Present Simple, Present Continuous Tense + použitie
Prostý přítomný čas – tvorba a užití
Základní tvar: slovesa ve všech osobách vytváří
pravidelné tvary z infinitivu slovesa bez infinitivní částice to, ve 3. os. sg přibírá koncovku -s, toto pravidlo neplatí pro slovesa
s odlišnou tvorbou (pomocná a významová, být).
Slovesa mimo to be vytváří otázku a zápor s použitím pomocného slovesa to do;
sloveso to be pouze otočením pořadí podmětu a přísudku věty, případně doplněním záporky not. Sloveso have vytváří odlišně
v případě, že stojí jako pomocné sloveso ve vazbě have got a pokud stojí samo jako významové sloveso.
I have got a pen. Have I got
the pen? I haven´t got a pen.
I have a pen. Do I have a pen? I don´t have a pen.
Používá se tehdy, když vyjadřujeme
opakovaný děj; děj, u kterého se zaměřujeme na výsledek činnosti; děj, který popisuje trvale platné skutečnosti a stavy,
obecná tvrzení.
Přítomný průběhový čas – tvorba a užití
Základní tvar:
odpovídající tvar slovesa to be + významové sloveso s koncovkou –ing.
Průběhový tvar nevytváří slovesa
stavová - smyslového vnímání, slovesa vyjadřující emoce, duševní stavy a pochody, slovesa be a have ve smyslu existovat a vlastnit.
Průběhový tvar zejména u slovesa to be označuje dočasný stav, např. chování. Srov.: He´s mad = je blázen x He´s beeing
mad = chová se bláznivě. Pokud se vyskytuje průběhový čas v takovém případě, jedná se pravděpodobně o dějový význam slovesa,
který se do češtiny překládá odlišným slovesem. Některá slovesa připouštějí obě formy (např. hurt, feel…). Např. I think = mám
názor, I am thinking = uvažuji, přemýšlím o...
Zápor a otázka je tvořena vždy záměnou podmětu a pomocného
slovesa (slovesa být), případně doplněním záporky za toto sloveso (sloveso být se vyskytuje v průběhovém čase vždy!).
We are
having breakfast now. Are we having breakfast now? We aren´t having breakfast now.
Přítomný průběhový čas
označuje právě probíhající události a děje, které se odehrávají v současném okamžiku; děje dočasné a neukončené.
V souvětí s časem prostým obvykle popisuje podmínky, za kterých se druhý děj odehrál. Neukončenost děje se vztahuje i na některé trvale
se opakující činnosti, zejména ve větách typu: Where are you working now?
Přít. průběhový čas označuje také budoucí
děje, o kterém se domníváme, že určitě proběhne, tzv. blízká budoucnost, kde víme, kdy se má uskutečnit.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta