Zóny pre každého študenta

„Kdo prospívá ve vědění a neprospívá v mravech, více neprospívá nežli prospívá“

J. A. Komenský: „Kdo prospívá ve vědění a neprospívá v mravech, více
neprospívá nežli prospívá“

 
Jan Ámos Komenský byl nejen moudrým člověkem a výborným učitelem, ale jeho slova mají i dnes po staletích stále trvalou platnost. Kromě mnoha jiných to platí i o jeho výroku, cituji: „Kdo prospívá ve vědění a neprospívá v mravech, více neprospívá nežli prospívá“ konec citátu.Tato slova lze aplikovat na kterékoliv období naší historie nejen u nás, ale také v zahraničí.
Už stará lidová moudrost praví, že například úcta mladších ke starším je základem slušného chování a jednání člověka. Bez ohledu na to, jaké má člověk vzdělání, z jaké společenské třídy je, kde bydlí, jakého pohlaví či vyznání je, v jakém zázemí vyrůstá. Rodina má dítě naučit pravidla, které má dodržovat, přijmout je jako samozřejmou normu chování a jednání. Avšak jaký je rozdíl mezi teorií a praxí… Často je výchova dítěte ovlivněna mnoha faktory. Jak je možné, že dítě z běžné rodiny, kde jsou ekonomické poměry a vzdělání na průměrné úrovni, bývá v jednání a chování nesrovnatelně kultivovanější než jiné, stejně staré dítě mnohdy ze vzdělanějších a ekonomicky silnějších kruhů?

Všeobecně by se zdálo, že dítě, které bylo vychováno lidmi s vyšším vzděláním, by mělo být v jednání a chování ušlechtilejší, morálně i citově na výši, nemluvě o verbálním vyjadřování, sebeovládání a empatii.
Mládež převážně z tzv. vyšších kruhů se účelově tváří na veřejnosti, jakoby byli sama ctnost, vědomi si toho, že jim jejich rodiče kdykoliv, kdekoliv a cokoliv zajistí. Avšak stačí navštívit některou z diskoték či koncertů a tyto děti ukáží svou druhou tvář. Ani si neuvědomují, že vulgarita, egoizmus, šikana či vyvyšování se nad dětmi z chudších rodin je pravým odrazem jednak jejich výchovy z domova, jednak papouškováním rádoby „úžasných“ filmových hrdinů, ale hlavně zrcadlem jejich vnitřní nejistoty a nezralosti, strachu, který tímto negativizmem zakrývají.
 
Osobně znám několik takových případů.
Například dva studenti na vysoké škole, jejichž rodiče byli z chudších poměrů a vzděláním středoškoláci, byli svými spolužáky dlouhodobě ponižováni třeba jen proto, že jejich vybavení na sportovní výcvik nebylo zrovna značkové, že si nemohli dovolit lyže, oblečení a další věci za desetitisíce korun. Také proto, že když si šli společně někam sednout, nemohli svým vyvoleným dívkám koupit vše, na co si ukázaly. Sami přitom seděli celý večer třeba jen u jednoho čaje, protože stáli o pozornost ostatních, o jejich přízeň a přátelství. Vždy však sklidili jen posměch. Když se však na ně kdokoliv z jejich spolužáků obrátil o pomoc při shánění studijních materiálů, vysvětlení učiva apod., byli vždy ochotni pomoci. Jak je možné, že tito dva mladíci byli natolik odlišní od těch ostatních? V čem to je? Vždyť měli stejné vzdělání, dokonce vysokoškolské. Vysvětlení je naprosto jasné: byli a jsou kvalitnějšími lidmi, protože jejich mravní základ je na daleko vyšší úrovni, než je úroveň jejich spolužáků.
 
Další případ dvou studentek zdravotní školy, kdy jedna měla velmi pěkný prospěch a ta druhá naopak prospěch slabší. Na praxi v nemocnici na oddělení LDN se ale ukázala jiná stránka obou děvčat. Byla tam jedna z mnohých nemocných stařenek, která potřebovala pomoci s převléknutím po znečištění z důvodu neudržení moči. Dívka se skvělými studijními výsledky se obrátila na tu druhou s tím, že ať to uklidí ona, že to dělat nebude a celou dobu stála v nažehleném bílém úboru opodál. Dívka se slabším prospěchem se na stařenku usmála a snažila se ji uklidnit v jejích rozpacích, vše dala do pořádku a ještě si se starou paní chvíli popovídala. Když odcházela, stařenka se spokojeně usmívala. Když došlo na hodnocení jejich práce, dívka s výborným prospěchem velmi výřečně popisovala, co všechno na oddělení udělaly, zatímco dívka se slabším prospěchem skromně mlčela. Otázka však zní: která z dívek bude tou lepší zdravotní sestrou? Která prospívá lépe? Ta, která bude při maturitě znalostně excelovat nebo ta, která ji složí s průměrnými výsledky a však morálně je na mnohem vyšší úrovni?
 
Srovnáme i jiné žáky, kdy oba mají stejné studijní výsledky. Jeden z nich si zcela běžně účelově vymýšlí, ke svým rodičům i okolí se chová vulgárně, arogantně a povýšenecky, je schopen šikanovat mladší, vymáhat na nich peníze na koupi marihuany, neštítí se krást a prodávat ukradené věci a druhý chodí na brigády, aby si přivydělal na vytoužené značkové kolo, po škole pomáhá rodičům na zahradě a s pracemi okolo domu, atd.
 
Takových srovnání by bylo možno uvést hodně. Mladí lidé by si měli uvědomit, co je v životě důležité, jaké hodnoty dělají člověka člověkem. Jsou mnohdy ještě velmi nezralí, aby pochopili význam slov jako: poctivost, slušnost, pokora, pracovitost, vcítění se do druhého člověka, schopnost pomoci jinému. Jenomže kdo je odpovědný za rozvoj kultivovanosti mladých? Jejich rodiče. A když děti dospějí, pak už ony samy. Na cestě za vzděláním je třeba si uvědomit, že počet škol, třeba i vysokých, není to nejdůležitější v posuzování hodnoty osobnosti. Souběžně se vzděláním bychom se měli věnovat i kultivování osobnosti, rozvoji, uznávání a dodržování morálních hodnot. Tehdy můžeme hovořit o celkovém prospívání.
 
Každý z nás si nese jistý základ ze své rodiny a naše děti se výchovou doma učí vzorům jednání svých rodičů. Z toho také plyne tak rozdílný přístup dětí a mládeže k životu. Myslet si, že se vše obrátí k dobrému mávnutím kouzelného proutku, je utopie. Je třeba neustále pracovat na sobě, hlídat si s kým a kde naše děti tráví svůj volný čas, mít pro ně dost kladných podnětů, dát jim ten nejdůležitější pocit, který potřebují, pocit bezpečí a důvěry. Protože jestliže naše děti pochopí, že jen ten, kdo žije poctivě jako my, může být jeho vzorem, pak převezme i naše poctivé normy jednání a chování. Bude tedy vzdělán celkově, znalostně i morálně.
 
Přirozená inteligence je dána každému člověku. Je také pravda, že  každému jinou měrou. Jde jen o to, jak s tímto darem naložíme.
Zones.sk – Najväčší študentský portál
https://www.zones.sk/studentske-prace/slohove-prace/5061-kdo-prospiva-ve-vedeni-a-neprospiva-v-mravech-vice-neprospiva-nezli-prospiva/