Sometimes all you need is... (anglický krátky príbeh)
Sometimes all you need is... (anglický krátky príbeh)
Once upon a time there was a girl who wanted to be famous. She loved
drawing and painting and she just needed place where she could show her talent. One day she had breakfest in a restaurant and she saw some paintings.
She got an idea that she should ask someone if she could exhibit her paintings there too. She went to the owner of the restaurant and asked
him.
The first time she saw him she was surprised how good he looked. She thought-he is so
handsome. she couldn´t talk to him. She started to stammer but he understood her. He told her that she can place there anything of her work. she was
so happy.
Next day she place there her best painting. She thought that everyone will love her painting but that didn´t
happen. People liked it but not so much to buy it or to talk about it.
She thought this is the end, but one day one man
came to the restaurant and wanted to know who painted this painting. When he found out who is the author of this picture he wanted to meet her. He
told her that he works in a museum and he wants to put there her other drawings and paintings on display.
Her life was
suddenly much better. Most people who visited the museum loved her work. Some people were very exited and asked her for an autograph. One day one
woman wanted to buy her drawing and wanted a portrait. After two months she got an offer to do an interview for one of the most famous magazines. Then
she was more and more successful and she became famous. But she wasn´t happy. She was thinking about that and then she realized that fame or success
wasn´t the right thing she wanted. She realized that all she ever wanted was love. She knew she has already met the man who loved her.
She exactly knew where to go. she went to the restaurant where she showed her first painting. She wanted to see the owner of the
restaurant. He still looked good. She thanked him for everything he did for her. She invited him home and they spent all night together. After a week
they fell in love. At last they were happy. They were together. And they lived happily ever after. Love is sometimes all you need.
Preklad:
Bylo nebylo, žila jedna dívka, která chtěla být slavná. Milovala kreslení a malování a prostě jen
potřebovala místo, kde by mohla ukázat svůj talent. Jednoho dne snídala v restauraci a uviděla zde nějaké malby. Dostala nápad, že by se
měla někoho zeptat, jestli zde může vystavit své malby také. Šla za majitelem restaurace a zeptala se ho.
Když ho
poprvé uviděla, byla překvapená, jak dobře vypadal. Pomyslela si-Ten je tak nádherný. Nedokázala s ním mluvit. Začala koktat, ale on jí
rozuměl. Řekl jí, že zde může ukázat vše z její tvorby. Byla tak šťastná. Příští den sem umístila svou nejlepší malbu. Myslela si,
že každý bude její malbu zbožňovat, ale to se nestalo. Lidem se to líbilo, ale ne natolik, aby si to koupili nebo aby o tom
mluvili.
Myslela si, že to je konec, ale jednoho dne do restaurace přišel jeden muž, který chtěl vědět, kdo nakreslil tuto malbu.
Jakmile to zjistil kdo je jejím autorem, chtěl se s ní setkat. Řekl jí, že pracuje v muzeu a chtěl by zde vystavit další její
malby.
Její život byl najednou mnohem lepší. Většině lidí, co navštívili muzeum, se její malby líbily. Někteří lidé byli
velmi nadšení a žádali jí o autogram. Jednoho dne od ní jedna žena chtěla koupit její kresbu a chtěla portrét.
Po dvou měsících dostala nabídku, aby udělala rozhovor s jedním s nejznámějších časopisů. Pak byla více a více úspěšná
a stala se slavnou. Ale nebyla šťastná. Přemýšlela o tom, až si uvědomila, že sláva nebo úspěch není to, co vždycky chtěla. Uvědomila
si, že vše, co kdy chtěla, je láska. Věděla, že už se s mužem, co jí miluje, setkala. Přesně věděla, kam jít. Šla do restaurace, kde
vystavila svou první malbu. Chtěla vidět vlastníka restaurace. Stále vypadal dobře. Poděkovala mu za vše, co pro ni udělal. Pozvala ho k
sobě domů a strávili spolu celou noc.
Po týdnu se zamilovali. Konečně byli šťastní. Byli spolu. A žili šťastně až do smrti.
Láska je někdy vše, co potřebujete.
Tak to je ono. Snad se mi to povedlo. Kdybyste se mě zeptali před týdnem, jestli
zvládnu napsat příběh anglicky, tak se vám vysměji, ale teď? Myslím, že bych to jakž takž zvládla přelouskat. Sice by to nebylo
dokonalé, ale na můj věk by to snad bylo uspokojivé. Budu ráda, když napíšete do komentářů, jak se vám příběh líbil, co si myslíte o
tom, že jsem ho napsala anglicky a jaké příběhy zde čtete/chcete číst. Jakýkoli komentář mi udělá obrovskou radost!
Zones.sk – Najväčší študentský portál