Břevnovský klášter
Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 05.08.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 343 slov
Počet zobrazení: 3 735
Počet zobrazení: 3 735
Tlačení: 492
Uložení: 618
Uložení: 618
Nejstarší dochovaná osada na území dnešní Velké Prahy - Břevnov - vznikla téměř před tisíci lety. Zde, nad pramenem potoka Brusnice, založil v roce 993 Slavníkovec biskup Vojtěch a kníže Boleslav 2. první mužský klášter v Čechách. Po celá další staletí byl však Břevnov jen malou osadou.
Tento, původně benediktský klášter, byl v průběhu let mnohokrát přestavován. Jeho nejstarší zbytky objevené v roce 1964 pocházejí z konce 10. století. O tom, že se klášter po dlouhou dobu zamlouval mnoha knížatům a králům, svědčí i jeho stavební dokonalost.Avšak ani románská a pozdější gotická přestavba kláštera se nedochovala. Teprve v letech 1708 - 1745 byla provedena dnes dochovaná rozsáhlá barokní přestavba, přičemž byl postaven i nový kostel.
Plány zachovaných barokních klášterních budov vytvořil architekt Kryštof Dientzenhofer, který zde postavil i jednu z nejpozoruhodnějších barokních staveb v Praze, kostel svaté Markéty. Tento architekt naplánoval i mnoho jiných významných barokních budov, většina z nich je však mimo Prahu.
Chrám svaté Markéty v Břevnově je typickým příkladem slohu, jehož jméno je římské iluzivní baroko. Za povšimnutí stojí zejména iluzivní nástěnná malba na oltářích, anebo nástropní malby představující výjevy z legendy svatého Vojtěcha, které zde do roku 1721 provedl malíř Jakub Jan Steinfels. Dílem mladšího Dientzenhofera jsou presbytář a zvonice kostela.
Velmi významná je též plasticky zdobená hlavní brána od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Za ní můžete nalézt prostorné nádvoří. Na jeho levé straně se nachází sýpka, na pravé straně je hospodářský dvůr z let 1720 - 1721, který přiléhá k raně barokní klášterní budově postavené v roce 1674. Východně od kostela leží budova konventu se třemi dvory uprostřed. Tereziánský sál, který byl kdysi reprezentačním sálem konventu, je zdoben nejzachovalejší i nejvzácnější nástropní malbou pražského baroka, namalovanou v roce 1727, jejíž jméno je Zázrak blah. Za klášterem se rozprostírá rozlehlá zahrada, též barokního rázu. U vstupu do ní proti kostelu můžeme najít pavilón Vojtěška s kaplí nad studánkou, při které byl kdysi klášter založen.
Dnes patří klášter opět benediktinům. Břevnovský klášter byl v roce 1991 prohlášen za národní kulturní památku. Tento klášter nesporně patří mezi nejvýznamnější odkazy minulosti v Čechách.
Tento, původně benediktský klášter, byl v průběhu let mnohokrát přestavován. Jeho nejstarší zbytky objevené v roce 1964 pocházejí z konce 10. století. O tom, že se klášter po dlouhou dobu zamlouval mnoha knížatům a králům, svědčí i jeho stavební dokonalost.Avšak ani románská a pozdější gotická přestavba kláštera se nedochovala. Teprve v letech 1708 - 1745 byla provedena dnes dochovaná rozsáhlá barokní přestavba, přičemž byl postaven i nový kostel.
Plány zachovaných barokních klášterních budov vytvořil architekt Kryštof Dientzenhofer, který zde postavil i jednu z nejpozoruhodnějších barokních staveb v Praze, kostel svaté Markéty. Tento architekt naplánoval i mnoho jiných významných barokních budov, většina z nich je však mimo Prahu.
Chrám svaté Markéty v Břevnově je typickým příkladem slohu, jehož jméno je římské iluzivní baroko. Za povšimnutí stojí zejména iluzivní nástěnná malba na oltářích, anebo nástropní malby představující výjevy z legendy svatého Vojtěcha, které zde do roku 1721 provedl malíř Jakub Jan Steinfels. Dílem mladšího Dientzenhofera jsou presbytář a zvonice kostela.
Dnes patří klášter opět benediktinům. Břevnovský klášter byl v roce 1991 prohlášen za národní kulturní památku. Tento klášter nesporně patří mezi nejvýznamnější odkazy minulosti v Čechách.
Kľúčové slová
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#břevnovský kláštěrDiskusia: Břevnovský klášter
Pridať nový komentárVygenerované za 0.023 s.