▪ paměť na významy
▪ paměť na časové uspořádání
→ procesy paměti : ▪ zapamatování si
▪ podržení
▪ vybavování
▪ zapomínání
MYŠLENÍ A ŘEČ :
→ myšlení je nejvyšším stupněm poznávacích procesů
- myšlení nám umožňuje poznat to, co jsme bezprostředně nepozorovali
- člověk myšlením poznává podstatné vlastnosti a vztahy jevů
- myšlením můžeme částečně i předvídat
→ myšlenkové operace : ▪ analýza : rozdělení poznávaného jevu na různé části a komponenty
▪ syntéza : je to myšlenkové spojování částí do celku
▪ porovnávání : zjišťování podobnosti a nebo shodnosti a odlišnosti
▪ abstrakce : vyčlenění podstatných a všeobecných vlastností
▪ konkretizace : vyhledávání konkrétního prvku v dané třídě
→ formy myšlení : ▪ pojem : základní forma lidského myšlení
▪ soud : vyjadřuje vztah mezi dvěma soudy
▪ úsudek : vyjadřuje vztah mezi dvěma a nebo více soudy
→ druhy myšlení : ▪ názorně - aktivní : nejdřív praxe potom teorie
▪ názorně - obrazné : úzce souvisí s obrazovými představami
▪ abstraktní : pracuje s pojmy a symboly
→ osobitost myšlení : ▪ samostatnost : určitá dávka kritičnosti
▪ pružnost : schopnost měnit způsob řešení
▪ bystrost : rychlost
▪ hloubka : vnikání do podstaty
▪ důslednost : zachování logického pořádku
INTELIGENCE :
- existuje mnoho definicí inteligence, avšak ani jedna přesně nevystihuje to, co ve skutečnosti inteligence je
- jeden z mnoha autorů definice - Sanford - to vyřešil ,,šalamounsky“ a řekl : ,,Inteligence je to co měří testy inteligence“
→ druhy inteligence : ▪ abstraktivní : symboly…
▪ mechanická : pohotové používání různých nástrojů
▪ sociální : taktnost, empatie…
▪ fluidní : vrozená, víc závislá na vrozených danostech
▪ krystalická : víc závislá na sociálně kulturní stimulaci
ŘEČ :
→ vnější : ▪ mluvená
▪ psaná
→ vnitřní : ▪ je to myšlenková činnost
▪ je stručná
POZORNOST :
- je to významná biologická funkce
- mnozí autoři jí zařazují mezi kognitivní procesy
- vyznačuje se zaměřeností a soustředěností
- je to orientační reakce organismu
→ pozornost - orientační reakce :
- hraje důležitou roli při identifikaci významnosti podnětů
◦ senzorické : příprava receptorů : např. rozšíření zornic
◦ motorické : např. otočení hlavy po směru působení podnětu
◦ vegetativní : např. rozšíření cév, zvýšení svalového napětí…
◦ behaviorální : přerušení nynější aktivity a příprava na akci
→ druhy pozornosti :
▪ úmyslná pozornost : souvisí se zřetelnějším uvědomováním a souvisí s motivy osobnosti a
jejími cíly, vznikla ze spontánní neúmyslné pozornosti
▪ neúmyslná pozornost : mimovolná, některé podněty můžou ovládnout naší pozornost a na určitý čas jí na sebe připoutat
→ kvalita pozornosti : je podmíněná : aktivací mozkové kůry, závisí na souhře různých funkcí celého mozku a proto je citlivá a zranitelná na nejrůznější zátěžové vlivy
→ vlastnosti pozornosti :
▪ koncentrovanost : soustředění
▪ intenzita : zaujatost nějakým problémem
▪ rozdělení pozornosti : jistý počet objektů, které se současně udržují v pozornosti
▪ výběrovost : selektivnost
▪ stálost (tetanie) : trvání pozornosti
▪ fluktuace : výkyvy pozornosti např. vzhledem na únavu
→ vnitřní činitele pozornosti :
▪ celkový tělesný stav
▪ psychické stavy a nálada
▪ zájmy
▪ očekávání a zaměřenost
CITY A EMOCE :
- je to vztah člověka k světu, k tomu co dělá, k lidem, ke zvířatům, k předmětům apod.
- city nevyvoláme vůlí a vědomím, ale prožíváme je a podléháme jim
- někdy můžeme vnější projevy citů ovládnout
- rozpoznáváme : ▪ citové reakce : strach, úžas, leknutí…
▪ citové vztahy : euforie, tréma…
▪ citové vztahy : láska, nenávist…
Bipolarita citů :
▫ příjemnost - nepříjemnost
▫ napětí - uvolnění
▫ vzrušení - uspokojení
- vznik citů determinují :
▪ vnější podněty (práce, druh lidí, události…)
▪ vnitřní potřeby (uspokojování potřeb…)
- projevy citů :
▪ v tělesných změnách (vegetativní reakce)
▪ mimika, pantomimika, gestikulace, řeč
▪ tremor (třes, chvění)
▪ afekt : silné, bouřlivě probíhající, ale poměrně krátce trvající emocionální vzplanutí
▪ nálada : trvalejší citový vztah, který dodává všem ostatním zážitkům člověka jisté zabarvení
▪ vášeň : je to silný, hluboký cit, který se zmocňuje celého člověka, jeho myšlenek i činnosti a zachvacuje celé chování
▪ strach : doprovází nás od narození a jeho zdrojem jsou situace, které způsobí nebezpečí
- klasifikace citů :
▪ citové vztahy k mimolidským jevům ( ke zvířatům, předmětům, rostlinám, jevům…)
▪ mezilidské citové vztahy ( mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci, vztahy k jiným lidem…)
▪ sebecity (sebeláska)
▪ estetické city (velmi složitá psychologická otázky a tyto souvisí s celou soustavou vztahů člověka ke skutečnosti)
▪ etické city (neubližování jiným lidem)
OSOBNOST :
- pojem osobnost se používá v různých významech (např. vynikající nebo výrazný člověk…)
- do psychologie byl pojem osobnost zavedený až začátkem minulého století
Determinanty osobnosti :
▪ psychologické
▪ biologické
▪ sociokulturní
▪ technické
Psychické determinanty :
- každý psychologický proud chápe osobnost jinak
- psychologie ve všeobecnosti chápe osobnost jako hypotetický konstrukt
- podle Nekonečného (1998) tedy pojem osobnost v psychologii znamená : organizovaný, dynamický a interindividuálně odlišný celek psychologických dispozic determinujících průběh a projevy psychických projevů a reakcí
Biologické determinanty :
- jejich souhrn se označuje jako konstituce : - zděděné uspořádání organismu
- vrozené uspořádání organismu
- jsou to reflexy, instinkty, sexualita …
Sociální determinanty :
- byl zavedený pojem role – je to představa očekávání způsobu chování každého jednotlivce
- s ohledem na roli existuje např. : přebírání rolí, konflikt rolí, ztotožnění se s rolí…
Technické determinanty :
- je to jakýkoliv předmět a nebo jev vytvořený člověkem (částečně i živočich nebo rostlina)
- projevuje nejméně známek života, zaznamenává největší rozmach
- lidstvo je od tohoto aspektu determinované
Historie psychologie :
Psyché (duše) – původně znamená dech
Starořečtí myslitelé :
- Pythagoras (580 – 500p.n.l) : duše je nehmotná a nesmrtelná samostatná substance, která nepodléhá přírodním zákonům
- Thales z Milétu, Empedokles, Demokritos (460 360 p.n.l) : duše je nejjemnější, která je rozptýlená po celém těle, ale i mimo něj
- Platón (427 347 p.n.l) : vedle světa ideí, hmoty a svět hvězd má svoje osobité místo svět duší lidí, zvířat a rostlin
- Aristoteles (384 – 322 p.n.l) : duše je ve všech tělech, ale není tělesná
16. – 17. století :
- Descartes (1596 – 1650) : duše je principem vědomí a ne principem života
- John Locke (1632 – 1704) : za východisko duševní činnosti pokládal zkušenost, byl zakladatelem empirické psychologie, jako první použil termín psychologie
18.století :
- Condillac (1715 – 1790) : odvozuje celý psychický život ze smyslové činnosti – senzualistické učení
- období experimentální psychologie
- Wundt : založil první psychologické laboratorium v Lipsku v roce 1879
- Besel : měří rozdíly reagování a matematicky je formuluje
- Pavlov : podmíněné a nepodmíněné reflexy
Hlavní směry v současné psychologii :
- psychoanalýza (freudismus)
- neopsychoanalýza
- behavioralismus
- neobehaviorizmus
- tvarová psychologie
- dialekticko – materialistická psychologie
- humanistická psychologie
- existenční psychologie
- kognitivní psychologie
- diskursivní psychologie
- transpersonální psychologie
Psychoanalýza :
- hloubková psychologie
- duševní život člověka vysvětluje jako výraz jeho nevědomích či podvědomích procesů
- to co řídí lidský život : libido (pud člověka) a thanatos (pud smrti)
- na Freuda navázal Adler, který se domníval, že jednotlivec v procesu svého vývoje prožívá komplex méněcennosti
- východiskovou silou při překonávání tohoto komplexu je touha po moci
- na Freda navázal také Jung, který se domníval, že neurózy jsou důsledkem všeobecné nevyrovnanosti osobnosti; byl zakladatelem analytické psychoanalýzy
Neopsychoanalýza :
- jde o revidovanou klasickou psychoanalýzu
- rozvinula se po Freudově smrti
- představitelé : Horneyová, Fromm, Sullivan, Freudově…
- neopsychoanalytici připisují větší význam vlivu kultury a mezilidských vztahů než sexuality
Behaviorizmus :
- podle nich je možné všechno správné vysvětlit principy učení
- na psychiku člověka se dívali jen jako na černou skříňku (black box), protože nevidíme to, co se nám děje v hlavách
- tvrdili, že změnami vnějších podnětů je možno vytvořit člověka : libovolného založení a libovolnými standardy chování
Neohehaviorizmus :
- pokusil se o spojení behavioristických principů se soustavou introspektální psychologie
- představiteli byli : Tolman, Skinner…
- zavedli pojem vmedzerená premenná a popsali ho na schématu :
S (stimul) – O (organismus) – R (reakce)
- je to poměrně složitý psychologický směr
- má tendenci se spojovat s jinými psychologickými směry (např. s tvarovou psychologií)
- vznikly např. : sociální neobehaviorizmus
biobehaviorizmus
teorie rolového konání
teorie učení
Tvarová (gestapy) psychologie :
- gestalt = tvar jakéhosi útvaru
- zakladatelem byl Wertheimer
- dalšími představiteli byli Koffka, Köhler, Rubin, Katz, Lewin…
- mezi základní pojmy tvarové psychologie patří - tvar (celek)
- tvrdí, že vněm je vždy tvarem (celkem)
- zkoumali vnímání … v problematice vnímání zavedli pojem ,,diferenciace“
- diferenciace (podle nich) je proces vytřídění (diferenciace) - tvaru oproti pozadí a tedy v souvislosti s osobností člověka tvrdí, že : nejdříve objekt diferencujeme, potom ho vyzdvihneme nad tvar a potom může začít vnímání a za ním je i jednání
- zkoumali paměť …. v problematice paměti tvrdili, že - základem zapamatování je vrývání stop do naší CNS
- zkoumali myšlení …. v problematice myšlení zavedli pojem ,,vhled“, je to podle nich ,,náhlé pochopení podstatných vztahů mezi předměty a jevy (podobný ,,aha“ efektu)
Dialekticko - materialistická psychologie :
- chápe psychiku člověka závislou na hmotě a prostředí
- představiteli jsou např.: Rubinštejn, který tvrdí, že vnější příčiny se lomí přes vnitřní podmínky
Vygotskij : teorie psychických funkcí : - princip determinismu
(jsme determinováni)
- princip samoregulace
(psych.samoregulace)
- princip odrazu
( psychika je odrazem
objekt. reality)
Humanistická psychologie :
- člověk je charakterizován jako :
▪ celistvá, unikátní osobnost
▪ s celým komplexem její vnitřní zkušenosti
▪ a v permanentní sebeaktualizaci
- představiteli jsou Maslow, Rogers a věnují pozornost otázkám : plného zdraví člověka, procesu sebeaktualizace a seberealizace člověka
- Rogers dále tvrdí, že člověk má tzv. já (self) - jako uvědomění vnímání sebe, zdůrazňuje jeho jednotu a jedinečnost
- je hluboce přesvědčený, že každý člověk se může ve vhodném prostředí celkem přirozeně rozvíjet jako zdravá, zralá a společensky konstruktivní osobnost
- humanističtí psychologové tvrdí, že lidé jsou si rovni
Existenciální psychologie :
- vychází z existencionalismu :
▪ existence člověka je jedinou realitou
▪ toleruje rozmanitost názorů (od optimistických až po zoufalé a tragicé)
▪ lidská existence v životě je křehká a když si jí člověk uvědomí, tak prožívá existenciální úzkost
- zakladatelem byl Frankl, který tvrdil, že lidská povaha má dimenzi fyziologickou, psychologickou a noologickou
- další závažná otázka, kterou nastolily, byla otázka hledání smyslu života
Kognitivní psychologie
- kognicie : (podle nich) jsou procesy, které přetvářejí, redukují, uchovávají, obnovují a používají senzorické informace i tedy, když tyto procesy fungují bez relativního stimulu
- zakladatelé : Bruner, Miller, Johnson-Laird
- zkoumali složitý proces psychických funkcí a procesů
Diskursivní psychologie :
- diskursivní psychologie se orientuje na činnost jakou je mluvení a psaní
- zakladateli byli : Harré a Gillet
- rozlišují diskurz : - veřejný a nebo soukromý
- interpersonální diskurzy (ty, které používá společnost)
- do diskuze zasahují emoce, rozhodnutí, postoje
Transpersonální psychologie :
- věnuje se rozšířenému vědomí a nebo duchovnu
- představiteli jsou Tart (mimo jiné tvrdil, že transpersonální psychologie má studovat rozšířené vědomí, které popisují různé spirituální nebo esoterické psychologie
- předmětem transpersonálních psychologů je studium čehosi, co přesahuje individuální existenci jednotlivců, tedy jeho psychiku
Systém psychologických věd :
- v celé historii až do dnes byl velký zájem o člověka a jeho psychiku
- psychologie se ve svojí historii rozrostla tak, hovoříme o systému psychologických věd
- je to teoreticko-praktická disciplína a dělí se na : - základní psychologické disciplíny
- speciální psychologické disciplíny
- aplikované psychologické disciplíny
- některé ze základních psychologických disciplín :
▪ všeobecná psychologie
▪ ontogenetická psychologie
▪ biopsychologie
▪ sociální psychologie
▪ psychologie osobnosti
▪ psychologická metodika
▪ atd.
- některé ze speciální psychologických disciplín :
▪ zoopsychologie
▪ psychofyzika
▪ psychofyziologie
▪ diferenciální psychologie
▪ psychometrika
▪ matematická psychologie
▪ informační psychologie
▪ psycholingvistika a psychologie řeči
▪ atd.
- některé z aplikovaných psychologických disciplín :
▪ pedagogická psychologie
▪ psychologie práce
▪ inženýrská psychologie
▪ poradenská psychologie
▪ zdravotnická a klinická psychologie
▪ psychologie trhu
▪ psychologie sportu
▪ letecká psychologie
▪ atd.
Předmět psychologie :
- existují různé přístupy k předmětu psychologie
→ fenomenologické přístupy : tvrdí, že podstatné jsou vnitřní stavy (pohled do sebe) - prožívání
→ behaviorální přístupy : tvrdí, že podstatné je vnější pozorovatelné a měřitelné reagování člověka (pohled ven) - chování
- předmětem psychologie je prožívání a chování
Ontogeneze psychiky :
- socializace : ▪ vývin jedince probíhá v určitých společenských podmínkách
▪ interiorizuje (zvnitřňuje) si vědomosti, postoje, normy, zvyky, apod.
v daném společenském prostředí
- individualizace : ▪ člověk se postupně ve svém vývinu sává sám sebou
▪ vytváří si vlastní hierarchie hodnot
Determinanty vývinu :
▪ biologické : zděděné a vrozené
▪ psychické : vlastní aktivita
▪ sociální : rodina, škola…
▪ technické : technické prostředí kolem nás
Vývojová stádia :
- dětství : od 0 do 20 - 22 let
- dospělost : od 20 - 22 let do 60 - 65 let
- staroba : od 60 - 65 let do konce života
Dětství :
◦ novorozenecké období (0 - 1 rok)
◦ mladší předškolní věk (1 - 3 roky)
◦ starší předškolní věk (3 - 6 let)
◦ mladší školní věk (6 - 11 až 12 let)
◦ střední školní věk (11 - 12 let až 15 let) - puberta
◦ starší školní věk (15 let až dospělost) - adolescence
Dospělost :
◦ první fáze (od 20 - 22 let do 32 let)
◦ druhá fáze (32 - 44 let)
◦ třetí fáze (44 - 60 let)
Staroba :
◦ první stádium : adaptace na důchodový věk
◦ druhé stádium …
Poznávací (kognitivní) funkce
- pocit
- dolní podnětový práh
- podprahové podněty
- horní podnětový práh
- nadprahové podněty
Sluch : dolní podnětový práh 16Hz (pod 16Hz - podprahové vnímání → infrazvuk)
horní podnětový práh 20 000 Hz (nad 20 000 - nadprahové podněty → ultrazvuk)
Zrak : podprah. → infračervené záření
nadprah. → ultrafialové záření
Analyzátory :
- vnější :
▪ dálkové : sluchový, čichový, bolesti, zrakový
▪ dotykové : chuťový, hmatový, tlakový, tepelný, bolesti
- vnitřní :
▪ lokoanalyzátory : pohyb, rovnováha, poloha
▪ visceroanalyzátory : trávení, dýchání, krevní oběh, vylučování, sexuální, bolesti
Pocity :
zrakové :
▪ elektromagnetické vlny od 390 do 760 nm
▪ světelné spektrum
▪ vlastnosti pociťování barev : sytost, jasnost, barva
sluchové :
▪ vlnění vzduchu od 16 do 20 000 Hz
▪ rozlišujeme - nepravidelné a pravidelné chvění těles
▪ vlastnosti zvuků : výška, síla, barva
čichové :
▪ vůně
▪ zápachy
chuťové :
▪ sladká
▪ slaná
▪ hořká
▪ kyselá
bolest :
▪ bodavá
▪ nárazová
▪ palčivá
▪ tupá
▪ útrobní ….
hmatové :
▪ ruka + koordinace zrakem
orgánové :
▪ trávení
▪ vylučování
▪ dýchání
▪ krevní tlak
▪ rozmnožování
Vjem : soubor pocitů ( z jednoho nebo více analyzátorů)
Druhy vnímání :
▪ vnímání tvaru : vnímáme zrakovými a hmatovými analyzátory
▪ vnímání prostoru a vzdálenosti předmětů : zrakem, sluchem, kinetickými orgány
→ předmět a pozadí :
- senzorické pole : část pole, kterou vnímáme
- předmět - je to na co soustředíme naše vnímání
- pozadí - tvoří všechny ostatní předměty, které však při vnímání ustupují do pozadí
→ vnímání času :
- čas fyzikální - chronologie vymezená v určitých jednotkách (sekundy, minuty…)
- čas psychologický - má individuální dimenze
- vnímáme časovou následnost - postupné změny na lidech, předmětech a jevech
- trvání času : dlouhé (pokud nás něco nebaví, je to nezajímavé), krátké (pokud je něco zajímavé)
- orientace v čase : člověk se orientuje pomocí určité časové škály (den, týden, měsíc…)
→ iluze a geometricko optické klamy :
- iluze : vjemy zkreslené představami (záměna zvuku vysavače za telefon, geometricko-optické zrakové klamy)
→ sociální vnímání :
- vnímání jiných lidí
- vnímání sociálních situací
Výběrovost vnímání :
- spočívá v tom, že dáváme přednost jednomu objektu (objektům) před jinými
- je determinována : osobitostí podnětů a vztahem člověka k působícím podnětům
Představy a fantazie :
- jsou takové obrazy předmětů a nebo procesů a nebo jejich jednotlivých vlastností, které v daném momentě nevnímáme
- prožíváme při nich podobné stavy jako při vnímání
- nemají takovou míru názornosti
- souvisí s myšlením a city
→ druhy představ : ▪ jedinečné : představa konkrétního člověka, věci…
▪ všeobecné : představa např. stromu …
→ typy představ : ▪ zrakové
▪ sluchové
▪ pohybové
- lidé mohou mít zrakové, sluchové, pohybové nebo smíšené typy představ
- fantazijní představy : jsou to takové představy, které člověk předtím nevnímal a které nebyly zatím předmětem jeho psychického života (často bývají neskutečné)
- s představami souvisí tvořiví proces
→ fáze tvořivého procesu : ▪ přípravná (uvědomění si problému)
▪ inkubační (studium problematiky)
▪ iluminační (,,aha“-efekt)
▪ verifikační (ověření výsledků)
- při představách opětovně vnímáme prožíváme to co jsme vnímali : pozitivní city (radostné události) a nebo negativní city (stresové situace, trauma…)
PAMĚŤ :
- proces zapamatování ještě není úplně objasněný
- existuje více teorií paměti : ▪ biologická
▪ biofyzikální
▪ biochemická
- druhy paměti podle Guilforda : ▪ vizuální
▪ auditivní
▪ paměť na idey
▪ paměť na významy
▪ paměť na časové uspořádání
→ procesy paměti : ▪ zapamatování si
▪ podržení
▪ vybavování
▪ zapomínání
MYŠLENÍ A ŘEČ :
→ myšlení je nejvyšším stupněm poznávacích procesů
- myšlení nám umožňuje poznat to, co jsme bezprostředně nepozorovali
- člověk myšlením poznává podstatné vlastnosti a vztahy jevů
- myšlením můžeme částečně i předvídat
→ myšlenkové operace : ▪ analýza : rozdělení poznávaného jevu na různé části a komponenty
▪ syntéza : je to myšlenkové spojování částí do celku
▪ porovnávání : zjišťování podobnosti a nebo shodnosti a odlišnosti
▪ abstrakce : vyčlenění podstatných a všeobecných vlastností
▪ konkretizace : vyhledávání konkrétního prvku v dané třídě
→ formy myšlení : ▪ pojem : základní forma lidského myšlení
▪ soud : vyjadřuje vztah mezi dvěma soudy
▪ úsudek : vyjadřuje vztah mezi dvěma a nebo více soudy
→ druhy myšlení : ▪ názorně - aktivní : nejdřív praxe potom teorie
▪ názorně - obrazné : úzce souvisí s obrazovými představami
▪ abstraktní : pracuje s pojmy a symboly
→ osobitost myšlení : ▪ samostatnost : určitá dávka kritičnosti
▪ pružnost : schopnost měnit způsob řešení
▪ bystrost : rychlost
▪ hloubka : vnikání do podstaty
▪ důslednost : zachování logického pořádku
INTELIGENCE :
- existuje mnoho definicí inteligence, avšak ani jedna přesně nevystihuje to, co ve skutečnosti inteligence je
- jeden z mnoha autorů definice - Sanford - to vyřešil ,,šalamounsky“ a řekl : ,,Inteligence je to co měří testy inteligence“
→ druhy inteligence : ▪ abstraktivní : symboly…
▪ mechanická : pohotové používání různých nástrojů
▪ sociální : taktnost, empatie…
▪ fluidní : vrozená, víc závislá na vrozených danostech
▪ krystalická : víc závislá na sociálně kulturní stimulaci
ŘEČ :
→ vnější : ▪ mluvená
▪ psaná
→ vnitřní : ▪ je to myšlenková činnost
▪ je stručná
POZORNOST :
- je to významná biologická funkce
- mnozí autoři jí zařazují mezi kognitivní procesy
- vyznačuje se zaměřeností a soustředěností
- je to orientační reakce organismu
→ pozornost - orientační reakce :
- hraje důležitou roli při identifikaci významnosti podnětů
◦ senzorické : příprava receptorů : např. rozšíření zornic
◦ motorické : např. otočení hlavy po směru působení podnětu
◦ vegetativní : např. rozšíření cév, zvýšení svalového napětí…
◦ behaviorální : přerušení nynější aktivity a příprava na akci
→ druhy pozornosti :
▪ úmyslná pozornost : souvisí se zřetelnějším uvědomováním a souvisí s motivy osobnosti a
jejími cíly, vznikla ze spontánní neúmyslné pozornosti
▪ neúmyslná pozornost : mimovolná, některé podněty můžou ovládnout naší pozornost a na určitý čas jí na sebe připoutat
→ kvalita pozornosti : je podmíněná : aktivací mozkové kůry, závisí na souhře různých funkcí celého mozku a proto je citlivá a zranitelná na nejrůznější zátěžové vlivy
→ vlastnosti pozornosti :
▪ koncentrovanost : soustředění
▪ intenzita : zaujatost nějakým problémem
▪ rozdělení pozornosti : jistý počet objektů, které se současně udržují v pozornosti
▪ výběrovost : selektivnost
▪ stálost (tetanie) : trvání pozornosti
▪ fluktuace : výkyvy pozornosti např. vzhledem na únavu
→ vnitřní činitele pozornosti :
▪ celkový tělesný stav
▪ psychické stavy a nálada
▪ zájmy
▪ očekávání a zaměřenost
CITY A EMOCE :
- je to vztah člověka k světu, k tomu co dělá, k lidem, ke zvířatům, k předmětům apod.
- city nevyvoláme vůlí a vědomím, ale prožíváme je a podléháme jim
- někdy můžeme vnější projevy citů ovládnout
- rozpoznáváme : ▪ citové reakce : strach, úžas, leknutí…
▪ citové vztahy : euforie, tréma…
▪ citové vztahy : láska, nenávist…
Bipolarita citů :
▫ příjemnost - nepříjemnost
▫ napětí - uvolnění
▫ vzrušení - uspokojení
- vznik citů determinují :
▪ vnější podněty (práce, druh lidí, události…)
▪ vnitřní potřeby (uspokojování potřeb…)
- projevy citů :
▪ v tělesných změnách (vegetativní reakce)
▪ mimika, pantomimika, gestikulace, řeč
▪ tremor (třes, chvění)
▪ afekt : silné, bouřlivě probíhající, ale poměrně krátce trvající emocionální vzplanutí
▪ nálada : trvalejší citový vztah, který dodává všem ostatním zážitkům člověka jisté zabarvení
▪ vášeň : je to silný, hluboký cit, který se zmocňuje celého člověka, jeho myšlenek i činnosti a zachvacuje celé chování
▪ strach : doprovází nás od narození a jeho zdrojem jsou situace, které způsobí nebezpečí
- klasifikace citů :
▪ citové vztahy k mimolidským jevům ( ke zvířatům, předmětům, rostlinám, jevům…)
▪ mezilidské citové vztahy ( mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci, vztahy k jiným lidem…)
▪ sebecity (sebeláska)
▪ estetické city (velmi složitá psychologická otázky a tyto souvisí s celou soustavou vztahů člověka ke skutečnosti)
▪ etické city (neubližování jiným lidem)
OSOBNOST :
- pojem osobnost se používá v různých významech (např. vynikající nebo výrazný člověk…)
- do psychologie byl pojem osobnost zavedený až začátkem minulého století
Determinanty osobnosti :
▪ psychologické
▪ biologické
▪ sociokulturní
▪ technické
Psychické determinanty :
- každý psychologický proud chápe osobnost jinak
- psychologie ve všeobecnosti chápe osobnost jako hypotetický konstrukt
- podle Nekonečného (1998) tedy pojem osobnost v psychologii znamená : organizovaný, dynamický a interindividuálně odlišný celek psychologických dispozic determinujících průběh a projevy psychických projevů a reakcí
Biologické determinanty :
- jejich souhrn se označuje jako konstituce : - zděděné uspořádání organismu
- vrozené uspořádání organismu
- jsou to reflexy, instinkty, sexualita …
Sociální determinanty :
- byl zavedený pojem role – je to představa očekávání způsobu chování každého jednotlivce
- s ohledem na roli existuje např. : přebírání rolí, konflikt rolí, ztotožnění se s rolí…
Technické determinanty :
- je to jakýkoliv předmět a nebo jev vytvořený člověkem (částečně i živočich nebo rostlina)
- projevuje nejméně známek života, zaznamenává největší rozmach
- lidstvo je od tohoto aspektu determinované
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Predmet všeobecnej psychológie | Učebné poznámky | 212 slov | |
Psychológia téma | Referát | 1 236 slov | |
Psychológia poznámky ku skúške | Ostatné | 6 slov | |
Psychológia – 1. ročník | Učebné poznámky | 3 975 slov | |
Psychológia ako veda | Učebné poznámky | 571 slov | |
Psychológia - veda o človeku a jeho psychike | Referát | 627 slov | |
Psychológia – predmet, zakladatelia, disciplíny | Referát | 1 316 slov | |
Psychológia a úlohy psychológie | Referát | 895 slov | |
Psychológia a sociológia – vypracované otázky | Ostatné | 2 194 slov | |
Vysvetlite predmet psychológie ako vedy | Referát | 503 slov | |
Predmet sociálnej psychológie | Referát | 66 slov | |
Predmet psychológie | Učebné poznámky | 171 slov | |
Úvod do psychológie | Referát | 265 slov | |
Dejiny psychológie | Referát | 2 573 slov | |
Osobnosť, psychika a psychológia | Referát | 573 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#behaviorizmus a neobehaviorizmus #všeobecná psychológia #Existenciálne problémy človeka #spychologia #self motívy #kognitivno behavioralna #geometricko-opticke klamy #descartes vasne duse #projevy citů #konstrukt #ontogenetická psychológia #Fenomenologická psychológia #psycholingvistika #vrodene vlastnosti osobnosti #dospelosť poynamky psychologia #Stredny astarši školský vek, puberta #principi života #psychológia smery, behaviorálne analý #v.e. frankl #skinnerDiskusia: Všeobecná psychológia
Pridať nový komentárVygenerované za 0.019 s.