Rokoko - Architektúra, Sochárstvo, Maliarstvo

Rokoko (1730 – 1780)
Jako reakce na monumentální a reprezentativní barokní klasicismus vzniklo ve Francii kolem roku 1700 půvabné intimní rokoko a brzy se rozšířilo do jiných zemích, zejména do Německa, Rakouska a Itálie. Přineslo do umění prosvětlenost, uvolněnost, hravost erotičnost i citlivost. Je to umění šlechtických salónů a společenských zábav, ale uplatnilo se i v oblasti církevní.
 
· ARCHITEKTURA
V architektuře se rokoko nejvýrazněji projevuje v interiéru. Stěny jsou rozčleněny vysokými zrcadly a panely z přírodního nebo bíle natřeného dřeva se zlaceného dekorativním orámování, stropy zdobí malby nebo štuk, nábytek je volně rozestaven v prostoru ke společenské konverzaci. Nohy nábytku jsou zahnuté ve tvaru písmene S nebo C, křesla a židle jsou potaženy pastelově zbarveným brokátem, gobelínem nebo jsou vypleteny rákosem. Oblíbené jsou nápodoby čínského a japonského laku a dekoru na přepychových sekretářích. Základní barevnost je bílá a zlatá. Typickým dekorativním prvkem je rokaj – asymetrický tvar podobný zavinuté lastuře obohacený často o invenčně bohaté úponky a tvary podobné kohoutímu hřebenu.

V exteriéru se architektura podstatně neliší od barokní, je pouze dekorativnější a hravější. Typické jsou menší stavby uprostřed zahrad jako např. Francouzský pavilón v zahradách Trianonu ve Versailles. V Čechách jsou to např. přestavby zámku v Hořině u Mělníka a zámku Bečvárny poblíž Kutné Hory, ale rokoko je u nás v architektuře nevýrazné, projevuje se spíše jen úpravou fasád (např. přestavba arcibiskupského paláce v Praze od Jana Josefa Wircha).
 
· SOCHAŘSTVÍ
Sochařství se soustředilo především na dekorativní výzdobu architektury. Velká jména tu chybí. Nejvlastnějším oborem plastiky se staly drobné figurální výjevy z porcelánu. Mezi medeléry vynikl Anton Bustelli z porcelánky v Nympfeburgu, který vytvářel postavičky z comedie dell‘arte a galantní výjevy. Na tajemstvý výroby porcelánu, který byl do té doby pouze napodobován zejména delfstkou fajánsí, přišel v roce 1709 Johann Friedrich Böttger. O rok později byla v Míšni založena saská královská porcelánka. Brzy potom následovaly další ve Vídni, v Německu, ve Francii, Anglii a jinde. V Čechách se začal porcelán vyrábět roku 1792 ve Slavkově.
České rokokové sochařství se nejvýrazněji prosadilo v dílech řezbářů, např. Františka Ignáce Weisse, Karla Josefa Hiernleho, aj.
 
· MALÍŘSTVÍ
Do malířství přineslo rokoko nové náměty čerpající především z milostných vztahů a zábav šlechty – tzv. galantní scény, i z idealizovaného světa venkovanů a z přírody. Přineslo však i nový prosvětlený a uvolněný rukopis, jemnou barevnost a citlivost. Největším malířem rokoka je Francouz Antoine Watteau . ve své díle zachycoval s podtextem smutku prchavé okamžiky lásky a štěstí. Postavy ze světa vysoké společnosti, ale hlavně divadla – pieroty, harlekýny, Scaramouche, tanečnice a herečky zobrazoval na jevišti nebo v přírodě barevně vytříbených poetických kompozicích.

Barevnou nádherou lyrickou něžností a melancholií vyniká zejména obraz Nalodění Kytheru, na němž pracoval od roku 1702 do roku 1718, a který namaloval v několika verzích. Jedinečný je také Gersaintův vývěsný štít, kde zobrazil společnost mladých lidí z aristokratické společnosti, která se sešla v obchodě s uměleckými díly, aby si je prohlédla. Posledním jeho dílem je nesmírně smutný Gilles, zřejmě autoportrét, z něhož cítíme úzkost z blízké smrti. V českém umění se rokoko uplatnilo především v díle malířů fresek, někdy však je obtížné stanovit, zda je malba barokní nebo rokoková. Rozdíl je především ve světlejší barevnosti a vzdušnosti, jak to můžeme pozorovat již v pozdních dílech Reinrových, Asamových, Trogerových a zejména jednoho z nejvýznamnějších malířů střední Evropy malíře Franze Antona Maulbertsche z Vídně, který zářivě barevnými freskami vyzdobil v roce 1759 piaristický kostel v Mikulově a zejména Lenní sál biskupského zámku v Kroměříži. Typická je i nástropní malba malostranského kostela sv. Mikuláše, kde František Xaver Karel Palko vymaloval kupoli a Jan Lukáš Kracker loď. Sv. Mikuláš s anděly se tu vznáší do nadoblačných výšin. Rokoková je také pozoruhodná výzdoba maškarního sálu na zámku v Českém Krumlově, kde Josef Lederer začlenil do iluzivní architektury  skupinky postav v kostýmech z dell‘arte – harlekýny, pieroty, kolombíny aj., které se v nenucené zábavě naklánějí do prostoru apod.

Naším nejpůvabnějším rokokovým malířem je však Norbert Grund. Maloval malé, až miniaturní obrázky dostupné i sběratelům z řad měšťanstva, kteří si začínali budovat své skromné galerie. Lehkou rukou namalované žánry, mariny (obrazy moře), italské scenérie s ruinami, parky a zejména citově zabarvené galantní výjevy jsou pro svůj lyrismus, bezprostřední vztah k životu a nádhernou pastelovou barevnost malými klenoty.